Ochrana vody a povodně Jana Soukopová Eduard Bakoš Obsah přednášky n voda, n znečišťovatelé, n způsoby ochrany, n institucionální zabezpečení ochrany vod, n extrémní stavy – krizové situace – povodně, n program „Prevence před povodněmi II“ Voda n problém povodně? n nebo znečištění? n nebo snižování zdrojů? Voda n Veškerá voda na Zemi – hydrosféra ¡ Odhad 1,5 mld km^3 a 71% povrchu Země, z toho 97,5% mořská voda. Navíc 70% sladké vody je vázáno v ledovcích Arktidy a Antarktidy ¡ Dostupná sladká voda necelé 1% n ČR ¡ na vytváření vodních zdrojů rozhodující atmosférické srážky n Průměrná výše ročních srážek je v ČR 693 mm. n Sněhové srážky se vyskytují v závislosti na nadmořské výšce mezi 40 až 120 dny. ^¡ Významné také rybníky kolem 23400^ Roční úhrn srážek 2005 Úhrn srážek 2005 Ochrana vod n integrovaná ochrana ¡ množství vod a ¡ jakosti povrchových a podzemních vod. Ochrana množství vod n založena na ¡ řízeném užívání vody na základě povolení, ¡ ochraně akumulační schopnosti krajiny. n Jedním z nástrojů ochrany množství vod je i Státní vodohospodářská bilance, ve vazbě na dodržování minimálních průtoků ve vodních tocích a minimálních zásob podzemních vod. ¡ Závazné minimální průtoky jsou stanoveny ve 150 profilech podle zásad pro roční a víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích. n Z pohledu ochrany množství vod důležité: ¡ Odběr vody ¡ Potřeba vody ¡ Spotřeba vody n V roce 2005 bylo (podle posledních aktuálních údajů ČSÚ) odebráno 1 564,2 mil. m3 povrchových vod, 384,7 mil. m3 podzemních vod a do vodních toků bylo vypuštěno 1 971,2 mil. m3 odpadních a důlních vod. Ochrana jakosti vody n v závislosti na způsobech užívání vody. n ovlivňují zásadním způsobem ¡ bodové zdroje znečištění (města a obce, průmysl) a ¡ znečištění plošné (eroze půdy, atmosférické depozice, látkové odnosy z půdy, rozptýlené malé zdroje). n bodové znečištění - dominantní postavení znečištění komunálního charakteru ¡ důsledek rychlé urbanizace území, hromadné bytové výstavby a nedostatečné výstavby čistíren odpadních vod. ¡ Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci činil v roce 2005 (podle údajů ČSÚ) 8,099 mil. obyvatel, tj. 79,1 % obyvatelstva ČR. Napojení obyvatel na kanalizaci je v ČR nad průměrem evropských zemí OECD, který činí přibližně 62 %. Do veřejných kanalizací bylo v loňském roce vypuštěno 543,4 mil. m3 odpadních vod, z nichž bylo 94,6 % čištěno na čistírnách odpadních vod či jiných zařízeních. Sledované ukazatele jakosti vody n Faktor pH n Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) n Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) n Tvrdost n Celkový obsah všech rozpuštěných látek n Obsah dusičnanů n Celkový obsah dusíku a fosforu n Obsah amonných solí a amoniaku n Obsah ropných látek n Obsah těžkých kovů Znečištění vody n Znečištěny jsou vodní plochy a toky a tím se zhoršuje kvalita vodních ekosystémů - např. úhyny ryb nebo kontaminace sedimentů. n Přebytek dusíku dodávaného zemědělci formou hnojiv, který rostliny nevyužijí a je z půdy vyplaven do vody, představuje množství cca 45 kg na hektar. n Nejzávažnější je kontaminace vody sloučeninami dusíku a fosforu. n Zemědělství se na tomto stavu podílí v průměru 40% u dusíku a 32% u fosforu. n Znečištění vod pesticidy je také závažným problémem. Vody jsou znečišťovány chemickou ochranou rostlin, haváriemi při výrobě, skladování, přepravě a likvidaci nepoužitých pesticidů. Znečištění vod Třídy vod: Tekoucí povrchové vody se podle jakosti vody zařazují do 5 tříd: n Třída I - neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích. n Třída II – mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. n Třída III – znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. n Třída IV – silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému. n Třída V – velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému. Znečištění vody n U Labe na našem území se na počátku devadesátých let prokázala vysoká koncentrace kadmia, rtuti, arzenu, chrómu a stříbra. n Nemocné ryby vyloví rybáři z české části Labe i dnes především v sousedství Spolany Neratovice. n Mezi roky 1990 a 2005 došlo k poklesu vypouštěného znečištění BSK5 o 93,5 %, CHSKCr o 87,0 %, NL o 91,0 % a RAS o 10,7 %. n V letech 1990 – 2005 se podařilo snížit i vypouštěné množství nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek a vypouštěné množství adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX). n K významnému poklesu došlo také u makronutrientů (dusík, fosfor) v důsledku toho, že se v technologii čištění odpadních vod u nových a intenzifikovaných čistíren odpadních vod cíleně uplatňuje biologické odstraňování dusíku a biologické nebo chemické odstraňování fosforu. Vývoj znečištění z bodových zdrojů Látky které znečišťují vodu n Polychlorované bifenyly n Dusík n Amoniak n DDT n Sinice Polychlorované bifenyly n PCB jsou uměle vyráběné sloučeniny od roku 1929. n Jejich hlavní průmyslové využití spočívalo ve funkci elektrické izolační kapaliny v kondenzátorech a v transformátorech a jako zhášecí prostředky. n Neexistují přírodní zdroje PCB. n Toxické pro ryby a jiné vodní organizmy. ¡ I při nízkých koncentracích byly u ryb pozorovány reprodukční a vývojové problémy. n Nadměrné vystavení se působení PCB může ohrozit mozek, oči, srdce, imunitní systém, ledviny nebo játra. Dusík n Hlavní použití látek, přispívajících k celkovému obsahu dusíku v půdě a ve vodách jsou průmyslová i statková hnojiva. n Hlavní úniky do ekosystémů jsou výsledkem spalovacích procesů. n Uvolňování sloučenin dusíku zvyšuje obavy především ze dvou důvodů, a to z jejich působení jako rostlinná výživa, způsobující eutrofizaci, a za druhé z jejich přínosu k okyselování citlivých ekosystémů. ¡ Důsledkem eutrofizace je pak nejprve přemnožení planktonu a posléze, po jeho masovém odumření, nedostatek kyslíku ve vodě (zejména u dna, kde ho odebírá tlení hmoty) a následné vymírání ryb a dalších organismů, zejména těch žijících u dna (toxické látky pocházející ze sinic, dekompozitorů a rozkládající se organické hmoty však mohou v extrémním případě působit na většinu či celou rybí populaci i další organismy v potravním řetězci). Amoniak n Důležitou součástí přírodního koloběhu dusíku a vytváří se při rozkladu organických materiálů, zvláště bílkovin, součástí močoviny n Většina amoniaku uvolňovaného do atmosféry pochází z rozkladu živočišných a lidských odpadů. n Následek vyluhování velkých množství dusičnanů do spodní vody, která je pak buď nevhodná pro lidskou spotřebu, anebo vyžaduje nákladné úpravy pro snížení koncentrace dusičnanů na přijatelné hodnoty. n Amoniak je jedním z plynů obsažených v „kyselých deštích“, které hrají důležitou roli v přepravě kyselých znečišťujících látek na velké vzdálenosti s negativním vlivem na vegetaci i živočichy. Koncentrace dusíkatých látek v podzemních vodách (2005) DDT n uměle vyráběná látka používaná jako insekticid účinný proti široké paletě hmyzích škůdců. ¡ Vzhledem ke svému dřívějšímu, široce rozvinutému používání je v životním prostředí rozptýlen ve velkém množství. n velice stálý, ¡ více než 50% zůstává v půdě ještě 10–15 let po jejím ošetření. ¡ ve velkém rozsahu v zemědělských půdách pro produkci potravin i v usazeninách. n vysoce toxický pro volně žijící živočichy, zvláště pro ryby a ptáky. ¡ nepříznivé účinky působí na rozmnožovací schopnosti ptáků spojované se ztenčováním skořápek jejich vajíček (nejvíce ohroženi dravci). ¡ rozpustnosti v tucích a olejích - DDT součástí potravního řetězce ¡ Koncentrace v lidských