1    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009         2    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009         Konkurenceschopnost české ekonomiky        Část 1 – Úvod..................................................................................................................................... 4 Národní konkurenceschopnost ..................................................................................................... 4 Institucionalizace studia konkurenceschopnosti .......................................................................... 4 Cíl a metoda analýzy...................................................................................................................... 5 Konkurenceschopnost z dynamického pohledu ....................................................................... 6 Část 2 – Analýza pilířů konkurenceschopnosti.................................................................................. 7 1) Instituce (institucionální prostředí a kvalita veřejné správy).................................................... 7 Srovnání v rámci „sedmadvacítky“............................................................................................ 7 Aktuální vývoj v ČR .................................................................................................................... 8 Faktory pro SWOT analýzu........................................................................................................ 9 2) Infrastruktura ............................................................................................................................ 9 Význam infrastruktury pro konkurenceschopnost.................................................................... 9 Umístění ČR v mezinárodním srovnání ..................................................................................... 9 Faktory pro SWOT analýzu......................................................................................................11 3) Makroekonomická stabilita.....................................................................................................11 část 1: Fiskální politika.................................................................................................................11 Význam fiskální politiky pro konkurenceschopnost ekonomiky.............................................11 Umístění ČR v mezinárodním srovnání ...................................................................................12 Fiskální politika ČR...................................................................................................................12 Faktory pro SWOT analýzu......................................................................................................13 část 2: Monetární politika ...........................................................................................................13 Význam monetární politiky pro konkurenceschopnost ekonomiky .......................................13 Umístění ČR v mezinárodním srovnání ...................................................................................13 Monetární politika ČR..............................................................................................................13 Faktory pro SWOT analýzu......................................................................................................14 4) Zdraví.......................................................................................................................................15 Význam zdraví pro konkurenceschopnost ..............................................................................15 Umístění ČR v mezinárodním srovnání ...................................................................................15 Aktuální vývoj v ČR ..................................................................................................................16 Faktory pro SWOT analýzu......................................................................................................16 5) Kvalifikace................................................................................................................................17 Umístění ČR v mezinárodním srovnání ...................................................................................17 Faktory pro SWOT analýzu:.....................................................................................................20 6) Efektivita trhu práce................................................................................................................20 Význam efektivity trhu práce pro konkurenceschopnost ekonomiky ....................................20 Umístění ČR v mezinárodním srovnání ...................................................................................20 Situace v ČR .............................................................................................................................21 Faktory pro SWOT analýzu......................................................................................................21 7) Efektivita finančních trhů........................................................................................................22 Význam efektivních finančních trhů pro konkurenceschopnost.............................................22 Umístění ČR v mezinárodním srovnání ...................................................................................22 Faktory pro SWOT analýzu......................................................................................................23 3    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       8) Technologické prostředí..........................................................................................................24 Význam technologického prostředí.........................................................................................24 Umístění ČR v mezinárodním srovnání ...................................................................................24 Aktuální vývoj v ČR ..................................................................................................................25 Faktory pro SWOT analýzu......................................................................................................25 9) Inovace ....................................................................................................................................26 Význam inovací pro konkurenceschopnost.............................................................................26 Umístění ČR v mezinárodním srovnání ...................................................................................26 Situace České republiky...........................................................................................................27 Faktory pro SWOT analýzu......................................................................................................28 10) Regulace podnikatelského prostředí.....................................................................................29 Význam regulace pro konkurenceschopnost ..........................................................................29 Umístění ČR v mezinárodním srovnání ...................................................................................29 Hodnocení domácími podnikateli ...........................................................................................30 