Vyhláška č. 504/2002 Sb. pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání Právní úprava Účetní jednotky dle Vyhlášky č. 504/2002 Sb. Ø politické strany a politická hnutí (z. č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v polit. hnutích) Ø občanská sdružení (z. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ) Ø církve a náboženské společnosti (z. č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech) Ø obecně prospěšné společnosti (z. č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech) Účetní jednotky dle Vyhlášky č. 504/2002 Sb. Ø zájmová sdružení právnických osob (§ 20f a násl. z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) Ø organizace s mezinárodním prvkem (z. č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v ČR) Ø nadace a nadační fondy (z. č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech) Ø společenství vlastníků jednotek (z. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů) Ø veřejné vysoké školy (z. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) Účetní jednotky dle Vyhlášky č. 504/2002 Sb. Ø jiné účetní jednotky, které nebyly založeny a zřízeny za účelem podnikání, s výjimkou obchodních společností, např.: * č. 483/1991 Sb., o České televizi * z. č.484/1991 Sb., o Českém rozhlasu * z. č.358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti * z. č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky * z. č.524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky * z.č. 86/1995 Sb., o advokacii * z. č.360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě * z.č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky * z. č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře Jednoduché účetnictví mohou vést * občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu * církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou * honební společenstva (z.č.449/2001 Sb., o myslivosti) pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč^ Ø vztahují se na ně ustanovení z. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci 2003 Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu *povinnost vedení účetnictví v plném rozsahu *ve zjednodušeném rozsahu mohou vést účetnictví např.: • občanská sdružení, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce • obecně prospěšné společnosti, honební společenstva, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek Zjednodušený rozsah (§ 9 ZoÚ) Mohou vést, např.: n občanská sdružení n církve a náboženské společnosti (CPO) n obecně prospěšné společnosti n honební společenstva n nadační fondy n společenství vlastníků jednotek Zjednodušený rozsah účetnictví Ø v sestaveném účtovém rozvrhu lze uvést pouze účtové skupiny, příp. jinak Ø lze spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize (formou tzv. amerického deníku) Ø nepoužije se ustanovení o všech předvídatelných rizicích a možných ztrátách a o snížení hodnoty, s výjimkou odpisů Ø nepoužijí ustanovení týkající se rezerv a opravných položek, příp. jinak Ø příp. účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu Americký deník n spojení deníku a hlavní knihy n „nahrazuje“ peněžní deník n pro malé účetní jednotky n tj. málo činností, málo účtů…. n dá se vést ručně, v excelu apod. Americký deník Směrná účtová osnova n Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek Účtové skupiny: n 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek n 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný n 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný n 04 – Nedokončený dlouhodobý majetek n 05 – Poskytnuté zálohy na dlouh. Majetek n 06 – Dlouhodobý finanční majetek n 07 – Oprávky k dlouhodobému nehm. majetku n 08 - Oprávky k dlouhodobému hmot. majetku Směrná účtová osnova n Účtová třída 1 – Zásoby Účtové skupiny: n 11- Materiál n 12 – Zásoby vlastní výroby n 13 - Zboží Směrná účtová osnova n Účtová třída 2 – Finanční účty Účtové skupiny: n 21 – Peníze n 22 – Účty v bankách n 23 – Krátkodobé bankovní úvěry n 24 – Jiné krátkodobé finanční výpomoci n 25 – Krátkodobý finanční majetek n 26 – Převody mezi účty Směrná účtová osnova n Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy Účtové skupiny: n 31 – Pohledávky n 32 – Závazky n 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi n 34 – Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování n 35 – Pohledávky za sdružením n 36 – Závazky ke sdružení a závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů n 37 – Jiné pohledávky a závazky n 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv n 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování Směrná účtová osnova n Účtová třída 4 – volná n Účtová třída 5 – Náklady Účtové skupiny: n 50 – Spotřebované nákupy n 51 – Služby n 52 – Osobní