1
Nauka o podniku II
Cvičení 1
Úkol 1.
Organizační typy výroby (výrobního procesu)
Rozlišujeme 5 organizačních typů výroby:
1. Proudová výroba
2. Dílenská výroby
3. Skupinová výroba
4. Výroba na stanovišti
5. Výrobní hnízdo
Otázka A. Charakterizujte jednotlivé organizační typy výroby a uveďte jejich rozdílnosti
Otázka B. Jaké přednosti má proudová výroba (proudová organizace výroby)?
Které z následujících odpovědí jsou správné?
a) nižší dopravní náklady
b) nižší náklady na kus
c) vyšší kvalita produkce
d) lepší pracovní podmínky
e) nižší skladovací náklady
f) lepší možnosti přizpůsobení kolísání počtu zaměstnanců
g) vyšší produktivita práce
Úkol 2.
Výrobní typy
Rozlišují se následující výrobní typy
Kterým těmto čtyřem výrobním typům můžeme přiřadit následující produkty:
(1) betonové směsi s rozdílným obsahem cementu, (2) rodinné domky, (3) elektřina, (4)
mince, (5) knihy, (6) koberce, (7) kobercovina, (8) námořní tanker, (9) benzin, (10) ocelový
plech různé síly, (11) mosty a (12) auta.
Úkol 3
KUSOVÁ VÝROBA OPAKOVANÁ
VÝROBA
hromadná
výroba
druhová výroba sériová výroba
(d)(c)(b)(a)
2
Optimální výrobní dávka
Nakladatelství Úspěch a.s. hodlá vydat odbornou knihu u níž předpokládá v příštích letech
prodej 8 000 ks za rok. Fixní náklady vydání (výroby) činí 360 000,- Kč na vydání. Kapitál
vázaný ve vytištěných ale ještě ne prodaných knihách musí být úročen 10 % p.a. Odbyt bude
probíhat plynule, tedy bez časových výkyvů. Jak vysoký má být náklad (optimální výrobní
dávka), aby úrok a výrobní náklady připadající na jednu knihu byly co možno nejnižší, když
proporcionální náklady (papír, vazba, tiskařská čerň atd.) činí:
a) 100 Kč/ks
b) 400 Kč/ks
Ve kterém z obou případů bude vydání nižší?
Odpovězte nejprve na tuto poslední otázku a poté proveďte výpočet a zdůvodněte odpověď.
3
Cvičení 2
Úkol 1. Výrobní kapacita
Výrobní linka v pivovaru naplní za hodinu 500 lahví. Je v provozu celoročně (360 dní) na
3 směny. 1% minimálního časového fondu se plánuje na prostoje. Vypočtěte výrobní kapacitu
a zhodnoťte její využití v roce 1997, kdy podnik prodal 3 mil. lahví piva.
Úkol 2 Zjišťování úzkých míst
Podnik vyrábějící krmivo pro vepře není schopen uspokojit všechny objednávky (celkem
10 000 pytlů za měsíc), vyrábí 5 000 pytlů. Analyzuje proto probíhající výrobní proces a hledá
jeho úzká místa.
Základní údaje:
V podniku jsou čtyři pracoviště ­ slad, sušárna, míchárna a plnírna. Sklad má kapacitu 5 000
pytlů po 50 kg. Jednou měsíčně se do něj naváží obilí, které je dále zpracováno.
Sušárna pracuje na jednu směnu (8 hodin denně, 22 dnů v měsíci, 15% pracovní doby připadá
na oběd a další přestávky. Za hodinu je možno nasušit 70 pytlů obilí.
V míchárně se smísí 45 kg obilí s dalšími přísadami za minutu. Míchárna je nepřetržitě
v provozu 7 hodin denně, 21 dnů v měsíci.
Plnírna je schopna naplnit 2 pytle za minutu. Její provoz je nepřetržitý 8 hodin denně, 22 dnů
v měsíci.
Kde je úzké místo, které podniku brání uspokojit všechny objednávky? Jak je možno jej
odstranit?
Úkol 3 Zásobování podniku
Podle průzkumu trhu bude podnik schopen prodat v příštím roce 540 000 kusů výrobku A,
což je o 10% více než letos. Výrobní kapacita mu umožňuje tento objem zajistit a proto
plánuje výrobu výši očekávané poptávky. Podle normy se na jeden výrobek spotřebuje 20 kg
suroviny S. Cena 1 tuny této suroviny je 10 000 Kč.
