v i. ^ *fp. í 7' EVROPSKY LOBBYING VE VĚČNÉM POHYBU Od sektorálního k transversálnímu lobbyingu Evropský lobbying ve věčném pohybu ———— in EVROPSKÝ LOBBYING VE VĚČNÉM POHYBU Evropská unie po roce 2000 nemá nic společného s Evropským hospodářským společenstvím (EEC - European Economic Community) vzniklým Římskou smlouvou v roce 1957. To stojné platí i pro lobbying! Ectmým pohledem na posledních 50 let můžeme rozpoznal 4 hlavní etapy ve vývoji evropského lobby ingu: 1. Fáze budování (1957-1970): koaliční lobbying 2. Odliv (1971-1987): diplomatický lobby in« 3. Jednotný vnitřní trii (1988-2005): siraiegickv iobbyiiin 4. Evropa o 30 státech (2006-...): transversální lobbying 1. Fáze budováni (1957-1970): koaliční lobbying Toto je období zakládajících členu, Evropy o šesti státech, francouzsko-nčmeekého vedenia velkého budování Evropy se třemi prioritami: společná zemědělská politika, zrušení vnitřních celních sazeb a vytvoření celní unie. Stručně řečeno, období velké legislativní a regulační aktivity, která vyústila ve „vytvoření" Společné zemědělské politiky, v zavedení „priority společenství" a v založení organizací společného trhu (pšenice, maso, cukr...). J když se Společná zemědělská politika hodně odchýlila od svého původního směru, její vytvoření a prvních 10 let aktivity je vzorem dobré vůle, kreativity a zákonných inovací. Podle přímých účastníku byla Společná zemědělská politika vytvořena z ničeho neustálou výměnou a spoluprací mezi úředníky Komise a zemědělským sektorem. Všichni se shodnou, že Společná zemědělská politika a její pravidla byla vytvořena „ruku v ruce" mezi úředníky a profesionály. Taková situace se již více neopakovala. Jako symboly tohoto koaličního lobbyingu vystupují dvě osobnosti: Henri Cay re, velká postava v oblasti cukrové řepy, vzor autority, vůdcovství a kreativity, zakladatel Evropského informačního servisu a první průkopník moderního lobbyingu. Druhá postava: André Herlistka, generální tajemník COPA (Committee of Professional Agricultural Organisations) v počátečním „velkém" období, muž, který znal Společnou zemědělskou politiku skrz naskrz. 2. Odliv (1971-1987): diplomatický lobbying Toto jsou temné časy, ve kterých dochází k budování Evropy energie. Jednomyslné hlasování postupně nahrazuje hlasování kvalifikovanou většinou. Evropa se zastavila. Pokračuje pouze pár dokumentů: vedení organizací společného trhu ve Společné zemědělské politice, hygienické a bezpečnostní směrnice pro pracoviště, severo-jižní vztahy s konvencí z Lome, jednání o všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT - předchůdce WTO). Introduction 13 Tato nízkoprofilová éra se kryje se vznikem nového typu lobbyisty: „diplomat". Paradoxně pokles aktivit EEC neodradilo evropská sdružení od zachování si svého nesporného významu. Většina znich sídlí v Paříži a jeřízena známými a ambiciózními osobnostmi. Komunikují zřídka, ale efektivně, svým elegantním charakteristickým způsobem a udržují cílený - a diskrétní- kontakt se svými členy a s hrstkou vysokých úředníků v Bruselu (EEC), Ženevě (GATT) a Římě (FAO). 