­  ­
Je to k nevíře, jak zvolna se
dobíráme poznání, že léčení
aošetřovatelstvíjestejnouslužbou
jako stříhání vlasů, spravování
aut nebo taxikaření. Výjimečnost
zdravotní
péče není
dána ko­
řením al­
truismu,
etikou či
mysteri­
em kontaktu života a smrti, to
všechno je k vidění i jinde, ale ve
zvláštní situaci jejích zákazníků.
Na rozdíl od jiných služeb jsou
zákazníci zdravotnictví velmi
rozdílní v potřebě jeho služby
užívat a jejich potřeby jsou jen
omezeně ovlivnitelné osobním
rozhodováním. Pacient si nemoc
nevybírá a její příchod nemůže
ani předvídat, ani mu zabránit.
Pro diabetika prvého typu není
závislost na inzulinu svobodnou
volbou, ale otázkou přežití a jeho
rozhodování se může uplatnit
až ve výběru konkrétního pre­
parátu nebo aplikační formy.
Základním úkolem zdravot­
ních systémů v evropském pro­
storu je zajistit všem občanům
spravedlivý přístup k nutné
zdravotní péči, bez ohledu nejen
na závažnost a nákladnost jejich
nemoci, ale i na jejich individu­
ální možnost za léčení zaplatit.
Teoreticky se nabízejí dvě ces­
ty, jak toho docílit ­ přídělový
systém, který v obecné rovině
službám nesvědčí a dnešnímu
zdravotnictví viditelně překáží
ve fungování, nebo regulova­
ný trh ve zdravotních službách
a zdravotním pojištění, ovšem za
podmínky, že dokážeme účinně
kompenzovat zmíněná zdravotní
rizika všem občanům. Snadno se
to řekne, hůře udělá, ale na návo­
dy, jak dotáhnout před lety zapo­
čaté reformy k vítěznému konci,
už delší dobu usedá prach.
Transformaci přídělového sy­
stému v regulovaný trh, která se
úspěšně rozběhla začátkem deva­
desátých let, zmohla v její polovi­
ně únava a špačky klepe dodnes.
Svěží Topolánkova vláda slíbila
změnu a program ministra zdra­
votnictví Tomáše Julínka může
být dobrou ,,cestovní mapou"
k dokončení transformace zdra­
votnictví. Jeho hlavní rizika jsou
dvojí ­ technické provedení a čas.
Správná nálepka ještě automa­
ticky neznamená správný obsah
a pro naši budoucnost je klíčové,
jak si ministerstvo poradí se spe­
cifikací regulátora, s vymezením
rozsahu péče zajišťované veřej­
ným zdravotním pojištěním,
s transparentním a efektivním
stanovením výše úhrady za léky
a zdravotnické prostředky a s dal­
šími oříšky. Okno, které má vláda
pro uskutečnění nutných změn,
se bude pod diktátem politické­
ho cyklu rychle zavírat, a tak ať se
kouří od klávesnic, pokud chtějí
závod s časem vyhrát.
Jako prevenci frustrační
kompozice střídání očekávání
a zklamání navrhuji, abychom
to konečně udělali najednou
a pořádně. Nejlepší prevencí zby­
tečných škod z nedomyšlených
kroků a současně i podmínkou
dlouhodobé udržitelnosti pro­
váděných změn je pustit včas do
kuchyně co nejvíce strávníků.
Projekt Dialogem k reformě, kte­
rý tímto číslem startujeme, tomu
chce napomoci.
Příjemné počtení přeje
MUDr. Pavel Vepřek
2/2007
Ondřej
Dostál
Causa Občan
volné fórum
Džamila
Stehlíková
Milan
Šilhan
Milada
Emmerová
Josef
Janeček
§
Občan v síti www.sdruzeniobcan.cz
stanovisko
ministerstva
Tomáš Julínek
dialogem k reformě
Jaké změny chystá
ministerstvo
zdravotnictví?
Miroslav
Zavoral
Petr
Holub
Lenka
Petrášová
Václav
Krása
­  ­
newsletter o. s. Občan Občan v síti 2/2007Jaké změny chystá ministerstvo zdravotnictví?
j d i n a s t r.   3 4 5 6 7 8 9  0 0 0
stanovisko ministerstva
čas změn přichází...
Tomáš Julínek, spolu se svým týmem, zahájil
první část reformy, pro druhou bude hledat širší
politickou podporu.
Ministr Tomáš Julínek hodlá v tomto volebním
období realizovat kroky první etapy reformy zdra­
votnictví. Ta se dotkne pacientů pouze okrajově
a zaměří se zejména na reformu institucí a potom
také na některá nutná manažerská opatření, zvláš­
tě směrem k přímo řízeným organizacím. Této fáze
reformy se také týká legislativní plán ministerstva,
o kterém se zmiňujeme níže. Její naplňování již
nesnese odkladu. Ministr s tezemi reformy přišel
před volbami a má tak pro její realizaci politický
mandát.
Daleko zásadněji se pacientů dotkne druhá fáze
reformy ­ reforma financování. Ta přinese podstat­
né a zdůrazňujeme, že pozitivní změny, například
v podobě možnosti volby rozsahu pojištění a mož­
nosti zdravotního spoření. Zatímco cílem první
etapy ­ reformy institucí, která proběhne v tomto
volebním období ­ je zvýšení efektivity dnešního
systému, cíle reformy financování sahají mnohem
MUDr. Tomáš Julínek,
ministr zdravotnictví
výše, a to k zajištění dlouhodobé udržitelnosti soli­
dárního systému. Pro takovou hlubokou změnu je
třeba hledat širší politickou podporu. Ministr Julí­
nek proto ustanovil komisi, kterou zatím pracovně
nazýváme ,,Bezděkovou komisí pro zdravotnictví"
(dle názvu komise, která se zabývala reformou
důchodového systému), do které všechny parla­
mentní politické strany nominovaly své zástupce.
