1
Územní plánování jako nástroj rozvoje
bydlení a TI
Abychom mohli území spravovat, řídit a usměrňovat jeho rozvoj,
potřebujeme koncepční dokumenty = strategické a územní plánování
Územní plánování je kontinuální, vysoce koncepční činnost v území, usměrňující
dlouhodobě jeho rozvoj, funkční využití ploch, prostorové uspořádání, koordinaci
zájmů a činností v intencích udržitelného rozvoje území. Používá k tomu
legislativní nástroje.
Bydlení je základní potřebou každého civilizovaného občana, je převažujícím
využitím ploch v sídlech. Spolu s dalšími plochami pro výrobu, rekreaci a sport,
veřejnou a občanskou vybavenost, dopravní a technickou infrastrukturu a
plochami zeleně tvoří urbanistickou strukturu měst a obcí, urbanizovaného území.
Zastavěné území měst a obcí je vymezeno hranicí zastavěného území.
Ostatní plochy jsou označovány jako neurbanizované, volné. Je to krajina,
krajinná zeleň, louky, pole, plochy lesa, vodní plochy a další.
Územní plánování a dokumenty nástrojů územního plánování se zabývají i
neurbanizovanými plochami. Koordinovaná činnost v nezastavěném území je stejně
potřebná jako v zastavěném území. Krajina je cenným územím a její využívání,
stejně jako využívání přírodních zdrojů musí být v souladu s koncepcí
udržitelného rozvoje území.
Kde se můžete setkat s územním plánováním:
* při výkonu státní správy, pořizovatelství ÚPP a ÚPD, v samosprávných org. měst a
obcí,
* při práci pro klienta ve firmách, v realitních kancelářích, jako developeři, podnikatelé
OSVČ při realizaci zakázek různého charakteru,
* jako občané zajímající se o rozvoj města, regionu, ČR, EU
* jako vlastníci pozemků, objektů, zájemci o koupi parcel, bytů a podobně.
Z těchto důvodů je třeba s dokumenty ÚP pracovat, orientovat se v nich.
Nástroje územního plánování:
Územně plánovací podklady (ÚPP)
* územně analytické podklady (ÚAP), soustava zjištěných a vyhodnocených údajů o
území ve formě sledovaných jevů a střetů v území. Limity využití území.
* územní studie (US), prověřují stav a koncepční rozvoj území ve vazbě na plochy s
rozdílným způsobem využití. Může být podkladem pro ÚP nebo změnu ÚP.
Politika územního rozvoje (PÚR)- koncepce pro ČR, mezinárodní souvislosti a
přeshraniční vazby, sleduje udržitelný rozvoj území
Územně plánovací dokumentace ÚPD)
* Zásady územního rozvoje (ZÚR), dříve Územní prognóza, (pro území kraje,
regionu)
* Územní plán (ÚP) ­ koncepce využití a rozvoje území, ověření změn v území
* Regulační plán (RP) ­ podrobné podmínky pro využití ploch
Územní rozhodnutí ­ navazuje na územně plánovací dokumentaci (týká se umisťování
staveb, změn využití území, změn staveb, dělení a scelování pozemků a ochranných
pásem)
* Územní souhlas ­ v některých případech nahrazuje územní rozhodnutí
* Územní opatření ­ opatření obecné povahy o stavební uzávěře, opatření o asanaci
území
LegislativnLegislativníí zzááklad:klad: zzáákonkon čč. 183/2006 Sb.,. 183/2006 Sb.,
oo úúzemnzemníím plm pláánovnováánníí a stavebna stavebníímm řřáádu.du.
provprováádděěccíí vyhlvyhlášášky k zky k záákonu:konu:
vyhlvyhlášáškaka čč. 500/2006 Sb., o. 500/2006 Sb., o úúzemnzemněě analytických podkladech,analytických podkladech, úúzemnzemněě
plpláánovacnovacíí dokumentaci a zpdokumentaci a způůsobu evidencesobu evidence úúzemnzemněě plpláánovacnovacíí ččinnostiinnosti
vyhlvyhlášáškaka čč. 501/2006 Sb., o obecných po. 501/2006 Sb., o obecných požžadavcadavcíích na vyuch na využžíívváánníí úúzemzemíí
vyhlvyhlášáškaka čč. 503/2006 Sb., o podrobn. 503/2006 Sb., o podrobněějjšíší úúpravpravěě úúzemnzemnííhoho řříízenzeníí,,
veveřřejnoprejnopráávnvníí smlouvy asmlouvy a úúzemnzemníího opatho opatřřeneníí..
