Politika životního prostředí Jana Soukopová Obsah přednášky n Politika životního prostředí, n důvody politiky životního prostředí (externality, tržní selhání, aj.) n principy - přístupy a metody n subjekty politiky životního prostředí n Politika životního prostředí EU n Státní politika životního prostředí ČR Environmentální politika n role státu (veřejné moci) n nenáhodné řešení problému n koncepce: ¡ popis a hodnocení stavu ¡ analýza problémů a rizik ¡ definice cílů ¡ návrh opatření a nástrojů Environmentální politika n Globální ¡ zpravidla sektorové politiky – rámcové úmluvy n Supraregionální ¡ Akční programy EU (aktuálně 6.) /rozhodnutí EP a Rady 1600/2002/ES/ n národní ¡ Státní politika životního prostředí ČR (aktuálně pro roky 2004-2010) n regionální, lokální ¡ např. v rámci programu rozvoje obce, programů rozvoje územního obvodu kraje, koncepce rozvoje cestovního ruchu, ... /obecní a krajské zřízení/ Ekologická politika státu n Zřízení potřebných orgánů a institucí n Přijetí určitých principů ¡ Státní politika životního prostředí n Formulace základních cílů n Volba vhodných nástrojů n Zakotvení institucionální struktury i nástrojů do platných právních norem n Kontrola fungování ekologické politiky Organizační systém ochrany ŽP n Podle územního hlediska ¡ Orgány s mezinárodní působností ¡ Orgány s celorepublikovou působností ¡ Orgány s působností na nižších úrovních státní správy n Podle rozsahu činnosti ¡ Ochrana ŽP – hlavní náplň činnosti ¡ Ochrana ŽP – jedna z činností n Podle charakteru moci ¡ Orgány zákonodárné ¡ Orgány výkonné Politika životního prostředí EU n Ustanovení čl. III – 233 o politice ŽP n Cíle: ¡ udržování, ochrana a zlepšování kvality ŽP ¡ ochrana lidského zdraví ¡ obezřetné a racionální využívání přírodníc• přírodních zdrojů ¡ podpora opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům ŽP Historie politiky ŽP EU Hlavními body vývoje ochrany životního prostředí v rámci EU jsou: n 1959 – první norma týkající se ŽP - směrnice 59/221/Euratom o ochraně pracovníků proti ionizujícímu záření n 1972 – koná se mezinárodní konference o ŽP ve Stockholmu, n 1973 – vytvoření první sekce Evropské komise, která se specializuje na ochranu ŽP + přijetí prvního akčního plánu pro ochranu životního prostředí n 1980 – Evropský soudní dvůr potvrdil, že je možné přijímat evropské závazné normy o ochraně ŽP v rámci regulace vnitřního trhu n 1981 – v rámci Evropské komise zřízeno samostatné generální ředitelství pro ŽP n 1984 – zřízen první zvláštní fond pro ochranu ŽP na evropské úrovni n 1987 – Jednotný evropský akt (Single European Act) vytváří zvláštní politiku ochrany životního prostředí n 1993 – Maastrichtská smlouva zavádí princip, že při přijímání a provádění všech politik ES se musí přihlížet k dopadům na životní prostředí n 1994 – je zřízen Kohezní fond (Fond soudržnosti), který mj. financuje projekty na ochranu životního prostředí. n 2001 – platí VI. akční plán pro životní prostředí (2001-2010) Zásady politiky ŽP EU n Zásada prevence („je lepší než léčení“) n Odstraňovat příčiny škod na místě vzniku n Zásada „znečišťovatel platí“ n Princip integrace – zásady ochrany ŽP se musí promítat do definic a realizace všech politik EU a členských států n Zásada předběžné opatrnosti (Precautionary Principle,Vorsorgeprincip) n Zásada vysoké úrovně ochrany, která se má promítat do všech legislativních a normativních kroků Komise Nástroje politiky ŽP EU n Legislativa n Tržní nástroje n Horizontální nástroje n Finanční nástroje n Volný přístup k informacím o znečištění ŽP n „Eco-label“ – označení výrobků vyhovujících n stanoveným normám n „Eco-audit“ – dobrovolný audit technologických