Faktory pro SWOT analýzu......................................................................................................30 11)Investiční prostředí ................................................................................................................31 Význam efektivního investičního prostředí pro konkurenceschopnost .................................31 Umístění ČR v mezinárodním srovnání ...................................................................................31 Aktuální vývoj v ČR ..................................................................................................................32 Faktory pro SWOT analýzu......................................................................................................32 Část 3 – Shrnutí ...............................................................................................................................33 Literatura a zdroje:......................................................................................................................36   4    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       Část 1 – Úvod    NÁRODNÍ KONKURENCESCHOPNOST    K  tomu,  aby  Česká  republika  uspěla  v  globální soutěži, nestačí, aby využívala svou  výhodnou geografickou polohu a potenciál  jednotného  evropského  trhu.  Musíme  se  snažit  vytěžit  maximum  ze  svých  předností,  ale zároveň si uvědomovat své slabé stránky  a nedostatky proměnit v příležitosti.    Naše  exportně  zaměřené  hospodářství  prokázalo  svou  životaschopnost  v  celé  řadě  oborů.  Kombinace  kvalifikované  pracovní  síly  a  investičních  příležitostí  přilákala  do  země  tolik  potřebný  zahraniční  kapitál  a  moderní  technologie  umožňující  růst  produktivity práce.    To  však  nesmí  zakrývat  fakt,  že  se  kritéria  pro  úspěch  na  globálním  trhu  neustále  zvyšují.  Produkty  pocházející  ze  zemí,  které  ještě  před  dvaceti  lety  nesly  nálepku  „rozvojové“,  nyní  konkurují  výrobkům  českých  podnikatelů  nejen  na  zahraničních,  ale  i  na  našem  domácím  trhu.  Je  proto  klíčové  uvědomovat  si  změny  konkurenčního  prostředí  a  přizpůsobit  se  jim  modernizováním  a  reformováním  vlastní politiky odpovídajícím způsobem.    ČR a EU v globalizovaném světě    Už více než pět let jsme součástí jednotného  trhu  EU,  který  na  jedné  straně  poskytuje  naším  výrobcům  lepší  možnosti  uplatnit  se,  ale  na  straně  druhé  na  ně  klade  v soutěži  s etablovanými,  kapitálově  silnějšími  a  právního prostředí lépe znalými konkurenty  mnohem  větší  nároky  na  kvalitu,  přizpůsobivost  a  produktivitu.  Česká  republika  ale  potřebuje  stanovit  cíle  své  hospodářské politiky nejen kvůli posílení své  konkurenceschopnosti v rámci vnitřního trhu  EU,  ale  především  s ohledem  na  změny  probíhající v globální ekonomice.    I  přes  úspěchy  transformačního  procesu  máme  ve  schopnosti  přizpůsobit  se  těmto  změnám stále velké rezervy a tedy potenciál  ke zlepšení.     Ve studiích Světového ekonomického fóra1   a  IMD  Business  School2 ,  které  srovnávají  konkurenceschopnost  jednotlivých  zemí,  se  ČR v období 2009/2010 umístila na 31. místě  (ze 133), resp. na 28. místě (z 57). Zatímco  v některých  oborech  (základní  vzdělání,  zdravotní péče, věda a výzkum) se nám daří  prosazovat se i proti těm nejlepším, v jiných  oblastech (souvisejících především s kvalitou  veřejné  správy)  patříme  v rámci  srovnatelných  zemí  EU  mezi  ty  nejméně  úspěšné.    INSTITUCIONALIZACE STUDIA  KONKURENCESCHOPNOSTI    Téma  konkurenceschopnosti  národních  hospodářství se do popředí dostává zejména  v posledních  dvou  desetiletích,  což  souvisí  s proměnami  světové  ekonomiky.  Byl  to  především  hospodářský  vzestup  asijských  zemí,  který  přiměl  Evropu  i  Spojené  státy  zamyslet  se  nad  tím,  jakým  způsobem  této  konkurenci  čelit  a  jak  znovu  nabýt  pozici  toho, kdo udává směr.    Přestože  se  sledování  a  vyhodnocování  národní  konkurenceschopnosti  začíná  ve  vyspělých  zemích  institucionalizovat  (vznikají rady pro konkurenceschopnost, na  základě  jejichž  činnosti  jsou  přijímána  opatření  v oblasti  hospodářské  politiky),  její  definice není nijak sjednocena.     Některé  definice  hodnotí  konkurence‐ schopnost  dané  země  v  souvislosti  s                                                          1  World Economic Forum. The Global Competitiveness  Report 2008‐2009. Geneva: WEF. 2008.  2  IMD World Competitiveness Yearbook 2009.  5    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       vývojem cenově‐nákladových faktorů3 , jiné  kladou  důraz  na  roli  makroekonomických  indikátorů, jimiž jsou např. růst HDP, životní  úroveň či zaměstnanost.     IMD  Business  School  je  jednou  z  institucí,  které  poukazují  na  to,  že  konkurenceschopnost  neznamená  jen  ekonomickou výkonnost, ale promítají se do  ní  i  "měkké  faktory".  Těmi  jsou  například  životní  prostředí,  kvalita  života,  znalosti,  moderní technologie, atd.    V  rámci  přípravy  tohoto  materiálu  jsme  se  přiklonili  k  definici  OECD,  podle  které  je  konkurenceschopnost vymezena schopností  produkovat  zboží  a  služby,  které  obstojí  v testu mezinárodní konkurence, a zároveň  schopností  udržovat  nebo  zvyšovat  reálný  HDP4 .    CÍL A METODA ANALÝZY     Cílem naší práce je podívat se pod pokličku  české  konkurenceschopnosti  a  identifikovat  oblasti jejího možného zlepšení. Z hlediska  metodologie  pak  analýza  vychází  z  předpokladu,  že  největší  potenciál  pro  případné  zlepšení  naší  konkurenceschopnosti  je  v  těch  oblastech,  kde  ČR  obsadila  v  mezinárodním  srovnání  nejnižší  příčky.  Na  tyto  oblasti  je  poté  dán  největší důraz v závěrečné části studie, která  pomocí  metody  SWOT  identifikuje  slabé  a  silné  stránky  a  z  nich  plynoucí  příležitosti  a  hrozby pro českou ekonomiku.    Při  vytváření  profilu  konkurenceschopnosti  České  republiky  jsme  vycházeli  z  Analýzy  vývoje ekonomiky ČR 2008, kterou doplnily  studie  a  empirické  výzkumy  Světového  ekonomického  fóra,  IMD  Business  School,  OECD,  Centra  výzkumu  konkurenční  schopnosti  české  ekonomiky  ESF  MU,  Evropské komise, Eurostatu a dalších.                                                          3  Balassa, cit. Cellini, Soci 2002, s. 5.  4  OECD 1992, s. 237.  Pro naše posuzování stavu české ekonomiky  bylo určující to, jak si stojíme v jednotlivých  "faktorech  konkurenceschopnosti"  vůči  ostatním členským státům v rámci vnitřního  trhu  EU.  Bylo  by  ovšem  zároveň  chybné  a  zkreslující, kdybychom neviděli tyto výsledky  v  širším  kontextu,  který  zmíněné  studie  nabízejí.  Proto  se  v  dílčích  kapitolách  nevyhýbáme ani komentářům, které ukotvují  výsledky  našeho  srovnání  v  celosvětovém  měřítku.    Pro  účel  této  studie  jsme  se  rozhodli  pracovat  s upravenými  11  pilíři  národní  konkurenceschopnosti  vymezenými  Světovým ekonomickým fórem.5      Těmito pilíři jsou:    Instituce  Infrastruktura   Makroekonomická stabilita   Zdraví a základní vzdělání  Odborná kvalifikace   Efektivita trhu práce   Efektivita finančních trhů   Technologické prostředí   Inovace   Podnikatelské prostředí   Investiční prostředí                                                             5  World Economic Forum. The Global Competitiveness  Report 2007‐2008. Geneva: WEF. 2008.  