NAUKA O PODNIKU II Cvičení 2 – plánování nákupu, dopravy a skladování Nákup Na opatřovacím trhu podnik poptává — výrobní faktory — Práci (zaměstnanci) — HIM (soustruh - dlouhodobý hmotný majetek ) — Materiál (písek) — peněžní kapitál (Eura) Nákup V každém podniku jsou 3 místa pořizování: — personální oddělení - zaměstnanci — finanční oddělení - peníze — nákupní oddělení – HIM, materiál Nákup Plánování spotřeby je zjišťování: — druhu — množství — okamžiku spotřeby požadovaných vstupů (času) Plánování nákupu je plánovité stanovení jednotlivých dodávek materiálu nebo zboží ke krytí zjištěné spotřeby; a také k výběru dodavatelů. Úkolem plánování nákupu je v souladu s plánem spotřeby příslušného druhu materiálu: — výběr dodavatele — stanovení objednacího množství — určení objednací doby Nákup Výběr dodavatelů: — spolehlivost, — počet dodavatelů — cena — schopnost plnit — lokalita… Plánování dopravy: — dodavatelsky — vlastní dopravou — způsob dopravy Nákup Druhy nákupu: — příležitostný nákup — výrobně synchronizovaný nákup — nákup do zásoby Spotřeba — v průmyslovém podniku vychází z — očekávaného odbytu — disponibilní kapacity — v obchodním podniku vychází z — očekávaného odbytu Objednací cykly Spotřeba Při plánování spotřeby dochází ke konfliktu cílů: — potřeba co nejobsáhlejšího a nejdetailnějšího plánování — se vzrůstem přesnosti rostou náklady a roste zatížení pracovníků Spotřeba ABC analýza — ulehčuje rozhodování o potřebě přesnosti plánování — zkoumá vztahy mezi množstvím a hodnotou materiálu Skladování Skladování plní funkce: — vyrovnávací — zabezpečovací Skladování může být: — spekulativního charakteru — součást výrobního procesu Skladování S ohledem na materiálový tok členíme sklady na: — vstupní sklady — pohotovostní sklady — mezisklady — expediční sklady — výrobní sklady U obchodních podniků bývá většinou jen jeden sklad. Skladování Rozhodnutí o skladování: — dlouhodobé — krátkodobé Uspořádání skladu: — centrální sklad — několik menších skladů na různých místech Centralizace Decentralizace Skladování Organizační formy skladování: — volná skládka — blokové skladování — příhradové regály — vjezdný regál — průběžný regál — přesuvný regál Skladování Nejdůležitější systémy realizace nákupu: — systém signální hladiny zásob — stanoví se: — optimální objednací množství (pevné) — signální stav zásob na plánovací období — objednávkové intervaly jsou variabilní — systém dodávkového cyklu — stanoví se konstantní dodávkové intervaly — objednací množství je proměnlivé A teď cvičení! Úkol č.1 — Zkuste popsat, jak vypadá systém zásobování obchodů Tesco. - Jakým způsobem asi fungují objednávky? - Jak jsou členěny sklady? - Existují vůbec sklady? - Jaké jsou to sklady? - Na základě čeho se stanovují objednávky? - Jak funguje doprava zboží? Úkol č.2 Detlef Wittig právě rezignoval a vy ho nahradíte! Mimo nástupní odměny 1mil. Euro máte vybrat nového dopravce, který k vám bude dovážet motory z německého závodu. Jaké budou vaše kritéria na dopravce? Úkol č.3 Detlef se Vám mstí, a chce, ať zařadíte následující položky do matice XYZ/ABC. — Olej na mazání strojů — Pedály brzd — Převodovky — Kancelářský papír — Tlačítko pro zapnutí tempomatu Příklad č.1 – výrobní kapacita — Výrobní linka v pivovaru naplní za hodinu 500 lahví. Je v provozu celoročně (360 dní) na 3 směny. 