procesů z hlediska požadavků ochrany ŽP Legislativa n Směrnice (někdy nařízení) stanovící standardy pro vodní hospodářství, zacházení s odpady, kvalitu ovzduší,chemické produkty, hladinu hluku, ochranu přírody; n V některých oblastech je přijetí směrnice podmíněno jednomyslností v Radě Tržní nástroje n „Měkké“ nástroje ¡ „Eco-label“ a „Ecoaudit“, které posilují „image“ výrobce na trhu n „Tvrdé“ nástroje, ¡ fiskální stimuly a antistimuly, snaha o internalizaci nákladů a ztrát z poškození ŽP v cenách produktů n Režim státních podpor, daňových úlev atd. přihlížejících k hledisku ochrany ŽP Horizontální nástroje n Zlepšení informačních zdrojů o ŽP, které poskytují mezinárodně srovnatelná data n Vědecký výzkum a technický rozvoj, který řeší také prevenci a snížení dopadů na ŽP; n Plánovací procedury: EIA (Enviromental Impact Assessment) – závazná kriteria a postupy při hodnocení nových staveb i zaváděných výrobních postupů z hlediska dopadu na ŽP; n Veřejná informovanost a výchova celé veřejnosti, aby vnímala problémy ŽP Finanční nástroje n Výdaje na ŽP tvoří jen 3% rozpočtu EU: ¡ strukturální fondy také podporují environmentální projekty; ¡ kohezní fond financuje dopravní a infrastrukturní projekty v chudších státech; n Evropská investiční banka – cca 20% úvěrů jde na environmentální projekty. n Programy financované přímo z prostředků EU ¡ LIFE demonstrační kampaně o emisích a ochraně přírody; ¡ ENVIREG financování environmetálních investic Obsahové cíle programu „Směrem k udržitelnému rozvoji“ Zásady: n Udržitelný rozvoj; n Integrace cílů do ostatních politik EU n Sdílená odpovědnost unie, států, regionů,regionálních a místních orgánů i občanů; n Využít především tržní nástroje, které povzbuzují všechny účastníky k volbě řešení, jež jsou v souladu se zájmy ochrany ŽP. Program zdůrazňuje tato témata n Udržitelné řízení a hospodaření s přírodními zdroji; n Integrace kontroly znečištění a prevence vzniku škodlivých odpadů n Snížit spotřebo energie z neobnovitelných n zdrojů; n Zlepšit řízení dopravy s územní plány; n Environmentální kvalita městských celků; n Zlepšit veřejné zdraví a bezpečnost Akční plán 2002-2012 n Priority: ¡ Klimatické změny a globální oteplování; ¡ Přírodní prostředí a volně žijící živočichové; ¡ Životní prostředí a péče o zdraví; ¡ Přírodní zdroje a řízení odpadů. Státní politika životního prostředí ČR n Ochrana životního prostředí a právo na příznivé životní prostředí je zajištěno v článku 35 Listiny základních práv a svobod ČR. n Základním dokumentem ochrany a tvorby životního prostředí v ČR n V současné době je zpracována pro období 2004 – 2010, ¡ koresponduje s 6. akčním programem EU pro životní prostředí z července 2002, ¡ koresponduje se Strategií životního prostředí OECD pro 1. dekádu 21. století z května 2001. Úkoly SPŽP ČR n Program Natura 2000 – stanovení režimu využívání území, plány managementu (včetně SEA), stále chybí potřebná legislativa – do roku 2004 n Snížení znečištění vod dusičnany ze zemědělských zdrojů – nutno implementovat akční program a monitoring n Recyklace materiálů včetně vozidel s ukončenou životností (autovraky) – nutné dovybavení sběrných míst, chybí odpovídající demontážní a zpracovatelská centra, osvěta – do roku 2006 n Omezení vstupu nebezpečných látek do povrchových a podzemních vod – nutno připravit a realizovat akční programy – do roku 2009 n Výstavba ČOV pro 2–10 tis. EO, rekonstrukce ČOV nad 10 tis. EO – eliminace emisí dusíku a fosforu – do roku 2010 Úkoly SPŽP ČR n Biologicky rozložitelný TKO (BRKO) – budování odděleného sběru a kompostování, postupně snížit množství BRKO ukládaného na skládky na 75, 50 a 35 % referenční hladiny (rok 1995) – do roku 2010 n Péče o říční ekosystémy (Rámcová směrnice 2000/60/ES o vodní politice), dosažení požadovaného stavu (dle definice v plánech povodí, viz předcházející fáze) – do roku 2015 n Snížit imise v místech překročení limitů pro ochranu ekosystémů: ¡ dokončit a realizovat integrovaný program snížení emisí regionálních programů ¡ pracovat místní programy zlepšení kvality ovzduší n Dosažení 8% podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny ČR Principy SPŽP ČR n Zvyšování povědomí veřejnosti o otázkách životního prostředí. n Zapojení veřejnosti, n Hospodaření se zdroji a udržitelná spotřeba. n Princip předběžné opatrnosti, n Znečišťovatel platí. n Zásada integrace. Zvyšování povědomí veřejnosti n V rámci zvyšování povědomí veřejnosti pak SPŽP definuje tzv. klíčové skupiny („major groups“) obyvatel, kterých se zvyšování povědomí týká především. ¡ nestátní neziskové organizace, ženy, děti a mládež, národnostní menšiny, místní a regionální samospráva, zaměstnanci a jejich organizace, podnikatelé, obchod a průmysl, akademická obec a zemědělci. Zapojení veřejnosti n významný princip zejména ve vztahu k uplatnění principu přímé odpovědnosti za ochranu před negativními účinky živelních nebo průmyslových pohrom. Hospodaření se zdroji a udržitelná spotřeba n Zde upozorňuje na to, že u obnovitelných zdrojů musí být respektována rychlost jejich regenerace a že v současné době nejsou tyto zdroje využívány s ohledem na možnou rychlost jejich obnovy u obnovitelných zdrojů a jejich možnou vyčerpatelnost u zdrojů neobnovitelných. n Prosazovat ¡ zásadu udržitelné spotřeby a výroby Princip předběžné opatrnosti n který zdůrazňuje, že jsou mnohem účinnější a ekonomicky efektivnější preventivní opatření než náprava škod (jedná se především o případ nevratně znečištěných složek životního prostředí, vyčerpaných zdrojů, narušených ekosystémů a poškozeného zdraví). Princip znečišťovatel platí n Tento princip znamená zahrnutí negativních externalit týkajících se znečištění životního prostředí do nákladů znečišťovatele. Zásada integrace n Zde upozorňuje SPŽP, na to, že ochrana životního prostředí úzce souvisí s většinou sektorových politik a z tohoto zřetele je SPŽP politikou průřezovou, která musí být s ostatními sektorovými politikami jak koordinována, tak do nich integrována. Aktuální problémy SPŽP 4 prioritní oblasti • Ochrana přírody krajiny a biologické rozmanitosti • Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady • Životní prostředí a kvalita života • Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší Cíle SPŽP ČR n Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti, ¡ Zastavení poklesu biodiverzity ¡ Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů n Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady, ¡ Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) ¡ Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů ¡ Využívání obnovitelných zdrojů ¡ Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů ¡ Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady Cíle SPŽP ČR n Životní prostředí a kvalita života, ¡ Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty ¡ Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) ¡ Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem ¡ Environmentálně příznivé využívání krajiny ¡ Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik ¡ Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací n Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší ¡ Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) ¡ Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší ¡ Ochrana ozonové vrstvy Země Odvětvové