6    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       KONKURENCESCHOPNOST Z DYNAMICKÉHO POHLEDU    Pro  hospodářství  v různých  fázích  rozvoje jsou  klíčové  jednotlivé  pilíře  konkurenceschopnosti.  Hospodářství v první fázi rozvoje by mělo usilovat především o rozvoj infrastruktury, institucí nebo  základního  vzdělání.  Hospodářství  poháněné  efektivitou  a  inovacemi  by  se  za  účelem  zvyšování  celkové produktivity mělo zaměřit na rozvoj technologického prostředí. To ovšem neznamená, že by  s přechodem ekonomiky do další fáze rozvoje předchozí pilíře pozbývaly na významu. Naopak, platí,  že  pro  přechod  mezi  jednotlivými  stupni  rozvoje  je  nezbytným  předpokladem  dosáhnout  rozvoje  pilířů, které jsou zahrnuty v předchozí fázi.    Fáze rozvoje 1: Hospodářství poháněná základními zdroji (factor‐driven)  V této fázi země těží ze svého faktorového vybavení – tzn. především z nízkých cen práce a jiných  vstupů,  například  energií.  Dalším  znakem  charakteristickým  pro  tuto  fázi  rozvoje  je  často  také  podhodnocená měna. Patří sem např. Bangladéš, Indie, Vietnam nebo Nepál a většina zemí afrického  kontinentu.    Instituce   Infrastruktura   Makroekonomická stabilita   Zdraví    Fáze rozvoje 2: Hospodářství poháněná efektivností (efficiency‐driven)  V této  fázi  je  efektivnost  určována  produktivitou,  která  už  není  dána  pouze  nízkou  cenou  výrobků, jako ve fázi předchozí, ale spíše jejich kvalitou a efektivními výrobními postupy. Klíčovou  konkurenční charakteristikou v této fázi je také technologická kapacita – tzn. přístup k vyspělým  technologiím  a  schopnost  tyto  technologie  využívat.  Mezi  hospodářství  poháněná  efektivitou  patří např. Albánie, Jamajka, Srbsko nebo Tunis.    Odborná kvalifikace  Efektivita trhu práce   Efektivita finančních trhů   Technologické prostředí     Fáze rozvoje 3: Hospodářství poháněná inovacemi (innovation driven)  V této  fázi  rozvoje  se  schopnost  vyrábět  inovativní  výrobky  a  služby  za  použití  nejpokročilejších  metod stává klíčovým zdrojem konkurenční výhody. Skupinu nejvíce rozvinutých zemí reprezentují  např. země EU‐15, Austrálie, Kanada, Japonsko, USA a také ČR.    Inovace   Podnikatelské prostředí   Investiční prostředí     Česká republika je technologicky rozvinutou zemí a řadí se tak mezi inovativní ekonomiky. Inovace,  podnikatelské  a  investiční  prostředí  jsou  tedy  klíčovými  oblastmi,  ve  kterých  by  měla  rozvíjet  své  konkurenční výhody oproti zahraničním aktérům.    7    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       Část 2 – Analýza pilířů konkurenceschopnosti    1) INSTITUCE (INSTITUCIONÁLNÍ PROSTŘEDÍ A  KVALITA VEŘEJNÉ SPRÁVY)    Institucionální  prostředí  má  zásadní  vliv  na  fungování  ekonomiky,  neboť  definuje  prostředí,  v  němž  dochází  k  hospodářské  aktivitě. Instituce jsou zde chápány v širším  pojetí v podobě pravidel, která působí jako  dlouhodobé  faktory  ekonomické  výkonnosti.  Konkrétně  se  jedná  o  právní  systém,  politický  systém,  demografické  změny,  vnímání  korupce  a  ekonomické  svobody.    Za  jeden  z  klíčových  faktorů  růstové  výkonnosti ekonomiky je přitom považována  kvalita  veřejné  správy  definovaná  jako  tradice  a  státní  orgány,  jejichž  prostřednictvím  je  země  spravována.  V  pojetí  Světové  banky6   je  kvalita  správy  vymezena jako vzájemně propojený komplex  tří klíčových hledisek:    procesu  výběru,  kontroly  a  obměny  vlády  a  veřejné  správy  (včetně  vynutitelnosti  zodpovědnosti  orgánů  veřejné moci),  schopnosti  vlády  a  veřejné  správy  efektivně  formulovat  a  realizovat  vhodné  politiky  (poskytování  veřejných  služeb,  kvalita  byrokracie,  kompetentnost úředníků, nezávislost  úřadů na politických tlacích) a   respektu občanů a státu k institucím,  které  určují  jejich  vzájemné  ekonomické a sociální vztahy.    Kvalita  vlády,  veřejné  správy  je  a  institucionální  prostředí  obecně  však  zcela  zásadně  ovlivněna  působením  negativních  vlivů, z nichž nejvýznamnější je zřejmě míra  korupce.  Rozsah  korupce  odráží                                                          6   Centrum  ekonomických  studií  VŠEM.  Ročenka  konkurenceschopnosti  České  republiky  2007‐ 2008,Praha: Linde 2009. s. 87.  neschopnost  státu  realizovat  základní  funkce,  čímž  oslabuje  účinnost  hospodářských politik. Je tedy symptomem  slabosti  ekonomických  struktur  a  institucí.  Korupčnost  je  dána  nedostatečně  jasným  oddělením státu a trhu, veřejné a soukromé  sféry, nadměrnou a nesystémovou regulací.  Důsledkem je snížení důvěryhodnosti země  pro  zahraniční  investory,  nízká  efektivnost  využití  zdrojů  a  potažmo  ekonomická  výkonnost.  Dále  pak  odráží  a  současně  prohlubuje  morální  úpadek  společnosti  z  důvodu  narušení  veřejného  pořádku  a  fungování právního systému.    Světové  ekonomické  fórum  v  přehledu  konkurenceschopnosti národních ekonomik7   hodnotí  státy  v  následujících  kategoriích,  které  celkově  popisují  kvalitu  institucionálního prostředí:    oblast  vlastnických  práv  včetně  hodnocení  přísnosti  ochrany  duševního vlastnictví,  oblast  etiky  a  korupce,  možnost  zneužití  veřejných  fondů,  struktura  veřejných výdajů,  nezávislost  soudů,  nadržování  při  vládních rozhodnutích,  efektivnost  vlády  a  tvorby  legislativního  řádu,  transparentnost  hospodářské  politiky  vlády,  marnotratnost vládních výdajů,  bezpečnostní situace v zemi.    SROVNÁNÍ V RÁMCI „SEDMADVACÍTKY“    Podle analýz Světového ekonomického fóra  (World Economic Forum – WEF) za rok 2008  byla Česká republika na 20. místě v EU‐27 z  hlediska  kvality  veřejných  institucí.  Přitom  relativně lépe je hodnocena pouze v oblasti  výkonnosti  firemních  představenstev  (9.                                                          7  World Economic Forum. The Global Competitiveness  Report 2008‐2009.Geneva: WEF. 2008.  8    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       místo)  a  celkové  bezpečnosti.  Nejslabší  je  pak  v  možnosti  zneužití  veřejných  fondů  a  zejména  regulační  zátěže,  stejně  jako  v  hodnocení  důvěry  veřejnosti  v  politiky  (kde  zaujímá  předposlední  místo).  Nízká  je  průhlednost  hospodářské  politiky  vlády  a  dochází  ke  značnému  plýtvání  s  veřejnými  zdroji.  Míru  korupčnosti  měří  organizace  Transparency  International.  Podle  jejího  indexu vnímání korupce8  je Česká republika  mezi  EU‐27  dlouhodobě  podprůměrná,  na  18.  místě  a  na  6.  místě  z  EU‐10  před  Slovenskem, Lotyšskem, Litvou a Polskem.    Nejlepší kvalitu institucí V EU‐27 vykazují dle  GCR Finsko, Dánsko a Švédsko. Tyto středně  velké  skandinávské  země  excelovaly  téměř  ve všech sledovaných ukazatelích a to i přes  mírně  nadprůměrné  hodnocení  v  administrativní  zátěži.  Ukazuje  se,  že  ochrana  duševního  vlastnictví,  důvěra  veřejnosti  v politiku,  účelnost  vládních  výdajů,  efektivita  právního  rámce,  objektivní  rozhodování  státních  úředníků,  (ne)existence  organizovaného  zločinu,  spolehlivosti  veřejné  správy,  etického  chování firem a ochrana prav menšinových  vlastníků,  jsou  pro  kvalitu  podnikatelského  prostředí  nepostradatelné,  i  za  cenu  mírné  „přeregulovanosti“.      