Platnost od 1.1.2007Platnost od 1.1.2007
SouSouččasnasnáá prpráávnvníí úúprava pprava přředevedevšíším upravuje a posouvm upravuje a posouváá roliroli úúzemnzemníího plho pláánovnováánníí
smsměěrem krem k potpotřřebeběě zajizajiššttěěnníí udrudržžitelnitelnéého rozvojeho rozvoje úúzemzemíí, spo, spoččíívajvajííccíí veve
vyvvyváážženenéém vztahu podmm vztahu podmíínek pro pnek pro přřííznivznivéé žživotnivotníí prostprostřřededíí, hospod, hospodáářřský vývojský vývoj
a soudra soudržžnost spolenost společčenstvenstvíí jeho obyvatel vjeho obyvatel v rozsahu neohrorozsahu neohrožžujujííccíím podmm podmíínkynky
žživota pivota přříšíšttíích generacch generacíí..
Do 31.12. 2006 zDo 31.12. 2006 záákonkon čč.50/1976, o.50/1976, o úúzemnzemníím plm pláánovnováánníí aa
stavebnstavebníímm řřáádu /stavebndu /stavebníí zzáákon/ ve znkon/ ve zněěnníí pozdpozděějjšíšíchch
ppřředpisedpisůů
a vyhla vyhlášáškaka čč. 135/2001 o. 135/2001 o úúzemnzemněě plpláánovacnovacíích podkladech ach podkladech a úúzemnzemněě plpláánovacnovacíí
dokumentacidokumentaci
2
Územně analytické podklady (ÚAP)
Znázornění problémových oblastí ­ problémový výkres
pořizují a aktualizují úřady územního plánování pro svůj správní obvod
modelové ověřování pro MMR, zprac. Arch. Design, s.r.o.
Problémová oblast ­ dopravní infrastruktura
Limity využití území UrbanistickUrbanistickáá ((úúzemnzemníí) studie) studie
Brno, JiBrno, Jižžnníí centrumcentrum
US atelier Burian KřivinkaLetecký snímek území
US atelier ERA
V
V
N
T
V
US navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně
úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, veř. infrastruktury, ÚSES,
které by mohly ovlivňovat nebo podmiňovat jejich využití. Často požaduje ÚPD.
3
US OLOMOUC - JIH
US ? Hodonín, civilizace centra
Politika územního rozvoje
Je nový strategický nástroj územního plánování na celostátní úrovni.
Politika územního rozvoje je vysoce koncepční, strategický a koordinační
materiál, který konkretizuje úkoly územního plánování v republikových,
přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na
udržitelný rozvoj území. Je pořizován ministerstvem pro celé území ČR a
schvaluje ho vláda. Je závazný pro pořizování a vydávání zásad územního
rozvoje, územních plánů , regulačních plánů a pro rozhodování v území.
Součástí politiky územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území a vlivů na ŽP.
Materiál "Politika územního rozvoje ČR" byl zpracován ÚÚR Brno v roce
2006.
Jeho obsahem jsou tyto hlavní kapitoly:
1. Úvod ­ účel dokumentu a vazba Politiky územního rozvoje na mezinárodní
dokumenty, sousední státy a mezinárodní smlouvy. Vztah Politiky územního
rozvoje ČR k jiným nástrojům rozvoje
2. Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje
území /účel a návrh/
3. Rozvojové oblasti a rozvojové osy
4. Specifické oblasti
5. Koridory a plochy dopravy
6. Koridory a plochy technické infrastruktury
7. Výklad pojmů
8. Vztah rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí
Rozvojové oblasti a rozvojové osy
Politika územního
rozvoje (PUR)
Grafická schémata:
1. Rozvojové oblasti a
rozvojové osy
2. Specifické oblasti
3. Transevropské
multimodální koridory
4. Železniční doprava
5. Silniční doprava
6. Vodní a letecká
doprava
7. Energetika
8. Plynárenství
9. Dálkovody
Elaborát pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ministerstvem
a dalšími ústředními správními úřady a kraji. MŽP stanoví požadavky na vyhodnocení vlivů na ŽP.