politiky SPŽP n Energetika n Těžba nerostných surovin n Průmysl n Obchod n Doprava n Zemědělství a lesní hospodářství n Ochrana a užívání vod n Životní prostředí a zdraví n Regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch Energetika n Cílem SPŽP v oblasti energetiky je: ¡ minimalizace dopadů získávání energie, ¡ racionální spotřeba energie a zásobování energií v režimu udržitelného rozvoje. ¡ důraz na úspory a odstranění plýtvání na straně spotřeby, šetrné využívání neobnovitelných zdrojů energie a zásadně vyšší využití obnovitelných zdrojů energie a potenciálu úspor na straně výroby a rozvodů energie. ¡ vytvářet podmínky pro uplatnění obnovitelných zdrojů energie s plněním národního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny (8 % v roce 2010). ¡ Klesající vliv energetiky na životní prostředí bude vzhledem k očekávanému vývoji struktury primárních zdrojů energie, postupnému odstraňování cenových deformací a zahrnování externích nákladů, naplňování zákonných požadavků v oblasti ochrany ovzduší a přirozené obměně technologií. Těžba nerostných surovin n Těžba (dle způsobu dobývání) ¡ povrchová (povrchové lomy, doly) - hnědé uhlí, písky, vápence, stavební kámen aj. ¡ hlubinná (hlubinné doly) - černé uhlí, stříbro, uran, aj. ¡ ostatní (geotechnologické metody – chemické či bakteriální loužení) – uran, zlato n Těžba (dle dobývaných nerostů) ¡ uhelných (lignit, hnědé uhlí, černé uhlí, antracit) ¡ rudných (zlato, stříbro, železná ruda) ¡ nerudných (písky, štěrky, hlíny, vápence aj.) Vliv těžby uhlí na ŽP n Vliv povrchové i hlubinné těžby uhlí na ŽP ¡ zábor zemědělské a lesní půdy (dříve náhradní rekultivace) ¡ zábor sídelních útvarů (starý Most) – stěhování obyvatel – problémy ¡ přeložky komunikací, inženýrských sítí ¡ změna reliéfu terénu ¡ ohrožení zásob pitné vody (kontaminace, snížení hladiny podzemní vody, narušení přirozené cirkulace vod) ¡ vznik nových rozlehlých vodních ploch - změny v mikroklimatu ¡ zvýšená hlučnost a prašnost v okolí, vznik mlh ¡ rozvoj navazujícího průmyslu – energetika, chemický průmysl Cíle odvětvové politiky těžba NS n snižovat negativní vlivy dobývání nerostných surovin na životní prostředí a krajinu, zajišťovat či likvidovat stará důlní díla ohrožující zákonem chráněný obecný zájem, včetně bezpečnosti osob, rekultivovat a revitalizovat oblasti ovlivněné těžbou; n vytvářet podmínky k zajištění potřeb našeho hospodářství nerostnými surovinami při respektování principů udržitelného rozvoje a environmentálních limitů těžby; n podporovat plnění environmentálních cílů Surovinové politiky; n rozpracovat jednotnou surovinovou politiku státu do konkrétních podmínek regionů a lokalit pro účely rozhodování v území respektující principy udržitelného rozvoje; n zvýšit míru recyklace zejména stavebních materiálů a využívání odpadů jako druhotných surovin; n vytvářet prostředí stimulující ke komplexnímu využívání nerostných zdrojů a k minimalizaci odpadů při využívání nerostných zdrojů; snížit tak celkový dopad těžby nerostných surovin na životní prostředí a zvýšit tak životnost zásob nerostných zdrojů; n dosáhnout úrovně zemí EU v nižším čerpání neobnovitelných zdrojů nerostných surovin technickým rozvojem, jejich komplexním využitím a vyšším využíváním druhotných surovin a recyklace; n aplikovat principy udržitelného rozvoje, environmentálních limitů těžby při využívání neobnovitelných přírodních zdrojů a při prosazování vyššího využití druhotných surovin i v územním plánování; n omezit prohlubování koryt řek s cílem získávání surovin; n provést analýzu horního práva z hlediska návazné legislativy zemí EU, na základě této analýzy připravit