AKTUÁLNÍ VÝVOJ V ČR    Z výše uvedených výsledků je možné vyčíst,  že  ČR  ve  fázi  transformace  neprovedla  dostatečné  množství  reforem,  které  by  zajistily  efektivní  fungování  soudnictví  a  veřejné  správy,  což  souvisí  se  snížením  celkové  důvěry  ve  fungování  politického  systému. Rozsah korupce, která je vyšší než v  sousedních  zemích  regionu,  je  nejspíše  jedním z nejvýraznějších projevů zmíněných  nedostatků, protože výskyt korupce tradičně  souvisí  s  málo  transparentním  a  špatně                                                          8   Transparency  International,  Corruption  Perception  Index 2008.  fungujícím veřejným sektorem. Státní správa  doposud  neprovedla  reflexi  své koncepce  a  nestala se službou veřejnosti.    Jako  jednu  z  příčin  tohoto  stavu  je  možné  předpokládat  absenci  reformy  ve  veřejné  správě,  která  by  modernizovala  její  řízení,  zajistila nižší fluktuaci a vyšší prestiž a kvalitu  zaměstnanců.  Zákon  o  státní  službě  dosud  nenabyl  účinnosti  a  zároveň  ještě  nebyl  zpracován  alternativní  zákon,  který  by  měl  platný  zákon  o  státní  službě  nahradit.  Za  účelem zvýšení kvality práce byla ve veřejné  správě  zavedena  metodika  zpracovávání  návrhů,  které  musí  obsahovat  hodnocení  dopadů  nové  legislativy.  Tato  hodnocení  jsou současně zveřejňována.    V  oblasti  soudnictví  je  hlavním  problémem  délka řízení. Proto byla přijata reforma, která  by  měla  zrychlit  práci  soudů  a  zajistit  zlepšení  vymahatelnosti  práva  (Zákon  č.  121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících  a vyšších úřednících státního zastupitelství).    Pro  kvalitu  veřejné  správy  a  posilování  důvěry  je  důležité  dosáhnout  vysoké  míry  otevřenosti  vůči  občanům  (stát  nediriguje,  ale  slouží)  a  výhledově  rozšíření  možností  eGovernmentu.  Pozitivně  je  proto  možné  hodnotit,  že  se  zlevnilo  a  tím  také  zpřístupnilo zřízení elektronického podpisu.  Od  července  2009  je  povoleno  používání  autorizovaných  konverzí  dokumentů  a  pro  právnické  osoby  budou  povinně  zřízeny  datové schránky pro komunikaci s úřady.  Výsledky  v  oblasti  zvyšování  transparence  veřejné  správy  jsou  málo  viditelné.  Chybí  zejména  elektronické  zadávání  veřejných  zakázek na centralizované úrovni.  9    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       FAKTORY PRO SWOT ANALÝZU    Silné stránky:   Vyšší míra bezpečnosti a stability než v ostatních státech po transformaci.  Slabé stránky:  Rozsah korupce a zneužívaní veřejných fondů ve srovnání se sousedními zeměmi.  Nedostatečná vynutitelnost zodpovědnosti orgánů veřejné moci.    V oblasti soudnictví je hlavním problémem délka řízení a vymahatelnost práva obecně.   Nízká transparentnost veřejné správy zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek.  Příležitosti:   Realizace  projektů  e‐Government  a  širší  uplatnění  informačních  technologií  ve  státní  správě  včetně zadávání veřejných zakázek na centrální úrovni.   Reforma  ve  veřejné  správě,  která  by  modernizovala  její  řízení,  zajistila  nižší  fluktuaci  a  vyšší  prestiž a kvalitu zaměstnanců.  Hrozby:   Rozsah korupce prohloubí neschopnost státu realizovat účinnou hospodářskou politiku.   Nedostatečná vymahatelnost práva oslabí ekonomickou aktivitu z důvodu nedůvěry k fungování  právního systému.   Netransparentní  rozhodování  státní  správy  s  důsledkem  snížení  důvěryhodnosti  země  pro  zahraniční investory, nízká efektivnost využití zdrojů a potažmo ekonomická výkonnost.      2) INFRASTRUKTURA    VÝZNAM INFRASTRUKTURY PRO  KONKURENCESCHOPNOST    Ekonomická úspěšnost vybraného regionu či  státu je do značné míry definována kvalitou  infrastruktury,  která  funguje  jako  páteř  hospodářství  a  umožňuje  rozvoj  podnikatelských  aktivit.  Kvalita  propojení  méně  vyspělých  regionů  s  ekonomickým  centrem významně posiluje možnosti růstu v  regionu,  stejně  jako  je  v  tomto  ohledu  důležitá i jejich fyzická vzdálenost. Moderní  vysoce  kvalitní  dopravní  infrastruktura  zajišťuje  mobilitu  osob  i  zboží,  která  představuje  nezbytný  předpoklad  pro  ekonomický  rozvoj  založený  na  výhodách  jednotného  vnitřního  trhu  EU.  Vymezení  toho, co tvoří infrastrukturu daného území,  závisí  na  kontextu  zkoumaného  problému,  neboť  v  obecné  rovině  lze  rozlišit  infrastrukturu na technickou a sociální. Mezi  technickou  infrastrukturu  jsou  obvykle  řazeny  dopravní,  energetické  a  telekomunikační  sítě.  Širší  definice  by  pak  přesahovala  do  témat  jako  je  vzdělanost,  zdravotnictví,  pohostinství  či  služby  poskytované v odvětví cestovního ruchu.  Z  hlediska  rozdělení  pilířů  konkurenceschopnosti  České  republiky  je  vhodné  soustředit  se  na  technickou  infrastrukturu,  protože  ostatní  témata  již  přesahují do dalších pilířů.    UMÍSTĚNÍ ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ    Podle  Global  Competitiveness  Report9   patří  infrastruktura  v  České  republice  mezi  evropský podprůměr. Až na 79. místě mezi  všemi hodnocenými státy je řazena ČR podle  kvality  silnic.  Celkově  je  podle  kvality  infrastruktury  na  48.  příčce,  mezi  zeměmi  jako Čína, Chorvatsko nebo Kuvajt,. V rámci  EU  je  řazena  na  19.  místo,  nejblíže  Řecka,  Irska a Itálie.                                                            9  World Economic Forum. The Global Competitiveness  Report 2009‐2010.Geneva: WEF 2009.    10    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       Hustota  silniční  infrastruktury  je  v  ČR  srovnatelná se západní Evropou, ale celková  délka  dálnic  na  rozlohu  a  kvalita  infrastruktury  je  výrazně  horší.10   Negativní  hodnocení se týká také rozsahu dopravních  komunikací pro nemotorová vozidla a vodní  cesty  jsou  tradičně  pro  dopravu  využívány  jen velice omezeně.    Hustota železnic je v České republice spolu s  Belgií  nejvyšší  v  Evropě,  ve  srovnání  se  západní  Evropou  jsou  slabou  stránkou  nedostatečně  rozvinuté  vysokorychlostní  železniční koridory.    Připojení  k   internetu  se  stalo    „silnicí    21.  století“,  pro  rozvoj  ekonomiky  má  stejný  význam,  jaký  v předchozích  stoletích  měla  budovaná dopravní infrastruktura) .  Většině  lidí  u  nás  zatím  nedochází,  že  stejně  jako  každá  vesnička  musí  být  dosažitelná  silnicí  aspoň  3.  třídy,  musí  také  být  dosažitelná  připojením k internetu (aspoň pomalým). Je  součástí  veřejné  služby  státu  toto  připojení  poskytnout.  Vysokorychlostní  připojení  k internetu    je  analogií  dálnice  –  a  v tomto  smyslu  je  možné  za  ně  platit  jako  za  nadstandardní  službu,  ale  zajištění  základního  připojení    zdarma  je  veřejnou  službou  a  má    pro  rozvoj  konkurenceschopnosti  stejný  význam  jako  existence silniční sítě základní kvality.    V posledních deseti letech se díky rozmachu  internetu  stalo  vysokorychlostní  připojení  významným  měřítkem  rozvinutosti  datové  infrastruktury. Podle statistiky OECD11 , která  sleduje  rozšíření  širokopásmového  internetu  se  Česká  republika  řadí  na  nelichotivé  22.  místo  se  17,2 %  populace,  která  má  doma  zřízené  připojení  (nejvyšší  hodnoty  vykazují  Dánsko  a  Nizozemí  s  37,2  resp. 35,8 %).                                                          10  Czech Republic: Transport  System Infrastructure.     