Skutečná zásoba k 1.7., t.j. ke dni sestavování bilance je 1 200 tun. Předpokládaná spotřeba do
konce roku je 5 100 tun, očekávaná hodnota dodávek materiálu ve III. a IV. Čtvrtletí je 4 800
tun, celková spotřeba za rok 9.818 tun. Norma zásob je 45 dní. Spotřeba materiálu je
proporcionálně závislá na objemu výroby.
Vypočítejte očekávanou spotřebu suroviny S, sestavte bilanční rovnici a určete potřebu
dodávek této suroviny v příštím roce. Kolik dodávek objednáte, když fixní náklady
objednávky činí 200 000,- Kč, úroková sazba 15%, sazba skladovacích nákladů 5%.
Dodavatel nabízí zajistit objednané množství suroviny v jedné, dvou nebo čtyřech dodávkách
ročně.
Při výpočtech využijte vzorce bilanční rovnice:
Zp + D =M + Zk
4
Kde Zp je počáteční zásoba suroviny S
D ­ dodávka suroviny S
M ­ spotřeba suroviny S
Zk ­ konečná zásoba suroviny S
Optimální objednací množství (Mopt):
Kde B ­ roční spotřeba
Nf ­ fixní náklady objednávky
C ­ pořizovací cena na jednotku suroviny
q ­ souhrnná sazba úrokových a skladovacích nákladů p
Cq
BNf2
5
Cvičení 3
Nauka o podniku
Úkol 1: Efektivní produkce
Produkt M může být vyráběn různou kombinací dvou faktorů R1 a R2 v množstvích r1 a r2.
Následující tabulka ukazuje možné kombinace r1 ar2 vedoucí k rozdílným množstvím
produktu M.
Bod r1 r2 m
A 2 4 4
B 5 3 5
C 3 4 5
D 3 1 3
E 2 5 4
F 1 3 3
G 2 2 3
H 3 4 4
I 4 2 4
J 5 2 5
K 3 3 4
L 4 1 3
Vyznačte jen technicky efektivní kombinace faktorů v grafu r1 - r2 a čarou spojte ty kombinace
faktorů, které přísluší stejnému produkčnímu množství. U nevyznačených kombinací faktorů
zdůvodněte proč nejsou technicky efektivní.
Úkol 2: Potřeba faktorů
Karel Novák je komplementář firmy Novák - dřevo - k.s. Firma dodává na trh tři produkty:
prkna, trámy a suroviny na dřevotřískové desky. Novák nakupuje od různých lesních podniků
borovou kmenovinu z jejíž silné části řeže prkna, a užší části zpracovává na trámky. Odpad
drtí na třísky. V jakém poměru se podaří vyrobit jednotlivé 3 druhy produkce závisí na jakosti
kmenoviny. (Tenké kmeny poskytují málo prken, relativně mnoho trámků a zejména hodně
třísek). Novák má pro příští rok se svými zákazníky uzavřeny smlouvy na dodávku celkem
4 200 m3
prken (P), 2 800 m3
trámků (T) a 1 000 m3
třísek1)
(S). Potřebné množství suroviny
(kmenoviny) si doplňuje periodickými dodávkami na sklad.
Jako dodavatelé připadají v úvahu dva lesní podniky I a II. Lesní podnik I dodává jen velké,
silné kmeny. Ty nazveme druhem I a dodací množství označíme m1. Dodavatel II nabízí
naproti tomu jen relativně tenké kmeny. Dodací množství tohoto druhu II označíme m2.
Druh I při zpracování poskytuje výtěžnost produktů prkna, trámky a třísky v relaci
60 % : 32 % : 8 %. Ze suroviny druhu II lze získat tytéž produkty v relaci 45 % : 35 % : 20 %.
Dodavatel I nabízí 2 000 m3
kmenoviny, dodavatel II 5 000 m3
. Postačí úhrn těchto množství
k takové produkci prken, trámků a třísek, která pokryje uzavřené smlouvy se zákazníky pana
Nováka?
