REFORMA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ­ BÍLÉ MÍSTO TEORIE A
ČERNÁ DÍRA REFORMY SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU
SOCIAL SERVICE REFORM ­ WHITE PLACE OF THEORY
AND BLACK HOLE OF SOCIAL SYSTEM REFORM
Vojtěch Krebs, Ladislav Průša
Anotace:
V rámci reformy systému sociálních služeb byly změněny hlavní principy systému
financování, které výrazně zvýšily výdaje na tento sociální systém. Cílem příspěvku je
analyzovat příčiny, které vedly ke snížení efektivnosti financování tohoto systému.
Klíčová slova:
sociální služby, financování sociálních služeb
Annotation:
In terms of social services reforma was transform general principles of financing this system,
which dramatically increased of expenditures of this social systém. The objektive of this
paper consist in analyzing of factors, which help decrease in effectiveness of financing this
system.
Key words:
social services, financing of social services.
ÚVOD
V rámci reformy systému sociálních služeb byly změněny hlavní principy systému
financování, významným způsobem se posiluje snaha o hledání optimální formy zabezpečení
potřeb občanů v nepříznivé sociální situaci, zvyšuje se důraz na efektivitu celého systému.
Poznatky, získané v analýz zahraničních zkušeností se zaváděním obdobného systému
financování 1
, ukazují, že lze předpokládat významný nárůst zaměstnanosti především při
poskytování terénních sociálních služeb, během krátké doby by se měla významným
způsobem snížit poptávka po umístění v ústavních zařízeních. Jak se tyto cíle promítají
doposud v našem praktickém životě?
1. ZÁKLADNÍ TEORETICKÁ VÝCHODISKA
K nejvýznamnějším změnám v rámci systému financování a poskytování sociálních
služeb patří:
- zavedení příspěvku na péči jako nové sociální dávky určené k částečnému krytí nákladů
souvisejících s poskytováním sociálních služeb,
- poskytování dotací na financování sociálních služeb registrovaným subjektům
poskytujícím sociální služby,
- poskytování sociálních služeb na základě smlouvy mezi uživatelem sociální služby a
jejím poskytovatelem,
1
R. Hauschild ­ Die Erfahrungen mit dem deutschen Pflegeversicherungssystem, in Soziale Sicherheit in
Europe, Bad Boll 1998
54
- zavedení řady ochranných mechanismů pro klienty poskytující sociální služby (registrace
poskytovatelů sociálních služeb, definování standardů kvality poskytování sociálních
služeb, inspekce jejich poskytování, povinnost celoživotního vzdělávání sociálních
pracovníků).
1.1. Příspěvek na péči
Jednou z nejvýznamnějších změn, kterou nový zákon o sociálních službách přináší, je
koncipování nové sociální dávky ­ příspěvku na péči ­ která představuje zcela nový nástroj
financování sociálních služeb a která by měla výrazně přispět k potřebným, žádoucím a
očekávaným změnám v této oblasti. Příspěvek na péči je poskytován těm osobám, které
z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při
péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti.
Cílem zavedení příspěvku na péči jako nového nástroje financování sociálních služeb
bylo:
- zabezpečit svobodnou volbu způsobu zabezpečení služeb a reverzibilní přechod od
,,pasivního závislého pacientství" k ,,aktivnímu klientství",
- sjednotit podmínky pro získání veřejných prostředků všemi subjekty, poskytujícími péči
za podmínek jejich registrace,
- zvýšit prvek spoluúčasti občana při řešení jeho sociální situace,
- zrušit paušalizaci pohledu na zdravotně postižené občany a starobní důchodce,
- nastartovat proces deinstitucionalizace a individualizace péče 2
.
Splnění těchto požadavků znamená při stávajícím rozdělení působností mezi státem a
samosprávnými kraji a obcemi, kdy stát nemá možnost nařídit změnu způsobu poskytování
služeb a rozvoj nových, znamená:
- zvýšit odpovědnost a působnost samosprávných krajů a obcí při zabezpečování
sociálních služeb,
- zvýšit roli příjemce služby,
- roli státu vymezit tak, aby:
- byl garantem za zabezpečení klasifikace zdravotního postižení a multidisciplinárního
posouzení celkové sociální situace žadatele,
- došlo k posílení příjmu občana tak, aby si službu mohl koupit,
- byla zabezpečena ochrana občana prostřednictvím inspekce sociálních služeb a
registrace jednotlivých subjektů, které je poskytují,
- byly stanoveny jednotné podmínky registrace subjektů poskytujících sociální služby,
na jejichž základě by došlo k vytvoření komplexní sítě sociálních služeb na území
jednotlivých regionů,
- poskytoval příspěvek organizacím, jejichž je zřizovatel 3
.