ÚÚzemnzemníí prognprognóózaza x zx záásadysady úúzemnzemníího rozvojeho rozvoje
Nástroj územního plánování pro účely kraje, stanoví zásady územního rozvoje
4
ÚÚzemnzemníí plpláán velkn velkééhoho úúzemnzemníího celkuho celku
VUC střední Polabí, varianty rozvoje
VUC OPAVA
Územní plán jako nástroj rozvoje bydlení a
TI.
Územní plán
­ jeden z nástrojů územního plánování, který koncepčně řeší
rozvoj území, funkční využití území, vytváří a koordinuje
nabídku návrhových zastavitelných ploch pro harmonický
rozvoj všech funkcí a jejich vybavení dopravní a technickou
infrastrukturou.
- Plochy s rozdílným způsobem využití pro:
bydlení, smíšené plochy, výrobní plochy, občanskou a veřejnou
vybavenost, sport, a rekreaci, dopravní plochy a zeleň.
- Při koncepčním a harmonickém rozvoji jsou plochy s rozdílným
způsobem využití v souladu s potřebami, je splněno kriterium
udržitelného rozvoje území.
- Potřeba a rozsah ploch je určován v závislosti na ÚAP a zadání
ÚP, ve kterém jsou specifikovány nároky na jednotlivé plochy,
respektive základní ukazatele pro budoucí počty domů a bytů .
Územní plán
ukázka zpracování hlavního výkresu
Charakteristika ÚP:
Urbanistická koncepce, funkční využití
území, koordinace funkcí a koncepce
rozvoje území, ochrana jeho hodnot,
koncepce veřejné infrastruktury,
Plošné a prostorové uspořádání,
uspořádání krajiny,
Vymezení zastavěného území a
zastavitelných ploch a ploch pro
veřejně prospěšné stavby.
O pořízení územního plánu rozhoduje
zastupitelstvo obce, návrh zadání
zpracuje pořizovatel ve spolupráci s
určeným zastupitelem obce.
Na základě schváleného zadání ÚP je
zpracován návrh územního plánu,
který posuzuje před řízením o jeho
vydání krajský úřad s ohledem na širší
vazby, politiku územního rozvoje a
ÚPD kraje.
ÚP se veřejně projednává, následně
je ÚP vydán formou opatření obecné
povahy. Je závazný pro zpracování
regulačního plánu. Po 4 letech
pořizovatel předkládá obci zprávu o
uplatňování ÚP.
Postup zpracování ÚP
* Doplnění průzkumů a rozborů
ÚP Brno
* Zadání ÚP
5
Lokalizace ploch bydlení v městech a na
vesnici
* Zastavěné plochy ­ stávající zástavba
(centrální jádrové území města nebo obce, monofunkční a vícefunkční
plochy s převažujícím podílem bydlení)
kód B- plochy bydlení ­ plochy, ve kterých převládá bydlení, zahrnují
zpravidla i pozemky RD, související pozemky dopravní a technické
infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Do těchto ploch
mohou být zařazeny i plochy přestavbových území, které jsou vhodné
pro bydlení.
* Návrhové plochy (zastavitelné plochy) pro zástavbu s převažující
funkcí bydlení. Mohou mít charakter hromadné nebo individuální
zástavby.
Lokalizace ve vhodných lokalitách vhodných pro určené využití.
Vymezení ploch určuje vyhl. č. 501/2006 Sb. O obecných požadavcích na
využívání území ( Hlava II. ­ Požadavky na vymezování ploch,
Díl 1. - Obecné požadavky na vymezování ploch;
Díl2. - Plochy s rozdílným způsobem využití, §4. Plochy bydlení) k zák. č.
183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu.
BYDLET / BYDLENÍ / ANKETA NÁZORŮ
Místo, kde má každý své
zázemí, soukromí, místo,
se cítí dobře.
Kde je doma.
Místo soukromého
charakteru, kde
se cítím jako u
maminky
Místo, kde mi
nic nehrozí
Bydlení je způsob ochrany
před okolním světem. Je to
útěk z veřejného světa do
soukromí. Je to způsob žití
Bydlet- znamená být v
místě, se kterým mám silné
citové pouto.
Je to místo, které je mi
něčím blízké.
