1 Regionální aspekt politiky ŽP Zdravá města, TIMUR Jarmila Neshybová Obsah přednášky Úvod Regionální politika ČR Pravomoci a působnost ÚSC Environmentální řízení (EMS) Národní síť Zdravých měst ČR TIMUR Úvod Politika ŽP rozvíjena na úrovni krajů a obcí (ÚSC) Působnost ÚSC rozdělena na: Samostatnou (schválení programu rozvoje území, rozhoduje o vyhlášení místního referenda a realizaci jeho rozhodnutí, čistota obce, odvoz domovních odpadů a jejich likvidace, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod) Přenesenou (posuzování vlivů na ŽP, ochrana vod, ovzduší, odpady, myslivost a ochrana zvířat) V ČR působí: 14 krajů (vč. hl. m. Prahy) 6249 obcí ­ z toho 205 obcí s přenesenou působností, 393 obcí s pověřeným obecním úřadem Základním výstupem řízení ÚSC je jejich rozvoj (prosazování tzv. udržitelného rozvoje na místní úrovni je tématem např. místní Agendy 21) Regionální politika (RP) Regionální politika ČR se utvářela v průběhu 90. let Na počátku diskuze o její definici bylo usnesení vlády č. 759/1992 Sb. Od roku 1996 byla svěřena do kompetence MMR RP = koncepční a výkonná činnost státu a regionálních orgánů uskutečňovaná na základě regionálních rozvojových plánů a má: Přispívat k harmonickému a vyváženému rozvoji jednotlivých regionů Omezovat rozdíly mezi regiony Podporovat hospodářský a sociální rozvoj regionů Výše uvedené zásady byly vtěleny do z. č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje Základní koncepce = Strategie regionálního rozvoje ČR Regionální politika (RP) Hl. nástroje RP ČR: Poskytování státních záruk za bankovní úvěry Poskytování úvěrů se zvýhodněnou sazbou a dobou splatnosti Plné/částečné úhrady úroků z bankovních úvěrů Poskytování dotací a půjček (především obcí) Prémie za vytváření pracovních míst Poskytování návratných finančních výpomocí Způsobu plánování regionálního rozvoje typický v EU se ČR přiblížila vytvořením územně statistických jednotek NUTS ČR přijala základní principy regionální politiky EU Regionální politika ČR Existuje 14 Programů rozvoje územního obvodu kraje Jejich účelem je koordinace aktivit různých subjektů ovlivňujících územní rozvoj Kromě Programu rozvoje územního rozvoje kraje/obce jsou na úrovni ÚSC schvalovány další: Územní plán, regulační plán Program snižování emisí, Program ke zlepšení kvality ovzduší, Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, Koncepce odpadového hospodářství, Koncepce ochrany přírody a krajiny, Koncepce rozvoje cyklistické dopravy, program rozvoje cestovního ruchu apod. 2 Pravomoci a působnost ÚSC v oblasti ochrany ŽP a rozvoje území (obecně) Analyzují a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu a jeho částí Schvalují program rozvoje územního obvodu Spolupracují s ostatními ÚSC při plnění společných cílů a úkolů podpory regionálního rozvoje a ochrany ŽP Sdružují své prostředky se sousedními ÚSC a dalšími PO při zajišťování rozvojových programů společných více obcím Podporují rozvoj aktivit potřebných pro rozvoj regionu, včetně organizací působících v oblasti ochrany ŽP Podporují rozvoj soukromého podnikání prospěšného pro dané území Vyčleňují ze svého rozpočtu finanční prostředky určené k odstraňování závad a nedostatků v těch oblastech, které spadají do jeho působnosti Podílejí se na plnění úkolů souvisejících se zaměřením podpory regionálního rozvoje a ochran y ŽP a spolupracují při tom s věcně příslušnými ústředními správními úřady zejména při vypracování a realizaci strategií Mohou ukládat obecně závaznou vyhláškou mimo jiné povinnosti k ochraně ŽP aj. Úloha krajských orgánů v samostatné působnosti Vydávají stanoviska k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší Spolupůsobí při vytváření a využívání systému osvojování základních poznatků o ŽP a jeho ochraně Spolupůsobí při aktivních formách výchovy, osvěty a získávání informací o ŽP a jeho ochraně Působení při