1
Hledání příčin neefektivnosti
veřejného sektoru
Neviditelná ruka ve veřejném
sektoru...?! 
Neefektivnost VS
ˇ Stav kdy disponibilní (a omezené) zdroje nejsou
využity způsobem, který by maximalizoval
žádoucí užitky
ˇ Žádoucí užitky nelze definovat jako objektivně
dané a poznatelné - mají spíše subjektivní
povahu a jsou svázány s protichůdnými
individuálními a skupinovými zájmy => je možné
ex post měření čistých společenských užitků
ˇ Je možné využít ekonomickou metodologii i pro
(ex ante) obecně platná doporučení s cílem
efektivnost VS, ať již chápeme žádoucí užitky
jakkoliv?
Možný přístup:
ˇ Nemá smyslu zabývat se neefektivnostmi,
které nelze změnit lidskou činností
ˇ Efektivnost fungování VS pak můžeme
chápat jako výsledek (souběh) záměrné
činnosti (resp. rozhodování) lidí - racionální
a směřující k maximalizaci vlastního
prospěchu
ˇ Kde může dojít k chybě?

2
Efektivnost jako
výsledek volní činnosti lidí
ˇ Míra alokační i technické efektivnosti
veřejného sektoru je výsledkem velkého
množství rozhodnutí jednotlivých subjektů
(politiků, úředníků, voličů, manažerů,
domácností apod.)
Efektivnost jako optimum
předpokladů
ˇ Pokud při identifikaci domnělých či
skutečných případů neefektivnosti
nenajdeme mezi rozhodnutími žádné, které
by se dalo v okamžiku, kdy bylo učiněno,
udělat systémově lépe (nikoliv jen jinak),
pak jsme pravděpodobně svědky situace,
kdy výsledný stav je tím relativně nejlepším
z dosažitelných, tj. relativně efektivním.
Chyby v rozhodování
ˇ Pokud jsou náhodné,
pak jsou přirozené
ˇ Objevují se i jinde než
ve VS - nejsou
příčinou relativně nižší
efektivnosti VS
ˇ Problém vzniká,
pokud k selhávání
dochází systematicky
ˇ Předpoklad systémové
změny ve smyslu
změny subjektu
tvořícího rozhodnutí
anebo podmínek, ve
kterých rozhoduje

3
Hypotéza
ˇ Celková efektivnost roste, pokud klíčová
rozhodnutí ovlivňující náklady, množství a
kvalitu výstupů provádí ty subjekty, které
jsou nejvíce informovány o dostupných
alternativách a jsou zároveň účinně
konfrontovány s omezeností zdrojů.
Proč informovanost a
konfrontace?
ˇ Příčinou ,,chybných"
rozhodnutí může být
to, že se subjekt u
rozhodnutí zmýlil.
Nejčastěji půjde o
nesprávné hodnocení
budoucích nákladů a
užitků jednotlivých variant
(rozhodování probíhá
v podmínkách nejistoty..)
ˇ V prostředí VS, kde
převažuje nedobrovol-
nost transakcí a kde
mají rozhodnutí často
mocenský charakter, je
druhou příčinou
zneužití moci
rozhodovat...
(pokračování)
Zneužití rozhodovací moci
(dokončení)
ˇ ve smyslu záměrně ovlivněného rozhodování o
disponibilních zdrojích ve vlastní prospěch (v
nejširším slova smyslu) v těch případech, kdy
existují varianty přinášející vyšší celkový
společenský užitek.

4
Působení břemene konfrontace s
omezeností zdrojů
ˇ Ten, kdo je tomuto břemenu vystaven, snaží
se ho zbavit, anebo ho alespoň využít či být
za něj nějak kompenzován. Obecně existují
dvě cesty, kterými mohou subjekty
dosáhnout snížení tohoto břemena. Mohou
(nějak) dosáhnout navýšení zdrojů a tím
zmírnění rozpočtového omezení (zmenší se
množství variant, které jsou nedosažitelné)
nebo přenesou nutnost konfrontace na
někoho jiného.
Příčiny neefektivnosti mohou
spočívat
ˇ v chybném vymezení předmětu ­ toho co
zajišťování prostřednictvím veřejného sektoru
(tedy CO a KOLIK);
ˇ v chybném nastavení systému získávání
finančních prostředků (Z ČEHO);
ˇ neodpovídající kapacity (kvantitativní a
kvalitativní aspekt) (KDE, KDO);
ˇ neefektivní chování poskytovatelů;
ˇ neefektivní chování ,,klientů".