Bez bydlení by
nebylo žití,
Bydlení = bytí
Bydlení je pocit, že
někam patřím, kde
mám kořeny, přátele,
tam, kde to mám rád.
Jinak jen přespávám.
Domov, místo, kde se
člověk cítí dobře, žije
tam s lidmi které
miluje a oni milují jeho
Bydlet = delší dobu
setrvávat na jednom
místě,
Kde mě to baví.
A asi, kde jsou rodiče.
Bydlení/bydlet
znamená najít si
prostor pro své konání,
pro svůj klid. Místo,
kde se cítím v bezpečí.
Bydlení je lidská
potřeba. Nejlíp je
stejně pod krásnou
oblohou.
Cítit se někde příjemně a v
bezpečí. To místo by mělo
být důvěrně známé a
nemělo by vzbuzovat
nepříjemné pocity.
Nemělo by působit rušivě.
Je to místo, kam se
vždycky vracíte, kde
se cítíte bezpečně.
Místo, kam unikáte
před okolním světem,
kde čerpáte síly, kde
jste s osobami, které
máte rádi.....
Bydlet je pocit,že
někam patřím, že mám
někde místo které je
jen a jen moje. Pro mě
je to i pocit, že jsou
tam někde lidé, kteří
mě mají rádi. Znamená
to určitě i jakousi
jistotu, že někam
patříme
Bydlení:
Způsob existence,
místo kde člověk
prožívá velkou část
dne, zejména spánek,
Neprší zde, je zde
teplo a světlo a
někdo, kdo na Vás
čeká.
Bývanie je pre mňa
pocit.Niečo naplňujúce,
poskytujúce bezpečie a
istotu. Nie je to len o
zvyku. Je to
vytvorenie svojej
harmónie v životě, ku
ktorej sa môžem
kedykoĺvek vrátiť.
Městský prostor ­ urbanizované území
jádrové území - obsahuje smíšené funkce, jejichž samozřejmou součástí
jsou objekty bytových domů s parterem pro obchod a služby.
Středoevropská města, tedy i naše města, jsou převážně města historická.
Jejich urbanistické a architektonické dědictví, obraz města, je výsledkem
dlouhodobého vývoje, který je natolik jedinečný, že je třeba historické dědictví
chránit/40 MPR, 61 VPR, 253 MPZ a 211 VPZ/ a na něj navázat.
Český Krumlov
Litomyšl
Městský prostor ­urbanizované území
Brno-výstaviště,
Pisárky,vilová zástavba
Český Krumlov
Mikulov
Litomyšl
6
Pohled do historie bydlení
* Každá doba vytvářela podle způsobu, charakteru společenských a
ekonomických podmínek a dalších faktorů, pro bydlení jiné podmínky.
Bydlení se často přizpůsobuje klimatickým podmínkám a změnám klimatu,
potřebám a následkům civilizačních změn, podmínkám terénního teliéfu.
Bydlení je oblast, která podléhá i módním vlivům, architektonickým směrům,
vkusu-či nevkusu jedinců.
* Zásadním indikátorem byly a jsou ekonomické a materiální podmínky, které
společnost vytváří a které má jedinec k dispozici.
* V dějinách architektury a urbanismu nacházíme doklady o vývoji společnosti
ve vazbě na funkci bydlení. Sídelní struktury na našem území se vyvíjely
postupně a ve vazbě na vývoj v okolních evropských zemích.
* Základem historické městské struktury byl středověký měšťanský dům,
který kromě základní potřeby- bydlení, většinou splňoval i požadavky na
obchodní, případně jinou činnost vlastníka.
* Na vesnici to byl zejména statek a vesnické stavení, které se vyvíjelo
podle potřeb a možností vlastníka a bylo kromě prostor pro bydlení vybaveno
prostorami a objekty pro skladování potravin a plodin, ustájení dobytka a
nástrojů pro obhospodařování půdy.
* S rozvojem výroby a technickým pokrokem vnikly nové formy bydlení ve
městech. Dělnické kolonie a bytové domy. Ty jsou dosud základem bytové
zástavby mnoha našich měst. Rozvrstvení společnosti koncem 19. stol. A
zač.20. stol. přineslo staro-nový typ bydlení ­ prostornou vilu a vilové
čtvrtě. Pro méně majetné - dělnické kolonie a pavlačové domy.