Úkol 3: Zjištění chybějícího množství
1)
Ve skutečnosti se třísky prodávají podle váhy. Kvůli zjednodušení výpočtu používáme v úkolu vyjádření v m3
.
6
Jak velké by při m1 = 2 000 m3
muselo být dodavatelem II nabízené množství m2 aby pan
Novák splnil své dodavatelské smlouvy v jednotlivých druzích produktu?
Nauka o podniku II
7
Cvičení 4
Úkol 1: Nákladové izokvanty
Produkce statku M probíhá pomocí dvou produkčních faktorů R1 (tržní cena c1 = 40
Kč/jednotka) a R2 (tržní cena c2 = 80 Kč/jednotka). K dispozici je nákladový rozpočet No ve
výši 1 200 Kč. Určete pro toto zadání platnou nákladovou izokvantu výpočtem i graficky.
Úkol 2: Minimalizace nákladů
Podnik využívá k výrobě statku S dva výrobní faktory r1 a r2. Oba faktory jsou vzájemně
substituovatelné. Požadované množství produkce lze tedy dosáhnout vyšší spotřebou
výrobního faktoru r1 při současné nižší spotřebě faktoru r2 nebo s nižším množstvím r1 při
současném vyšším množství r2. Požadované výrobní množství lze tedy dosáhnout velkým
množstvím možných kombinací výrobních faktorů.
Cena faktoru r1 je c1 a činí 40,- Kč za jednotku, faktoru r2 je c2 a činí 60,- Kč za jednotku.
Musí podnik pro dosažení požadovaného výrobního množství vynaložit 1 080,- Kč celkových
nákladů N2 nebo postačuje 720,- Kč celkových nákladů N1.
Graf výrobní izokvanty
Úkol 3: Nákladové modely
Nákladové modely jsou zjednodušeným zobrazením reálného nákladového procesu.
Východiskem pro jejich konstrukci je klasifikace nákladů na fixní a variabilní s využitím
vzorce
N = NF + nv x m
kde N jsou náklady celkem
NF ............ blok fixních nákladů
nv ............ variabilní náklady na kus
m ............ objem produkce
za předpokladu, že:
 fixní náklady se nemění
 maximální hranice výroby je dána kapacitou
 je vyráběn homogenní výrobek u něhož je dána cena a variabilní náklady na kus.
Nákladová funkce se odvozuje například pomocí klasifikační analýzy nákladů, metody dvou
období a pod.
20
15
10
5
m
5 10 15 20 25 30
8
Zadání A: Stanovení nákladového modelu s pomocí klasifikační analýzy
Podnik měl v minulém období tuto skladbu nákladů: spotřeba materiálu 1 000 000,- Kč, mzdy
dělníků 200 000,- Kč, mzdy administrativních pracovníků 50 000,- Kč, nájemné 400 000,- Kč,
energie na provoz strojů 100 000,- Kč, osvětlení, vytápění, vodné a stočné 50 000,- Kč
reklama 60 000,- Kč, doprava materiálu 80 000,- Kč, odpisy investičního majetku 140 000,Kč,
vyrobeno bylo celkem 1 500 kusů výrobků. Odhadněte nákladovou funkci.
Zadání B: Stanovení nákladového modelu metodou dvou období
Podnik dosáhl ve dvou po sobě jdoucích obdobích tyto objemy výroby a jim odpovídající
náklady.
Období Objem výroby (ks) Náklady celkem (Kč)
1 30 000 60 000
2 45 000 81 000
Odhadněte nákladovou funkci a propočtěte celkové náklady pro předpokládaný objem
výroby v dalším období 50 000 ks. (od cenových změn a inflačních vlivů se
abstrahujeme)
9
Nauka o podniku II
Cvičení 5
Jednou z nejdůležitějších úloh, které jsou řešeny pomocí nákladových modelů je propočet
takového objemu produkce, při kterém dosažené výnosy právě uhradí vynaložené náklady a
tedy nevzniká ani zisk ani ztráta. Toto odbytové množství potřebné na krytí nákladů
nazýváme bodem zvratu (bod krytí nákladů, ,,mrtvý bod") a vypočítává se následovně:
V = N
c . m = nv . m + NF
NF = mp . (c - nv)
mp
N
c n
F
v
= V
= výnosy z prodeje
N = celkové náklady
NF = fixní náklady celkem
c - nv = jednotkový příspěvek na úhradu
nv = variabilní jednotkové náklady
c = cena
m = odbytové množství
mp = odbytové množství potřebné na krytí nákladů
Pomocí analýzy bodu zvratu lze řešit různé typy úloh, např:
* jaký bude zisk při objemu výroby v rozmezí bod zvratu až výrobní kapacita
* jaká je dolní hranice ceny v dlouhém období
* jaká je cena, která zabezpečí potřebný zisk při daném objemu výroby a nákladů
* jaký je limit fixních a variabilních nákladů při dané ceně a objemu výroby
* jak se změní zisk při změně ceny, nákladů, objemu produkce ap.