11  OECD Broadband Portal  Srovnání v rámci „sedmadvacítky“    V kvalitě  infrastruktury  se  ze  zemí  EU‐27  nejlépe  umístnily  Německo,  Francie  (celosvětově  na  první  a  třetí  příčce)  a  s odstupem  Rakousko  (9.  místo).  Přesně  cílené a účelné státní výdaje na zkvalitnění  silniční a železniční sítě, letecké dopravy a  síťových služeb přinášejí ovoce i s ohledem  na dlouhodobou konkurenceschopnost dané  země.    AKTUÁLNÍ VÝVOJ V ČR    V  širším  „západoevropském“  kontextu  se  geografická poloha ČR jeví v rámci nových  členských  zemí  EU  jako  jednoznačně  nejvýhodnější. Kvalita propojení je zřetelně  nejvýznamnější  ve  vztahu  k  německým  regionům.  Význam  faktoru  sousedství  pro  ekonomický rozvoj ČR dokumentují údaje o  zahraničním  obchodu,  ukazující  v  roce  200812   60  %  podíl  čtyř  sousedních  zemí  na  exportu ČR do EU a více než 62 % podíl na  importu z EU. Sousední země také zaujímají  první  tři  místa  v  žebříčku  nejvýznamnějších  dovozců zboží z ČR. Na exportu ČR do těchto  zemí  nejvýznamněji  podílelo  Německo  (s  téměř  65  %  podílem),  následované  Slovenskem  (15  %),  Rakouskem  (11  %)  a  Polskem (9 %).  Regiony  s  vyššími  hodnotami  celkového  potenciálu  dostupnosti  mají  přístup  k  většímu  objemu  ekonomické  aktivity  v  daném  rozsahu  „efektivní“  vzdálenosti.  Z  makroekonomického  pohledu  jsou  proto  tyto  regiony  považovány  za  regiony   s relativně  výhodnou  pozicí  pro  další  ekonomický rozvoj.                                                          12   CzechTrade:  Zahraniční  obchod  ČR  v roce  2008.  Praha. 2009.  11    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       FAKTORY PRO SWOT ANALÝZU    Silné stránky:    Geografická  poloha  ČR  předurčuje  pro  roli  tranzitní  země.  Měla  by  této  příležitosti  využít  a  profitovat z kvalitní dopravní infrastruktury a intenzivního zapojení do přeshraničního obchodu s  energiemi.  Slabé stránky:    Hustota dopravních sítí v České republice je sice vysoká, ale problematická je jejich kvalita, resp.  nedostatečné pokrytí dálnicemi a vysokorychlostními železničními koridory.   Nedostatečné  rozšíření  datových  služeb  po  celém  území  státu;  omezená  dostupnost  vysokorychlostních  datových  služeb.  V  budoucnosti  by  mohlo  způsobit  zaostávání  ČR  v  přístupu  k informacím, trhům a ke vzdělání.  Příležitosti:   Zvýšení kvality dopravní infrastruktury – výstavbou nových tratí pro vysokorychlostní železnice a  dobudováním dálniční sítě, což přispěje k navýšení přepravních kapacit.   Prioritou v oblasti přenosových soustav je zlepšit propojení zejména s Německem a Rakouskem.   Zajištění  pokrytí  všech  obcí  dostupnými  datovými  službami  jako  součást  veřejné  služby;  aktivní  vytváření podmínek pro větší dostupnost vysokorychlostního internetu.   Zajištění  infomobility  v  dopravě  –  zavádění  moderních  technologií  pro  řízení  a  usměrňování  dopravy,  řešení  její  bezpečnosti  a  plynulosti  (ITS–  inteligentní  dopravní  systémy)  Hrozby:    Bez  investic  do  zkvalitnění  dopravní  infrastruktury  ČR  nebude  schopna  využít  geografické  dostupnosti hlavních exportních trhů.      3) MAKROEKONOMICKÁ STABILITA  ČÁST 1: FISKÁLNÍ POLITIKA    VÝZNAM FISKÁLNÍ POLITIKY PRO  KONKURENCESCHOPNOST EKONOMIKY    Zdravé  a  udržitelné  veřejné  finance  jsou  jedním  z pilířů  udržitelného  rozvoje  a  konkurenceschopné  ekonomiky.  Principem  fiskální  politiky  je  dosahování  rozpočtové  střídmosti a důsledné vymezení prioritních  výdajových  programů.  Zásadním  rysem  evropské  fiskální  politiky  je  realizace  veřejných  výdajových  rámců,  které  jsou  stanovovány  s  ohledem  na  makroekonomickou  stabilitu,  dlouhodobou  udržitelnost  veřejných  rozpočtů  a  na  požadavky fiskálního dohledu Evropské unie.     V  zemích  střední  a  východní  Evropy  je  v  současnosti  otázka  veřejných  rozpočtů  značně  ovlivněna  vztahy  s  Evropskou  unií,  případně  výhledem  vstupu  do  Evropské  měnové  unie.  Přijatelný  schodek  rozpočtů  vládních  institucí  (definovaný  jako  čisté  půjčky sektoru vládních institucí do výše tří  procent  HDP)  je  jedním  z  maastrichtských  kritérií  podmiňujících  vstup  země  do  eurozóny.    Podíl  vládního  dluhu  na  HDP  je  dalším  významným  ukazatelem  makroekonomické  rovnováhy  země.  Růst  vládního  dluhu  musí  být financován půjčkami z ostatních sektorů  ekonomiky  či  zahraničními  zdroji.  Úroky  a  splátky  závazků  vládního  dluhu  zvyšují  výdaje  běžných  rozpočtů  a  představují  zatížení  budoucích  generací  minulými  vládními  deficity.  Výše  vládního  dluhu  (maximálně  60  %  HDP)  je  rovněž  jedním  z  maastrichtských  konvergenčních  kritérií,  jehož splnění je podmínkou vstupu země do  eurozóny.  12    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       UMÍSTĚNÍ ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ    I přesto, že celková zadluženost ČR (29,8 %  HDP  v r.  2008)  je  stále  výrazně  nižší  než  např.  v Řecku  (97,6  %),  či  Itálii  (105,8  %),  propad  veřejných  financí  a  tempo  státního  zadlužovaní v průběhu nedávné konjunktury  je alarmující. Podle Eurostatu je ČR jedinou  zemí  v EU,  ve  které  se  v posledních  deseti  letech zvýšilo státní zadlužení o 100 %. Na  Maltě  se  ve  sledovaném  období  zvýšil  celkový  vládní  dluh  o    50  %  a  ve  Francii,  Kypru, Litvě a Portugalsku o přibližně 10 %.  Ostatní  členské  státy  využily  léta  hospodářského  růstu  ke snižování  vládního  dluhu.    Na  druhou  stranu,  zadluženost  domácností  na úrovni  27 % HDP je v ČR stále  relativně  nízká. Úspory domácností, které v roce 2008  dosáhly  výše  2,5  bilionu  korun,  výrazně  převyšovaly jejich celkové zadlužení (1 bilion  korun).  Pozitivní  je  i  struktura  dluhu,  hypotéky a úvěry na bydlení se 60 % mírně  převažují  nad  ostatními  spotřebitelskými  půjčkami.    Podle indexu světové konkurenceschopnosti  (Global  Competitiveness  Index)  se  ČR  v oblasti  makroekonomické  stability  umístnila na 43. místě ze 133 hodnocených  zemí.  Zatímco  inflace  patří  mezi  nejlépe  hodnocené  indikátory  v této  kategorii,  už  zmíněnou  dlouhodobou  neschopností  sestavit  vyrovnaný  rozpočet  a  rychle  se  zvyšující  celkovou  zadlužeností  země  se  řadíme mezi méně úspěšné ekonomiky.     Srovnání v rámci „sedmadvacítky“    Vzhledem  k relativně  nákladnému  sociálnímu systému většiny evropských zemí  se  nelze  divit,  že  v hodnocení  makroekonomické  stability  žebříčkům  vévodí země bohaté na nerostné suroviny –  Kuvajt a Brunej, následované Hong‐Kongem  a Koreou. V závěsu za nejlepší desítkou si z  EU‐27 vedou nejlépe Lucembursko, Finsko a  Dánsko.    FISKÁLNÍ POLITIKA ČR    Pravidla  fiskální  politiky  ČR  vyplývají  z potřeby zajistit dlouhodobou udržitelnost  veřejných rozpočtů bez negativního dopadu  na  hospodářský  růst.  Návrh  státního  rozpočtu  vychází  z  částky  střednědobého  výdajového  rámce  stanoveného  na  tentýž  rok.  Výdajové  rámce  pro  další  období  by  měly  předpokládat,  že  nárůst  výdajů  veřejných rozpočtů bude pomalejší než růst  HDP – tedy jejich relativní pokles.     Na  úrovni  Evropské  unie  přistoupila  ČR  na  pravidla  fiskální  disciplíny,  limitující  výši  hrubého  zadlužení  a  výši  deficitů  veřejných  rozpočtů 60 %, resp. třemi procenty HDP. Ve  svém  Konvergenčním  programu  se  ČR  zavázala  dosáhnout  méně  než  3  %  deficitu  veřejných  rozpočtů  a  přiblížit  se  ke  střednědobě  vyrovnanému  či  přebytkovému  hospodaření  veřejných  rozpočtů,  jak  je  implikováno  Paktem  stability  a  růstu.  