tkáních od sedmdesátých let klesala v důsledku celosvětového omezování jeho používání. ¡ DDT a produkty jeho rozkladu (rovněž toxické a dokonce ještě stálejší) jsou všudypřítomné v potravinách a v životním prostředí a byly nalezeny i v arktické oblasti. Sinice n cyanobakterie n V posledních letech dochází v ČR k neúměrnému přemnožení n jsou nebezpečné nejen pro vodní živočichy a rostliny, ale také pro zdraví obyvatel při rekreaci i vodárenském využití nádrží n V letech 1999 a 2000 dominovaly toxické cyanobakterie v 83 % nádrží v České republice. n V roce 2006 byl v ČR z celkového počtu 176 lokalit vydán v 17 lokalitách zákaz koupání (9,7 %) a v 25 případech (14,2 %) neodpovídaly koupací vody povinným hodnotám. n Nejznámější - sinice planktonní, ¡ tvoří na hladině tzv. vodní květy ¡ Jejich toxiny mohou vyvolat řadu komplikovaných onemocnění, zejména při dlouhodobém požívání pitné vody z nesledovaných zdrojů se sinicemi, nebo při delším koupání v zamořené nádrži. ¡ Živinami pro cyanobakterie jsou dusík a fosfor, jejichž obsah ve vodě zvyšují nedokonalé čističky odpadních vod, chov dobytka nebo špatný způsob obdělávání a eroze půdy Vývoj znečištění povrchových vod v ČR n Z dlouhodobého hlediska - významné zlepšování kvality povrchových vod. n Na počátku 21. století se však tento trend zpomalil a v roce 2006 nastalo dokonce mírné meziroční zhoršení. n Organické znečištění vod se od začátku 90. let minulého století výrazně snížilo o přibližně 90 %, n současně s tím se však zmenšuje podíl biologicky rozložitelných látek v odpadních vodách. Vývoj znečištění povrchových vod v ČR Havarijní znečištění n Na jakost povrchových a podzemních vod dále negativně působí i havarijní znečištění. n V roce 2005 bylo Českou inspekcí životního prostředí (dále jen „ČIŽP“) evidováno na území České republiky 264 případů havarijního znečištění nebo ohrožení jakosti vod, z toho na podzemních vodách 8 případů. Ve srovnání s rokem 2004 je počet havárií na vodách o 42 případů nižší. n Nejpočetnější skupinou znečišťujících látek byly i nadále ropné látky (51,1 % z celkového počtu evidovaných případů), po nich následovaly odpadní vody (12,5 %). V členění podle původců havárií byly nejpočetnější havárie způsobené při dopravě (14,8 %), za ně se řadí četností havárie při odstraňování odpadních vod a pevného odpadu (9,1 %). n Původce se nepodařilo zjistit u 62,1 % případů n Za porušení právních předpisů platných ve vodním hospodářství uložila ČIŽP v roce 2005 celkem 712 pokut, z toho 625 nabylo právní moci, celková částka pak činila 27,150 mil. Kč. Pokuty za znečištění vody v ČR n Severočeské vodovody a kanalizace a.s. ¡ Pokuta 3 000 000,- Kč za porušení ustanovení § 38 odst.3 zákona č. 254/2001 Sb. tj. tj.za nedovolené vypouštění odpadních vod v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu, konkrétně za výrazné a opakované překračování povolených hodnot vypouštěného znečištění odpadních vod v ukazateli dichlorpropylethery. n SPOLANA a.s., Neratovice ¡ Pokuta 400 000,- Kč za únik 22,36 – 30,36 tun krystalického síranu amonného do retenční nádrže, odkud se část síranových louhů dostala do řeky Labe. n Bochemie s.r.o., Bohumín ¡ Pokuta 500 000,- Kč (snížena z 700 tis. Kč) za nedovolené vypouštění odpadních vod toku Bohumínské Stružky v hraničním pásmu v rozporu s povoleními vodoprávního úřadu, konkrétně za významné překračování několika ukazatelů povoleného znečištění. n UNIPETROL RPA, Litvínov ¡ Pokuda 1000 000,- Kč uložena za překročení limitů organického znečištění pro vypouštění vod v době mimořádné situace v biologické čistírně odpadních vod společnosti a pozdní ohlášení mimořádné události. n Xella Porobeton CZ s.r.o., Hrušovany u Brna, ¡ Pokuta 890 000,- Kč byla uložena za odběr 17 800 m^3 podzemní vody v