2
viz: Návrh modelu financování sociálních služeb, MPSV, Praha 1997
3
podrobněji viz: L. Průša ­ Nový model financování sociálních služeb, Sociální politika č. 1 ­ 2/1998
55
Příspěvek na péči je určen na krytí zvýšených životních nákladů vyvolaných potřebou
péče o závislou osobu. K základním principům tohoto řešení patří 4
:
- jedná se pouze o ,,příspěvek" určený ke krytí části nákladů na zabezpečení potřebné péči,
předpokládá se, že k úplné úhradě budou využity i jiné zdroje klienta (např. starobní
důchod, vlastní úspory), jeho rodinných příslušníků i další veřejné zdroje (např. úhrada
nákladů zdravotní a ošetřovatelské péče ze systému veřejného zdravotního pojištění),
- poskytnutí příspěvku významně zvyšuje možnost samostatného rozhodnutí klienta o
způsobu zabezpečení vlastních potřeb,
- poskytnutí příspěvku osobě, která péči potřebuje, umožňuje přesnější alokaci veřejných
prostředků tam, kde je potřeba péče a nikoliv tam, kde byly v minulosti vytvořeny
kapacity služeb.
Při rozhodování o stanovení rozsahu svobody volby klienta při využití získaných
prostředků byla diskutována celá řada možných variant 5
:
- ve formě poskytnutí finančních prostředků bez dalších omezení, t.j. jak k posílení příjmů
rodiny, která péči poskytuje, tak k libovolné volbě poskytovatele služeb (s podmínkou
jeho registrace),
- ve formě poskytnutí poukázek využitelných jen pro nákup služeb od registrovaných
poskytovatelů služby,
- ve formě poskytnutí poukázek využitelných pouze zprostředkovatelem na nákup služeb
(tzn. zavedení nového typu pracovníka ­ tzv. "care managera"),
- ve formě poskytnutí finančních prostředků s možností zprostředkování služeb care
managerem na vyžádání,
- v kombinované formě ­ např. ve formě poskytnutí finančních prostředků u nižších stupňů
závislosti a ve formě účelově vázaných poukázek u vyšších a nákladnějších stupňů.
Aplikace těchto postupů v praxi znamená, že nový způsob financování sociálních
služeb naplňuje všechny základní funkce sociální politiky:
- chrání občany v sociální nouzi, neboť přispívá k odstranění nebo zmírnění důsledků
vyplývajících z určitých sociálních, rodinných nebo životních situací (ochranná funkce),
- řeší co, jak, komu, za co a podle čeho rozdělit ­ zabezpečuje důstojné životní podmínky
všem občanům, jejich rovné šance, přispívá k bezporuchovému fungování sociálního
systému a odstraňuje nedokonalosti konkurence (rozdělovací a přerozdělovací funkce),
- směřuje ke zmírňování nebo k odstranění sociálních rozdílů v životních podmínkách
jednotlivých sociálních subjektů (homogenizační funkce),
- podporuje, podněcuje a vyvolává žádoucí jednání jednotlivců a sociálních skupin v
ekonomické a sociální oblasti (stimulační funkce),
- směřuje k odstranění příčin nepříznivých sociálních situací, které brání integraci člověka
do společnosti (preventivní funkce).