Úkol 1:
Je dána nákladová funkce N = 18 000 + 1,4 m
Zadání A : Určete bod zvratu v kusech, je-li cena 1 kusu 5,- Kč
Zadání B : Jaké množství výrobků musí podnik vyrobit, aby dosáhl zisk v částce 43 200,- Kč
Úkol 2:
Cena výrobku je 5,- Kč/ks. Požadovaný zisk za období je 36 000,- Kč. podnik je schopen
vyrobit v tomto období 15 000 kusů výrobků.
Zadání A : Jaký je limit fixních nákladů, pokud jsou variabilní náklady na 1 ks 1,40 Kč
Zadání B : Jaký je limit variabilních nákladů na 1,- Kč produkce, pokud fixní náklady činí
18 000,- Kč
Úkol 3:
Podnik vyrábí 2 druhy výrobků. Podrobnější údaje jsou uvedeny v následující tabulce:
Výrobek Objem výroby v t Var. náklady na 1 t Fix. náklady Cena za 1 t
A 600 20 50
B 200 40 60
celkem 800 11 000
10
Určete bod zvratu výrobku A a B.
Úkol 4:
Zjistěte, pro jaké objemy výroby budou vhodné jednotlivé technologické postupy uvedené v
následujícím přehledu. Varianty jsou technologicky rovnocenné, liší se svou nákladovou
funkcí.
Technologická varianta Fixní náklady Variabilní náklady na 1 kus
1 2 000 300
2 10 000 200
3 50 000 100
Varianty jsou zaměnitelné pouze pro takový objem výroby, při kterém se náklady
porovnávaných variant rovnají.
11
Cvičení 6
Úkol 1: Výrobkové inovace a výrobkové varianty
Diferenciace výrobků a diverzifikace výrobků jsou dílčími úseky výrobkové inovace.
Diverzifikace výrobků členíme na horizontální, vertikální a laterální diverzifikaci. Výrobkové
varianty jsou technickým zlepšením již existujících výrobků. Rozhodněte u následujících
příkladů, zda se v jednotlivých případech jedná o výrobkové varianty či výrobkové inovace a
jaké.
(1) Vzhledem k probíhající dlouhodobé protikuřácké kampani se rozhodl podnik produkující
cigarety rozšířit své podnikání o produkci žvýkací gumy.
(2) Výrobce nákladních automobilů se rozhodl dodávat vznětové motory výrobci zvedacích
zařízení.
(3) Výrobce dřevotřískových desek vyvinul lepidlo, které významně zvýšilo nosnost jím
vyráběných produktů.
(4) Pivovar doplnil svůj výrobní program o vícestupňové pivo.
(5) Pivovar rozšířil svůj výrobní program o výrobkovou linii limonády.
Úkol 2: Vyřazování produktu
Ferometal s.r.o. dodává na trh čtyři produkty s následujícími cenami za kus (c), náklady na
kus (n) a odbytovými množstvími:
Produkt m c n
A 1 mil 100,- 120,B
1 mil. 200,- 250,C
1 mil. 80,- 50,D
1 mil. 240,- 170,Po
drastickém cenovém propadu prodejní cena produktu A a B již nepokrývá náklady. Fixní
náklady Ferometalu s.r.o. za dané období byly vyčísleny ve výši 120 milionů Kč. Při výpočtu
nákladů na kus byly fixní náklady na celkové odbytové množství 4 miliony kusů rovnoměrně
rozvrženy.