* Třetina 20. století přináší nový pohled na bydlení spojený s revitalizací
životního stylu. Funkcionalismus přinesl nový pohled na problematiku
bydlení, přináší kromě dobré organizace bytového prostoru a zázemí také
zjednodušené architektonické formy, plochou střechu, velká pásová okna a
další prvky. Vznikají nové obytné celky i soliterní zástavba, vily a
bytové domy. Hlavní program i architektonický výraz zástavby z tohoto
období je velmi významnou etapou pro některá naše města.
* Poválečná léta, spojená se změnou politického a společenského systému v
naší zemi je poznamenána, jako v ostatních funkcích, kolektivizací a
unifikací architektury a stavebnictví. Bytové domy z 50. let a zejména
první vznikající sídliště jsou toho dokladem.
* 60. a 70. léta jsou ve znamení rozvoje výstavby sídlišť, uspokojujících
zvýšenou potřebu bytů ve městech.
Bydlení v panelovém domě na sídlišti se stává jediným dostupným způsobem
bydlení ve městech, byť za cenu členství v bytovém družstvu a ,,členských
pořadníků", bez možnosti ovlivnit výběr lokality, způsob zástavby, velikost,
řešení a vybavení bytu. Bydlení na venkově je nadále individuální, výstavba
RD a BD. Rozvoj střediskových obcí a ,,katalogových" RD.
* Po roce 1990 se bytová politika změnila, změna postihla vlastnická práva k
bytům i formy realizace nové zástavby. Dochází ke komercionalizaci,
zvýšení nabídky forem bydlení. Podpora nové výstavby bydlení je provázena
stavebním boomem. Dochází k humanizaci sídlišť a obnově stávajících BD.
* Bydlení opakovaně prodělává ,,renesanci", hledají se nové formy bydlení,
roste poptávka po RD v okrajových částech velkých měst a na vesnici. Novou
formou jsou ,,startovní byty" pro mladé domácnosti,
* Současné formy bydlení jsou strukturovány do několika forem v závislosti
na potřebě a ekonomických možnostech obyvatel. Nabídka je převážně
výsledkem tržního hospodářství a regulace státu se stále více omezuje
pouze na sociálně slabé skupiny. Individuální potřeby bydlení jsou většinou
řešeny nabídkou vhodných ploch pro zástavbu, která je realizována různými
formami staveb dle požadavku klientů. Časté jsou formy zástavby lokalit
realitními kancelářemi, které nabízejí služby od pozemků až po realizované
RD a byty v BD. Požadavky klientů jsou různé. Převažuje zájem o RD v
příměstských zónách a prostorné, luxusně vybavené byty.
* Novými formami jsou velkoplošné byty, vila-domy, lofty, ale i podnikatelské
baroko" a holobyty.
* Změna společenského klimatu se projevila i ve změně názorů na způsob a
podmínky pro bydlení. Preferují se ekologické a zdravé formy bydlení.
* Změna se projevuje i na novém architektonickém výrazu staveb.
Anketa ­ bydlení- kde chceme bydlet - čtenáři MF dnes
* Byt v centru města 12,1%
* Byt na okraji města 17,6%
* Domek v centru města 14,1%
* Domek v obci u města 29,7%
* Podnikatelské baroko 8,3%
* Na ostrově v Karibiku 18,2%
Románský dům
Měšťanské domy z různých etap histor.vývoje.
Historické objekty bydlení jsou součástí historických jader měst a
městských částí, podílí se na image místa, i když slouží jinému účelu.
Kutná Hora, kamenný dům
z období vrcholné gotiky
Praha, pozdně renesanční domy U tří pštrosů
Příbor, renes. dům
Praha, barok. úprava domů U dvou Slunců
7
Městský dům ­ vícepodlažní, vícebytový dům vzniklý z potřeby většího počtu bytů ve
městech, zahušťování městské zástavby.
Od období empíru, původně pro bydlení zámožňejších občanů ve městech, např.
Porgesův dům v Praze na Národní třídě ­ Platýz.
Nájemní domy postupně vznikají ve větších městech, v Praze, Brně a dalších pro získání
bytů přistěhovalého obyvatelstva na počátku 19.stol. Bytové domy z období 19. a počátku
20. stol., jsou samozřejmou součástí zástavby našich měst.