4
podrobněji viz: L. Průša ­ K vybraným otázkám transformace systému sociálních služeb, VŠE, Praha 1997
5
viz: L. Průša ­ Sociální politika v sídlech a regionech ­ vybrané otázky, VŠE, Praha 1997
56
1.2. Dotace ze státního rozpočtu
Vedle příspěvku na péči jsou zajištění poskytování sociálních služeb poskytovány
dotace ze státního rozpočtu těm poskytovatelům, kteří jsou zapsáni v registru s tím, že
prováděcí právní předpis stanoví bližší podmínky pro stanovení výše a účelu dotace, jejího
členění a způsobu poskytování 6
. Vzhledem k této skutečnosti je vhodné a potřebné, aby stát
při tvorbě tohoto nového systému dotační politiky deklaroval obecně závazné principy, které
by tvořily základní stavební kámen, od kterého by se samotná dotační politika odvíjela. Za
hlavní principy dotační politiky lze i nadále považovat ty principy, které byly deklarovány
koncem 90. let minulého století v souvislostí s precizací dotačního řízení ministerstva práce a
sociálních věcí k nestátním neziskovým organizacím při poskytování sociálních služeb 7
- princip rovných podmínek pro všechny poskytovatele veřejných služeb,
- princip rovných podmínek pro všechny příjemce veřejných služeb,
- princip efektivního (účelného) vynakládání veřejných prostředků,
- princip primárního důrazu na kvalitu poskytovaných služeb,
- princip transparentního systému financování,
- princip stabilního systému financování.
Pro aktivity poskytovatelů sociálních služeb byly v letech 2007 a 2008 poskytovány
dotace v zásadě podle schémat, která z uplynulých let znají velmi dobře především
poskytovatelé z řad nestátních neziskových organizací.
2. ANALÝZA PRVNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O ČERPÁNÍ
PŘÍSPĚVKU NA PÉČI A O POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ ZE
STÁTNÍHO ROZPOČTU
2.1. Příspěvek na péči
Podle důvodové zprávy k návrhu zákona o sociálních službách se předpokládalo, že
příspěvek na péči bude vyplácen cca 175 tis. osob, celkové náklady na jeho výplatu měly činit
cca 8 mld. Kč, veškeré náklady jsou hrazeny ze státního rozpočtu.
Skutečný počet příjemců příspěvku na péči je výrazně vyšší, než se původně
předpokládalo. Z údajů informačního systému o příspěvku na péči vyplývá, že v září 2008
pobíralo příspěvek na péči celkem 230 tis. osob, přičemž více než 40 % z nich pobíralo
příspěvek v nejnižší výměře (viz tabulka č. 1).
Tab. 1: Struktura příjemců příspěvku na péči v září 2008
forma péče
stupeň
příspěvku pobytová ambulantní terénní
žádný registrovaný
poskytovatel celkem
celkem 33 847 8 431 14 075 174 252 230 605
I. 9 444 4 203 7 526 75 438 96 611
II. 10 431 2 506 3 938 57 753 74 628
III. 6 795 1 105 1 673 27 395 36 968
IV. 7 177 617 938 13 666 22 398
pramen: interní data MPSV
6
tento prováděcí právní předpis nebyl doposud zpracován, dotace jsou ze strany MPSV poskytovány na
základě příkazu ministra (pro r. 2008 se jedná o příkaz ministra č. 24/2007)
7
viz: L. Průša, O. Mátl ­ Nad pojetím dotační politiky MPSV, Sociální politika č. 9/1999, ISSN 0049-0962
57
Vzhledem k nevhodně stanoveným přechodným ustanovením zákona (transformace
zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči o blízkou osobu do příspěvku na péči)
dnes struktura uživatelů jednotlivých typů sociálních služeb z hlediska míry jejich závislosti
neodpovídá "potřebné" struktuře. Z podrobného rozboru těchto údajů je však zřejmé, že tato
data nejsou v plném rozsahu vypovídající. Pokud by tomu tak bylo, potom by:
- v pobytových zařízeních sociálních služeb bylo cca 53 % klientů bez jakéhokoli příspěvku
na péči, což je v rozporu s ustanovením § 48 odst. 1 a § 49 odst. 1 zákona o sociálních
službách (v domovech pro občany se zdravotním postižením a v domovech pro seniory se
poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu
zdravotního postižení a věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické
osoby),
- pečovatelskou službu pobíralo cca 85 % uživatelů bez příspěvku na péči.
Tyto rozdíly jsou patrně způsobeny tím, že většina příjemců příspěvku v okamžiku
podání žádosti o tuto dávku neví, jaký poskytovatel jim zabezpečí požadovanou službu, a
proto uvede do žádosti, že jim péči zabezpečí rodinný příslušník, přičemž následné změny
nejsou do počítačového programu zaznamenány.