3. Jednotný vnitřní trh (1988-2005): strategický lobbying Význam Jacques Delorse při obnově Evropy byl nesmírný. Nový prezident Komise, posílen nespornou podporou ze strany dominantního francouzsko-německého společenství, významně reformuje instituce (Jednotný evropský akt z roku 1987) a dosahuje: • návratu k hlasování kvalifikovanou většinou, • přidělení výlučného práva Komisi k podávání návrhů (a sestavení konceptu), • plánu na dokončení jednotného evropského trhu k 1. lednu 1993. Ze dne na den se stává diplomatický lobbying zastaralým a zaniká. Jako první si to uvědomí evropští výrobci cukru, kteří byli do té doby symbolem diplomatického lobbyingu. Přepychová kancelář v ulici Montaigne v Paříži je 31. prosince 1988 zavřena a přestěhována do Bruselu, kde 2. ledna 1989 zcela nový a omlazený tým zahajuje cestu ke svému cíli: získat zpět svůj vliv, který se v průběhu několika předchozích let vytratil, a proměnit cukr v hlavní téma v rámci lobbyingové komunity. V průběhu let 1989-1992 probíhá revoluce v metodách lobbyingu. Mnoho společností se stěhuje z Paříže do Bruselu, rozrůstá se počet lobbyistů, CIAA (Confederation of Food and Drink Industries) pracuje společně s Komisí a tím se stává klíčovým hráčem na jednotném trhu. „Jemné" konflikty počátečních dnů skončily. Lobbying je nyní podstatou průmyslové války. V rámci CIAA zuří boje mezi primárními výrobci (cukr, mléko, mouka, olej...) a lehkým průmyslem (nealkoholické nápoje, čokoláda, cukrovinky, alkohol...); ten, kdo je dříve otevřenější vůči Společné zemědělské politice a prioritám společenství, ten bude později podléhat pravidlům volnému trhu a deregulaci. Tyto dny byly svědkem rozvoje hlavních lobbyingových technik, které se používají dodnes: • Vliv závažných technických argumentů. Přelom devadesátých let znamená vznik stále většího množství složitých případů: není již více postačující s Komisí pouze sdílet názory. Od nynějška je potřeba bojovat o to, aby byl člověk vyslyšen - jinými slovy, je potřeba argumentovat. Technická věrohodnost se stává klíčovou. • Založení celosvětové sítě: je vyloučeno pracovat pouze s Komisí samotnou. Neodmyslitelnou součástí se stává Evropský parlament, množí se expertní skupiny, občanská společnost (odbory, neziskové organizace) investuje v Bruselu a uznávaný tisk získává na důležitosti a stává se nepostradatelným nástrojem. 14 Evropský lobbying ve věčném pohybu • Nic není možné bez efektivní interní a externí komunikace: interní k dosažení optimální koordinace mezi evropskou. společností a jednotlivými členskými zeměmi; externí jako lobby ingová zbraň: >- jemná komunikace pro image, zviditelnění, srozumitelnost a předávání informací; > tvrdá komunikace v případě, kdy je nutné, aby se čtenář stal potenciálním spojencem. .lahu,t.,ýtrlulJtH.iguayskék()l()j-eí()rmySp()lečnézemědělsképolitiky,regK)nální státy: Evropská unie devadesátých let nemůže být přehlédnuta. Centrem politické a ekonomické moci se stal Brusel. Paříž si však stále myslí, že to je ona, kdo řídí hru. A je to fatální chyba: moc se nyní přesunula z hlavních měst do hlavního města Evropy. Výsledek'/1 .obbymg je všude. Říká se, že je zde 15 000 lobby islů. V následujících kapitolách uvidíme, že toto číslo má malý význam. Ale nevadí, každopádně se zde na chodbách tlačí mnoho lidi. Protože byl lobbying všeobecně přijat jako přirozená protiváha, získává si důvěru a postupem času i značný Vliv. Ale všechno jednou konči. Postupným rozšiřováním - 6,9, 12, 15,25, 27... - se Evropská ume zvětšuje a ztrácí svoji ucelenost. Výsledek'/ Ideální lobbymgový prostředek - klasická evropská společnost se sídlem v Bruselu a svými 27 národními společnostmi - se náhle stává zastaralým. Jestliže ani jednaní mezi 27 představiteli států a vlád nedospěje k dohodě, proč by evropské společnosti měly dosáhnout lepšího výsledku';1 Jako oběť oslabení způsobeném rozšiřováním Evropy dosahuje velká většina evropských společnost vágních dohod postavených na nejmenším společném jmenovateli. Kredibilita - nezbytná pro v'-jizvíce neexistuje. K zachování si vlivu či