Zadání A:
Jak velký je příspěvek na úhradu (PÚ) (PÚ = m . pú, kde pú = c - nv) u jednotlivých druhů
produktu, ziskový příspěvek (z) /Z = (c - n) . m/ u jednotlivých produktů a celkový výsledek
za dané období.
Pro výpočet doporučuji užít následně strukturované tabulky:
Výrobek (1) (2) (3) (4) (5) PÚ (6) Z
m c n nv /(2)-(4)/.(1) /(2)-(3)/.(1)
A
B
12
Zadání B:
Měly by být ztrátové výrobky A a B ze sortimentu vyřazeny? Při hledání odpovědi na tuto
otázku vycházejte z toho, že:
- mezi uvedenými čtyřmi produkty neexistují žádné sortimentní závislosti,
- i v případě snížení počtu produkovaných výrobků zůstane výše ročních fixních nákladů v
částce 120 milionů zachována.
Úkol 3: Vyřazování produktu s vazbou na sortiment
Při rozhodování o vyřazení výrobku musí Ferometal s.r.o. zohlednit následující sortimentní
vazby:
* Jestliže se zastaví produkce výrobku A, prodá se o 250 000 ks více substitučního statku C.
* Jestliže se zastaví produkce výrobku B, prodá se o 300 000 ks méně komplementárního
statku D.
Jinak platí zadání úkolu 2. Především je třeba vycházet z toho, že výši fixních nákladů
neovlivňuje ani složení ani velikost výrobního programu. Jak bude za těchto podmínek
vypadat optimalizovaný výrobní program?
Pro hodnocení jednotlivých variant výrobního programu využijte následující členění hodnotící
tabulky:
Produkt m pú PÚ
Kde je:
produkt A,B ....
m produkční množství
pú jednotkový příspěvek na úhradu
PÚ příspěvek na úhradu daného produkčního množství
13
Nauka o podniku II
Cvičení 7
Úkol 1: Pružnost poptávky a velikost rabatu
Při normálním průběhu vztahu ceny a odbytového množství, vede cenový růst ke snížení a
cenový pokles ke zvýšení poptávaného množství. Vztah mezi změnou množství v % a
změnou ceny v % se označuje jako pružnost poptávky a vymezuje se jako koeficient pružnosti
změna množství v %
změna ceny v %
Zadání: Elektrotop V.O.S. je výrobce opékačů topinek. V současné době, při ceně 1 000,Kč/kus,
jich dodává svým odběratelům 40 000 ks ročně. Výrobek je dodáván z poloviny
velkoodběrateli Ov a druhá polovina maloodběratelům Om. Nákladová funkce opékače je N =
10 000 000 + 500 m.
Otázka a)
Jak velký je současný příspěvek na úhradu/kus (pú) a roční výsledek (Z)?
Otázka b)
V důsledku volných výrobních kapacit zvažuje Elektrotop V.O.S. oživit odbyt poskytováním
diferencovaného rabatu svým odběratelům.
Velkoodběratel by podle očekávání reagoval na poskytnutí rabatu podstatně pružněji než
maloodběratelé:
Odběratel Rabat
%
Pružnost

Ov 20 4,0
Om 10 2,0
Je poskytování rabatu v uvedené výši při uvedené pružnosti výhodné?
Úkol 2: Základní pojmy reklamy
Městský podnik a.s. se má od 1. července ........01 napojit na sdruženou síť rozvodu zemního
plynu: Do té doby má zásobovat soukromé domácnosti svítiplynem. Městský podnik a.s. by
chtěl dosáhnout dvojího: za prvé by chtěl dosavadní odběratele svítiplynu pohnout k tomu,
aby si provedli potřebné technické úpravy plynových kamen a kotlů na zemní plyn. Chtěl by
se v každém případě vyhnout tomu, aby domácnosti přešly na jiné druhy energie (elektřina,
uhlí apod.). Na druhé straně by chtěl domácnosti přesvědčit o tom, že plynové vytápění je
výhodnější než jiné druhy vytápění. Tímto způsobem chce dosáhnout rozšíření využití plynu
na úkor ostatních druhů energie.
