Sociální vyloučení - problém marginalizace Trendy ve vývoji sociální politiky 6.5. 2009 Mirka Wildmannová Sociální vyloučení n Počátek 90-tých let – Rada Evropy – celoevropská diskuse n Odráží nerovnost jednotlivců nebo celých skupin při jejich participaci na životě společnosti n Tato nerovnost je výsledkem nedostatku příležitostí pro všechny Sociální vyloučení n Důsledek nerovného přístupu jednotlivců nebo skupin k základním zdrojům společnosti: n Zaměstnání n Bydlení n Sociální ochraně n Zdravotní péči n Vzdělání Chudoba n Důsledek nerovného přístupu k rozdělovanému bohatství společnosti n Výsledek nerovnosti při distribuci bohatství vytvářeného tržní ekonomikou n Vyloučení jednotlivců nebo skupin od materiálních zdrojů společnosti (vyloučení z konzumní společnosti) Sociálně-ekonomické dilema: n Jaká nerovnost je přijatelná a opodstatněná? = stimulační dopady na pobídky k ekonomické činnosti a efektivnosti n V jaké míře a jakými nástroji působit na zmírňování nerovnosti? = míra sociální nerovnosti x dlouhodobá ekonomická prosperita Postoje k chudobě: n V čase se vyvíjí a mění n Po II. sv.válce = zmírnění nerovností a pozvednutí ŽÚ, garance minimálního životního standardu n Hypotéza: chudoba a nerovnost jsou jevy, které budou společnost provázet neustále Chudoba x sociální vyloučení n Chudoba: vyloučení z konzumní společnosti n Sociální vyloučení: ztráta sociálního místa ve společnosti X může, ale nemusí být souvislost X je možné být chudý nebo sociálně vyloučený – ohrožené skupiny mají obvykle zkušenosti s obojím Sociální integrace n Proces integrace jednotlivců nebo skupin do života společnosti n Vychází z trojúhelníku blahobytu: n stát – tj. legislativa n Tržní hospodářství (obzvláště trh práce) n Občanská společnost (rodina, dobrovolné nestátní organizace) Ochrana proti sociálnímu vyloučení n Zaměstnání n Ekonomický rozvoj: větší sociální soudržnost + menší rozsah sociálního vyloučení n Ekonomický růst a sociální soudržnost se vzájemně posilují „Teorie fronty“ n Zaměstnavatelé odhadují lidský kapitál žadatelů o práci a seřazují je podle odhadovaného potenciálního přínosu n Ti, kteří jsou hodnoceni negativně, dostávají se na konec fronty, kde mají malou šanci na získání pracovního místa – hrozí marginalizace na trhu práce Trendy v sociální politice § Dynamičnost nových technologií, vědeckých poznatků a informací – spojeno se sociálními pohyby § Globalita, vzájemná závislost § Subjektivita § Demografická situace spojená s populačním vývojem § Propojování ekonomických a sociálních cílů § České specifikum: stav transformace, bariéry ekonomického růstu, stav myšlení Aktivní společnost = redistribuce ve prospěch skutečně potřebných, vytváření vyšší nabídky veřejných statků, aktivní účast lidí na jejich vlastním sociálním rozvoji Role státu v sociální politice n Konstruktivní přístup: co všechno stát musí a co je schopen v SP úspěšně a efektivně vykonat, a to pak naplňovat n Stát se v sociální oblasti příliš angažuje jako vykonavatel – pečovatel, zabírá určitý prostor pro působnost různých nestátních organizací Solidarita v sociální politice n Celospolečenská solidarita: nejen pomoc a porozumění, ale i odpovědnost n Nejen pozitivní, ale i negativní důsledky solidarity n Solidarity není jen záležitostí těch, kdo ze solidárních fondů získávají, ale i těch, kdo do těchto fondů přispívají n Závažný problém do budoucna: rozložení daňové zátěže a nadměrné přerozdělování Nutnost: n Přerozdělování ve prospěch vzdělávacího sektoru – vzdělání jako investice do lidského kapitálu n Přehodnotit redistribuce, které se opírají o mezigenerační solidaritu n Omezit nadměrnou pečovatelskou solidaritu státu, která se stává neúnosným břemenem pro plátce Strategie modernizace sociální ochrany v EU Hlavní trendy v podmínkách měnícího se prostředí systémů sociální ochrany: n Stárnutí populace n Účast žen na trhu práce n Vysoký počet předčasných důchodů a přetrvávání dlouhodobé U n Měnící se struktura domácností a růst těch, v nichž žádný člen není v zaměstnání Porovnání sociální politiky ČR a EU n Ve většině oblastí sociální ochrany je ČR systémově srovnatelná n ČR zaostává za poměry EU v oblasti bytové politiky a ve školství Cíle českého předsednictví v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky n Volný pohyb pracovníků n Zvyšování zaměstnanosti a pružnosti trhu práce pomocí obecných zásad flexijistoty n Horizontální podpora rodiny v rámci unijních politik n Sociální služby jako nástroj aktivního sociálního začleňování znevýhodněných osob a jako příležitost zaměstnání