Výstavba koncentrovaného sídlištního bydlení
Ostrava, Poruba (MPZ)
Brno,
Lesná
Havířov Kolektivní dům, Le Corbusier
Městský prostor ­ urbanizované území
jádrové území - obsahuje smíšené funkce
Co se týče bydlení, je samozřejmou součástí jádrových ploch a pokud funkce není
převažující, je funkcí přípustnou. Kromě stávající zástavby vzniká potřeba nových objektů
Co do způsobu zástavby, může se jednat o:
* dostavbu v prolukách,
* rekonstrukci stávajících objektů- bytových domů, dostavby, nástavby, využití podkroví
* rozsáhlé zásahy typu přestavbových území, většinou polyfunkčního charakteru.
JC Brno,
veřejná presentace modelu
V
Regulační plán,
podrobné podmínky pro využití pozemků, pro
umístění a prostorové uspořádání staveb a úprav v
zastavěném území.
stabilizované plochy bydlení
ukázky z RP Prahy
8
Úpravy stávající zástavby BD mají různou kvalitu
Úprava fasád se zateplením
Doplnění stávající zástavby
Odstranění detailu, výměna oken
Nová zástavba ve volných plochách
Historický detail
Plochy se pro účely územního plánování vymezují podle:
* stávajícího nebo požadovaného způsobu využití (plochy s rozdílným způsobem
využití),
* Podle významu-plochy zastavitelné, plochy ke změně stávající zástavby,
plochy územních rezerv.
Plochy s rozdílným způsobem využití se vymezují zejména tehdy, jestliže nelze
vyloučit negativní vlivy určitých činností na kvalitu prostředí, z důvodu
omezení střetů vzájemně neslučitelných činností a požadavků na TI,
zejména dopravu.
Plochy s rozdílným způsobem využití lze dále, s ohledem na charakter
území a potřeby podrobněji členit.
Obecným požadavkem na vymezování ploch je vytvářet a chránit bezpečně
přístupná prostranství v zastavěném území a zastavitelných plochách,
chránit stávající cesty umožňující bezpečný průchod krajinou a vytvářet
nové cesty, je-li to nezbytné.
Plochy bydlení ­ se vymezují za účelem zajistit podmínky pro bydlení v
kvalitním prostředí, zajišťující nerušený a bezpečný pobyt, rekreaci a
relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a obč. vybavenosti.
Zahrnují zpravidla pozemky bytových domů, pozemky RD a pozemky
související dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných
prostranství. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky pro rodinnou rekreaci
podle §20, v některých případech.
Do ploch bydlení lze zahrnou i plochy občanského vybavení, dalších staveb a
zařízení ve vymezené ploše a pokud jsou slučitelné s bydlením a slouží
obyvatelům ve vymezené ploše bydlení.
Bydlení je převažující funkcí a základní potřebou, která je v sídelním útvaru
lokalizována. Územní plán vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj bydlení,
pro vyvážený rozvoj všech funkcí.
Problémové okruhy spojené s rozvojem a přetvářením sídla:
* Úbytek bytů a změna využití stávající zástavby na nebytové, převážně
komerční plochy, komercionalizace jádrových ploch.
* Přirozená potřeba a zvyšující se nároky na bydlení ve zdravém prostředí,
zeleň a rekreační plochy,změna nároků na potřeby bydlení
* Suburbanizace- pozvolný proces přesunu bydlení do susurbií
* Zahušťování a humanizace sídlišť, potřeba intenzivního využití ploch
* Přetváření prostorových struktur, zvyšování (snižování), restrukturalizace
zástavby
Plochy bydlení
jsou určeny především pro bydlení a činnosti vázané k bytovému fondu, podíl
ploch pro bydlení přesahuje 50% HPP
/hrubých podlažních ploch/celkového využití plochy
Podrobnější účel využití je stanoven funkčními typy:
Metodika je dosud nejednotná, různí se podle zadavatelů i zpracovatelů, v závislosti
na typech, které se v daném sídle vyskytují.
A,B-kód funkce; BP,BC,BO-kód funkčního typu; BRc-kód funkčního podtypu-zařízení
Příklady metodik :
Brno, OÚPR: B- plochy bydlení
BP-plochy předměstského bydlení
BC-plochy čistého bydlení
BO-plochy všeobecného bydlení
Krajský úřad JmK: A ­ plochy bydlení rezidenční /pro VÚC/
B ­ plochy bydlení /VUC/SÚ/
BH-bydlení hospodářské /selského typu s drobnou výrobou a
hospodářstvím/
BR-bydlení rodinné ­BRc ­bydlení rodinné čisté BRs bydlení rodinné
smíšené
BB-bydlení bytové-bydlení v bytových a polyfunkčních domech
BBc-bydlení bytové čisté/podíl HPP bydlení je větší než 90% celk.HPP obj.