Pro dosažení tohoto cíle má být v první polovině roku ... 01 uveřejněna řada novinových
inzerátů v lokálním tisku, městské autobusy opatřeny reklamními plakáty, všem místním
domácnostem zaslány poštou reklamní brožury a několik krátkých informačních filmů bude
promítáno v rámci reklam v místních kinech. Počítá se s tím, že tato reklamní kampaň bude
stát 1 800 000,- kč.
Vyložte systémově reklamní plán (záměr) Městského podniku a.s. podle členění:
a) Rozsah cíle reklamy
b) Subjekt reklamy
c) Objekt reklamy
14
d) Reklamní prostředek
e) Nosič reklamy
f) Doba reklamy a trvání
g) Reklamní rozpočet
Úkol 3: Kontrola ekonomického výsledku reklamy
Reklamní kampaň výrobku A
Data průběhu a výsledku reklamy zachycuje přehled:
Období 1 2 3 4 5 6 7
Výdaje na reklamu (mil.Kč) 10 20 - - - - Nárůst
odbytu (tis. ks) 20 80 70 60 50 40 30
Nárůst odbytového množství je odvoditelný pouze od provedení reklamní kampaně. Od
osmého období již nebyly prováděny žádné reklamní činnosti. Jednotkový příspěvek na
úhradu (pú) byl vyčíslen v částce 100,- Kč/ks. příjmy a výdaje přísluší vždy konci periody.
Kalkulační úroková míra činí 8 %. Byla reklamní opatření účinná?
Návod k řešení: Při porovnávání příjmů a výdajů spojených s reklamou vycházejte z časové
hodnoty peněz. Pro vyjádření současné hodnoty budoucí jednorázové jednotkové platby slouží
odúročitel.
odúročitel =
1
1( )- i n
kde je i .................... úroková míra
n .................... počet období
S jeho pomocí je možné vypočítat, jakou hodnotu Jo je nutné dnes uložit, aby za n období při
úrokové míře i vzrostla na požadovanou částku.
J
J
i
o
n
n
=
+( )1
Doporučení: Ke zjištění odpovědi využijte vyhodnocovací tabulku s následujícím
uspořádáním:
(1) (2) (3) (4) (5)
období odúročitel hrubý
přírůstek
PÚ
(tis.Kč)
výdaje na
reklamu
(tis.Kč)
čistý
přírůstek PÚ
(2) - (3)
současná
hodnota
čistého
přírůstku
PÚ
(4) . (1)
1
2
15
Nauka o podniku II
Cvičení 8
Úkol 1: Obchodní rozpětí
U kterých z následujících produktů je obvykle obchodní rozpětí v maloobchodě relativně
nízké a u kterých relativně vysoké: (1) cukr, (2) zlaté cihly, (3) zlaté šperky, (4) květiny, (5)
cigarety, (6) orientální koberce, (7) benzín, (8) automobily, (9) léky, (10) starožitnosti?
Úkol 2: Determinanty obchodního rozpětí
Vyjděte z příkladů uvedených v úkolu 1 a jmenujte některé faktory na nichž závisí obchodní
rozpětí!
Úkol 3: Specializované prodejny - diskontní prodejny
Proč je zpravidla uváděno, že specializované prodejny elektrospotřebičů nabízející velké
elektrospotřebiče (televizory, pračky, sporáky, myčky), jsou stále konkurence schopné, když
jiní, kteří částečně nabízejí i toto zboží, je nabízí za značně nižší tzv. velkoobchodní ceny?
Úkol 4: Velkoobchod - maloobchod
Podnik produkuje ročně 100 000 kusů výrobku A s náklady 160,- Kč na kus. Dosud prodával
své produkty velkoobchodu (s odběrem v podniku) za cenu 190, Kč/ks. Svou celkovou
produkci by ale také mohl prodávat maloobchodníkům za cenu 215,- Kč/ks. V tom případě by
ale musel nést přepravní náklady v částce 20,- Kč/ks a náklady spojené s činností dvou
obchodních cestujících (+ automobil) ve výši 850 000,- Kč/rok.
Dílčí otázka a)
Kterou odbytovou cestu by měl podnik zvolit?
Dílčí otázka b)
Jak velké by muselo být odbytové množství (při lineárním průběhu funkce celkových
nákladů), aby (za jinak stejných podmínek) byl výhodnější přímý prodej maloobchodníkům
než odbytová cesta využívající velkoobchod.
