Vzdělávací  politika

                                             8.4. 2009

                                         Mirka Wildmannová

Vzdělávací politika

=  souhrn konkrétních činností a opatření, kterými zejména stát, ale i další subjekty ovlivňují
celou vzdělávací oblast





Vzdělání je výsledkem dvou vzájemně souvisejících procesů:

Výchova: formativní proces, záměrným působením jsou utvářeny osobnostní, vlastnosti jedince, jeho
morální a charakterové vlastnosti

Vzdělávání: proces, ve kterém převažuje informativní aspekt, jedinec si osvojuje  soustavu poznatků
a dovedností i metodu jejich nabývání



Vzdělání

= výsledný efekt  výchovy a vzdělávání

n   Nemá hmotnou podstatu, je jen vlastností člověka

n   Charakteristika dané populace

n   Klasický příklad netržního zboží tzv. kladné externality (předurčeno k tomu, aby bylo
zabezpečovány ze státních zdrojů)



Ukazatele: objem vzdělání, struktura vertikální (stupně vzdělání), struktura horizontální (oborové
zaměření), kvalita, obsah vzdělání

Kvalifikace

= schopnost vykonávat určitou práci, souhrn schopností, které jsou v určité době  pro výkon
určitých povolání vyžadovány

Funkce vzdělání

n  Ekonomická

n  Sociokulturní

n  Preventivní

n  Nápravná

n  Socializační







Ekonomická

– vzdělání není jen efektem ekonomického růstu (práce je složitější proces), ale současně i
významným výrobním faktorem – nutná kvalifikace PS, utváření pracovně-profesních  schopností

Sociokulturní funkce

n      Vazba mezi vzděláním a mimoekonomickou oblastí života společnosti

n      Vzdělání ovlivňuje lidskou osobnost jako fenomén

n      Význam pro univerzální lidské hodnoty

n      Způsob trávení volného času

n      Spojeno s preferencemi rozvojových aktivit (sebevzdělávání, sport, kultura)



Preventivní funkce

n     Vzdělání je nástrojem toho, aby člověk získal zaměstnání a mohl si zajišťovat svoji životní
existenci a byl schopen plnit svoje další role ve společnosti





Nápravná funkce

n   Vzdělání pomáhá léčit již existující problémy

Socializační funkce

n   Vliv vzdělání na  formování člověka jako společenské bytosti  tj. jako pracovní síly i lidské
osobnosti





Základní principy

n   Princip celoživotního vzdělávání



n   Princip rovných šancí v přístupu ke vzdělání



n   Princip individualizace a diferenciace ke vzdělání



n   Princip internacionalizace ve vzdělání

Změny ve VP po roce 1989

1. Úloha státu  a ostatních subjektů ve VP

n      Odstranění státního monopolu

n      Nestátní subjekty, soukromé a církevní školy

n      Pluralita vzdělávacího systému



2. Zajištění spravedlivého přístupu ke vzdělání a kvalita vzdělávacích efektů

3. Změny v systému financování (diverzifikace finančních zdrojů) – efektivnost vynakládání

Strategické směry a cíle EU ve vzdělávání

n   Zvýšit kvalitu a efektivitu vzdělávacích systémů členských zemí



n   Usnadnit všem přístup ke vzdělávání



n   Otevřít vzdělávací systémy širšímu světu

Vzdělávací soustavy zemí EU

n   Jsou rozmanité

n   Zásady rozvoje školství v jednotlivých zemích

     - zásada rovného přístupu ke vzdělání

    - zvyšování průchodnosti systému

    - zvyšování kvality vzdělávání

    - podpora účasti stále širších vrstev populace     na vyšších úrovních vzdělávání

    - budování možnosti celoživotního vzdělávání

    - sepětí s potřebami společnosti a trhu práce

Literatura:

n   Krebs, V. a kol.: Sociální politika, kapitola č. 18

n   www.msmt.cz