Design komise se nyní dolaďuje a ministr o ní bude
informovat na jedné z nejbližších tiskových kon­
ferencí MZ.
Legislativní plán
Tomáš Julínek spolu se svými náměstky zveřejnil
hlavní body legislativního plánu v úterý 27. úno­
ra. Každý zákon má svůj přípravný tým a každý
z náměstků ministra garantuje přípravu několi­
ka zákonů. Nejnaléhavější jsou změny v oblasti
veřejného zdravotního pojištění (mj. nejprve malá
a potom rozsáhlá novela zákona č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění). Současné minis­
terstvo zdravotnictví však musí řešit i některé vel­
mi vážné resty z minulosti. Mezi nimi zvlášť vyniká
absence zákona o zdravotnické záchranné službě.
Tento zákon, vedle změny financování záchran­
ných služeb, by měl přinést i možnost účinně řídit
záchranné práce při krizových stavech, jako jsou
katastrofy, nebo například i vážná dopravní neho­
da na hranici tří krajů. V následujícím přehledu
uvádíme nejdůležitější změny ve třech hlavních
úsecích, řízených náměstky MZ (vždy uvádíme cíle
v daném úseku a k nim příslušné zákony a jejich
vybrané charakteristiky):
­ veřejné zdravotní pojištění
­ poskytování zdravotní péče
­ přímo řízené organizace / fiskální politika
Další významný úsek ­ ochrana a podpora veřejné­
ho zdraví ­ má před sebou úkoly zejména z oblasti
harmonizace naší legislativy s EU (včetně noveli­
zace zákona o veřejném zdraví), ale také například
transformaci krajských zdravotních ústavů.
veřejné zdravotní pojištění
transparentní a efektivní úhrada léků
Novela zákona č. 48/1997 Sb. do 1. 1. 2008
Naplnění požadavků ,,transparenční" direktivy
a výnosu Ústavního soudu
Zvýšení efektivity lékové politiky
­ 3 ­
newsletter o. s. Občan Občan v síti 2/2007Jaké změny chystá ministerstvo zdravotnictví?
j d i n a s t r.   3 4 5 6 7 8 9  0 0 0
Zamezení plýtvání a zneužívání zdravotních
služeb
Novela zákona č. 48/1997 Sb. v průběhu roku
2007
Zavedení regulačních poplatků
První kroky směrem k nakupování zdravotní
péče
Jasná pravidla pro veřejné zdravotní pojištění
Novela zákona č. 48/1997 Sb. v průběhu roku
2008
Upřesnění rozsahu péče kryté z veřejného zdra­
votního pojištění včetně časové a geografické
dostupnosti
Efektivní pravidla pro vztahy mezi poskytovateli
a zdravotními pojišťovnami
Zavedení efektivního dohledu
Nový zákon o dohledu nad veřejným zdravotním
pojištěním
Ustavení nezávislého regulátora a jasných pravidel
Dohled nad finančním zdravím pojišťoven
a dostupností péče
Zlepšení odpovědnosti a řízení pojišťoven
Jednotný zákon o zdravotních pojišťovnách
Transformace na akciové společnosti za účelem
zlepšení transparentnosti a řízení
Poskytování zdravotní péče
vymezení podmínek přístupu na trh zdravotních
služeb
Nový zákon o zdravotnickém zařízení (ZZ)
Podmínky pro provoz ZZ bez ohledu na právní for­
mu či vlastníka (registrace), dozor a sankce při
porušování
Nově úprava svobodného výkonu povolání
Akreditace ZZ ­ podpora bezpečnosti pro pacienta
Práva a povinnosti pacientů, definice zdravotních
služeb a péče
Zákon o zdravotních službách jako náhrada zasta­
ralého zákona č. 20/1966 Sb., definice pojmů,
druhy služeb
Práva a povinnosti pacientů i zdravotníků, stíž­
nosti
Zdravotnická dokumentace, registry
sjednocení činnosti záchranné služby a řešení
jejího financování,
Zákon o zdravotnické záchranné službě (ZZS)
Zásadní změna ve způsobu financování
Systém předání pacienta mezi ZZS a lůžkovým ZZ
Princip pohotovostních ambulancí u stanovišť
ZZS
Změna financování letecké záchranné služby
Změna financování a kompetencí ve vzdělávání
Komplexní novely zákonů č. 95 a 96/2004 Sb.