jeho žádoucí úpravy s cílem dosáhnout úrovně legislativy a administrativních postupů uplatňovaných v zemích EU a vyšší účasti obcí a veřejnosti při rozhodování o těžbě surovin na jejich území; n přehodnotit systém a výši plateb úhrad z dobývacích prostorů s cílem jejich diferenciace podle hodnoty dotčeného území, n míry dopadu a charakteru prováděných prací, návazně provést legislativní úpravy; n maximálně omezit dopad využívání nerostných zdrojů na CHKO s využitím provedených analýz; n důsledně prosazovat a provádět územní ochranu ložisek nerostů (neobnovitelných přírodních zdrojů) formou stanovování n chráněných ložiskových území a respektování těchto přírodních nerostných zdrojů při územním plánování; n snižovat emise metanu při těžbě a dobývání uhlí. Průmysl n Podpora ISO 9000 a ISO 14000. n Státní podpora SFŽP a programu MPO Trh je orientována na malé a střední podniky. n Dobrovolné aktivity a dohody, zejména: ¡ Národní program čistší produkce, ¡ Národní program zavádění systémů environmentálního řízení (EMAS), ¡ Program energetického značení výrobků a další. n Integrovaný přístup povolování provozu zařízení vede ke společnému hledání dalšího možného zvýšení ochrany životního prostředí podnikatele i dotčené orgány státní správy. Proto bude mít v nejbližších letech nezastupitelné místo Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách. n Pro následující období ¡ Nutnost orientace na integrovanou výrobkovou politiku, tedy nejen na vliv výrobní technologie na životní prostředí, ale i na snižování vlivů výrobků na životní prostředí v průběhu jejich celého životního cyklu. n zapojení veřejnosti – koncept udržitelné výroby a spotřeby. Úkoly odvětvové politiky průmysl n podporovat programy zaměřené na rozvoj ekologického strojírenství a na podporu ekologických investic pro ochranu čistoty ovzduší, pro úpravu a čištění odpadních vod, pro zpracování a odstraňování odpadů a pro zavádění „čistších“ technologií; n zajistit splnění emisních stropů a splnění Národního programu snížení emisí u zvláště velkých spalovacích zdrojů, snížení příspěvku k imisním koncentracím, snížení emisí VOC; n snižovat emitované polutanty do vzduchu a do vody a neznečišťovat vodní toky průmyslovými vodami a odpadními a chemickými látkami a zdokonalovat čištění odpadních a důlních vod; n omezovat výrobu, dovoz a používání nebezpečných chemických n látek a nahrazovat je alternativními produkty; n podporovat rozvoj testovacích metod pro zkoušení chemických látek a jejich zavádění do praxe a podporovat rozvoj testovacích laboratoří a jejich technickou i odbornou vybavenost. Obchod n odborně správně a snadno srozumitelně informovat spotřebitele o environmentálních vlastnostech výrobků, služeb a destinací cestovního ruchu, pokud jejich rozhodování má podpořit iniciativy a podniky ohleduplné k životnímu prostředí; n důsledně zavádět informace o přítomnosti nebo nepřítomnosti nebezpečných látek, o původu materiálů používaných v určitém výrobku, o recyklovatelnosti výrobku apod.; n zavést pravidla pro informování o výrobcích u všech typů výrobků a prohlášení výrobce týkající se dopadů výrobku na životní prostředí; n zavést vhodné mechanismy sledování pravdivosti těchto prohlášení výrobců o dopadech jejich výrobků na životní prostředí; Obchod n legislativními opatřeními ukončit dovoz surovin i výrobků pocházejících z dřevin tropických pralesů a tajgy, které nejsou pěstovány udržitelným způsobem a nejsou certifikované, a snížit tak tlak na katastrofální vykácení tropických pralesů a tajgy; n zajistit nepovolení dovozu i vývozu dřeva z lesů, které nebylo pěstované udržitelným způsobem a které není z tohoto hlediska