náklady n 53 – Daně a poplatky n 54 – Ostatní náklady n 55 – Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek n 58 – Poskytnuté příspěvky n 59 – Daň z příjmů Směrná účtová osnova n Účtová třída 6 – Výnosy Účtové skupiny: n 60 – Tržby za vlastní výkony a za zboží n 61 – Změny stavu vnitroorganizačních zásob n 62 – Aktivace n 64 – Ostatní výnosy n 65 – Tržby z prodeje majetku, zúčtování rezerv a opravných položek n 68 – Přijaté příspěvky n 69 – Provozní dotace Směrná účtová osnova n Účtová třída 7 a 8 Účetní jednotky použijí účtové třídy 7 a 8 podle vnitřního předpisu. n Účtová třída 9 – Vlastní jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé úvěry a půjčky, závěrkové a podrozvahové účty Účtové skupiny: n 90 – Vlastní jmění n 91 – Fondy n 92 – Oceňovací rozdíly n 93 – Výsledek hospodaření n 94 – Rezervy n 95 – Dlouhodobé bankovní úvěry a závazky n 96 – Závěrkové účty n 97 – 99 – Podrozvahové účty Vyhláška č. 504/2002 Sb. upravuje * rozsah a způsob sestavování účetní závěrky * uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce - ROZVAHA * uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce – VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY * uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v PŘÍLOZE účetní závěrky * směrnou účtovou osnovu * účetní metody * metodu přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví České účetní standardy Ø tvorbu a vydávání zajišťuje MF Ø za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami Ø obsahem standardů je popis účetních metod nebo postupy účtování Ø obsah standardů nesmí být v rozporu s ustanoveními zákona o účetnictví a ostatních právních předpisů ani obcházet jejich účel Ø použití standardů účetními jednotkami se považuje za plnění ustanovení o účetních metodách Ø vydání standardů se oznamuje ve Finančním zpravodaji ČÚS ČÚS 401 Účty a zásady účtování na účtech ČÚS 402 Otevírání a uzavírání účetních knih ČÚS 403 Inventarizační rozdíly ČÚS 404 Kursové rozdíly ČÚS 405 Deriváty ČÚS 406 Operace s cennými papíry a podíly ČÚS 407 Opravné položky k pohl., rezervy a pohl. po lhůtě splatnosti ČÚS 408 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry ČÚS 409 Dlouhodobý majetek ČÚS 410 Zásoby ČÚS 411 Zúčtovací vztahy ČÚS 412 Náklady a výnosy ČÚS 413 Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky ČÚS 414 Přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví Hlavní rozdíly proti Vyhlášce č. 500/2002 Sb. Ø Opravné položky - pouze k pohledávkám a pouze v případech, kdy se vztahují k činnosti podléhající dani z příjmů; pouze dle § 8 a 8a z.č. 593/92 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů; zúčtování prostřednictvím sk. 65 Ø Rezervy - pouze dle § 7, 9, 10 z.č. 593/92 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů; zúčtování prostřednictvím sk. 65 Ø Kursové rozdíly aktivní a pasivní - prostřednictvím účtů sk. 38 Ø Účtová třída 9 – vlastní jmění a fondy Ø Uspořádání položek nákladů a výnosů účtová třída 5 a 6 Výkaz zisku a ztráty Ø účetní jednotky jsou povinny ke dni sestavení účetní závěrky vykázat odděleně náklady, výnosy, výsledek hospodaření za hlavní činnost a náklady, výnosy, výsledek hospodaření za hospodářskou činnost * Hlavní činnost – veškeré činnosti, pro které byla účetní jednotka zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem * Hospodářská činnost – činnosti stanovené zvláštním právním předpisem, nebo činnosti stanovené ve zřizovací listině, statutu nebo zakládací listině, např. činnost doplňková, vedlejší, podnikatelská nebo jiná činnost Příloha k účetní závěrce * obsahuje mj. informace o výsledku hospodaření v členění podle hlavní a hospodářské činnosti a pro účely daně z příjmů * způsobu zjištění základu daně z příjmů, použitých daňových úlevách a způsobech užití prostředků v běžném účetním období, získaných z daňových úlev v předcházejících zdaňovacích obdobích, v členění za jednotlivá zdaňovací období Účtový rozvrh a analytická evidence Účetní jednotky zohledňují mj.: * členění podle položek účetní závěrky * členění nákladů a výnosů na činnosti, z nichž příjmy (výnosy) jsou předmětem daně z příjmů a v rámci tohoto členění na činnosti, z nichž příjmy jsou od daně osvobozeny * členění pro transformaci účetního výsledku hospodaření ze zdaňované činnosti před zdaněním na daňový základ dle zákona o daních z příjmů * členění pro potřeby daně z přidané hodnoty * členění pro potřeby silniční daně Oblast výnosů n Jednoznačně odlišení příjmů (výnosů), které : *nejsou předmětem daně *jsou předmětem daně, ale jsou osvobozeny *jsou vždy předmětem daně *příjmy z jednotlivých hlavních činností Ø podrobnější sledování činností v rámci jednoho druhu činnosti Oblast nákladů * vhodné zavedení nákladových středisek * nutnost přiřadit