jeho znovuzískání je jednoduše nutné změnil systém vliv 4. Evropa o 30 státech (2006-...): transversální lobbying Rozšíření Unie bude nepochopitelně vyžadovat (a již vyžaduje) radikální pozměnění lobbyingovych technik. Evropská obchodní sdružení se z proaktivních struktur v devadesátých letech změnila v reaktivní či defensivnf kvůli nedostatku předvídavosti, peněžních prostředků nebo chabému vedení. Na poli vlivu ustupují před neziskovými organizacemi povzbuzovanými opravdovým přesvědčením, působivým financováním, technickou kredibilitou a mistrovskou moderní komunikací. Ochromení na jedné straně a dynamičnost na druhé, řešení je jasné. V novém boji o vliv patří budoucnost transversálnímu lobbyingu -jinými slovy schopnosti budovat si dobré vztahy s vyššími i nižšími úrovněmi, od výrobce až po spotřebitele. Sektorální lobbying postupně zmizí ve prospěch typu lobbyingu utvořeného kolem řetězce hodnot. Lobbyista se stává partnerem a postupně opouští svoje obvyklé postavení v opozici. ~Í Introduction 15 Evropský lobbying ve věčněrr pohybu_ OD SEKTORÁLNÍHO K TRANSVERSÁLNÍMU LOBBYINGU: REVOLUCE V PLNÉM PROUDU Sedmdesátá a osmdesátá léta: triumf klasického evropského sdružení Evropská asociace Monopol na zastupování ^wropstcá5k0n;>isB 1 Německá asociace 1 Belgická asociace 1——-, Italská asociace Firma A A C C Klasická evropská asociace má prospěch současně z: • nezbytného sektorálního zastoupení, • vysoké technické věrohodnosti, • monopolu na zastupování v evropských institucích. Je tudíž perfektně přizpůsobena svému poslání reprezentovat a ovlivňovat. Devadesátá léta: klasické evropské sdružení je ohroženo zevnitř vývojem: . V prvním stadiu bude mít silnější mandát. Jakmile se Bruse, nevyhnutelněstane hlavním cen,™ Evropská unie se rozšíří, evropská sdružení zvítěz, nad novým, deny. . Tento ztsk však bude mít za následek ztrátu kred,brl,ty (při 27 státech vede pravidlo nejmenšího společného jmenovatele k ochromeni). tabulka 17). 16 "USEES- Evropský lobbying ve věčném pohybu Evropská asociace Evropská komise _. Firma A Německá asociace Kuiv íAtvb a uaii,. innuii m>-jv,n nu u.v..ui t -i « « Toto je hlavním smyslem mé knihy: hloubková analýza současných struktur lobbyingu a náčrt toho, jak se může vyvíjet jejich složení, strategie a aktivita za účelem zvýšení vlivu. Bez toho, abychom dělali nějaké závěry, zdůrazněme, že plíživé ochromení klasických obchodních asociací naleznou ozdravení v nové vstřícnosti, sestávající se z pokusů přemostil scktorální rozdíly s cílem vybudovat transverzální spojenectví v celém řetězci hodnot. Tato spojenectví mohou mít rozmanitou formu: > platformy firem utvořené okolo společného projektu s cílem odstranil liknavost jejich evropského sdružení; > transversální spojenectví od výrobců až po spotřebitele, která mohou předložit Komisi „hotový" společný názor. V tomto případě již není výběr partneru spojen s příslušnými členy, nýbrž se schopností spoj okolo společného projektu. it se Sdružení farmářů Sdružení firem Sdružení spotřebitelů Nezisková organizace pro životní prostředí Spojenectví okolo společného projektu Evropská •komise Nové získávání vlivu v Bruselu se bude skládat z přechodu od lobbyingové opozice k lobbyingovým návrhům. introduction 17 Kapitola 1: Přehled lobbyingu y Bruselu ■:■>.:■.■ »VW KAPITOLA 1: PŘEHLED LOBBYINGU V BRUSELU HHEHiiniiiHHF I^iÄ^SKría^íf áSfl ■HhHHHmHIHHHHhI «■lis ^iiámwí's'ít IBS mm Wmmm Reprezentují zájmy svých členů dle oboru ve všech sektorech ekonomického života: tabák, výživa, zemědělství, chemikálie... Národní svazy s vedením v Bruselu. hHH mGBSHBBS Firmy, které založily evropskou kancelář v Bruselu. 