zajišťování přístupu k informacím o ŽP Přímo spravují a provádí politiky kraje při ochraně jednotlivých složek ŽP a využívání přírodních zdrojů Zakládá a zřizuje PO a zařízení v oblasti ochrany ŽP Poskytuje dotace organizacím působícím v oblasti ochrany ŽP Vybírá projekty určené pro podporu v rámci rozvojových programů kraje, v oblasti tvorby a ochrany ŽP a využívání přírodních zdrojů Nástroje ochrany ŽP na úrovni ÚSC Legislativní nástroje Strategické a koncepční materiály ÚSC Další nástroje: EA, EIA MA 21 Systém environmentálního řízení EMS/EMAS Environmentální řízení (EMS) EMS = environmental management systém = environmentální řízení = řízení, které do svých rozhodovacích procesů ve všech prováděných činnostech a aktivitách uplatňuje šetrný přístup k ŽP a přírodním zdrojům. Cílem je ochrana přírodních zdrojů, omezování emisí znečišťujících látek a environmentálnách rizik a ochrana zdraví obyvatel. Norma ISO 14001 uvádí důvody pro zavedení EMS V EU se pro zavedení EMS používají: Nařízení EP a Rady č. 761/2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany ŽP (EMAS) Norma ČSN EN ISO 14001 Systémy environmentálního managementu Metoda čistší produkce Environmentální řízení (EMS) Dle usnesení vlády č. 466/1998 byly: Zřízena Rada programu EMAS a Agentura EMAS (odpovědné orgány Programu EMAS v ČR) Vydány Národní program EMAS a pravidla zavedení EMAS Zřízen akreditační orgán Programu EMAS ­ Český institut pro akreditaci Vydány metodické pokyny pro akreditaci environ. ověřovatelů Pro používání environmentálního řízení jsou využívány tyto metody: Systém EMS dle normy ISO 14000 nebo Nařízení EMAS Hodnocení environmentální výkonnosti (ISO normy 14031 Ekologicky šetrné výrobky ­ vývoj a označování ekologicky šetrných výrobků V součastnosti je využití EMS dobrovolné Environmentální řízení (EMS) Výsledkem zavedení EMS je: Příspěvek k trvalému ekonomickému růstu a prosperitě Postupné snižování negativních dopadů činnosti na ŽP Zavedením EMS může být dosaženo: Redukce provozních nákladů Úspor na pokutách a jiných sankcích spojených s poškozováním ŽP Vyloučení nebo omezení jiných nákladů způsobených neujasněnou organizační strukturou a přesnější vymezení investičních záměrů a plánů Snížení rizika nehod, ovlivňujících stav ŽP Snazšího získávání finančních zdrojů V ČR není EMS ve veřejné správě příliš rozšířeno Certifikován je MěÚ Vsetín V zahraničí je však řada organizací veřejné správy, jež EMS běžně používají 3 Konkrétní příklady environmentálního řízení Zpracování úvodního environmentálního přezkoumání: účelem je komplexní zjištění stávajícího způsobu chování organizace k ŽP a zdrojům Tvorba dokumentace systému EMS: Dokumentace může tvořit: Koncepce trvalého zlepšování činnosti, šetrnosti k přírodě; Cíle kvality a šetrnosti k přírodě; příručka kvality a šetrnosti k přírodě; směrnice, mapy procesů, matice dokumentů odborů apod. Směrnice: Do všech směrnic je nutné promítnout environmentální hlediska (zejména do směrnic týkajících se nakupování zdrojů a zadávání veřejných zakázek) Stanovení environmentálních zásad: Např. pro třídění papíru, plastů, nákup výrobků z recyklovaných surovin, usilovat o zateplení budov, využívat místních služeb a zdrojů, podporovat alternativní způsoby dopravy před osobní automobilovou apod. Konkrétní příklady environmentálního řízení Zelené nakupování a investiční činnost: Výchozím dokumentem je schválený rozpočet města, ze kterého vychází realizace investičních akcí a plánování nákupu služeb , kancelářských potřeb atd. Zpracování registru environmentálních aspektů: Může být veden ve formě tabulky, identifikaci a vyhodnocení významných environmentálních aspektů provádí pracovní tým jmenovaný vedením úřadu. Další opatření: Ustanovení komise rady s vazbou k ŽP Koordinační setkání se správci sítí Pravidelné informace o stavu ŽP Projekty v oblasti ŽP Národní síť Zdravých