Úkol 5: Obchodní zástupce - obchodní cestující
Permon a.s. vyrábí kompresory a k jejich prodeji využívá odbytové cesty přímého prodeje.
Stojí před volbou zda má realizovat své výrobky prostřednictvím nezávislých obchodních
zástupců nebo podnikových obchodních cestujících.
Obchodní zástupce: Odměna je vázána výhradně na prodané množství v částce 3 000,- Kč/ks.
Na cestovních nákladech obchodního zástupce se a.s. Permon podílí částkou 300 000,- Kč za
rok. Vedle toho mu ještě proplácí částku 100 000,- Kč/rok na úhradu fixních nákladů (režie).
Obchodní cestující: Obchodní cestující získává od a.s. Permon roční hrubý plat v částce
900 000,- kč. Vedlejší osobní náklady na obchodního cestujícího za rok činí 300 000,- Kč.
Vedle toho nese podnik náklady na jeho vozidlo v částce 400 000,- Kč/rok. Jestliže prodá
obchodní cestující více než 500 kompresorů za rok, získává od 501 kusu prodejní prémii 1
000,- Kč/ks.
Jak velké je roční odbytové množství m, při kterém jsou pro a.s. Permon obě odbytové
alternativy stejně nákladné?
16
Nauka o podniku II
Cvičení 9
Úkol 1:Hodnocení investičních variant - výpočet porovnávající náklady
Statická nákladová metoda je založena na srovnání provozních a jednorázových nákladů.
Vychází se z toho, že jedna varianta má vyšší provozní náklady druhá vyšší jednorázové
náklady, ale svými výnosy se neliší.
Příklad: Máme se rozhodnout mezi dvěma variantami investice o stejné kapacitě. Varianta A
má jednorázové náklady 250 000,- Kč a roční provozní náklady 160 000,- Kč, varianta B 300
000,- Kč a 140 000,- Kč. Předpokládaná životnost obou variant je 4 roky.
Zadání A: Porovnejte výhodnost jednotlivých alternativ pomocí absolutních hodnot nákladů
za dobu životnosti.
Zadání B: posuďte výhodnost obou investičních variant prostřednictvím výpočtu doby
návratnosti dodatečných investičních nákladů dn:
doba návratnosti dn =
N B N A
N A N B
J J
P P
( ) ( )
( ) ( )
-
kde:
NP jsou provozní náklady
NJ jsou jednorázové náklady
A,B - investiční varianty
Zadání C: Porovnejte výhodnost jednotlivých investičních alternativ diskontováním
budoucích nákladů. Vycházejte při tom z uvedeného příkladu s tím, že jednorázové náklady
byly vynaloženy v roce 0 a náklady na kapitál činí 14 %. Pro výpočet užijte u jednotlivých
variant propočtových tabulek v členění:
Rok Náklady Odúročitel
(14 %)
Diskontované
náklady
0 1,0000
1 0,8772
2
Úkol 2: Hodnocení investičních variant - finančně matematické postupy
Posuzují se proudy peněžních výdajů a peněžních příjmů a to až do ukončení ekonomické
životnosti nebo k určitému plánovacímu horizontu.
Příklad: Existují dvě investiční varianty (A a B), u nichž se předpokládá stejný kapitálový
výdaj 1 000 000,- Kč ale různé rozložení ročních čistých peněžních toků (viz tabulka).
Náklady na kapitál činí 10 %, doba životnosti pro obě varianty je stejná (6 let). Porovnejte
uvedené varianty.