certifikované (tropické pralesy, lesy mírného pásma i tajga); n využít doporučení z Realizačních programů Plánu odpadového hospodářství ČR, zejména Realizačního programu pro obaly a odpady z obalů, pro elektrická a elektronická zařízení, pro oleje, pro pneumatiky, pro baterie a akumulátory, pro autovraky, pro průmyslové odpady a další, které budou obsahovat vhodná doporučení; n zvýšit energetické štítkování na zboží; n zvýšit kontrolu pohybu nebezpečných látek v obchodě n zakázat dovoz látek poškozujících ozónovou vrstvu ze třetích zemí a důsledně provádět regulaci dovozu podle požadavků EU; Doprava n podporovat změnu podílu osobní a nákladní přepravy ve prospěch environmentálně šetrnějších druhů, jako je železniční, n kombinovaná a dále veřejná osobní a cyklistická doprava; n při modernizaci silniční sítě využívat především stávající silnice, popř. jejich koridory a omezit tím fragmentaci krajiny novými n trasami a nesnižovat průchodnost krajiny pro živočichy; n podporovat vhodná technická a infrastrukturní opatření (silniční obchvaty měst, protihlukové bariéry podél silnic i železničních n tratí) vedoucí k minimalizaci zdravotních rizik a negativních vlivů na životní prostředí působených nadměrným zatížením sídel hlukem a emisemi škodlivých látek z pozemní dopravy; n v rámci realizace Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR budovat hustou síť bezpečných oddělených cyklostezek; n podporovat výstavbu zařízení pro cyklistickou dopravu v kombinaci s veřejnou dopravou (systém bike-and-ride) a pěší dopravou; Doprava n podporovat budování komplexních integrovaných dopravních systémů ve městech a jejich okolí s výraznějším uplatněním kolejové dopravy (vč. železnice) jako environmentálně šetrnějšího druhu veřejné hromadné dopravy; n v městských aglomeracích podporovat kombinovaný systém individuální a veřejné dopravy (systém park-and-ride), doplněný regulací parkování a přístupu osobních automobilů do center; n podporovat využití alternativních paliv (zejména v městské hromadné dopravě), včetně výstavby distribuční sítě tak, aby v roce 2020 činil jejich podíl minimálně 20%; n zdokonalit systém kontroly technického stavu motorových dopravních prostředků v provozu tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování složek životního prostředí; n realizovat programy, které budou vést ke snižování emisí z dopravy; n minimalizovat odpady z dopravy s důrazem na jejich opětovné využití; n podporovat opatření ke zvýšení bezpečnosti dopravy a ochrany pěších a cyklistů; Zemědělství a lesní hospodářství n vytvořit podmínky pro rozvoj multifunkčního zemědělství, na co největší ploše, posilovat mimoprodukční funkce půdy, zlepšovat možnosti rekreačního využití zemědělské krajiny (vyšší rozmanitost druhů hospodářských zvířat a zemědělských plodin, lepší prostupnost, péče o pozemky), podporovat komplexní pozemkové úpravy zlepšující ekologickou stabilitu krajiny; n podporovat ekologicky šetrné způsoby hospodaření (ekologické a integrované zemědělství), s cílem zvýšit podíl plochy zemědělského půdního fondu, na kterém je provozováno ekologické zemědělství do roku 2005 alespoň na 6 % a do roku 2010 minimálně na 10% zejména ve zvláště chráněných územích a chráněných oblastech přirozené akumulace vod; Zemědělství a lesní hospodářství n vyřešit problém začlenění ploch, na nichž jsou pěstovány rychle rostoucí dřeviny a případně jiné netradiční trvale rostoucí dřeviny; n podporovat zvýšené využívání zemědělské biomasy jako obnovitelných surovin a pro energetické účely, aniž by docházelo k nežádoucímu rozšíření invazních druhů rostlin; n podporovat programy na technické a energetické využití