jednotlivým skupinám příjmů (výnosů) odpovídající výdaje (náklady) Členění nákladů: • skutečné náklady na určitou činnost či akci • provozní – fixní náklady • náklady na hlavní činnosti • odpisy dlouhodobého majetku Oblast nákladů Náklady ad 2 – 4) je třeba rozklíčovat podle zvoleného kritéria Ø v praxi často velmi obtížné, např. ü poměr nákladů k celkovým výnosům (vč. dotací, členských příspěvků, …) ü přiřazení režijních nákladů podle poměru skutečných nákladů na jednotlivé činnosti ü individuální přístup ü odpracovaná doba pro konkrétní akce ü stanovení poměru mezi jednotlivými činnostmi Daň z příjmů právnických osob * zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Poplatníci daně z příjmů právnických osob * poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání za tyto se považují zejména: - občanská sdružení včetně odborových organizací - politické strany a politická hnutí - registrované církve a náboženské společnosti - nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti - veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby - obce, organizační složky státu, kraje, příspěvkové organizace, státní fondy Předmět daně * příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem Předmětem daně nejsou (§ 18 odst. 2): § příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci nebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů § příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je ČR povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se ČR zavázala uhradit § atd. Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání Předmětem daně nejsou mj.: § příjmy z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce, z prostředků poskytnutých státními fondy, z podpory poskytnuté regionální radou regionu soudružnosti, z podpory od Vinařského fondu, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států § příjmy z úroků z vkladů na běžném účtu § příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání, za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší Činnosti vyplývajících z poslání poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání: * stanoveny statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami nebo zvláštním zákonem * posuzují se za celé zdaňovací období jednotlivé činnosti v rámci hlavní činnosti. Předmětem daně jsou pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje („ziskové“ jednotlivé činnosti). * předmětem daně jsou vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků (pokud nejsou osvobozeny), příjmy z nájemného Výjimky u poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání : * veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, poskytovatelé veřejné služby v televizním a rozhlasovém vysílání, rezidenti provozující zdravotnické zařízení Předmětem daně = všechny příjmy s výjimkou investičních transferů a z úroků z vkladů na běžném účtu Zdravotní pojišťovny * předmětem daně nejsou příjmy z pojistného na veřejné zdravotní pojištění, z uložených pokut, penále, přirážek, náhrad škod, z návratné finanční výpomoci či účelové dotace ze státního rozpočtu, … Příjmy osvobozené (§ 19): * členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím, občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími * výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností * příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, uměleckých děl, úrokové příjmy a jiné výnosy plynoucí z cenných papírů, autorských a patentových práv; u všech, pokud jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku atd. Samostatné základy daně Samostatný základ daně (sazba § 36) n dividendové příjmy, podíl na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, podíl na zisku tichého společníka, podíl na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti, ve společnosti s ručením omezeným Sražením tzv. srážkové daně je daňová povinnost vypořádána. Samostatný základ daně (§ 20b) n příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí plynoucí rezidentům za zdrojů v zahraničí Sazba daně = 15 % Požadavky na účetní evidenci * Povinnost vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. * Obdobně to platí pro vykazování nákladů (výdajů). Základ daně * rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravené dle zákona Pro zjištění základu daně se vychází: * z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů * z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví Zdaňovací období: kalendářní rok hospodářský rok příp. jinak (fúze, rozdělení obchodní společnosti, ..) Výdaje nezbytně nutné na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů: * § 24 – jsou, § 25 – nejsou nezbytně nutné … * odečtou se ve výši prokázané poplatníkem, důkazní břemeno nese daňový subjekt * § 26 - § 33 odpisy hmotného a nehmotného majetku Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek: * viz zákon o účetnictví a navazující předpisy * účetní odpisy dle odpisového plánu stanoveného účetní jednotkou Hmotný a nehmotný majetek: * viz zákon o daních z příjmů * „daňové“ odpisy * zvýšený odpis (nad 100% vstupní ceny) u vybraného hmotného majetku Úpravy dle § 23 zákona č. 586/1992 Sb.: Zvyšující výsledek hospodaření např.: n částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období (12,5%) n atd. Snižující výsledek hospodaření např.: n částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen výsledek hospodaření, dojde-li k jejich uhrazení n částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely Výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů n atd. Položky odčitatelné od základu daně (§34): * daňová ztráta, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících – toto se nevztahuje na obecně prospěšné společnosti, s výjimkou o.p.s., které jsou vysokou školou nebo provozují zdravotnické zařízení * 100% výdajů, které poplatník vynaložil při realizaci projektů výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací,projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu či jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje – lze požádat správce daně o závazné posouzení * 50% částky, kterou poplatník vypořádal v peněžní či nepeněžní formě v období 1993 až 2005 oprávněným osobám jejich majetkový podíl dle zákona č. 42/1992 Sb.,… Snížení základu daně u poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání * lze snížit se základ daně upravený o položky dle § 34, a to až o 30%, maximálně 1 mil. Kč * činí-li 30% snížení méně než 300 tis. Kč, lze odečíst částku ve výši 300 tis. Kč, maximálně však do výše základu daně * veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce odpočet až max 3 mil. Kč, 1 mil. Kč 30% snížení * podmínkou je použití prostředků získaných takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí výdajů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve třech (příp. následujícím) zdaňovacích obdobích Slevy na dani dle § 35 * 18.000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, příp. poměrná část * 60.000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením, příp. poměrná část * polovina daně u poplatníků, kteří zaměstnávají nejméně 25 zaměstnanců, z nichž více než 50% jsou osoby se zdravotním postižením Vychází se z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců zaokrouhleného na dvě desetinná místa. Dary poskytnuté dle § 20 odst. 8: * obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek * na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, politickým stranám a hnutím na jejich činnost * fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných či ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení a fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poživateli částečného či plného invalidního důchodu nebo nezletilými dětmi závislé na péči jiné osoby na zdravotnické prostředky a pomůcky …, případně dary na financování odstraňování následků živelné pohromy na území ČR * Minimální hodnota daru alespoň 2.000 Kč * Max lze odečíst 5% ze základu daně sníženého o položky dle § 34 (příp. dalších 5% u darů vysokým školám a veřejným výzkumným institucím) * odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání Dary poskytnuté fyzickými osobami § 15 DZP FO * obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek * na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, politickým stranám a hnutím na jejich činnost * fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných či ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení a fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poživateli částečného či plného invalidního důchodu nebo nezletilými dětmi závislé na péči jiné osoby na zdravotnické prostředky a pomůcky …, případně dary na financování odstraňování následků živelné pohromy na území ČR * jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2.000 Kč * Úhrnná hodnota darů více než 2% ze základu daně nebo min 1.000 Kč DAR X REKLAMA Daňový a účetní systém nezná termín „SPONZOR“ Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy: Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky,^ případně jinak. Komunikační média - prostředky umožňující přenášení reklamy, zejména periodický tisk a neperiodické publikace, rozhlasové a televizní vysílání, audiovizuální produkce, počítačové sítě, nosiče audiovizuálních děl, plakáty a letáky. Sponzorováním se rozumí příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora. Sponzorem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která takový příspěvek k tomuto účelu poskytne.