Další zajímavé informace lze zjistit při analýze toho, kolik procent populace v dané
věkové skupině pobírá příspěvek na péči (viz tabulka č. 2 a č. 3).
Tab. 2: Podíl mužů pobírajících příspěvek na péči a závislosti na věku a míře závislosti
muži míra závislosti
celkem I. II. III. IV. celkem
do 3 let 0,08 0,00 0,00 0,00 0,09
3-18 0,20 0,15 0,52 0,25 1,12
19-50 0,16 0,26 0,11 0,09 0,62
51-55 0,35 0,35 0,12 0,07 0,89
56-60 0,49 0,50 0,19 0,07 1,25
61-65 0,78 0,71 0,26 0,13 1,89
66-70 1,15 1,03 0,45 0,23 2,85
71-75 1,63 1,53 0,66 0,38 4,20
76-80 3,01 2,58 1,18 0,70 7,46
81-85 7,22 5,32 2,31 1,24 16,10
86-90 16,12 11,26 4,81 2,72 34,91
90+ 22,68 22,68 10,77 6,18 62,32
pramen: interní data MPSV, vlastní propočty
58
Tab. 3: Podíl žen pobírajících příspěvek na péči a závislosti na věku a míře závislosti
ženy míra závislosti
celkem I. II. III. IV. C
do 3 let 0,06 0,00 0,00 0,00 0,06
3-18 0,14 0,09 0,40 0,17 0,80
19-50 0,13 0,20 0,08 0,06 0,48
51-55 0,32 0,30 0,12 0,06 0,79
56-60 0,49 0,39 0,14 0,08 1,10
61-65 0,75 0,57 0,20 0,10 1,62
66-70 1,37 0,86 0,33 0,16 2,72
71-75 2,72 1,62 0,58 0,34 5,27
76-80 6,21 3,49 1,34 0,80 11,83
81-85 13,91 8,27 3,03 1,96 27,17
86-90 24,88 17,39 7,14 4,99 54,39
90+ 32,27 34,25 18,82 16,68 102,01
pramen: interní data MPSV, vlastní propočty
I tato data by vyžadovalo zpřesnění. Na první pohled je zřejmé, že není možné, aby
příspěvek na péči pobíralo 102 % žen starších 90 let 8
(jediným možným vysvětlením je
skutečnost, že populace stárne rychleji než se předpokládalo při zpracování demografické
projekce), jako nevěrohodné se jeví rovněž údaj, že příspěvek na péči ve IV. stupni pobírá
pouze 6,18 % mužů starších 90 let 9
, otázkou zůstává, jak vysvětlit výrazně vyšší zastoupení
žen s přiznaným příspěvkem na péči v seniorských věkových skupinách v porovnání s muži.
Z hlediska hodnocení efektivnosti financování služeb sociální péče pro staré občany je
nezbytné posoudit, jaký podíl populace v příslušné věkové skupině využívá pobytových
služeb (viz tabulky č. 4 a č. 5).
Tab. 4: Podíl mužů v pobytových zařízeních pobírajících příspěvek na péči a závislosti na věku a míře
závislosti
muži míra závislosti
pobytová
zařízení I. II. III. IV. C
61-65 0,10 0,11 0,04 0,03 0,29
66-70 0,13 0,13 0,07 0,06 0,38
71-75 0,18 0,17 0,11 0,07 0,53
76-80 0,25 0,27 0,16 0,17 0,85
81-85 0,60 0,58 0,34 0,32 1,85
86-90 1,34 1,29 0,92 0,78 4,31
90+ 3,10 3,20 1,81 1,53 9,64
pramen: interní data MPSV, vlastní propočty
8
počet příjemců příspěvku na péči byl vydělen počtem žen v dané věkové skupině podle střední
varianty projekce obyvatelstva do r. 2050
9
srovnej L. Průša ­ Ekonomie sociálních služeb, ASPI, Praha 2007 (příloha č. 32)
59
Tab. 5: Podíl žen v pobytových zařízeních pobírajících příspěvek na péči a závislosti na věku a míře
závislosti
ženy míra závislosti
pobytová
zařízení I. II. III. IV. C
61-65 0,06 0,07 0,05 0,04 0,22
66-70 0,10 0,10 0,07 0,06 0,34
71-75 0,18 0,19 0,13 0,14 0,63
76-80 0,42 0,41 0,31 0,31 1,46
81-85 1,14 1,08 0,74 0,75 3,71
86-90 2,57 2,64 1,78 2,04 9,03
90+ 4,62 5,98 4,89 5,78 21,27
pramen: interní data MPSV, vlastní propočty
Z pohledu zpracování odhadu potřeby sociálních služeb pro seniory je opět zřetelné
vyšší zastoupení žen s přiznaným příspěvkem na péči v porovnání s muži.