Změna financování ­ systém ,,finance za školen­
cem"
Významné zapojení univerzit (transformace IPVZ
a NCO)
Stanovení jasných kompetencí státu v celém pro­
cesu
Revize kompetencí nelékařů ve smyslu jejich
posílení
Přímo řízené organizace / fiskální
politika
transformace fakultních nemocnic na univerzitní
nemocnice
Speciální zákon s účinností od 1. 1. 2009
Non­profitní organizace ve spoluvlastnictví státu,
municipalit a univerzit
Vymezení role a zodpovědnosti při řízení posky­
tování zdravotních služeb, při vzdělávání a ve
výzkumné činnosti
Transparentnost financování (zdrav. služby, vzdě­
lávání, výzkumné granty)
Taxativní výčet nemocnic
Efektivní řízení organizací v působnosti ministerstva
zdravotnictví
Strategické plány rozvoje zdravotnického zařízení
Důraz na ekonomické zdraví a finanční stabilitu
Efektivní řízení investic
Posílení procesů řízení kvality a bezpečnosti
Osobní a hmotná motivace i zodpovědnost mana­
gementu
transparentní rozpočtová politika
Stanovení prioritních národních programů
Zpřehlednění a větší transparentnost dotačních
titulů
Stanovení státních priorit a dodržování pravidel
ekonomické racionality pro investiční dotační
politiku
Využití možností strukturálních fondů EU
Zohlednění státní fiskální politiky
  
­ 4 ­
newsletter o. s. Občan Občan v síti 2/2007Jaké změny chystá ministerstvo zdravotnictví?
j d i n a s t r.   3 4 5 6 7 8 9  0 0 0
volné fórum
V tomto čísle odpovídají naši respondenti na tyto otázky:
1. Co soudíte o záměrech vlády v oblasti zdravotnictví?
2. Který z nich pokládáte za nejvíce sporný a proč?
3. Které změny by byly Vaší prioritou, kdybyste byl/a na místě ministra Julínka?
MUDr. Džamila Stehlíková,
ministryně vlády ČR pro
oblast lidských práv a národnostních
menšin, SZ
1. V oblasti zdravotnictví má
tato vláda nesporně ambiciózní
plány a je podle mého názoru
bohužel první vládou od roku
1994, která chce dokázat něco
pozitivního v oblasti řešení pro­
blémů zdravotnictví. Mám na
mysli problematiku přerodu
zdravotních pojišťoven na to,
aby se skutečnými zdravotními
pojišťovnami staly a aby se pro­
zatímní pojištěnci stali klienty
pojišťoven, kterým zdravotní
pojišťovny něco garantují ­ jas­
ně definovanou vymahatelnou
péči v definované kvalitě, a niko­
liv všeobjímající péči, která se
smrskne na výrazný problém,
když člověk péči skutečně potře­
buje a nedisponuje známostmi
nebo jakoukoliv formou všimné­
ho. Budu velmi ráda, když dojde
ke zlepšení pozice občana, nebo
chcete­li pacienta, který by se
měl stát centrem dění ve zdra­
votnictví s respektovanými prá­
vy, a nikoliv pouhým objektem
léčebně preventivní činnosti
lékařů. Prozatímním centrem
dění jsou lékaři a zdravotní
pojišťovny, nikoliv pacienti.
2. Za nejspornější poklá­
dám zavedení osobních účtů
v oblasti zdravotnictví, protože
zde vidím několik procedurál­
ních rizik. Pokud tyto osobní
účty budou součástí nějaké
organické nabídky ze strany
služeb zdravotních pojišťoven
svým klientům, pak ano, ale
jejich plošné zavedení mi přijde
jako určitý samoúčelný krok.
Kromě sporných kroků zde vidím
ale také řadu rizik. Za velmi
rizikové pokládám nemožnost
pružné reakce vůči pochopitelné
vzrůstající nespokojenosti léka­
řů a rigidní chování zdravotních
pojišťoven v oblasti schopnosti
výpočtu rizik a kvality vykázané
péče. Naše zdravotní pojišťovny
raději zaplatí komukoliv coko­
liv, než aby si vybíraly opravdu
kvalitní lékaře a zdravotnická
zařízení a těm nabídly smlouvy,
které obsahují určité výhodné
bonifikace.
3. Mé priority: prosazuje­
me jasné legislativní zakotvení
odborných a finančních vztahů
v trojúhelníku, tvořeném posky­
tovatelem zdravotní péče, paci­
entem a financujícím subjektem
(zdravotní pojišťovnou). Jde
o garantovanou kvalitu a dostup­
nost zdravotní péče garanto­
vanou pojišťovnami a motivaci
občanů ke spotřebě zdravotní
péče. Lékaři a zdravotnická zaří­
zení by prostřednictvím uza­
vřených smluv se zdravotními
pojišťovnami měli být motivo­
váni k poskytování kvalitních
a rychlých služeb a měli by mít
možnost pohybovat se v predi­
kovatelném prostředí, a ne tak,
že se koncem roku dozvědí, kolik
jim zdravotní pojišťovny vlastně
zaplatí. Pro své klienty by měly
zdravotní pojišťovny nakupovat
péči a současně jim dát na vědo­
mí, kde a v jakém objemu jim
péči nakupují. Rovněž podporuji
vznik expertní komise pro zdra­
votnictví ke hledání konsenzu
nutné reformy ve zdravotnictví
napříč politickým spektrem.
MUDr. Josef Janeček,
předseda odborné Zdravotnické
komise KDU-ČSL
1. Záměr vlády je významně
posunut směrem k liberálnímu
programu ODS. Důraz je kladen
na snížení poptávky po zdravot­
ní péči formou řady regulačních
mechanismů. Vládní prohlášení
­ 5 ­
newsletter o. s. Občan Občan v síti 2/2007Jaké změny chystá ministerstvo zdravotnictví?
j d i n a s t r.   3 4 5 6 7 8 9  0 0 0
je přirozeně dosti obecné, takže
záleží na způsobu, jakým bude
naplněno. I když se do prohlá­
šení podařilo prosadit pasáže
s důrazem na prevenci, teprve
vývoj ukáže, jak vážně bude se
sliby naloženo.
