Sociální ekonomika

                                             10.3.2009

Vývoj modelů sociálního charakteru státu – I. část

Merkantilismus (15.-16. století)

1. WELFARE STATE – Stát veřejných sociálních služeb (16. století)



2. SOCIAL STATE – konec 19. století



Vývoj modelů sociálního charakteru státu – II. část

3. PROSPERITY STATE – stát blahobytu

( 2. pol. 20. století)



4. MODERN SOCIAL  STATE – moderní sociální stát EU



J.M.Keynes

n  Formuloval ekonomické základy sociálního státu

n  Přistupuje ke zkoumání trhu ze dvou hledisek:

-              určení objemu zaměstnanosti (odpovídá objemu outputu)

-              Nepružnost mezd a cen (mzdy jsou vysoké a nepružné směrem dolů)





Keynes: „Všeobecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“ (1936)

Závěry:

n   Snížení mezd není prostředkem proti U

n   Celkový objem zaměstnanosti a produktu neurčují jen podniky, ale řešení musí také převzít stát

Příčina velké U: chybná fiskální a monetární politika státu spojená s restrikcí veřejných výdajů v
období hospodářské krize

Státní intervence není negativní, ale pozitivní faktor ve vztahu k U – sociální dávky zvyšují
konkurenceschopnou poptávku a tvorbu nových pracovních míst

Rozvoj sociálního státu – období sociální přestavby – růst veřejného sektoru:

Příčiny rychlého růstu veřejného sektoru:

n   Nahrazovací hypotéza

n   Baumolův zákon

n   Fiskální iluze

n   Demonstrační efekt

n   Teorie státu blahobytu

                        Moderní hospodářsko-politické koncepce 20. století

























Sociální plánování

n  Systém prognózování sociálních determinantů objektivní reality v soustavě komplexního řízení
sociálního a ekonomického rozvoje společnosti



Sociální sféra

n   Systém propojení teoretických, metodologických a ekonomických vztahů,aktivit jednotlivců a
sociálních subjektů na trhu (soukromý a politický trh) a  jejich postavení v systému hospodářské a
sociální politiky

Ekonomika

Trh zboží, služeb a práce

n  Veřejná ekonomika

n  Sociální ekonomika

Sociální ekonomika

n  Prostřednictvím sociálních subjektů (stát, municipality, sociální podniky) reaguje na nerovnosti
a negativní externality



Sociální spravedlnost

n  Nejen ideologický pojem nebo jako čistě redistribuční spravedlnost, ale….

- požadavek na určitou míru  redistribuce a přerozdělování materiálních hodnot, postavení,
prestiže, odměn, solidarity, subsidiarity, ale také….

- sankce

Principy sociální spravedlnosti

n  Výkonový princip, resp. princip zásluhovosti

n  Princip rovnosti příležitostí

n  Princip potřebnosti







Principy sociální ekonomiky

n   Priorita práce nad kapitálem

n   Demokratické rozhodování

n   Sociální podpora

n   Přiměřená finanční participace veřejných zdrojů

n   Transparentnost

n   Veřejná kontrola

n   Kvalita a udržitelnost zaměstnání

n   Kvalita vnějších a vnitřních vztahů

n   Pracovní ochrana

Alternativy sociální ekonomiky

n  Participační ekonomika

n  Solidární ekonomika

n  Ekonomika sociální přidané hodnoty