2.2. Dotace ze státního rozpočtu
Z analýz výsledků dotačního řízení v r. 2007 m.j. vyplynulo 10
, že míra přiznané
podpory byla výrazně diferencována podle typu organizace a jejího zřizovatele. Nejvyšší
dotaci v porovnání s výší uplatněných požadavků získaly příspěvkové organizace, které jsou
zřizovány kraji a které poskytují služby sociální péče, jejichž požadavky byly uspokojeny z
82,8 %, nejnižší míru uspokojení požadavků vykázaly obchodní společnosti, jejichž
požadavky na dotaci na služby sociální péče byly uspokojeny z 2,7 %. V této souvislosti bylo
konstatováno, že přes rozdílné portfolio sociálních služeb poskytovaných jednotlivými
zřizovateli, rozdíly, které byly zjištěny hlediska míry uspokojení požadavků jednotlivých
typů poskytovatelů, jsou zarážející.
Pozornost byla rovněž v loňském roce věnována regionálním rozdílům při poskytování
dotací na vybrané typy sociálních služeb. Z hlediska péče o staré občany byla pozornost
věnována pouze hodnocení rozdílů ve výši poskytovaných dotací připadajících na jedno lůžko
v domovech seniorů. Z tohoto porovnání m.j. vyplynulo, že výše dotací poskytnutých v
jednotlivých krajích je výrazně diferencována. Zatímco v Jihomoravském kraji byla na 1
místo v domově důchodců poskytnuta dotace ve výši 3 588 Kč měsíčně, v Libereckém kraji
byla její výše více než 2,8 x vyšší a činila 10 131 Kč.
V r. 2008 byla na služby poskytované v domovech pro seniory poskytnuta dotace ve
výši 2 245,6 mil. Kč, průměrná výše dotace na jedno lůžko činila 4 497 Kč měsíčně, tj. o cca
24 % méně než v r. 2007 (průměrná výše dotace ne jedno lůžko činila v tomto roce 5 901 Kč).
Rozdíly mezi jednotlivými kraji přitom zůstaly zachovány ­ nejvyšší dotace v relaci na jedno
lůžko byla přiznána v Olomouckém kraji (5 540 Kč měsíčně), naopak nejnižší dotace byla
poskytnuta v Hl. městě Praze (2 793 Kč), tzn. rozdíl mezi minimální a maximální výší dotace
byl cca dvojnásobný. Porovnání výše poskytnuté dotace v jedno lůžko v domovech seniorů v
jednotlivých krajích je zřejmé z tabulky č. 6.
10
viz: L. Průša ­ Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty, VÚPSV, Praha 2007, ISBN
978-80-87007-73-0
60
Tab. 6: Porovnání výše dotace poskytnuté MPSV v přepočtu na jedno lůžko v domovech pro seniory v
letech 2007 a 2008 (v Kč měsíčně)
kraj r. 2007 r. 2008 2008/2007 (v %)
hl. město Praha 4 444 2 793 62,8
Středočeský 6 345 4 290 67,6
Jihočeský 5 839 5 363 91,8
Plzeňský 9 015 5 324 59,1
Karlovarský 5 567 5 178 93,0
Ústecký 5 223 4 024 77,0
Liberecký 10 131 5 498 54,3
Královéhradecký 6 068 5 031 82,9
Pardubický 5 421 4 932 91,0
Vysočina 6 612 5 339 80,7
Jihomoravský 3 588 2 933 81,8
Olomoucký 6 051 5 540 91,6
Zlínský 7 163 5 454 76,1
Moravskoslezský 5 986 4 273 71,4
ČR 5 901 4 497 76,2
pramen: vlastní zpracování na základě interních údajů MPSV
Graficky je vývoj výše státní dotace na lůžko znázorněn v příloze č. 1.