2. Za spornou považuji sku­
tečnost, že je ve vládním pro­
hlášení např. program na pře­
vedení zdravotních pojišťoven
na akciové společnosti, přičemž
se hovořilo o snaze umožnit
pojišťovnám i navyšování kapi­
tálu zvenčí. Proto mě překva­
pilo, že ačkoliv mi pan ministr
Julínek sliboval, že od tohoto
ustanovení bude upuštěno a ve
vládním prohlášení nebude, tak
se tam přesto objevilo. Stejně
problematickou vidím snahu
o zavedení povinných individu­
álních účtů, jejichž zavedení by
znamenalo, že ze solidárního
pojištění ubude přibližně třicet
miliard korun.
3. Roky již prosazujeme kon­
trolu kvality a důraz na preven­
ci, akreditace zdravotnických
zařízení, odbornou regulaci sítě
zdravotnických zařízení, léčeb­
né standardy. Každá pojišťovna
totiž ví, že nejlepší je ta pojistná
událost, která nenastane. Prá­
vě omezení výskytu pojistných
událostí, tedy vzniku nemocí,
představuje obrovskou ekono­
mickou rezervu v našem zdra­
votnictví. Jenom náklady na
léčení nemocí vzniklých kou­
řením činí ročně více než třicet
miliard korun. Je proto absurd­
ní, že neděláme nic proti vysoké
spotřebě cigaret a alkoholu, když
přece víme, že by to prospělo jak
zlepšení zdravotního stavu, tak
finanční situaci v systému. Mís­
to toho tu máme nové instituce,
které sice zajistí řadu nových
zajímavých postů, ale občanovi
toho moc nepřinesou. Bohužel
návrh zákona o síti zdravotnic­
kých zařízení, který podmínku
akreditací navrhoval, nesměl
být na nátlak ODS před deseti
lety projednáván, protože víra
v tržní samoregulaci zdravot­
nictví, včetně vyselektování těch
nejkvalitnějších, byla nezlomná.
Pokud se tedy teprve pod tla­
kem událostí v havlíčkobrodské
nemocnici hovoří o potřebnosti
akreditací, pak je to sice hezké,
ale je smutné, že k tomu bylo
potřeba tolika úmrtí.
doc. MUDr. Milada Emmerová,
CSc., ministryně zdravotnictví
v letech 2004­05
1. Pokud má být Julínkovo
,,desatero" zveřejněním hlav­
ních reformních záměrů, pak
jsem zklamaná (MF Dnes 29.
1. 2007). Drtivá většina těch­
to opatření se týká jen ,,jiného
způsobu financování narůstají­
cích organizačních nepořádků
v našem zdravotnictví". Skuteč­
nost, že pan ministr opět začíná
,,reformu" z opačného konce, to
už jsme zažili u jeho předchůdců
v prvé polovině devadesátých let
minulého století a od té doby se
různými ,,úpravami" ve financo­
vání zdravotnictví situace stá­
le jen zhoršovala. Bohužel, ve
vztahu k těm, pro které je celý
systém vybudován, tj. ve vztahu
k občanům s poruchou zdraví.
Nastolení koncepce, tj. strate­
gie a taktiky k realizaci kvalitní,
dostupné a efektivní zdravotní
péče pro všechny občany Čes­
ké republiky, mi stále chybí,
pokud se pan ministr neopře
o ,,koncepci", přijatou vládou
v době mého působení na MZd
na jaře 2005. Teprve na tu nava­
zovala ,,krátkodobá ekonomická
opatření", která byla seznamem
nových položek na příjmové
i výdajové stránce veřejného
zdravotního pojištění s cílem
neplýtvat financemi a nefrustro­
vat především nejpotřebněj­
ší občany hrozbami příplatků
a poplatků.
2. Vadí mi všechny ty body,
ve kterých lze vyčíst v řádcích
i mezi nimi, že ve zdravotnic­
tví má v plné míře zvítězit trh,
a těch je drtivá většina; že se
tímto způsobem bude budo­
vat rozdílné zdravotnictví pro
ty, kdo mají peníze, a pro ty,
kteří jich nemají nazbyt, ačko­
liv všichni přispívají do měšce
zdravotního pojištění. Vadí mi,
že se uplatňují trendy, hlásané
takovými odborníky, kteří se
zdravotnictvím neměli nikdy
nic společného, ale ,,dokonale
mu rozumí". Nemají k tomu ani
vzdělání, ani nezbytnou prak­
tickou zkušenost zdravotníka
a asi nikdy nebyli ani pacienty.
Připadá mi to zrovna takové,
jako bych já oplývala tak pato­
logickým sebevědomím, že bych
hovořila například paní Drábové
do provozu jaderné elektrárny
Temelín. Divím se, že pan minis­
tr Julínek tyto poradce poněkud
neutřídí ve vlastním zájmu, tedy
v zájmu především lékaře, které­
mu má záležet na důvěře občanů
(lékařem totiž zůstane do smrti,
ministrování má ,,jepičí život").
3. Kromě výše řečeného bych
intenzivně pokračovala ve spo­
lupráci s hejtmany a jejich spo­
­ 6 ­
newsletter o. s. Občan Občan v síti 2/2007Jaké změny chystá ministerstvo zdravotnictví?
j d i n a s t r.   3 4 5 6 7 8 9  0 0 0
lupracovníky na krajských úřa­
dech. Obecně zadaná a přijatá
koncepce musí být závazná pro
každý kraj, ale musí být také při­
hlíženo k jeho specifikům. Musí
se zajistit adekvátní lůžková péče
ve všech medicínských oborech,
dostatečná kapacita primární
péče a jejích důležitých nástro­
jů, například dostatku pracov­
níků v kategorii ,,domácí péče",
musí se nově vybudovat oddě­
lení sociálně­zdravotních lůžek
dle zákona o sociálních službách
s jejich vícezdrojovým financo­
váním, atd., atd. Rozhodně bych
pozastavila takové aktivity, jako
je prodej 11 nemocnic ve Středo­
českém kraji, které pak budou
nenávratně chybět v jiných
segmentech zdravotně­sociální
péče v daném regionu.
