Seminář Neziskové nemocnice, naděje nebo past? Seminář na téma Neziskové nemocnice, naděje nebo past, se konal dne 26. dubna v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Celým seminářem provázel a diskusi řídil MUDr. Pavel Vepřek . Úvodní slovo měl Ing. Martin Kunštek, poradce ministra zdravotnictví a ekonom ČLK. Ten měl nesnadný úkol, a to obhájit nově schválený zákon o neziskových ústavních zdravotnických zařízeních před více než stovkou posluchačů, kteří se zmíněným zákonem nesouhlasili. Po vystoupení pana Kunšteka následoval MUDr. Raduan Nwelati, ředitel a předseda představenstva Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s. a poté ekonom Ing. Miroslav Zámečník. Mezi posluchači seděla řada známých osobností, mezi nimi například bývalá ředitelka VZP paní Musílková, pan Mrázek ze Svazu pacientů, zástupce Svazu zdravotních pojišťoven, řada lékařů a jiní. Ing. Martin Kunštek 1. nemocnice příspěvkové organizace - překonaná právní forma, - neumožňuje kumulovat zdroje z různých veřejných rozpočtů, - převod peněz od státu do krajských nemocnic je velmi komplikovaný, - napojení pouze na rozpočet zřizovatele, - není chráněna proti exekuci majetku, - nevhodný daňový režim, - dobře vyřešen konkurz, ale nedořešena otázka exekuce (např. nemocnice Planá), - cena výkonu nemá v sobě zahrnuty odpisy nehmotného majetku (nemocnice s novým vybavením mohou odpisovat majetek, kdežto nemocnice se zastaralým vybavením a se starými budovami odpisy tvořit nemohou). 2. nemocnice obchodní společnosti - riziko konkurzu a s tím spojená „divoká privatizace“, - stojí mimo režim zákona o veřejných zakázkách, - zvýšené riziko konkurzu u nemocnic, které mají ve vlastnictví pouze hmotný majetek, zatímco nehmotný zůstává ve vlastnictví kraje, - nedostatek veřejné kontroly (obchodní tajemství), - odměňování v režimu zákona o platu vede k devastaci pracovního potenciálu, - privatizace vedla k odchodu přibližně 1000 lékařů do zahraničí zejména Anglie a Německa během jednoho roku. 3. nezisková nemocnice - otevřené účetnictví (podobně jako v západní Evropě) – povinnost zveřejňovat veškeré nákupy včetně cen, dodavatele, ostatních nabídek aj., - nákup nad 2 mil. Kč musí mít management schválen, - možnost kumulace zdrojů, - osvobození od daně z příjmů (hlavní i doplňková činnost – jako v západní Evropě), - kontrola personálního, věcného a technického vybavení, - na majetek nelze vyhlásit konkurz, - zřizovatel ručí za závazky, - kontrola kvality péče, - sociální jistoty pro zaměstnance, - síť nemocnic je vzájemně provázaná (min jedna nemocnice v okrese je nezisková), - povinnost ošetřit pacienta ze spádového území, - neziskový statut zakládá právo na smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Raduan Nwelati „Neziskové nemocnice představují naději pouze pro ministerstvo zdravotnictví. Ministr bude rozhodovat o všem podstatném. Otázkou je, jak bude rozhodovat. Pro pacienty, zřizovatele, zdravotní pojišťovny a další představuje nezisková nemocnice past.“ Nevýhody pro pacienty - parametr pro uzavření smlouvy nemocnice se zdravotní pojišťovnou není kvalita poskytované péče, ale rozhodnutí ministerstva, - opětovné zavedení spádového území v kombinaci se špatnou úhradovou vyhláškou – problém: malé nemocnice zaniknou. Nevýhody pro zdravotní pojišťovny - zdravotním pojišťovnám bude diktováno s kým uzavřou smlouvu, - na uzavření smlouvy s ostatními zařízeními jim nezbude dostatek finančních zdrojů. Nevýhody pro majitele a zřizovatele nemocnic - orgány nemocnice budou obsazovat a řídit lidé dosazení z ministerstva, ČLK, odborových svazů, krajů aj., a to včetně těch nemocnic, které jsou nyní soukromé, - v případě ztráty, nelze vyhlásit na zařízení konkurz, přesto za závazky ručí zřizovatel, - omezená možnost řídit nemocnici (počet lůžek, oddělení, personálu, platy budou řízeny z centra), - omezená motivace personálu (platy a pacienty mají nemocnice jisté a neodvíjí se od výkonnosti a kvality). „Nejsem proti neziskovému statutu nemocnic, ale musí být splněny určité podmínky, a to: - nezisková nemocnice nesmí být řízena státem, - nutná odpovědnost managementu, - nesmí být zvýhodněna ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám a při čerpání veřejných financí oproti nemocnicím s jiným právním statutem, - neziskový statut musí být dobrovolný, - musí být respektována ekonomická pravidla jako v jiných právních formách.