I  přes  uvedené  principy  fiskální politiky se schodek veřejných financí  v ČR  od  roku  1996  (až  na  několik  výjimek,  zejména  v letech  2004  a  2005)  pravidelně  zvyšuje. Vlivem hospodářské krize se od roku  2008 výhledově zhoršila schopnost ČR snížit  zadluženost vládního sektoru.    Vzhledem  k demografickému  vývoji  a  očekávanému  imigračnímu  přírůstku  je  ČR  jednou  z členských  zemí  EU,  která  bude  nejvíce  zasažena  procesem  stárnutí  populace.  Bez  implementace  rozsáhlých  reforem v oblasti penzijního a zdravotního  systému  bude  nutné  dosáhnout  výrazných  přebytků  veřejných  rozpočtů  pro  krytí  budoucích  závazků  plynoucích  ze  stárnutí  populace.     13    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       FAKTORY PRO SWOT ANALÝZU    Silné stránky   Celkové zadlužení v poměru k HDP je nižší než je průměr v EU.  Slabé stránky:    Nízká efektivita hospodaření na všech úrovních státní správy.   Příležitosti:   Volba a realizace takových prorůstových opatření, která budou mít dlouhodobě pozitivní dopady  na  veřejné  rozpočty  (investice  do  vzdělání,  zdravotní  prevence,  vědy,  vývoje,  inovací,  datové  infrastruktury; zvýšení míry investic).  Hrozby:   Tempo zvyšování státního dluhu.   Nevyhnutelnost  (s ohledem  na  udržitelnost  fiskální  rovnováhy)  realizace  reformy  penzijního  a  zdravotního systému, resp. začít se připravovat na fiskální důsledky očekávaného demografického  vývoje.      ČÁST 2: MONETÁRNÍ POLITIKA    VÝZNAM MONETÁRNÍ POLITIKY PRO  KONKURENCESCHOPNOST EKONOMIKY    Stabilní  a  nízká  cenová  hladina  je  jedním  z  předpokladů  pro  hospodářský  růst  země.  Jedním  z  nejdůležitějších  aspektů  pro  úspěšné  provádění  monetární  politiky  a  dosažení jejích cílů je nezávislost a kredibilita  centrální  banky.  Je  prokázána  přímá  vazba  mezi  mírou  nezávislosti  centrální  banky  a  cenovou  stabilitou  v  zemi.  Průhledná  a  předvídatelná  politika  centrální  banky  vytváří  vhodné  prostředí  pro  ekonomický  růst,  usnadňuje  rozhodování  ekonomických  subjektů  o  alokaci  zdrojů  a  tím  pozitivně  ovlivňuje  konkurenceschopnost  ekonomiky.  Většina  vyspělých  zemí  si  za  cíl  své  monetární  politiky  volí  právě  dosažení  stability  cenové  hladiny.  Jak  uvádí  ČNB:  „Udržení  nízkoinflačního  prostředí  v  ekonomice  je  trvalým  příspěvkem  centrální  banky  k  vytváření  podmínek  pro  udržitelný  hospodářský růst.“    UMÍSTĚNÍ ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ    Navzdory  relativně  nízké  inflaci,  nízkým  úrokovým sazbám a plně konvertibilní měně  prokazuje  český  bankovní  sektor  nízkou  úroveň  konkurenčního  prostředí,  kromě  standardně  vysokých  poplatků,  i  4,6  %  rozdílem  mezi  výší  průměrného  úroku  a  průměrného  vkladu,  který  řadí  ČR  na  54.  místo  v žebříčku  Global  Competitiveness  Index13 ,  na  úroveň  Panamy  na  53.  místě  a  Tuniska  na  55.  místě.  Není  bez  zajímavosti,  že makroekonomická stabilita a vysoce tržní  prostředí  v bankovním  sektoru  umožňuje  nejkonkurenceschopnějším  světovým  ekonomikám  (Finsko,  USA,  Norsko,  Japonsko, Lucembursko a Německo) úrokový  diferenciál 1‐2 % mezi poskytovanými úvěry  a bankovními vklady.     MONETÁRNÍ POLITIKA ČR    Situace  v  ČR  byla  na  počátku  transformačního  procesu  charakteristická  relativní  makroekonomickou  stabilitou.  Nízká  inflace14   spojená  s  ekonomickým  růstem  především  v letech  2002  až  2007  je  označována  jako  „zlatá  éra“  české  ekonomiky.  Hlavním  cílem  ČNB  v devadesátých letech bylo dosažení stability                                                          13 World Economic Forum. The Global  Competitiveness Report 2009‐2010. Geneva: WEF  2009.  14   Inflační  tlaky  v  České  republice  jsou  z  dlouhodobého  hlediska  tlumeny  posilujícím  kurzem  české koruny vůči euru.  14    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       měny  zafixováním  jejího  kurzu.  Současné  řízení  peněžní  zásoby  a  fixního  měnového  kurzu se však s postupem času ukázalo jako  problematické.  Spekulativní  útok  na  českou  korunu v roce 1997 nezbytně vedl k opuštění  fixního kurzu a zavedení řízeného floatingu.    ČNB  dnes  provádí  monetární  politiku  v  režimu flexibilního inflačního cílení15 . Vývoj                                                           15  Od ledna 2006 stanovila ČNB úroveň inflačního cíle  ve výši 3 % meziročního relativního přírůstku indexu  spotřebitelských cen.   inflace  se  dle  zvolené  strategie  nemá  odchylovat  od  stanoveného  cíle  o  více  než  jeden  procentní  bod  nad  nebo  pod  úrovni  cíle.  Platnost  inflačního  cíle  byla  stanovena  až  do  očekávaného  připojení  k eurozóně,  resp. do roku 2010. Uvedený přístup má vést  ke  zvýšení  kredibility  provádění  měnové  politiky, přispět k makroekonomické stabilitě  a  vytvářet  tím  vhodnější  podmínky  pro  rychlý  a  udržitelný  hospodářský  růst. FAKTORY PRO SWOT ANALÝZU    Silné stránky:    Odolnost  vůči  problému  importované  inflace  díky  posilující  koruně.  Nedojde‐li  ke  skokovému  růstu cen komodit a energií, lze předpokládat udržení stabilní cenové hladiny.   Slabé stránky:    Volatilita  kurzu  koruny  působí  v proexportní  ekonomice  nepříznivě  na  schopnost  vývozců  plánovat v delším horizontu.    Zajišťovací měnové obchody zvyšují firmám transakční náklady a znevýhodňují je v mezinárodní  konkurenci.  Příležitosti:    Možná  změna  monetární  politiky  ČNB  (tj.  režimu  inflačního  cílení).  Uvolnění  „podvazujícího“  měnového režimu má výrazný potenciál podpořit ekonomický růst.  Hrozby:    Očekávané nepřijetí eura do roku 2015 by se mohlo negativně projevit na konkurenceschopnosti  českých  vývozců  (promítnutí  transakčních  nákladů  do  cen  zboží/služeb,  resp.  v případě  příliš  rychlého posilování koruny ztráta komparativní výhody relativně nízkých mzdových nákladů).   Vstup do eurozóny na druhou stranu omezí manévrovací schopnosti ČNB.   Velký  podíl  zahraničního  obchodu  na  HDP  zvyšuje  obchodní  a  ekonomickou  nerovnováhu  a  exponovanost vůči zahraničí.    15    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       4) ZDRAVÍ  VÝZNAM ZDRAVÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST    Vysoká  úroveň  zdraví  představuje  nezbytný  předpoklad  pro  každou  společnost  a  tato  hodnota  se  promítá  nejen  do  soukromého,  ale také do ekonomického života všech lidí.  Dobré  zdraví  je  také  jedním  z  nejdůležitějších  měřítek  životní  úrovně,  které  má  vypovídací  hodnotu  o  kvalitě  života dané populace. Po fázi demografické  revoluce,  kterou  evropské  společnosti  prodělaly koncem 19. a začátkem 20. století,  je pro ni typická vysoká naděje na dožití, ale  také  vysoký  průměrný  věk  v  důsledku  stárnutí  populace.  Pro  konkurenceschopnost  státu  je  velice  důležité,  aby  i  starší  lidé  byli  zdravotně  v  pořádku  a  mohli  tak  vydržet  déle  ekonomicky aktivní.   V zakládajících zemích ES‐6 se za posledních  40  let  soukromé  a  veřejné  výdaje  na  zdravotnictví  v poměru  k  HDP  více  než  zdvojnásobily (4,9 % ‐ 10,2 %).16  Růst výdajů  byl přitom vyšší než růst HDP. V budoucnu se  bude  navíc  tento  trend  pravděpodobně  posilovat. V ČR výdaje na zdravotní péči tvoří  7,12% HDP (údaj za rok 2008).17   Výdaje  jsou  tedy  nižší  než  je  průměr  OECD  (8,9%).  