MUDr. Milan Šilhan,
bývalý předseda zdravotní
komise ČSSD
1. Pokud za záměry vlády
považujeme něco mezi (narych­
lo spíchnutou) koaliční dohodou
a Julínkovými­Hroboňovými
ideály, domnívám se, že v jejich
současné podobě nedostanou
poslaneckou podporu. Je záro­
veň nedobré, že se Julínek a jeho
skupina neodhodlali předložit
veřejnosti něco jako ,,inventu­
ru českého zdravotnictví a jeho
financování". Nejsem si ovšem
jist tím, že to vůbec MZ umí.
Uvádím to proto, že jakákoliv
reforma zdravotnictví se musí
o nějaký věcný a ekonomic­
ký základ opírat. Představa, že
ekonomicko­organizační chaos
vytrhne ojedinělý pacientský
příspěvek 20 či 50Kč, je naivní.
Nejsem si jist, co je víc ve hře:
jestli nechápání principů řízení
veřejných zdravotních služeb,
nebo jen jejich ideové odmítání.
2. Z julínkovsko­hroboňov­
ských návrhů je jeden spornější
než druhý. Snad jen osobní účty
jsou nedůvodně drahé a věcně
zbytečné. Snad nikoho mimo
účtující podvodníky neohrozí.
Proč spoluúčast? Nebyla vysvět­
lena. Kdo dává J + H právo
vychovávat pacienty? Je­li zdra­
ví zásadně ovlivňováno životním
stylem, neovlivní ho 20 či 50Kč,
ale intenzivní přesvědčovací pro­
gram, který bude muset být pat­
řičně zainvestován a musí se stát
celonárodní politikou. Jistě bude
v oblasti spoluúčasti uplatňo­
ván princip sociální klausulace.
Při použití evropského modelu
v rámci veřejného pojištění může
být výsledek zcela kontrapro­
duktivní a spoluúčast výsledně
ještě menší. Cesta k přetvoření
veřejných zdravotních (nezis­
kových) pojišťoven na pojišťov­
ny ,,obchodní" je chápána jako
předprivatizační krok a nebude
většinově podporována, i když se
časově značně odsouvá. Nebude
podporován ani model J + H
propagovaného veřejného zdra­
votního pojištění, který láme
méně i více viditelně principy
pojištěnecké solidarity.
3. Současnému ministru
Julínkovi jeho situaci v prvé
řadě vůbec nezávidím. Musí,
ať chce nebo nechce, dosavadní
systém veřejného financování
zdravotnictví stabilizovat. Což
nejde tím, že by ho ještě více
svými doporučeními zchaoti­
zoval. Doporučil bych mu začít
s inventarizací toho, za co mu
kompetenční zákon přisuzu­
je odpovědnost. Jenom tak se
dostane k tomu, že bude moci
závažné nedostatky součas­
nosti i minulosti pojmenovat
a pak začít s jejich vyrovná­
váním. Bude to těžké, protože
MZ nemá vlastní výzkumné
pracoviště a jeho ekonomické
útvary v minulosti nepřipravo­
valy podrobné analýzy toho, co
se děje v českém zdravotnic­
tví. Ročenky ÚZIS zásadními
informacemi a jejich výkla­
dem neoplývají. V ČR se sice
na vládní úrovni připravovaly
materiály o ,,stavu zdraví ČR",
ale již nebyly široce zveřejňo­
vány a oponovány, ale hlavně
MZ nemuselo předkládat vlá­
dě podrobné plány na zlepšení
zdravotního stavu obyvatelstva
(a tyto plány se nestaly částmi
vládních závazků . I ministr
Julínek bude muset pokračo­
vat v přípravě zákona o veřej­
ných neziskových nemocnicích
a o stanovování sítě potřebných
zdravotních služeb, o které bude
muset opírat kontrolu nákladů
na veřejné zdravotní služby.
V tomto směru se bude muset
přiblížit veřejným financím ve
zdravotnictví a jejich plánová­
ní, podobně jak činí Rakousko
nebo Německo. Jestliže se bude
nyní hovořit o ,,velkých man­
datorních výdajích za státní
pojištěnce", bude muset zvažo­
vat přestavbu zákona o pojist­
ném a zákonem naopak posí­
lit solidaritu systému, nikoliv
učinit opak. Bude se muset
věnovat problémům ,,korupce"
ve zdravotnictví (minimálně
způsobem, jaký navrhoval pan
doc. Ing. J. Vepřek). Jestliže
bude ministr Julínek náchyl­
­ 7 ­
newsletter o. s. Občan Občan v síti 2/2007Jaké změny chystá ministerstvo zdravotnictví?
j d i n a s t r.   3 4 5 6 7 8 9  0 0 0
ný k tvorbě ,,spolupracujících
odborných koncepčních komi­
sí", bude muset počítat s velkou
kritikou a jen s malou šancí, že
jeho představy o budoucnosti
českého zdravotnictví projdou.
pplk. doc. MUDr. Miroslav
Zavoral, PhD., přednosta
Interní kliniky 1. LF UK
a ÚVN Praha
1. Program resortu vedené­
ho panem ministrem Julínkem,
chcete­li jinak: cestovní mapa
(dnes oblíbená formulace), tj:
definice současného stavu ­ defi­
nice cíle ­ cesty a prostředků,
jimiž chceme cílů dosáhnout.