Tyto údaje svědčí o tom, že v rámci dotačního řízení došlo i v r. 2008 k porušení výše
uvedených základních principů dotačního řízení. Rozdíly ukazují, že v rámci dotačního řízení
byl porušen i princip rovných podmínek pro všechny příjemce sociálních služeb, neboť
existující rozdíly ve výši poskytnuté dotace mezi jednotlivými kraji se zcela jistě projeví ­ i
díky poskytování sociálních služeb na smluvním principu ­ v rozdílné výši úhrady uživatele
služby při čerpání srovnatelného typu služby v jednotlivých krajích.
Z těchto údajů se lze rovněž domnívat, že finanční prostředky v rámci dotačního řízení
byly orientovány na krytí důsledků nepříliš šťastně stanovených přechodných ustanovení
zákona a nikoli na potřebnou transformaci celého systému sociálních služeb, zejména na
podporu rozvoje terénních sociálních služeb. V tomto kontextu je zřejmé, že řešení, které bylo
zvoleno v rámci přípravy věcného záměru zákona o sociální pomoci na přelomu let 1997 a
1998, kdy se předpokládalo, že všichni obyvatelé pobytových zařízení dostanou v okamžiku
nastartování nového systému financování sociálních služeb ze zákona přiznán příspěvek na
péči v nejvyšší výměře, bylo podstatně efektivnější. Ačkoli na jedné straně by bylo na
přípěvku na péči vynaloženo více finančních prostředků, finanční prostředky v rámci
dotačního řízení by bylo možno použít k rozvoji chybějících terénních sociálních služeb a tak
nastartovat transformaci celého tohoto systému.
Jaká možná řešení by přispěla ke zvýšení efektivnosti finančních prostředků
vynaložených v rámci dotačního řízení?
61
Podle analýzy výsledků dotačního řízení byly celkové náklady v r. 2007 v domovech
pro seniory 8 009 mil. Kč, přičemž:
- celková výše dotace poskytnuté MPSV 2 719 mil. Kč,
- na příspěvku na péči bylo uživateli zaplaceno 1 532 mil. Kč,
- na úhradách za pobyt a stravování zaplatili uživatelé 3 725 mil. Kč,
- zřizovatelé jednotlivých zařízení dotovali provoz svých zařízení částkou 33 mil. Kč (tj
1,2 % z objemu dotace poskytnuté MPSV).
Pokud by např. v rámci přechodných ustanovení zákona o sociálních službách bylo
stanoveno, že uživatel domova pro seniory dostane ze zákona příspěvek na péči ve III. stupni
závislosti a v případě, že je na ošetřovatelském lůžku v tomto zařízení ve IV. stupni závislosti,
činil by celkový objem nákladů na výplatu příspěvku na péči 4 571 mil. Kč (tj. o 3 039 mil Kč
více než ve skutečnosti), nicméně zřizovatelé jednotlivých zařízení mohli částkou 33 mil. Kč
podpořit žádoucí rozvoj terénních sociálních služeb.
ZÁVĚR
Na základě uvedených analýz a dalších poznatků získaných v rámci diskusí s
odborníky lze v zájmu stabilizace systému a zvýšení efektivnosti financování a poskytování
sociálních služeb realizovat především tyto úpravy:
a) jednoznačně vymezit, že příspěvek na péči v I. a II. stupni závislosti bude vyplácen
pouze ve formě poukázek s tím, že služby těmto osobám budou moci poskytovat
pouze registrované subjekty,
b) v případě, že je občan umístěn v pobytovém zařízení, je příspěvek na péči ze
zákona přímo příjmem tohoto pobytového zařízení,
c) v případě, že občan je příjemcem příspěvku na péči ve III. a IV. stupni a péče je mu
poskytována rodinným příslušníkem, zvážit možnost zvýšit úroveň příspěvku na
péči 11
, přitom tomuto rodinnému příslušníkovi:
dobu péče zahrnout jako náhradní dobu pro účely důchodového pojištění,
v pracovně-právních vztazích mu poskytnout podobnou ochranu, jako mají rodiče
na rodičovské dovolené,
umožnit navštěvovat odborné kursy, které pro něho představovaly určitou formu
podpory,
d) maximální výši úhrady za pobyt a stravování v pobytových zařízeních a výši úhrad za