BBs- bydlení bytové smíšené, podíl HPP bydlení je 50-90% celk. HPP obj.
9
Funkce: plochy bydlení
jsou určeny především pro bydlení a činnosti vázané k bytovému fondu,
podíl ploch pro bydlení přesahuje 50% HPP
/hrubých podlažních ploch/celkového využití plochy
BK- bydlení kombinované ­bydlení v rodinných a bytových domech
BKc- bydlení kombinované čisté- ,,kombinované"v BD a RD /podíl HPP
bydlení je větší než 90% celkové HPP obj./
BKs- bydlení kombinované smíšené- ,,kombinované"v BD a RD s
doplňkovou funkcí /podíl HPP bydlení je 50- 90% celkové HPP obj./
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jiné metodiky: BS-bydlení sídlištní
BP- bydlení rodinné předměstské
BV-bydlení rodinné venkovské
Jiné značení: BH ­bydlení hromadné, BI- bydlení individuální
Starší metodiky: Br-bydlení v rodinných domech
Bb-bydlení v bytových domech
Bz-bydlení v RD nebo zemědělských usedlostech
Bv-bydlení v RD doplněné drobnými podnikatelskými aktivitami
Funkce bydlení je podílem obsažena ve smíšených plochách, jádrových, příměstských aj.
V územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci se plochy bydlení
vyznačují světle červenou barvou, plně - plochy stabilizované, rozvojové - orámované.
ÚPO Boskovice
Stabilizované (zastavěné)
plochy bydlení, Bd,Br
Návrhové (zastavitelné) plochy
bydlení, Br
Nově používané pojmy z oblasti bydlení:
* rezidenční bydlení, vila domy, lofty,
* startovní byty, chráněné bydlení,
ÚP Přerov
Základní členění doprava
Hlavní výkres
Přípustnost jiných funkcí v plochách bydlení
tvorba polyfunkčního prostředí - příklady:
BP-plochy předměstského bydlení
Přípustné jsou: - obytné budovy předměstského a venkovského charakteru, které mohou
mít užitkové zahrady a vedlejší zemědělské- samozásobitelské
hospodářství
- zahradnické provozovny /i monofunkční/
- obchody a nerušící provozovny služeb, sloužící potřebám
obyvatel předmětného území
- nerušící řemeslné provozovny
- služebny městské policie
Podmínečně přípustné mohou být i jako monofunkční objekty/za podmínky, že se svým
objemem nevymykají charakteru budov v lokalitě/:
- malá ubytovací zařízení do 45 lůžek za podmínky, že
odstavování vozidel lze řešit v plném rozsahu na vlastním pozemku
- administrativní budovy za podmínky, že jejich provoz nenaruší
obytnou pohodu v lokalitě, odstavení vozidel lze řešit v plném rozsahu
na vlastním pozemku
- nerušící provozovny veřejného stravování
- nerušící provozovny s pracovními příležitostmi
- stavby pro kulturní, sociální a zdravotnické, školské a sportovní účely
včetně středisek pro mimoškolní činnost za podmínky, že jejich
provoz nenaruší obytnou pohodu v lokalitě.
10
Zastavitelné plochy bydlení v ÚP, změny ÚP
Změna ÚP v obci Prace, hlavní výkres
s vyzn. Z1/8
Z1/8 ­ dopravní napojení
Změna Z1/8, návrh tras technické
infrastruktury Změna Z1/8, posouzení využití na ZPF
Rozvojové plochy by měly být efektivně využívány
* Způsob zástavby rozvojových ploch (hustota zástavby, terénní reliéf,
orientace, návrh zástavby, ...)