měst ČR = zájmové sdružení PO Poslání: propojovat municipality a odborné organizace v ČR ke spolupráci v systematické podpoře zdraví a kvality života a k aktivnímu uplatňování udržitelného rozvoje na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni Členstvím v NSZM vyjadřují členové vůli podporovat, propagovat, realizovat a rozvíjet dlouhodobé programy ,,Projekt Zdravé město WHO" (dále jen PZM) a ,,místní Agenda 21" (dále jen MA 21) V ČR od r. 1994 (vytvořena 11 městy) Předmět činnosti NSZM Spolupráce s institucemi a odbornými organizacemi Zastupování zájmů členů asociace při jednáních s institucemi a odbornými organizacemi Národní koordinace aktivit členů asociace k efektivnímu společnému postupu při kvalitní realizaci PZM a MA 21 v podmínkách ČR Vzdělávání a osvětová činnost Vytváření metodických doporučení, poradenství, konzultace pro členy Zajištění a správa finančních prostředků pro činnosti asociace, příprava projektů asociace Zajištění propagace a medializace při realizaci PZM a MA 21 Monitoring a distribuce informací Principy OSN a EU pro Zdravé municipality Podpora zdraví a kvality života (Zdraví 21 ­ dokument, který popisuje základní strategii OSN-WHO) Udržitelný rozvoj (Agenda 21, z níž vychází MA 21) Participace veřejnosti ,,Zdravé město/obec/region" = prestižní označení pro municipalitu, která je aktivně zapojena do mezinárodního Projektu Zdravé město pod patronací OSN-WHO Vize Zdravého města/obce/regionu: Udržitelné město; zdraví život jako móda, hobby; prosperující město; město pro děti; město informací a technologií;město jako domov; naše město stojí za to vidět NSZM Vícezdrojově financována Hlavní příjmy NSZM: členské příspěvky, dotace, granty, dary a příjmy z činností asociace, jež jsou v souladu s předmětem uvedeným ve Stanovách Ocenění NSZM EXPO 2000 ­ Světový projekt za Metodiku NSZM Certifikát kvality OSN ­ WHO od roku 2001 Cena MŽP za činnost v roce 2003 Cena MV za kvalitu a inovaci ve veřejné správě za DataPlán NSZM v roce 2006 4 Členové NSZM Členem může být municipalita ČR, sdružení municipalit a jiná PO nemunicipálního charakteru, která se rozhodne respektovat Stanovy a postupovat k naplnění poslání asociace Člen je zastupován svým statutárním zástupcem, zmocněnou osobou, jež má právo vyžadovat od orgánů asociace informace o činnosti NSZM, finanční situaci a nahlížet do dokladů asociace Členství zaniká vystoupením nebo vyloučím člena K 31. 12. 2008 mělo NSZM 90 členů s regionálním vlivem na 1 797 měst a obcí s 3,1 milionem obyvatel (30 % populace ČR) Vývoj počtu členů Přínosy členství v NSZM Zastřešení významnou mezinárodní autoritou (OSN- WHO) Principy a doporučení EU a OSN pro strategický rozvoj Informace, služby k finančním zdrojům, dotace, fondy EU Síťová spolupráce, výměna zkušeností v ČR i zahraničí Spolupráce s odbornými partnery v ČR i zahraničí Pomoc při zpracování a řízení kvalitní strategie rozvoje Dobrá vizitka vůči zahraničí a návštěvníkům Akreditované vzdělávací programy Metodika NSZM Nástroj k realizaci PZM a MA 21 = soubor navzájem propojených doporučení, jejím cílem je podat přesné návody pro postup k uplatňování udržitelného rozvoje, podpory zdraví a kvality života na místní a regionální úrovni Získala titul Světový projekt EXPO 2000 Celý proces začíná u komunitní ,,základny" ­ místního partnerství ­ jednou z osvědčených forem místní spolupráce jsou velké akce pro veřejnost Na www stránkách NSZM lze nalézt kampaně, zpravodaje, místní akce, projekty a aktivity různých témat týkající se kvality života a ŽP Metodika NSZM Informační systémy NSZM DataPlán: Informační systém pro strategické řízení, má sloužit k tomu, aby přehledně a efektivně ZM dovedla řídit procesy v rámci VS a zefektivnit a zkvalitnit celkové řízení a plánování na samosprávní úrovni. Sleduje koncepční a strategické dokumenty, je možno porovnat vlastní strategickou