roce 2005 nad rámec povolení k odběru n PAPOS v.o.s., Ostrov ¡ Pokuta 400 000,- Kč za nedovolené vypouštění odpadních vod z areálu podniku / papírna / do vodního toku Bystřice v kvalitě přesahující limit povolení n fyzická osoba, Praha 9 ¡ Pokuta 115 000,- Kč za nedovolené nakládání se závadnými látkami, konkrétně za provozování jeho plavidla na řece Vltavě na ploše vodního díla Slapy, ze kterého unikaly ropné látky a znečistily tak povrchovou vodu v červenci 2006. Opatření k ochraně vod v ČR n Legislativní n Ekonomické ¡ Poplatky n Za vypouštění odpadních vod (v roce 2005 ve výši 370,35 mil. Kč (cca o 13 % méně než v roce 2004). n Za odběry podzemních vod (V roce 2005 bylo za tyto poplatky celkem vybráno 828,25 mil. Kč.) ¡ platby za dodávky povrchové vody (2 333,618 mil. Kč v roce 2005) ¡ finanční prostředky státního rozpočtu realizované prostřednictvím programů na podporu ochrany životního prostředí a rozvoje vodohospodářské infrastruktury n Program „Revitalizace říčních systémů“ 208 akcí v celkové výši 355,113 mil. Kč. n Program „Výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací“ (dotační podpora 602 mil. Kč byla poskytnuta na 95 akcí) n Program „Státní pomoc při obnově území postiženého povodní v roce 2002 poskytovaná MZe“, dotace celkem na 48 akcí v celkové výši 608 mil. Kč. Institucionální zabezpečení ochrany vody v ČR n Ministerstvo životního prostředí Odbor ochrany vod – působnost: - ochrana množství a jakosti povrchových a podzemních vod, - ochrana před povodněmi, - plánování v oblasti vod na národní a mezinárodní úrovni včetně programů opatření, - mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany vod, - ekonomické, finanční a administrativní nástroje v ochraně vod, - tvorba legislativy a norem v oblasti ochrany vod. Institucionální zabezpečení ochrany vody v ČR n Ministerstvo zemědělství - je podle zákona č. 2/1969 Sb. ústředním orgánem státní správy pro vodní hospodářství, s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti vod Institucionální zabezpečení ochrany vody v ČR n „Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka“ ¡ Provádí základní a aplikovaný výzkum v oblasti hydrosféry ¡ Podporuje veřejnou správu zejména podle vodního zákona a zpracovává a uplatňuje státní politiku v oblasti vod ¡ Zpracovává metodické, hodnotící, přehledové materiály a publikace ¡ Účastní se aktivit pracovních skupin zřízených v rámci mezinárodních komisí pro ochranu Labe, Dunaje a Odry a v rámci komisí pro hraniční vody ¡ Zajišťuje činnost akreditačního střediska pro posuzování způsobilosti laboratoří ASLAB n „Český hydrometeorologický ústav“ ¡ Zřizuje, udržuje a provozuje státní síť sledování jakosti a množství povrchových vod a podzemních vod ¡ Zpracování, publikace a archivace naměřených dat ¡ Zpracovává hydrologické posudky a studie, poskytuje data a informace pro orgány státní správy a další uživatele vod ¡ Sleduje výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře ČR a spolupracuje s EK na problematice prioritních látek n Česká inspekce životního prostředí. ¡ Dozor nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí - v ochraně ovzduší, ochraně vod, odpadovém hospodářství, ochraně přírody a ochraně lesa se zabývá n Správci povodí ¡ Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádí kromě výše uvedených institucí Mimořádné události n Definice dle zákona č. 239/2000 Sb. „škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.