Definice strategických a taktic­
kých cílů a postupů. Bez toho
považuji diskusi za mlácení
prázdné slámy. Toto vám řek­
ne každý absolvent ekonomické
fakulty ­ a pokud se nemýlím,
nazývá se ten obor, jehož jsou
takové postupy náplní, systémo­
vé inženýrství.
2. Také na ni nemůžete dát
racionální odpověď, když nezná­
te cestovní mapu ministra zdra­
votnictví. Spíše bych si dovolil
položit panu ministrovi otázku,
za jak významnou hodnotu v čes­
ké společnosti považuje sociální
smír, a doufám, že si uvědomu­
je, že zdraví není zboží, ale sta­
tek, který nelze ani koupit, ani
ukrást.
3. Přesně to, co platí v medi­
cíně od dob Aeskulapa a Galéna:
,,Primum non nocere" ­ ,,Přede­
vším neškodit".
1. Nevím, jestli už je zřej­
mé, jaké má vláda záměry ve
zdravotnictví. Je nepochybné,
že pan minstr Julínek má sna­
hu komunikovat s veřejností
podstatně více než všichni jeho
předchůdci. Považuji za správ­
né, že ministerstvo chce ekono­
mickými nástroji snížit zájem
občanů o nadbytečnou zdravotní
péči a zároveň chce zastropovat
zvyšování spoluúčasti, aby byla
únosná pro sociálně slabší obča­
ny. Takže zlepšit informovanost
a únosné zvyšování spoluúčasti
vidím jako zřetelný trend vlády.
Myslím si, že zásadní koncepční
změny nejsou ještě zcela jasné,
a to především proto, že složení
poslanecké sněmovny nebude
nakloněno razantním změnám.
Václav Krása,
předseda Národní rady
zdravotně postižených
2. Nevím, zda je to skutečný
záměr pana ministra Julínka, ale
představu, že by současné zdra­
votní pojišťovny prováděly také
komerční pojištění, považuji za
chybnou. Byly by zvýhodněny na
trhu pojišťoven, protože by pro­
středky z veřejného zdravotního
pojištění mohly být použity ke
krytí ztrát z komerčního pojiš­
tění. Vím, že zneužívání pro­
středků z veřejného zdravotního
pojištění lze v zákoně zakázat,
je možné udělat všechny mož­
né kontrolní mechanismy, aby
se tak nedělo. Přesto v našem
prostředí klientelismu, korupce
a známostí to považuji za příliš
velké riziko.
3. Především bych se snažil
ekonomickými nástroji snížit
nadužívání zdravotní péče.
Dále bych zrušil zařazení mezd
zdravotnických pracovníků pod
zákon o mzdě a platu a tím bych
se zbavil politického tlaku zdra­
votnických pracovníků, protože
napříště by mzdy byly záležitostí
zdravotnických zařízení.
Lenka Petrášová,
redaktorka MF Dnes
1. Je to konečně krok k refor­
mám, o kterých dnes snad už
nikdo nepochybuje, že je nutné
je provést. A že to bude opera­
ce, která bude pacienty trochu
,,bolet", je také jisté. Budeme
muset sáhnout do kapsy o ně­
­ 8 ­
newsletter o. s. Občan Občan v síti 2/2007Jaké změny chystá ministerstvo zdravotnictví?
j d i n a s t r.   3 4 5 6 7 8 9  0 0 0
co hlouběji u lékařů i v lékár­
ně a také budeme nuceni začít
více přemýšlet o svém zdraví;
což je proces, který také bolí.
Jenže systém, který má druhou
nejnižší spoluúčast pacientů
na světě, do něhož jde zároveň
zhruba tolik peněz, jako dávají
jiné státy v přepočtu na procen­
to HDP, takovou reformu nutně
potřebuje. Dokonce si myslím,
že by kroky ke změnám měly
být ještě razantnější.
2. Vzhledem k tomu, že pan
ministr ještě nepředstavil svůj
konkrétní plán, jak chce řídit
zdravotnictví, a tak všechno, co
se veřejnost dozvídá, jsou zatím
jen střípky odvozené z dřívěj­
ších prohlášení Tomáše Julín­
ka a jeho lidí, nebo z vládního
programu, je zatím těžké říci,
co je krokem vedle nebo co je
diskutabilní. Ministr chce svůj
jízdní řád českého zdravotnic­
tví představit teprve 27. února,
což je po uzávěrce této ankety.
Až pak bude možné říci: Takto
ano, a tady toto raději ne, pro­
tože už to třeba zkoušeli jinde
a neprokázalo se to jako účinné
opatření.
Jestli ale je něco, co mi vadí,
pak je to právě fakt, že Tomáš
Julínek a jeho lidé jsou na
ministerstvu už půl roku, ale
o tom, co tam dělají, veřejnost
moc neví. Oni totiž moc nevy­
světlují. Jenže pokud se někdo
chystá takto zasáhnout do dosa­
vadního zdravotního systému,
musí předstoupit před voliče
a vysvětlovat, získat lidi na
svou stranu nebo jim alespoň
dát co nejpodrobnější infor­
mace o tom, co je čeká. A že
to rozhodně není jen o dvace­
tikoruně za recept. Ale konec­
konců i tu dvacetikorunu mi
musí umět politik zdůvodnit,
proč mi ji tahá z kapsy. Není
možné se spolehnout na to, že
v jeden den slavnostně před­
stoupím před národ a ozná­
mím, co mám v plánu, a pak
se s tím člověče nějak poper...