1 ■ '- . lÄPÄSÉÉIi +/- 1 200 + 500 SPÄs .............Smffiii Právníci specializující se na právo společenství. KsoraaütaBufignto Sdružení zabývající se informacemi, lobbyingem a komunikací pro firmy, neziskové organizace nebo obchodní asociace. JEhaiöpäteoflbDry Hlavně Evropská konfederace odborů a její specializované pobočky. íSl Kanceláře nebo „delegace" měst a regionu. flŠäžflÉl j Neziskové organizace působící v oblasti *-" - ■ -" * ; ' "í životního prostředí, kultury, sociálních otázek a práv spotřebitelů. mM Diskusní a výzkumná centra. +/- 200 WĚk + 150 +/-20 +/- 200 ■750 +/-50 «N -iéé BtttäSHSl 5 000 2 000 2 300 1 300 100 i 500 4 000 300 +/- 3 000 struktur zaměstnávajících okolo 16 500 lidí '^Sí^B^^Jw Autorův odhad založen na statistice z „Public Affairs Directory 2006 " - Landmarks Publishmí;. Tel. +32 (2) 2 779 95 49 Tyto statistiky jsou poučné, ale neodráží realitu Poučné, protože zobrazují roztříštěnou povahu lobbyingového prostředí: celkem je v Bruselu 3000 lobbyingových struktur a 16 500 „lobbyistů". Působivé číslo, které je na spodní hranici odhadu. 20 Část jedna: Lobfoyingové struktury Kapitola 1: Přehled lobbyingu v Bruselu i jsou tato čísla zavádějící: ► neberou v úvahu národní členy evropských sdružení a neziskových organizací. Jen na doplnění, evropské sdružení průměrného významu (stálý sekretariál 5-7 lidí) se skládá z představenstva, kanceláře a okolo 10 technických výboru, které postupně zmobilizuji 100-150 odborníků z národních sdružení ;i podniků. Vezmcme-li v úvahu počel obchodních asociací v Bruselu, desítky tisíců lobbyistů „na částečný úvazek" nejsou zohledněny. > lo same platí pro firmy: evropská kancelář mezinárodní firmy má v průměru 4 pozice na plný pracovní úvazek (obvykle je to 1-12 osob). Ale toto je pouze vrchol ledovec. Firmy jako např. Total mají v průměru dalších 200 odborníků, kteří pracují na evropských dokumentech; vcistiui /. men pnspiva k cuhíusu Eli rop ic, evropské rop evropskými dokumenty z národního hlediska. zbytek ' i K \> \ > třetí oprava: většina /. 16 500 lidí uváděná v předchozí tabulce jako lobbyísti vskutku svoji .„.„r,.,.; „»«.i,i//»M.íw<íi N/ín/vh" •> nu-ti ir-.n/í mimiiíi r;\K\\ monitorováním, administraüvní nebo 1/1mIw»1 tlC V J IVV/lllt v t, . 1'IIIUIIW '.. ILtW«! Lit«.. 'u""' " logistickou prací, komunikací, průzkumem financování - krátce řečeno aktivitami, které nezahrnují lobbying. Opravdovou lobbyistickou profesi vykonávají většinou pouze nejvyšší a přední členové organizací. Toto zvyšuje náš odhad počtu profesionálně zapojených lidí - často jen na částečný úvazek - do evropských záležitosti hlavně z důvodu zájmové reprezentace a získávání informací až na sto tisíc. Sto tisíc „lobbyistů na částečný úvazek". Toto se může mnohým zdát jako nereálné číslo. Nicméně to v průměru odpovídá pouze 4 000 lidí na členský stát. Pokud bychom počítali přesně, konečná čísla by byla ještě více působívá než je hrubý odhad. Co se týče lobbyistů na plný úvazek, odhadujeme, že je jich přibližně 15 000; asi jedna třetina sídlí v Bruselu, zbývající dvě třetiny pracují z členských států. Úvod do různých struktur lobbying Abychom se vyhnuli roztříštění tématu, omezíme naši analýzu na „opravdové" lobbyingové struktury, a to: • evropské obchodní asociace, • neziskové organizace, • odbory, • korporace. Nezahrnulijsmeprávníkancelářeaporadenskéslužby,klerépŮsobívlobbyingujakozprostředkovatelé, protože reprezentují spíše zájmy jiných organizací než zájmy své vlastní. Část jedna: Lobbyingové struktury 21