Rozložení čistých příjmů investiční varianty A a B
17
Rok Peněžní
tok A
Peněžní
tok B
Odúročitel
(10 %)
Odúročitel
(30 %)
0 -1000 -1000 1,000 1,000
1 300 100 0,909 0,769
2 600 200 0,826 0,592
3 400 300 0,751 0,455
4 300 400 0,683 0,350
5 200 500 0,620 0,269
6 100 600 0,564 0,207
Zadání A: Porovnejte uvedené investiční varianty s využitím metody hodnoty kapitálu t.j. s
využitím transformačního vzorce:
K
E A
i
t t
t
t o
n
=
-
+=

( )
( )1
kde: K = hodnota kapitálu dané investiční varianty
Et = peněžní příjmy na konci období t
At = peněžní výdaje na konci období t
(Et-At) = čisté příjmy na konci období t
i = kalkulační úroková míra
t = období (t = 0,1,2 ..... n)
n = ekonomická životnost investičního objektu
Zadání B: Porovnejte uvedené investiční varianty s využitím metody vnitřního výnosového
procenta. Místo vzorce:
E A
r
t t
t
t o
n
-
+
=
=
 ( )1
0 (kde r = hledané vnitřní výnosové procento)
u nějž se dospívá ke stanovení VVP interačním postupem, využijte k odhadu velikosti
vnitřního výnosového procenta u jednotlivých investičních variant výpočtového vzorce:
VVP i
CSH
CSH CSH
i in
n
n v
v n= +
+
/
/
.( )
kde VVP = vnitřní výnosové procento dané varianty
in = úroková míra nižší než VV/ (10 % resp. 0,1)
iv = úroková míra vyšší než VVP (30 % resp. 0,3)
ČSHn = čistá současná hodnota peněžního toku s nižší úrokovou mírou
/ČSHv/ = čistá současná hodnota peněžního toku s vyšší úrokovou mírou v absolutní
hodnotě
18
Nauka o podniku II
Cvičení 10
Úkol 1: Rentabilita a likvidita při financování z vlasntích zdrojů
Pan Novák má k dispozici hotovost 1 000 000,- Kč vlastních prostředků. Nabízí se mu
investiční příležitost, která při výdaji 1 000 000,- Kč, jak odhaduje, mu za rok přinese s
rozdílnou pravděpodobností následující jednorázový příjem:
Případ Příjem
(Kč)
Pravděpodobnost
%
(1) 1 500 000,- 5
(2) 1 115 000,- 50
(3) 1 040 000,- 30
(4) 800 000,- 10
(5) 0,(úplná
ztráta) 5
Jak velké je v případech (1) - (5) vnitřní výnosové procento investice, rentabilita celkového
kapitálu a rentabilita vlastního kapitálu pana Nováka? Ve kterých případech může
předpokládat potíže s likviditou resp. který případ vede k illikviditě (nelikviditě)?
Úkol 2: Cizí financování, likvidita a konkurz
Na rozdíl od předchozího příkladu, nechce pan Novák investovat vlastní prostředky. Potřebný
1 000 000,- Kč na dobu 1 roku si chce vypůjčit, při úrokové míře 6 %. Úroky mají být
společně s půjčkou vráceny za rok v jedné splátce.
Jaký výsledek dosáhne pan Novák v případech (1) - (5)? V kterých případech se dostane do
potíží s likviditou, Které případy vedou k illikviditě, když jeho soukromý majetek použitelný
jako platební prostředky (snadno převoditelný na platební prostředky) činí (a) 0,- Kč, (6) 200
000,- Kč, (c ) 1 000 000,- Kč, (d) 1 500 000,- Kč. Jak vysoká je v jednotlivých případech
illikvidity konkurzní kvóta poskytovatele úvěru?
krytá část dluhu
konkurzní kvóta = celkový dluh . 100
Úkol 3: Rentabilita, likvidita a konkurz při smíšeném financování v podniku jednotlivce
Panu Novákovi se nabízí, stejně jako v úkolech 1 a 2, provedení investice s pořizovacími
výdaji 1 000 000,- Kč s tím, že souběžně může být těchto projektů uskutečněn libovolný
počet. K dispozici má 1 000 000,- Kč vlastních prostředků.
Zadání a) Jakého zisku resp. ztráty dosáhne pan Novák ze současné realizace dvou projektů v
případech (1) - (5), když na jeden projekt použije vlastních prostředků a na druhý (stejný)
projekt úvěru s 6 % zúročením cizího kapitálu. Jak vysoká je rentabilita vlastního kapitálu při
dané varietě výsledků? Jakým majetkem bude disponovat pan Novák po splacení úvěru a
úhradě úroků?
19
Zadání b) Jaká souvislost existuje v zadání a) mezi celkovým ziskem resp. celkovou ztrátou a
majetkem. Ve kterém případě dochází ke konkurzu, jestliže pan Novák nevlastní žádný další
soukromý majetek?