ČR  je  rovněž  pod  úrovní  OECD  ve  výdajích  na  zdravotnictví  na  osobu  v ČR  to  bylo v roce 2007 1626 USD, Průměr v OECD  je 2964 USD.18   V důsledku  kvality  zdravotnictví  roste  i  kvalita  života  a  jeho  délka.19   Nejdéle  žijí  občané bohatých ekonomicky prosperujících  zemí.  Očekávaná  délka  života  v ČR  trvale  roste (76,81)20 , přesto je stále na nižší úrovni  než ve vyspělých státech ‐ očekávaná délka  dožití  je  nejvyšší  ve  Francii  (80,87  let),                                                          16  Financial Times, Health, Issue One, March 26, 2009.  17  Zdravotnická ročenka ČR 2008, UZIS.  18   OECD  Health  Data  2009.  How  Does  the  Czech  Republic Compare, s. 2.  19   Blíže  například:  Steinmetzová,  D.:  Bariéry  konkurenceschopnosti,  2008,  http://ces.vse.cz/wp‐ content/bariery_konkurenceschopnosti_web.pdf.  20  CIA World Factbook Estimates, 2009.  Švédsku  (80,74).  Průměrná  délka  života  u  mužů je 74,0 a u žen 80,1.21     UMÍSTĚNÍ ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ    Mezinárodní  hodnocení  zdraví  populace  jednotlivých států obvykle používají kritéria,  která  odpovídají  spíše  situaci  v  rozvojových  zemích.  Podle  Global  Competitiveness  Report  2009/2010  patří  mezi  tato  kritéria  např.  úmrtnost  kojenců,  dopady  malárie,  výskyt  HIV/AIDS,  očekávaná  délka  života  či  tuberkulózy. Ve všech těchto kritériích patří  Česká  republika  mezi  státy  s  výbornými  výsledky. V GCR 2009‐2010 se umístila ČR na  33. místě v kvalitě zdraví ( z celkového počtu  133  zemí).  V počtu  úmrtí  kojenců  ČR  patří  mezi  světovou  špičku  (3.  místo).  V očekávané  délce  života  ČR  obsadila  37.  pozici.22   Pokud se ovšem zajímáme o zdravotní stav  populace  z  důvodu  výzkumu  konkurenceschopnosti,  je  vhodnější  vybrat  takové  ukazatele,  které  odpovídají  problémům  evropských  zemí  se  stárnoucí  populací a klesajícím počtem obyvatel. Mezi  civilizační  choroby  související  s  životním  stylem  bývá  řazena  nadváha  (či  obezita),  stejně  jako  cukrovka,  duševní  nemoci,  částečně  také  alergie.  V ČR    jsou  hlavní  aktuální  zdravotní  problémy  podobné  jako  v ostatních  průmyslových  státech.  Jsou  to  chronické nemoci, zejména kardiovaskulární,  zhoubné  nádory,  zmiňovaná  cukrovka  a  dýchací choroby.23   Podle zdravotního stavu se řadí Češi na 17.  místo  v  celé  EU  a  dlouhodobou  léčbu  podstupuje  32 %  populace,  2.  v  celkovém  pořadí.24   Svoji  váhu  označilo  za  příliš                                                          21 Zdravotnická ročenka ČR 2008, UZIS.  22 World Economic Forum. The Global Competitiveness  Report 2009‐2010. Geneva: WEF. 2009, s. 14.  23 Aktualizace  Strategie  udržitelného  rozvoje  –  podklad pro veřejnou diskusi, 14.4.2009, s. 14.  24  EUROSTAT, Special Eurobarometer 272e, 283  Health and long‐term care.  16    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       vysokou  33 %  lidí,  (8.  od  konce  v  EU),  nicméně vůbec nejnižší podíl obyvatelstva v  celé EU se domnívá, že by měl stát nabádat k  lepší  životosprávě.25   Špatná  strava  a  nedostatek  cvičení  patří  mezi  hlavní  příčiny  zbytečných  úmrtí  v Evropě,  přitom  léčba  obezity  zapříčiňuje  až  8%  nákladů  na  zdravotní péči.26  Zároveň nikdy nebo téměř  nikdy necvičí 40 % populace, 3. nejvyšší podíl  v  EU  (průměrně  24  %).  Česká  republika  je  také v rámci EU‐27 na 7. místě podle podílu  kuřáků v populaci.    Srovnání v rámci „sedmadvacítky“    Kvalitní zdravotní péče je tradičně doménou  nejvyspělejších  evropských  zemí,  proto  nepřekvapí, že v indexu GCR obsadily vrchní  patra Finsko, (Island), Belgie a Dánsko.    AKTUÁLNÍ VÝVOJ V ČR    V  ČR  představují  výdaje  na  zdravotnictví  k  HDP  poměrně  menší  položku  než  v  zemích  západní  Evropy,  jsou  ovšem  vyšší  než  v  ostatních  zemích  v  regionu.  V roce  2008  tvořily  podle  statistiků 7,12%,  nižší  byly  jen  v Turecku  a  Polsku.  S ČR  srovnatelné  byly  Korea,  Slovensko  a  Irsko.  Veřejný  sektor  je  hlavním zdrojem financování v ČR (85,2% za  rok 2007). Ze zemí OECD je na druhé příčce  za Lucemburskem. V tomto roce činí veřejné  výdaje,  tzn.  výdaje  veřejných  rozpočtů  a  výdaje  systému  veřejného  zdravotního  pojištění,  220  mld.  Kč.27   Nad  tento  rámec  přicházejí  do  zdravotnictví  peníze  přímo  z kapes pacientů (poplatky, doplatky za léky  atd.).  Systém  zdravotnictví  vykazuje  dlouhodobě  nízkou  transparenci  a  dlouhé  čekací lhůty, neexistuje spolehlivý zdroj dat                                                          25  EUROSTAT, Special Eurobarometer 246, Health and  Food.  26   Obesity  epidemic:  Markos  Kyprianou  pledges  action  as  data  shows  more  children  overveight,  15.3.2005  27  2/3 tvoří odvody zaměstnanců z mezd, ¼ dodá erár  za státní pojištěnce a okolo 5% posílají živnostníci.  k  měření  kvality  a  výkonnosti  jednotlivých  zdravotnických  zařízení.  Systém  zdravotnictví se stal v posledních letech silně  politizovaným tématem, což vede paradoxně  ke  snížení  pravděpodobnosti  výrazných  reforem.  OECD  přitom  ve  svých  doporučeních  v Ekonomickém přehledu pro ČR v roce 2008  doporučila  např.  větší  spoluúčast  pacientů  na  zdravotnictví,  a  to  i  z důvodu  stárnutí  společnosti.  Pro  zajištění  fiskální  udržitelnosti  je  nezbytné,  aby  se  zdravotnictví  bylo  schopno  vypořádat  se  stárnutím populace. 31                                                           28 World  Economic  Forum.  The  Global  Competitiveness  Report  2009  –  2010.Geneva:  WEF   2009.  29   Viz.  doporučení  OECD,  Czech  Economic  Review,  2008 o nutnosti reforem ve zdravotnictví.  30   Růst  obezity  je  patrný  ve  všech  členských  zemích  OECD. V ČR je obezita u dospělých 17%. Průměr OECD  je přitom 15%.  31  Ekonomický přehled České republiky 2008.  FAKTORY PRO SWOT ANALÝZU  Silné stránky:   Kvalita  zdravotní  péče  v ČR  je  celkově  oproti  Evropě  nadprůměrná,  technické  vybavení  je  na  vysoké úrovni a péče je celkově kvalitní.28   Slabé stránky:   Zdravotní  systém  není  připraven  pro  budoucí  výzvy  léčeni  chronických  onemocnění    a  nesoběstačnosti stárnoucí populace.   Ekonomická  efektivita  zdravotnického  systému  je  nedostatečná  a  projevuje  se  plýtváním  veřejnými zdroji.29   Příležitosti:   Ve společnosti by mohlo byt posíleno povědomí  o zdravém způsobu života a podpořeny správné  stravovací návyky.   Nevyužité kapacity lze poskytnout zahraničnim  klientum v rámci volného pohybu služeb EU.  Hrozby:    Stoupá  podíl  lidí  s nadváhou30   (především  v mladší generaci).   Lide nejsou ochotni se finančně podílet na  hrazeni zdravotních služeb.    17    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       5) KVALIFIKACE    Vysoce kvalifikovaná pracovní síla, která je  schopna  pružně  reagovat  na  rychle  se  měnící  prostředí,  je  předpokladem  správného fungování ekonomiky v dnešním  globalizovaném  světě.  V oblasti  vzdělání  a  kvalifikace  jsou  klíčovými  oblastmi  vzdělanostní  struktura  (podíl  středoškolsky  a vysokoškolsky vzdělané populace), kvalita  vzdělávacího  systému  a  vzdělávání  zaměstnanců.    