biologicky rozložitelných odpadů a jiných biodegradabilních látek; n omezit plošné i bodové znečištění povrchových a podzemních vod, zejména kontrolou dodržování správné zemědělské praxe při skladování a aplikaci agrochemikálií a statkových hnojiv; n zachovat mokřady v zemědělské krajině a v lesních ekosystémech; n zachovat a využívat genofond lesů; n podporovat obnovu lesních ekosystémů v imisně postižených oblastech; n podporovat certifikační proces v rámci systému PEFC (trvale udržitelné hospodaření v lesích) a uplatnění šetrných technologií při hospodaření v lesích; n podporovat maximální využívání dřevní hmoty, jako přírodního dobře zpracovatelného materiálu a energetické suroviny z obnovitelného přírodního zdroje; n dosáhnout a následně udržovat rovnováhu mezi stavy lesních ekosystémů a stavy zvěře. Ochrana a užívání vod n splnit požadavek směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod do roku 2010; n snížit plošné znečištění povrchových a podzemních vod a zabránit, popř. snížit, následky havarijního znečištění; n zajistit zpracování a přijetí Plánu hlavních povodí České republiky a plánu osmi oblastí povodí; n trvale monitorovat organické polutanty a toxické kovy v povrchové a podzemní vodě; n zvýšit prevenci ochrany před povodněmi a zmírnit dopady období sucha zvýšením retenční a retardační schopnosti krajiny, zpomalením a vyrovnáním odtoku srážkové vody, snížením erosních účinků povrchově odtékající vody a ověřením dostatečnosti stávajících vodních zdrojů na překlenutí období sucha; n pokračovat v realizaci programu Prevence před povodněmi, Ochrana a užívání vod n podporovat odbahňování rybníků; n podporovat přirozené tvary vodních toků (meandry); n podporovat protipovodňová opatření v kanalizačních systémech měst, jejichž katastr zasahuje do záplavového území vodních toků; n zpřísnit podmínky pro povolování staveb a činnosti v záplavových území s cílem předcházet zbytečným škodám; n při realizaci vodních děl důsledně respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny; n realizovat revitalizační opatření v krajině a na drobných vodních tocích s ohledem na komplexní řešení vodního režimu krajiny a na různé krajinné typy; n zajistit podmínky pro život a reprodukci původní populace ryb, popř. dalším technickým i biologickým opatřením zvýšit výskyt původních vodních živočichů a omezit výskyt nepůvodních druhů ryb; Životní prostředí a zdraví n stálá aktivní účast na práci Rady pro zdraví a životní prostředí jako orgánu koordinace vzájemné meziresortní spolupráce; n pokračování implementace Akčního plánu zdraví a životního prostředí ČR n pokračování implementace Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva – Zdraví pro všechny v 21. století n posílení spolupráce a koordinace při podpoře vypracovávání a implementace místních plánů a programů pro zkvalitnění životního prostředí a zdraví populace (místní Agendy 21, Zdravá města apod.); n posílení spolupráce a koordinace přípravy a implementace osvětových, vzdělávacích a výchovných programů, směřujících k šetrnému chování vůči životnímu prostředí (včetně přechodu na vzorce spotřeby a výroby, které jsou v souladu s principy udržitelného rozvoje), ke zdravému životnímu stylu a k preventivní ochraně zdraví obyvatel; Regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch n ustavit Regionální rady pro udržitelný rozvoj v jednotlivých vyšších územních samosprávných celcích; n podporovat města a obce při realizaci jejich záměrů v oblasti životního prostředí, zvláště pokud tyto záměry nebo zamýšlené dopady přesahují hranice jedné obce, popř. pokud jsou nad finančními možnostmi obcí; n podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky jako jsou např. osamělé stromy, zelené pásy podél silnic a cest, zdroje pitné vody, mokřady a drobné vodní nádrže a toky, n podporovat programy, které souvisejí s péčí o přírodu a krajinu, a to nejenom ty, které jsou orientovány na zemědělskou půdu; n podporovat místní samosprávy a nevládní organizace při realizaci Programu obnovy venkova; n provázat program obnovy venkova s realizací Místní agendy 21; n monitorovat vývoj cestovního ruchu s využitím indikátorů jeho dopadů na životní prostředí a místní rozvoj – vypracovat návrh a prosazovat systematizaci územního, časového a věcného sledování dopadů cestovního ruchu; n podporovat rozvoj šetrných, ekologicky únosných forem cestovního ruchu, resp. usilovat o zvýšení podílu tohoto typu cestovního ruchu na celkovém objemu cestovního ruchu; n vytvořit síť regionálních center šetrné turistiky koordinované národním centrem za účelem ekologizace regionálního cestovního ruchu, metodické i praktické podpory; n rozšiřovat cestovní ruch a turistiku do méně atraktivních oblastí pomocí Evropských strukturálních fondů; n adaptovat stávající nevyužité hospodářské budovy pro ubytovací, restaurační a informační služby. n podporovat vývoj Národního systému certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu (ubytovacích a stravovacích služeb, tour-operátorů a celých destinací), podporovat zavádění environmentálních systémů řízení v cestovním ruchu, podporovat ekologické certifikace jakožto kritérium případných dotačních titulů; n ve zvláště chráněných územích zajistit implementaci principů „Evropské charty udržitelného cestovního ruchu v chráněných oblastech“ a zohlednit zavádění soustavy NATURA 2000; n zavést ekologickou certifikaci a propagaci destinací cestovního ruchu, respektujících zásady ochrany životního prostředí. n pečovat o krajinu rozvojem venkovské turistiky, ekoturistiky a ekoagroturistiky, využívat tuto formu turistiky pro výchovu návštěvníků a nepřímo i místních obyvatel k vytváření si vztahu, a tím i zodpovědnému přístupu k tvorbě, zhodnocování a ochraně životního prostředí; n podporovat rozvoj environmentálně šetrných dopravních systémů ve všech oblastech cestovního ruchu, podporovat veřejnou hromadnou dopravu, zejména ve chráněných krajinných oblastech, národních parcích a v historických městech, a omezit tak individuální automobilovou dopravu v těchto oblastech; n zajišťovat podmínky pro pěší, příp. cyklistickou, přístupnost krajiny rekonstrukcí a zřizováním polních a lesních cest v souvislosti s prováděnými pozemkovými úpravami, jako nástrojem realizace péče o krajinu; n podporovat vytváření pěších zón v centrech měst či v jejich historicky cenných částech a usnadnit jejich dostupnost pro cyklisty; n revitalizovat železniční tratě a železniční stanice, jako možná centra služeb pro ekologicky šetrnou pěší turistiku a cykloturistiku; Výkonná moc • Vláda ČR • Ministerstva (Ministerstvo životního prostředí) • Zvláštní orgány zřízené za účelem plnění speciálních úkolů v ochraně ŽP ¡ Česká inspekce životního prostředí ¡ CENIA (Česká informační agentura ŽP) ¡ Správy národních parků a chráněných krajinných území ¡ Státní fond životního prostředí • Krajské úřady • Okresní úřady • Orgány obcí Nástroje realizace SPŽP • Zvyšování povědomí veřejnosti v otázkách životního prostředí, environmentální vzdělávání, výchova a osvěta • Právní nástroje • Ekonomické nástroje • Dobrovolné nástroje • Informační nástroje • Nástroje strategického plánování • Nástroje zapojování veřejnosti • Nástroje výzkumu a vývoje • Mezinárodní nástroje • Institucionální nástroje Děkuji za pozornost J soukopova@econ.muni.cz