Lokality pro zástavbu jsou v návaznosti na vyčlenění v územním plánu dále
zpřesňovány v souladu s regulativy regulačním plánem nebo US a dalšími
stupni PD. Vychází se z předpokladu potřeb sídla a vhodného způsobu
využití území, které musí splňovat legislativní předpisy dané stavebním
zákonem. Jedná se zejména o odstupy objektů mezi sebou, vzdálenost od
hranic pozemků, komunikací a další limitující faktory. Ukazatele pro
hustotu zástavby nejsou stanovovány. U lokalit RD se vychází z požadavku
na velikost pozemku, což se může u různých typů zástavby vytvářet
nabídku od průměrných 600m2 do 1 000m2 a více.
* Monofunkční a polyfunkční typy lokalit by měly vytvářet veřejné
prostory, měly by obsahovat plochy pro veřejnou vybavenost, služby,
sportovní a rekreační plochy, zeleň.
* Trasy a dimenze dopravní a technické infrastruktury v rozvojových
lokalitách zajišťují optimální možnost napojení na trasy a zdroje v území.
Obvykle je potřebná rekonstrukce stávajících tras, posílení zdrojů TI,
nebo vybudování nového zdroje pro zásobení rozvojové lokality.
Kapacitní vyhodnocení zdrojů, nápojné body, koncepci, kapacitu a
lokalizaci nových zdrojů řeší ÚPD.
Způsob využití rozvojových ploch, návrh zástavby,
trasování a dimenze TI
Lokalizace plochy bydlení ve
vztahu ke stávající zástavbě
obce Medlov, DÚR
Návrh zástavby RD, velikost pozemků,
orientace a regulace zástavby
Návrh tras dopravní a TI včetně
základních dimenzí a nápojných
bodů.
11
Způsob využití rozvojových ploch, návrh zástavby,
trasování a dimenze TI
Lokality bydlení malých a středních měst
Ivančice, lokalita bydlení ve vztahu k centrální zóně města
a plochám s rozdílným způsobem využití
Problémy a kompoziční vztahy Návrh členění ploch
Suburbanizace v zázemí větších měst
suburbanizace je dlouhodobý urbanizační proces vytváření suburbií s
více nebo méně hodnotnou zástavbou
Lokalita RD s veřejnými prostorami
Sumarizace poznatků
* Územně plánovací dokumentace- zejména územní plán, vytváří v souladu
s koncepcí zásad územního rozvoje nabídku návrhových zastavitelných
ploch pro bydlení.
* Rozsah ploch je stanoven na základě potřeb a rozvojových předpokladů
funkce v souladu s výsledky ÚAP a ZÚR, korigovaných a dále
upřesněných v zadání územního plánu.
* Plochy jsou vymezovány v návaznosti na rozvojové osy a lokality, musí
být ve vhodné poloze vzhledem k zastavěnému území obce a ostatním
plochám s rozdílným způsobem využití.
* Zastavitelné návrhové plochy musí být dobře dopravně dostupné, musí
umožňovat vybavení technickou infrastrukturou s napojením na současné,
posílené nebo nové kapacitní zdroje TI (voda, kanalizace, energetika,
plyn, CZT, slaboproudé a jiné rozvody).
* Plochy bydlení musí mít příznivou orientaci ke světovým stranám, terénní
reliéf musí umožňovat zvolený charakter zástavby.
* Využití ploch by mělo respektovat limity využití území, vlastnické vztahy
k pozemkům a mělo by být ekonomické.
* Plochy pro bydlení musí umožňovat zdravé bydlení, mohou vycházet z
principů ekologie, měly by navazovat na rekreační plochy a plochy
zeleně.
* Jejich umístění obsahuje vyhodnocení z hlediska kvality půdního fondu a
hospodaření s BPEJ (bonitou půdy).
* Regulační plán upřesňuje a reguluje podrobně funkční a prostorové
využití lokalit v zastavěném území a v návrhových plochách.
12
BYDLET / BYDLENÍ
* Bydlení je způsob, jakým jsi
Ty i já, jakým jsme my lidé na
zemi....
Ale být ,,na zemi" zároveň
znamená být ,,pod nebem".
Martin Heidegger
* Bydlet znamená shromažďovat
svět jako konkrétní stavbu
nebo ,,věc" a archetypickým
aktem stavění je uzavřenost.
Člověk bydlí, jestliže je
schopen ve stavbách a věcech
konkretizovat svět.
Christian Norbert
Schulz
* Literatura:
Kynčl,J.: Bydlení ve městě.1.vyd. Brno: 2005
Hnilička,P.: Sídelní kaše.1. vyd. Brno: ERA,2005