Zatím mám bohužel pocit, že
tuto práci ­ vysvětlovat lidem,
proč jsou reformy nezbytné a že
přinesou také řadu pozitivních
věcí ­ dělají spíš nejrůznější
neziskové organizace, občan­
ská sdružení včetně Občana, či
novináři sami, jen ne politici.
Přitom pan ministr pro mě tro­
chu nepochopitelně veřejnost
spíš chlácholí, že nejde o žád­
ný velký třesk ve zdravotnictví
a že nejde o žádnou revoluci.
Ale jde. Na konci toho schodiš­
tě, na které chce Julínkův tým
vystoupat, alespoň podle všech
dosavadních prohlášení minis­
trova týmu, je poměrně razant­
ní proměna českého zdravotnic­
tví. A politici by si ji měli před
lidmi umět obhájit.
3. Definovat, co je standard.
Co je péče, na kterou má každý
nárok z běžného zdravotního
pojištění a kterou dostane, ať
se děje, co se děje. A co jsou
věci, které jsou mimo to ,,nad­
standardní", na které se připlá­
cí, nebo se na ně může člověk
připojistit. Tedy že každý má
například nárok na nový kyčel­
ní kloub v takové a takové ceně.
A pokud bude někdo chtít jiný,
může si na na něj připlatit. A ne
jako dnes, kdy raději lidé položí
lékaři na stůl tu obálku, aby lep­
ší kloub dostali. Tak jako to už
dávno funguje u zubařů: amal­
gámovou plombu dostane každý
ze solidárního pojištění, bílou si
musí zaplatit. Teprve od toho
se může odvíjet všechno další.
A také tím zničíme ten dávno
nepravdivý mýtus, že v Česku
je zdravotní péče bezplatná.
Zlegalizuje se tak to, co se už
stejně děje, akorát z toho stát
nic nemá a pacient na to zbyteč­
ně doplácí: že lékaři, například
gynekologové, vybírají nejrůz­
nější poplatky, na které nemají
právo a maskují to darovacími
smlouvami a sponzorskými
dary od pacientů. Nebo si rov­
nou řeknou o úplatek. Je nača­
se to změnit a říci, že v Česku
zdravotnictví stejně jako nikde
na světě zadarmo není.
Krokem číslo dva by mělo
být zavedení skutečné kon­
kurence mezi zdravotními
pojišťovnami. Nikoli té pseudo­
konkurence, která tady funguje,
kdy směr udává VZP a ostatní
pojišťovny jsou v podstatě zby­
tečné, protože se řídí tím, jak
se chová VZP. Ať mi pojišťovna
nabídne různé druhy pojištění,
různé zdravotní plány. Ať o mě
bojuje. Ať nasmlouvává péči
pro mě u lékařů a zdravotnic­
kých zařízení a nebojí se říci:
,,Vaše nemocnice dělá opera­
ce očí třikrát dráž než ta, co je
o dvacet kilometrů dál, a ještě
s většími komplikacemi u paci­
entů a s delší dobou léčení, čili
to asi moc neumíte. Takže se
nezlobte, ale my s vámi smlou­
vu neuzavřeme, to je pro naše
pacienty nevýhodné..." Samo­
zřejmě to bez regulátora, bez
dohledu nad pojišťovnami a bez
mantinelů daných zákonem
nejde. Mimochodem ­ příklad
s třikrát dražší operací je úplně
konkrétní a vyplynul z porov­
návání podle DRG systému
u nemocnic v Jihočeském kraji.
Takže je vidět, že to jde, zjistit,
jak která nemocnice které dia­
gnózy léčí a s jakou efektivitou.
Jen bohužel nikdo nemá odva­
hu říci nahlas, že je u nás více
lůžek v nemocnicích, než je
průměr EU, a že je tudíž třeba
tuto nejdražší položku v celém
balíku zdravotnické péče zre­
dukovat. S čímž by si pojišťov­
ny, pokud by byly donuceny
ke skutečné konkurenci, také
poradily.
­ 9 ­
newsletter o. s. Občan Občan v síti 2/2007Jaké změny chystá ministerstvo zdravotnictví?
j d i n a s t r.   3 4 5 6 7 8 9  0 0 0
1. V této chvíli je očividně
největším zájmem ušetřit. Pou­
ze škrty ve zdravotnictví a soci­
álním systému umožní snižovat
rozpočtový schodek ve chvíli, kdy
se mají zároveň snižovat daně.
Ministr zdravotnictví Julínek
zřejmě na dílčí snížení příspěv­
ku za státní pojištěnce přistoupí.
Může za to získat podporu pro
své reformní kroky, zvlášť když
přesvědčí ostatní ministry, že
s jejich pomocí zaručí větší sta­
bilitu pro veřejné finance. Vláda
proto uvítá regulační poplatky
u lékaře, výčet zdravotnických
výkonů hrazených z veřejného
pojištění i větší oddělení zdra­
votních pojišťoven od státního
rozpočtu. Vláda může slyšet
i na další plány, například zave­
dení modelu DRG, který má
umožnit efektivnější provoz
zdravotnických zařízení. Tento
scénář se může uskutečnit, má
však velkou slabinu, že ho pod­
poruje nejvýš 102 poslanců ve
sněmovně. Právě zdravotnictví
je přitom obor, kde se podob­
ně jako v penzích mají reformy
provádět se souhlasem napříč
sněmovnou. Jinak může příští
vláda většinu kroků zrušit a začít
reformu nanovo.
