1
Konkurence jako faktor
efektivnosti
Šlapanice 2004
Strecková:
ˇ ,,Praxe dokazuje, že vytváření konkurenčního prostředí
uvnitř veřejného sektoru všude tam, kde je to provozně
možné a finančně únosné, přináší typický efekt
konkurence a tím je zlepšování vztahu mezi velikosti
nákladů a produkovaným užitkem (zdůraznil I.M.).
Svobodná volba školy stejného druhu, svobodná volba
lékaře, zadání veřejných zakázek veřejnému sektoru
cestou grantů, veřejných soutěží apod., to vše přispívá
k vytvoření prostředí efektivnosti ve veřejném sektoru.
Toto konkurenční prostředí ovšem přináší svůj efekt
pouze tehdy, jestliže je uveden do života další
jmenovaný faktor, a to je financování podle jeho výkonů
a užitků..."
ˇ Na druhé straně jsme právě v praxi často
svědky, že konkurence je vnímána v prostředí
veřejného sektoru jako něco cizího, nevítaného,
škodlivého. Jako jev, který je nežádoucí, neboť
vede k vyšším nákladům, nevyužití kapacit a
zdrojů.
ˇ setkáváme se s požadavky na redukci kapacit
v zájmu nižších nákladů, vytváření
,,promyšlených" sítí poskytovatelů služeb, které
by zajistily koordinovanou investiční politiku a
bojovaly s možnými duplicitami v nabízených
službách, apod.
Reforma VF v ČR:
ˇ vnitřní konkurence o dané finanční zdroje.... ,,tolik nutný
prvek ..."
ˇ Konkurence je zde v jedné řadě s dalšími moderními (a
žádoucími) prvky nové fiskální soustavy: tlakem na
výkonově orientované rozpočtování, nastartováním
procesu výdajových auditů, periodickým monitorováním
a analýze výsledků a přínosů konkrétních výdajových
programů, vyšší odpovědnosti správců kapitol za plnění
cílů s danými finančními prostředky, vyšší otevřenosti a
transparentnosti vůči nejširší veřejnosti ­ klientům
VS a konkurence
A: Která jsou relevantní místa výskytu a
kontaktu VS s konkurencí?
B: O co se soutěží?
C: Kdo s kým?
D: Předpoklady...
E: Dopady absence předpokladů...
A. Která jsou relevantní místa výskytu a
kontaktu VS s konkurencí?
ˇ uvnitř VS
­ jeden typ služeb (činností) zajišťuje potenciálně
více subjektů)
ˇ institucionálně
ˇ finančně
­ boj o rozpočtové prostředky (viz odkaz (3))
(jednotlivá ,,odvětví", resp. jejich ,,veřejné" části)
ˇ VS kontra další sektory
­ ziskový privát (cream skimming)
­ neziskový (NGO) (zejména sociální služby)
­ domácnosti (např. vzdělávání)

2
B: O co se soutěží?
ˇ obecně o peníze a v návaznosti na to:
­ klienty, výkony, služby, kapacity (možnost jejich
budování) pokud s sebou přinášejí prostředky
­ přízeň politiků (lobbing, PR, mediální politika)
­ zřizovatele
­ zařazení do garantovaných sítí
ˇ o možnost dělat věci tak, jak chtějí (míra
autonomie, seberealizace, vědecké aspirace,
svoboda tvorby...)
ˇ o jiné než finanční zdroje
­ kvalitní pracovní sílu
­ budovy, majetek...
ˇ soutěžní prvky se vyskytuje i tam, kde se
bezprostředně nefinancuje podle výkonu,
ale není to tak výrazné a převažuje spíše
koordinace ­ postupy státního
zastupitelství, soudů...
ˇ naopak tendence ,,rozdělovat a panovat"
viz VZP
C: Kdo s kým?
ˇ C: kdo s kým:
ˇ manažeři reprezentující celé instituce
ˇ výkonní pracovníci mezi sebou a někdy
(soutěž o granty) s jinými jinde
ˇ ...
D. Předpoklady k tomu, aby konkurence
napomáhala vyšší efektivnosti využití zdrojů:
ˇ financování podle výkonů
ˇ vícezdrojové financování
ˇ pokud možno soulad jurisdikce s okruhem
potenciálních uživatelů veřejně poskytovaných
statků a služeb
ˇ vyřešení otázky ,,co s těmi, kdo v konkurenci
podlehnou"
ˇ standardizace výstupu, resp. schopnost
artikulovat parametry (kvantitu a kvalitu)
výstupu
ˇ ...?
E. Co se děje, když podmínky
splněny nejsou:
ˇ Růst fixních nákladů
ˇ rigidita kapacit a s ní související přebytek nabídky.
ˇ Je to dražší (z pohledu veřejných rozpočtů, je tu ještě
subproblém celkových nákladů ­ např. náklady
domácností...),
ˇ na druhé straně to přináší potenciálně vyšší úroveň
kvality (dostupnost služeb, větší variabilita služeb,
méně klientů na poskytovatele.
ˇ Nezbytně to nemusí být neefektivní.
ˇ Distribuční problémy ­ někde mají služby lepší a platí
stejně jako jinde...