“ Krizové situace Mimořádná situace, při které je vyhlášen: n stav nebezpečí (nevojenské) n nouzový stav (nevojenské) n stav ohrožení státu (nevojenské i vojenské) n válečný stav (vojenské) Krizové situace Nastávají za specifických podmínek: • ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy ČR • mezinárodní závazky o společné obraně • značný rozsah ohrožení vnitřního pořádku a bezpečnosti • značný rozsah ohrožení životů a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí • ohrožení c) a d) – živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiné obdobné nebezpečí Příklady typových krizových situací n povodně, zvláštní povodně – protržení hrází n jiné živelní pohromy (tornáda, vichřice atd.) n epidemie a epizootie n chemické a radiační havárie n narušení dodávek ropy n narušení devizového a finančního hospodářství státu velkého rozsahu n narušení el. dodávek, plynu nebo tepelné energie velkého rozsahu Povodní n se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Krizové řízení n Definice dle zákona č. 240/2000 Sb. „Souhrn řídicích činností věcně příslušných orgánů, zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činnosti prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.“ Povodňové orgány n zabezpečují řízení ochrany před povodněmi (orgány obcí, OÚ obcí III., KÚ, MŽP, MV – příprava zách. prací) n při povodní (povodňové komise obcí, obcí III., krajů, Ústřední povodňová komise – zřizuje vláda, garant MŽP) n po vyhlášení krizové situace přebírají řízení krizové orgány Povodně - opatření n Předpověď povodňové služby a IS n Ovlivňování odtokových poměrů n Zabezpečovací povodňové práce n Záchranné povodňové práce n Zajištění zásobování n Obnova narušených funkcí území Kontrola a dozor n Legislativa (254/2001 Sb., o vodách, 305/2000 Sb., o povodích, 100/2001 Sb. o vlivu na živ. prostředí atd. n Správci povodí a vodních toků n Plán hlavních povodí ČR (MZe a MŽP) a plány oblastí povodí (správci povodí) n Vodoprávní úřady a ČIŽP n MZdr, MD, MO n Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly Nástroje řešení krizových situací n Příprava obyvatelstva n Souhrn aktivit povodňových orgánů a dalších subjektů n Povodňové plány a krizové plány Typový plán povodní velkého rozsahu ØDefinice (zák. č. 254/2001 Sb. – vodní zákon) ØKlasifikace povodní (letní, bouřkové, zimní a jarní povodně) ØFaktory ovlivňující rozsah povodní Ø3 stupně povodňové aktivity (bdělost, pohotovost, ohrožení) ØKrizová situace a sekundární KS Digitální povodňový plán Škody vzniklé po mimořádné události n Zákon č. 12/2002 Sb. o státní pomoci při obnově území atd. a vyhláška č.186/2002 Sb. Ministerstva financí, kterou se stanoví náležitosti přehledu o předběžném odhadů nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování tohoto přehledu ČR - Fond pro realizaci protipovodňových opatření n Fond byl původně diskutován jako typ mimorozpočtového státního (účelového) fondu n původní návrh cca 15 mld. Kč n Usnesením vlády premiéra Paroubka koncipován jako resortní autonomní účet MZe ČR n Usnesením vlády premiéra Topolánka forma účtu zrušena a je řešeno cestou programového financování (ISPROFIN) Program „Podpora prevence před povodněmi II“ Návaznost na minulé programy: n Odstranění škod způsobených povodní 1997 – MZe n Odstranění škod způsobených povodní 1998 – MZe n Protipovodňová opatření (MZe 1998) n Program Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku (Mze 2002) n Program Prevence před povodněmi (I.etapa) (Mze 2002) n Realizace programu 2007-2010 (2012) n cca 8-10 mld Kč Program „Podpora prevence před povodněmi II“ Systém hodnocení projektů PPO: n Ekonomický dopad (jde o základní parametr, což koresponduje s Rámcovou směrnicí vodní politiky EU) n Enviromentální dopady n Kvalita navrhovaného technického řešení n Časový postup realizace Program „Podpora prevence před povodněmi II“ Cílové skupiny: n Státní podniky Povodí n Lesy ČR n Zemědělská vodohospodářská správa o.s.s. n Organizační složky státu ostatních resortů n Obce a kraje n Jiné Děkuji za pozornost J soukopova@econ.muni.cz eduard.bakos@econ.muni.cz