dokumentaci s dokumentací jiných municipalit DobráPraxe NSZM: Obsahuje inovativní a inspirativní projekty, aktivity Umožňuje sdílet dobrá řešení nejrůznějších problémů dobrá praxe" z celkem 9 odvětví: u každého z nich je možné se dozvědět například k čemu a proč byl projekt zahájen, kdo byl jeho realizátorem, jaký měl rozpočet, jaké byly hlavní přínosy a překážky při realizaci, součástí většiny je i fotodokumentace 5 TIMUR ­ Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj = občanské sdružení nestátních organizací a partnerských měst ČR působící od roku 2002 = platforma pro zavádění sady Společných evropských indikátorů v rámci kampaně Evropské komise (Common Europen Indicators (ECI)) poslání: podporovat UR českých municipalit zejména prostřednictvím zavádění místních indikátorů UR Cíl: tvorba a realizace projektů a programů na podporu UR na místní a regionální úrovni, zapojení veřejnosti do těchto programů, podpora mezisektorové spolupráce, vzdělávání pracovníků VS, provádění veřejné osvěty a podpora procesů strategického plánování a spolupráce jako je MA 21 na místní, regionální a mezinárodní úrovni Základní informace Členem může být město, obec a mikroregion V současné době je členem 21 měst a obcí a 1 mikroregion Aktivní spolupráce s organizacemi, které se zabývají rozvojem a indikátory jak v ČR tak zahraničí (Belgie, Slovensko) Základ: Sada společných evropských indikátorů UR na místní úrovni (ECI) ­ tyto ukazatele nyní sleduje více než 150 evropských měst V roce 2006 aktualizace sady, nový název: Sada indikátorů UR na místní úrovni ECI/TIMUR Účel hodnocení: průběžné sledování a vyhodnocování kvality života a rozvoje měst a možnost vzájemné komparace TIMUR Pomáhá implementovat a vyhodnocovat indikátory ECI a další typy indikátorů v městech a mirkoregionech ČR Organizuje akce pro veřejnost sloužící pro výběr indikátorů občany a popularizaci problematiky UR Výsledky ze sledování indikátorů pravidelně zveřejňuje na svých internetových stránkách Kromě společných ukazatelů hledá TIMUR každoročně téma k diskuzi, jež je považováno občany za důležité. Indikátory ECI/TIMUR =ukazatele vývoje určitého vybraného jevu získané průběžným sledování zaznamenáváním a vyhodnocováním souboru přesně stanovených údajů Indikátor musí v sobě odrážet mimo jiné hlediska sociální spravedlnosti, zájmy místní ekonomiky a ochrany ŽP Uplatnění jednotné sady indikátorů umožňuje srovnání Databázový nástroj ,,Burza indikátorů" pro výběr vhodných indikátorů, obsahuje více než 130 indikátorů Indikátory ECI/TIMUR Základní indikátory: Spokojenost s místním společenstvím, místní příspěvek ke globálním změnám Mobilita a místní přeprava cestujících, Dostupnost veřejných prostranství a služeb Kvalita místního ovzduší Cesty děti do školy a zpět Nezaměstnanost Zatížení prostředí hlukem Udržitelné využívání území Ekologická stopa Ke každému indikátoru: vytvořena metodika pro sběr dat a jejich následnou interpretaci Vytvořeny vzorové dotazníky Zpracované výsledky prezentovány i v grafické podobě na internetových stránkách TIMUR Hodnocení indikátorů Spokojenost s místním společenstvím Spokojenost s kvalitou ŽP (0: nejméně spokojen, 10: nejvíce spokojen) 6 Hodnocení indikátorů Produkce CO2 na osobu/rok, srovnání se zahraničím Podíl populace zatížené hlukem větším než 55 dB (%) Hodnocení indikátorů ekologická stopa = účetní nástroj pro počítání ekologických zdrojů = ,,kolik plochy je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů, které potřebuji ke svému současnému životnímu stylu a k zneškodnění všech odpadů, které při tom produkuji" Závěr o udržitelnosti/neudržitelnosti plyne z porovnání ekologické stopy s plochou produktivní země, která je k dispozici Podmínkou je, aby ES nepřevýšila dostupnou plochu Ekologická stopa města v globálních hektarech/osobu dle jednotlivých složek Děkuji za pozornost neshybova@econ.muni.cz