jednotlivé úkony pečovatelské služby nestanovit zákonem a na něj navazující
prováděcí vyhláškou, ale nechat prostor pro stanovení těchto výší přímo mezi
poskytovatelem a uživatelem služby,
e) jednoznačně stanovit, že ta osoba, která má ze zákona nárok na poskytování sociálních
služeb zdarma, nemá nárok na výplatu příspěvku na péči, subjektu, který této osobě
tyto služby poskytl, je poskytnuta jejich úhrada na základě údajů uvedených v jeho
registraci ze zdrojů státního rozpočtu,
11
v rámci Návrhu věcného záměru zákona o sociální pomoci, který byl zpracován na přelomu let
1997 ­ 1998 se navrhovalo příspěvek na péči v těchto případech zvýšit o 25 %
62
f) přehodnotit kritéria pro posuzování míry závislosti tak, aby byly objektivně
zhodnoceny potřeby všech skupin zdravotně postižených a starých občanů,
g) přehodnotit míru závislosti těch příjemců příspěvku na péči, kteří na něj získali nárok
překlopením ze zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči o blízkou
osobu
h) v rámci dotačního řízení stanovit taková pravidla, která by zabránila tomu, aby
zařízení stejného typu v různých krajích dostala na svoji činnost v přepočtu na klienta
různou výši dotace
i) jednoznačně v harmonogramu pro dotační řízení vymezit dostatek časového prostoru
pro námitkové řízení.
POUŽITÁ LITERATURA
R. Hauschild ­ Die Erfahrungen mit dem deutschen Pflegeversicherungssystem, in Soziale
Sicherheit in Europe, Bad Boll 1998
J. Mertl ­ Přístupy k hodnocení efektivnosti sociálních služeb v národním hospodářství,
VÚPSV, Praha 2007
L. Průša ­ K vybraným otázkám transformace systému sociálních služeb, VŠE, Praha 1997
L. Průša ­ Sociální politika v sídlech a regionech ­ vybrané otázky, VŠE, Praha 1997
L. Průša ­ Sociální politika v sídlech a regionech ­ vybrané otázky, VŠE, Praha 1997
L. Průša ­ Nový model financování sociálních služeb, Sociální politika č. 1 ­ 2/1998
L. Průša ­ Rozbor ekonomických aspektů ovlivňujících stávající a nově navrhovaný systém
sociálních služeb, VUPSV, Praha 2001
L. Průša - Model optimálního uspořádaní sociálních a zdravotních služeb na regionální
úrovni, VÚPSV, Praha 2006
L. Průša ­ Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty, VÚPSV, Praha 2007,
ISBN 978-80-87007-73-0
L. Průša ­ Ekonomie sociálních služeb, ASPI, Praha 2007, ISBN 978-80-7357-255-6
L. Průša a kol. ­ Obce, města regiony a sociální služby, SOCIOKLUB, Praha 1997, ISBN 80-
902260-1-9
L. Průša, O. Mátl - Nad pojetím dotační politiky MPSV, Sociální politika č. 9/1999, ISSN
0049-0962
V. Krebs ­ Sociální politika, ASPI, Praha 2007
Návrh modelu financování sociálních služeb, MPSV, Praha 1997
Návrh věcného záměru zákona o sociální pomoci, MPSV, Praha 1997
Odborná ošetřovatelská péče a léčebná rehabilitace hrazená z prostředků veřejného
zdravotního pojištění ­ současný stav v LDN, na ošetřovatelských lůžkách, v domácí péči a v
ÚSP, VZP, Praha 2003
Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2005, MPSV, Praha 2006 - 2008
Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení ve vývojových řadách a grafech,
MPSV, Praha 1995 ­ 2008
63
Kontaktní údaje:
Prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.
Estonská 500
101 00 Praha 10
e-mail: Vojtech.Krebs@vsfs.cz
Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc.
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí
Palackého nám. 4
128 00 Praha 2
e-mail: ladislav.prusa@vupsv.cz
64
příloha č. 1:
pramen: vlastní propočty na základně interních podkladů MPSV
0
2 000
4 000
6 000
8 000
10 000
12 000
výšedotace(vKčměsíčně)
ČR
Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
r. 2008
kraj
Porovnání státní dotace na lůžko v domovech seniorů v letech 2007 a 2008
65