1% minimálního časového fondu se plánuje na prostoje. — A)vypočtěte výrobní kapacitu — B) zhodnoťte její využití v roce 1997, kdy podnik prodal 3 mil. lahví piva. Příklad č.1 - řešení Ad A)Výrobní kapacita = 3 * 8 hod * 360 dní = 8640 hod - 86,4 (1%) = 8553,6*500 lahví = 4 276 800 lahví Ad B) Využití kapacity = (3 000 000 : 4 276 800) *100 = 70% Příklad č.2 – úzké místo Podnik vyrábějící krmivo pro vepře není schopen uspokojit všechny objednávky (celkem 10 000 pytlů za měsíc), vyrábí 5 000 pytlů. Analyzuje proto probíhající výrobní proces a hledá jeho úzká místa. Příklad č.2 V podniku jsou čtyři pracoviště – slad, sušárna, míchárna a plnírna. Sklad má kapacitu 5 000 pytlů po 50 kg. Jednou měsíčně se do něj naváží obilí, které je dále zpracováno. Sušárna pracuje na jednu směnu (8 hodin denně, 22 dnů v měsíci, 15% pracovní doby připadá na oběd a další přestávky. Za hodinu je možno nasušit 70 pytlů obilí. V míchárně se smísí 45 kg obilí s dalšími přísadami za minutu. Míchárna je nepřetržitě v provozu 7 hodin denně, 21 dnů v měsíci. Plnírna je schopna naplnit 2 pytle za minutu. Její provoz je nepřetržitý 8 hodin denně, 22 dnů v měsíci. Kde je úzké místo, které podniku brání uspokojit všechny objednávky? Jak je možno jej odstranit? Příklad č.2 - řešení Sklad 5000 pytlů Sušárna 8 hod * 22 dnů – 0,15 * (8 * 22) = 149,6 hod * 70 pytlů/hod = 10 472 pytlů Míchárna 60 min * 7hod * 21 dnů = 8 820 min * 45 kg/min= 396 900 kg : 50 = 7938 pytlů Plnírna 60min * 8hod * 22dnů = 10560min. * 2 pytle/min =21 120 pytlů Příklad č.2 – řešení Příklad č.2 Odstranění úzkých míst — Sklad: výstavba nových prostor, zvýšení rychlosti obratu skladovaného obilí (dosud naváženo 1* za měsíc) — Míchárna: prodloužení nepřetržitého provozu na 8 hod. denně, kapacita se zvýší: 60 min * 21 dní * 45 kg/min = 56 700 kg : 50 = 1 134 pytlů navíc. Nová maximální kapacita = 7 938 + 1 134 = 9 072 pytlů Příklad č.3 — Podle průzkumu trhu bude podnik schopen prodat v příštím roce 540 000 kusů výrobku A, což je o 10% více než letos. Výrobní kapacita mu umožňuje tento objem zajistit a proto plánuje výrobu výši očekávané poptávky. Podle normy se na jeden výrobek spotřebuje 20 kg suroviny S. Cena 1 tuny této suroviny je 10 000 Kč. — Skutečná zásoba k 1.7., t.j. ke dni sestavování bilance je 1 200 tun. Předpokládaná spotřeba do konce roku je 5 100 tun, očekávaná hodnota dodávek materiálu ve III. a IV. Čtvrtletí je 4 800 tun, celková spotřeba za rok 9.818 tun. Norma zásob je 45 dní. Spotřeba materiálu je proporcionálně závislá na objemu výroby. — Norma zásob – doba, na kterou si podnik tvoří zásoby Příklad č.3 — Vypočítejte očekávanou spotřebu suroviny S, sestavte bilanční rovnici a určete potřebu dodávek této suroviny v příštím roce. Kolik dodávek objednáte, když fixní náklady objednávky činí 200 000,- Kč, úroková sazba 15%, sazba skladovacích nákladů 5%. Dodavatel nabízí zajistit objednané množství suroviny v jedné, dvou nebo čtyřech dodávkách ročně. Příklad č.3 Při výpočtech využijte vzorce bilanční rovnice: Zp + D =M + Zk Kde Zp je počáteční zásoba suroviny S D – dodávka suroviny S M – spotřeba suroviny S Zk – konečná zásoba suroviny S Nákup Optimální objednací množství Základní model: Příklad č.3 Příklad č.3 Očekávaná spotřeba suroviny N: — Metoda přímého propočtu 20 kg * 540 000 ks = 10 800 000 kg = 10 800 t — Indexní metoda 9 818 t (spotřeba minulý rok)* 1,1 (nárůst o 10%) = 10 800 t Bilanční rovnice — Počáteční zásoba Zp = 1 200 (skutečná zásoba) + 4 800(dodávky za 3 a 4) – 5 100(spotřeba do konce roku) = 900 t (na začátku dalšího roku) — Spotřeba M = 10 800 t — Konečná zásoba ZK = (45/360) * 10 800 = 1 350 t(pojistná zásoba) — Dodávka D = M + ZK – Zp = 10 800 + 1350 – 900 = 11 250 t Příklad č.3 Příklad č.3 A to je pro tentokrát vše! … že toho bylo ale hodně!