12. Legislativa spojená s bydlením v ČR. Nadnárodní dokumenty.
Osnova
- právo na bydlení v ČR - Mezinárodní pakt o hospodářských ..., Listina základních práv a svobod
- zákon č 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů + nařízení vlády č. 371/2004 (vzorové stanovy společenství vlastníků)
- právo na bydlení v mezinárodním kontextu - jednotlivé dokumenty OSN ...
- vývoj bytové politiky ve vybraných zemích SVE
Doporučená literatura
- prezentace z přednášky č. 12
- Koncepce bytové politiky, MMR 1999 - Příloha III: Právo na bydlení v mezinárodním kontextu !!!
- Kohout, Jaroslav. Od Habitat I k Habitat II, časopis Urbanismus a územní rozvoj 4/99
- Lux, Martin, Burdová, Petra. Výdaje na bydlení, sociální bydlení a napětí na trhu s bydlením (mezinárodní komparace a polistopadový vývoj v ČR). Praha: NÚ J. Hlávky, 2000 ke stažení na: http://seb.soc.cas.cz/publikace_download/hlavka1.htm - kapitola 3 (Vývoj bytové politiky v zemích EU)
Odkazy
- www stránky Ústavu územního rozvoje v Brně - věnované UN-Habitat dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=492
- Organizace spojených národů, Program spojených národů pro lidská sídla - www.unhabitat.org
- Rada Evropy - www.coe.int
Text
Do právního řádu ČR bylo zahrnuto právo každého jednotlivce na přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnující dostatečnou výživu, šatstvo a byt, a na neustálé zlepšování životních podmínek v čl. 11 vyhlášky č. 120/1976 Sb., Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Krokem k zajištění tohoto práva je Listina základních práv a svobod, která podle Ústavy ČR je součástí ústavního pořádku republiky (zákon č. 1/1993 Sb.). Listina však neřeší konkrétní povinnost veřejné správy zabezpečovat bydlení občanů, ale podporuje je tím, že:
- každý má právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah i ochranu
- obydlí je nedotknutelné ...
Základním právním předpisem souvisejícím s bydlením je v ČR zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, tj. vznik spoluvlastnictví budovy, práva a povinnosti vlastníků bytů a nebytových prostorů, jejich vzájemné vztahy, spoluvlastnictví společných částí budovy a některá práva a povinnosti stavebníků při výstavbě bytů a nebytových prostorů v budově ve spoluvlastnictví. Nařízením vlády č. 371/2004 (ve znění NV č. 151/2006 Sb.) upravuje v návaznosti na výše zmiňovaný zákon vzorové stanovy společenství vlastníků).
Oblast bydlení je upravována řadou právních předpisů, např.:
- Občanský zákoník č. 40/1964 v platném znění (novela v úplném znění č. 509/1991 Sb.)
- zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení
- NV č. 466/2001 Sb., o použití prostředků SFRB k úhradě nákladů spojených s jeho správou
- zákon č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze SFRB
- zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
- zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí
- zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování nemovitostí
- zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu
- zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) .....ad.
Na přednášce se podrobně seznámíme se zákonem o vlastnictví bytů a vzorovými stanovami společenství vlastníků. Připomeneme zároveň právní předpisy, o kterých jsme mluvili v rámci předešlých bloků (nájemní či družstevní bydlení, územní plánování ...atd.).
Právo na bydlení (resp. na přiměřené bydlení) se jako jedno ze základním lidských práv promítá do právních řádů jednotlivých zemí světa i do mnoha dokumentů mezinárodního společenství. Některé evropské země dokonce zakotvily určitou formulaci týkající se bydlení do své ústavy. Nejstarším mezinárodním dokumentem, kde se "objevuje" právo na bydlení, je Všeobecná deklarace lidských práv (OSN 1948). Formulace jednotlivých aspektů práva na přiměřené bydlení je pak obsažena v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (OSN 1966).
Významná otázka práva na bydlení je také pravidelně diskutována na celosvětových fórech. Jedním z prvních byla konference OSN o lidských sídlech (Habitat) ve Vancouveru v roce 1976, kde byla přijata tzv. Vancouverská deklarace. Na ni navázala
- po 20 letech (1996) konference OSN Habitat II (Agenda Habitat, Istanbulská deklarace)
- po dalších 5 letech (2001) konference OSN Istanbul +5 (Deklarace o městech a ostatních lidských sídlech v novém miléniu)
- po 10 letech od poslední konference Habitat (2006) Páté evropské fórum v Haagu, konference, kde se hodnotilo 10 let činnosti Agendy Habitat (deklarace Životaschopná a příjemná lidská sídla)
Kromě výše uvedených konferencí a jednotlivých deklarací na nich přijatých byla v uplynulých letech vypracována řada mezinárodních dokumentů definujících či redefinujících roli státu v bydlení či samotné právo na bydlení (! pouze některé z nich ratifikovala i ČR). Jde např. o:
- Globální strategie bydlení do roku 2000 (OSN 1988)
- Agenda 21, dokument z Konference OSN o životním prostředí v Rio de Janeiru (1992)
- Evropská sociální charta (Rada Evropy 1961)
- Evropská charta regionálního plánování (Rada Evropy 1985)
- Evropská urbanistická charta (Rada Evropy 1992)