Petr Holub,
analytik Aktuálně.cz
2. Zatím se zdá, že vláda nepři­
stoupí k nejvíc sporným krokům,
jakým by bylo zavedení osobních
účtů, které by vedlo především
k nárůstu zbytečné administra­
tivy. Nejistým experimentem
může být převod zdravotních
pojišťoven na formu akciových
společností. Tento krok může
zjednodušit řízení pojišťoven,
stejně jako to dokázal v případě
některých nemocnic. Je to však
jen nouzové řešení a nemělo by
patřit ke klíčovým bodům chys­
tané reformy. Není také jisté,
jestli úsporná opatření skutečně
nějaké úspory přinesou: přede­
vším nová definice zdravotnic­
kých výkonů může naopak rozší­
řit obory placené z pojištění.
3. Rozhodně bych také musel
změnit způsob kategorizace léků.
Rychle je třeba především zavést
poplatky u lékaře a odbourat
automatické zvyšování příspěvků
za státní pojištěnce. Dosud ne­
jsou volby tak blízko, aby minis­
tr nepopulární kroky nezkusil.
Za nezbytný krok v této chvíli
považuji získat širokou pod­
poru pro dohodu o tom, jakou
právní formu mají mít zdravotní
pojišťovny, do jaké míry by mohl
do jejich provozu zasahovat stát
a jak zaručit veřejnou kontrolu
nad jejich dosud neprůhlednými
financemi.
sny pana ministra
čili co nefunguje v českém zdravotnictví
zjistíte mimo jiné na www.sdruzeniobcan.cz
o. s. Občan děkuje za podporu
Nadaci Open Society Fund Praha
­ 0 ­
newsletter o. s. Občan Občan v síti 2/2007Jaké změny chystá ministerstvo zdravotnictví?
Elektronický měsíčník Občan v síti vydává o. s. Občan se sídlem Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.sdruzeniobcan.cz
E­mail: redakce@sdruzeniobcan.cz  Editor: MUDr. Pavel Vepřek  Redaktor: Mgr. Roman Lang
Jak se slučuje chystané zavádění poplatků za recept a za některé
zdravotnické služby s naším ústavním právem na bezplatnou
péči? Co se to na nás vlastně chystá?
Předem děkuji za odpověď, Jan Kříž, Praha.
Asi nejviditelnější změnou bude zavedení regulačních poplat­
ků. Za recept dvacetikoruna, na pohotovosti, u lékaře či za den
pobytu v nemocnici padesátikoruna. Nejedná se o částky, které
by odrážely skutečnou hodnotu poskytované služby, ta je samo­
zřejmě mnohem vyšší. Tyto platby mají spíše za cíl odradit ty
občany, kteří systém zneužívají; podle dostupných statistik má
u nás být takových pacientů hodně; je­li to pravda, mohlo by
toto opatření vést ke zkrácení front v čekárnách. Z právního
hlediska je zajímavou otázkou, zda je zavedení těchto poplat­
ků slučitelné s čl. 31 Listiny základních práv a svobod. Ten
dává občanům právo na ,,bezplatnou péči na základě veřejného
zdravotního pojištění", přičemž bližší vymezení toho, na které služby se bezplatnost vztahuje, má
stanovit zákon. Teoreticky by alespoň určitý základní seznam zákroků a léků měl zůstat bezplat­
ným, nebude­li Listina změněna, k čemuž současné vládě chybí potřebná většina v Parlamentu.
Slovensko, kde podobné poplatky zavedli již před několika lety, s námi sdílí obdobné zakotvení
ústavního práva na zdravotní péči, po rozdělení federace bylo toto právo v právních řádech obou
států ponecháno beze změn. Otázka přípustnosti příplatků byla na Slovensku krátce po zavedení
reforem, tedy již před několika lety, předložena tamnímu Ústavnímu soudu. Slovenská vláda
jako navrhovatel zákona se hájila tvrzením, že požadované poplatky jsou velmi nízké, a faktic­
ky tedy přístupu k péči nebrání. Někteří soudci vyslovili o této tezi pochybnosti: logicky podle
nich neexistuje nic jako větší či menší míra bezplatnosti, služba buďto je bezplatná, nebo není
bezplatná. Většinové stanovisko soudu však nakonec vyznělo ve prospěch poplatků, avšak jen
vzhledem k jejich výši a vzhledem k tomu, že existovaly určité mechanismy sociální pomoci pro
ty z pacientů, pro které je i oněch padesát korun příliš mnoho a v přístupu k péči by jim bránilo.
Lze tedy očekávat, že i český zákonodárce pro ty nejchudší a zároveň nejvíce nemocné pacienty
vytvoří nějakou výjimku z této poplatkové povinnosti.
Vláda chce dále zavést limity na doplatky na léky a zdravotní péči, uvažuje se částce 3 000
korun za rok na léky nebo pět tisíc na léky a ostatní zdravotní pomůcky a další doplatky. Kdo
dosáhne této hranice, již v daném roce platit nemusí. Vyskytly se názory, že pacient, který
již zaplatil maximum, nebude dále motivován k úspornému chování, bude léky plýtvat a péči
zneužívat. Objevily se i obavy z toho, že pacienti, kteří dočerpali roční limit, budou léky, které
dostanou nadále zdarma, načerno poskytovat dál. Záleží na přesné právní úpravě, zda se tato
rizika naplní.
na dotazy čtenářů odpovídá
JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D.
Causa Občan