“ Ing. Miroslav Zámečník „Zdravotnictví v České republice je inherentně finančně nestabilním systémem. Přijatá legislativa problémy neřeší a možná je i zhoršuje a problém naddimenzovaného počtu lůžek řeší tím nejhorším možným způsobem.“ Hlavní problémy - mzdy zdravotnického personálu, - výrazně nižší mzdy lékařů ve srovnání s Evropou (nejhorší situace u středního zdravotnického personálu), - vysoké fixní náklady – přelůžkování. Role soukromého sektoru ve zdravotnictví v Evropě roste, a to zejména díky těmto skutečnostem: - zvýšení dostupnosti a kvality zdravotní péče, - zvýšení ekonomické efektivnosti, - není ekonomický důvod, proč by soukromá nemocnice nemohla uzavřít smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Příklad Austrálie – stát dá nemocnici koncesi na poskytování zdravotní péče, pokud nemocnice poruší kontrakt, sníží kvalitu či se zhorší její ekonomická situace, stát nemocnici koncesi odebere. Zákon o neziskových ústavních zdravotnických zařízení má několik nedostatků, a to zejména: - zřizovatel hradí ztrátu, aniž by mohl účinně ovlivnit výkonnost, - nelze prohlásit exekuci a konkurz, - hlavní nákladovou položku představují osobní náklady, přesto jsou tyto náklady zcela nezávislé na hospodaření nemocnice, - osvobození od zisku (prospělo by spíše osvobození od reinvestovaného zisku), - veřejný zájem lze ošetřit subvencí, aniž by se zvýhodňovala jedna právní forma před druhou, - netendruje se kontrakt se zdravotní pojišťovnou (vše ostatní se tendruje). Diskuse Problémové oblasti zákona o neziskových nemocnicích, které byly na semináři zmíněny: - zdravotní pojišťovny vyčerpají téměř všechny své zdroje na uzavření smluv s neziskovými nemocnicemi a nezbudou jim prostředky v dostatečné výši pro uzavření smluv s ostatními zdravotnickými zařízeními na seznamu neuvedenými, - problémové sestavení seznamu nemocnic (původní návrh 80 nemocnic, poté 140), - páteřní síť nemocnic? - proč 140 nemocnic, když je 77 okresů, - proč se na seznam mohou přihlásit i ostatní nemocnice (bude síť opravdu páteřní?), - proč jsou v některých okresech či městech na seznamu i 2 nemocnice, - proč některé okresy nemají ani 1 neziskovou nemocnici (Olomoucko), - dobrovolné přistoupení na seznam nemocnic?, - ke kterému zdravotnickému systému směřuje naše zdravotnictví – dle ministerstva k německému a rakouskému modelu (ale: v Německu chtějí soutěž mezi nemocnicemi, zvýšení kvality…), - zákon je tvořen spíše pro lékaře než pro pacienty (jistý plat, pacienti ze spádového území…), - problém rozpočtového provizória – pokud zřizovatel nesouhlasí s návrhem rozpočtu, hospodaří nemocnice dle rozpočtového provizória, a to dle návrhu rozpočtu (vždy se rozpočtové provizórium sestavovalo dle minulého rozpočtu). Mrázek – Svaz pacientů „Zákon o neziskových nemocnicích je potřeba, ale tento zákon je principiálně špatný. Jeho základní chybou je, že při jeho sestavování nerespektovali jeho tvůrci názory ostatních skupin, a to zejména pacientů, krajů, zástupců nemocnic a jiných.“ Musílková – bývalá ředitelka VZP „Péče v nemocnicích obchodních společnostech je dobrá a pacienti tyto nemocnice rádi navštěvují, protože se k nim chovají mnohem lépe než v nemocnicích státních. Zákon o neziskových nemocnicích vrací naše zdravotnictví zpět do rozpočtového hospodaření. Tento zákon je ekonomickým paskvilem a stal se z něj pouze mocenský a politický nástroj. Zásadním nedostatkem je povinnost zdravotních pojišťoven uzavřít smlouvy s nemocnicemi s neziskovým statutem. Na ostatní nemocnice s jinou právní formou nezbudou dostatečné finanční prostředky a může to vést k jejich zániku. Dalším závažným problémem je nerespektování názorů pacientů a tvrzení, že tento zákon vytvoří páteřní síť nemocnic, ačkoliv se na jeho seznam mohou přihlásit všechny nemocnice“.