UMÍSTĚNÍ ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ    Vzdělanostní struktura  ČR  má  oproti  ostatním  státům  EU  vysoký  podíl  populace,  která  dosáhla  alespoň  středoškolského  vzdělání.  V roce  2007  to  bylo přibližně 91 % populace ve věku od 25  do  64  let.32   Vysoký  podíl  populace  se  středním  vzděláním  je  nicméně  spojen  s nízkým  podílem  vysokoškolsky  vzdělaného  obyvatelstva.  V roce  2007  to  bylo  pouhých  14  %  oproti  24  %  v zemích  EU.33  V posledních deseti letech ale dochází  k převratné  kvantitativní  expanzi  v sektoru  vysokého školství. Počet zapsaných studentů  v sektoru  terciárního  vzdělávání  se  zvýšil  o  více než 90 % . Došlo i k expanzi počtu škol.  V  akademickém  roce  2009/10  má  Česká  republika  74  vysokých  škol  –  26  veřejných,  46 soukromých a 2 státní. 28 vysokých škol  je univerzitního typu (24 veřejných, 2 státní  a 2 soukromé), 46 je neuniverzitního typu (2  veřejné a 44 soukromých).  V akademickém  roce  2009/2010  dosáhl  podíl studentů zapsaných na vysoké školy ke  generaci devatenáctiletých 76%; při zahrnutí  vyššího  odborného  vzdělávání,  které  je  v České  republice  součástí  terciárního  vzdělávání, byl tento poměr dokonce 84 %.   Přibližně  polovinu  z nich  představují  čerství                                                          32  Centrum ekonomických studií VŠEM. Ročenka  konkurenceschopnosti České republiky. Praha: Linde.  2009. s. 253.  33  Tamtéž s. 254.  maturanti  středních  škol,  další  přibližně  třetinu  představují  uchazeči  1‐2  roky  po  maturitě.34   Další  nárůst  podílu  generace  mladých lidí ve věku  18‐21 let nastupujících  do  terciárního  vzdělávání  by  bez  další  strukturace  systému  terciárního  vzdělávání  byl na úkor kvality systému. Současně však v  období  příštích  pěti  let  v důsledku  demografického vývoje dojde k absolutnímu  poklesu  počtu  mladých  lidí  v této  věkové  skupině  až  o  čtvrtinu.  Bez  zvýšení  počtu  studentů  v rámci  celoživotního  vzdělávání  bude  ohrožena  životaschopnost  části  vysokých škol.  Vzhledem k projektovanému  vývoji  počtu  absolventů  v následujících  pěti  letech  je  tedy  nutno  posílit  vzdělanostní  mobilitu.    Kvalita vzdělávacího systému  V žebříčku  světové  konkurenceschopnosti  sestaveném  Světovým  ekonomickým  fórem35   dosahuje  ČR  vynikajících  výsledků  v přírodovědných  a  matematických  dovednostech  (10.  místo  ze  133  hodnocených  zemí).  Podle  mezinárodního  výzkumu gramotnosti patnáctileté populace  (PISA)36   čeští  žáci  v oblasti  matematiky  a  přírodovědy  excelují  především  v oblasti  aplikace  získaných  vědomostí.  Při  identifikaci  přírodovědných  problémů  nebo  použití  vědeckých  důkazů  je  jejich  výkon  výrazně  slabší.  Zcela  podprůměrných  výsledků  dosahují  čeští  žáci  v  oblasti  čtenářské  gramotnosti  –  přestože  oplývají  mnoha  znalostmi,  chybí  jim  schopnost  pracovat  kreativním  způsobem  s textem,  která  je  předpokladem  úspěšnosti  v dalším  studiu.  Nicméně  výsledky  mezinárodního                                                          34  Ústav pro informace ve vzdělávání. Databáze  pro  Statistickou ročenku školství 2009.  35  World Economic Forum. The Global  Competitiveness Report 2009‐2010. Geneva: WEF.  2009.  36  PISA. Science Competencies for Tomorrow's World.  2006. (online text)  18    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       projektu  TIMSS  srovnávajícího  znalosti  matematiky a přírodních věd u devítiletých a  třináctiletých  žáků  ukazují,  že  mezi  roky  1995 a 2007  se čeští žáci 4. tříd statisticky  významně  zhoršili  v obou  předmětech.  V  V matematice  jde  o  největší  zhoršení  ze  všech  zemí,  které  se  do  projektu  zapojily  v obou  letech,  v přírodních  vědách  o  druhé  nejhorší  zhoršení  po  Norsku.  V matematice  zaznamenala nadto Česká republika největší  úbytek žáků s výborným výsledkem ze všech  srovnávaných zemí.  (Souhrnně obsadili čeští  žáci  4.  tříd  v TIMSS  2007  22.  místo  z 59  v matematice a 17. v přírodních vědách.)37     Tyto  nedostatky  by  měla  vyřešit  kurikulární  reforma  zaměřená  na  rozvoj  klíčových  kompetencí a vědeckou výchovu. Cílem této  reformy  je  zavést  průřezově  do  všech  vyučovaných  předmětů  takové  metody,  které  naučí  žáky  lépe  samostatně  analyzovat  problém,  vyvozovat  adekvátní  závěry,  kreativně  řešit  situace,  apod.  Vysokou  prioritou  je  zvyšování  kvality  vzdělávání  a  důraz  na  kvalitu  na  všech  stupních vzdělávacího systému.    Dosavadní  převažující  orientaci  na  vstupy  (zdroje)  musí  nahradit  orientace  na  hodnocení  výsledků  vzdělávacího  systému  ve  smyslu  rozvinutých  schopností.  Východiskem změn systému bude analýza a  následná  optimalizace  systému  financování  školství, aby stát měl v rukou účinné nástroje  motivace k modernizaci vzdělávání, tlaku na  kvalitu  a  na  inkluzivitu.  Systém  vzdělávání  musí  fungovat  tak,  aby  každému  člověku  umožnil  co  nejvíce  se  přiblížit  svému  potenciálu.  Jedná  se  o  podporu  integrace  všech  vrstev  obyvatelstva  do  aktuálních  trendů  moderní  společnosti  a  především  vzdělávání  starších  skupin  obyvatelstva  v oblastech  moderních  ICT.  To  je  do  budoucnosti  podmínkou  jak                                                          37   Ústav  pro  informace  ve  vzdělávání.  TIMSS  2007:  Obstojí  čeští  žáci  v mezinárodní  konkurenci?  Praha  2008  konkurenceschopnosti  ekonomiky,  tak  zaměstnatelnosti  lidí,  a  tak  sociální  soudržnosti společnosti.  Transformace  vysokých  škol  tak,  aby  co  nejlépe  podporovaly  potřeby  společnosti  a  pracovního trhu 21. století bude vyžadovat:  a)  diferenciaci  na  vysoké  školy  praktické,  vzdělávací  a  na  výzkumné  univerzity,  b)  internacionalizaci  systému  i  institucí  (větší  zapojení  do  mezinárodní  mobility  ve  vzdělávání,  do  budovaného  Evropského  prostoru  terciárního  vzdělávání,  včetně  společných  magisterských  a  doktorských  programů  ,  a  do  Evropského prostoru výzkumu),  c)  tlak  na  kvalitu  (prostřednictvím  akreditací,  re‐akreditací  i  financování),  d)  odpovědnost  akademických  institucí  za  výsledky,  transparentnost  a  otevřenost,  e)  diverzifikaci  zdrojů  a  forem  financování.  Vzdělávání jako celoživotní proces  Mezi  předpoklady  pro  udržení  konkurenceschopnosti  v ČR  i  úspěchu  jednotlivce v současné fázi globalizace patří  vzdělávání jako celoživotní proces. Tomu se  musí  přizpůsobit  vzdělávací  soustava,  především  střední  a  vysoké  školy,  ale  i  podnikové  vzdělávání.  V roce  2005  vzdělávalo  své  zaměstnance  72  %  českých  podniků, což bylo více než průměr EU (60 %),  ale  méně  než  např.  ve  Velké  Británii,  kde  bylo  vzdělávání  realizováno  v 90  %  podniků.38   Angažovanost  podniků  ve  vzdělávání  zaměstnanců  je  do  určité  míry  ovlivněna  státem  skrze  jeho  politiku  a                                                          38   Centrum  ekonomických  studií  VŠEM.  Ročenka  konkurenceschopnosti  České  republiky  2007‐2008.  Praha: Linde. 2009. s. 311.  19    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       legislativu.  Zatímco  v EU  opatření  státní  politiky ovlivňují rozhodování 36 % podniků,  v ČR  tento  průměr  činí  pouze  21  %  podniků.39   ČR  tak  zaostává  za  využíváním  opatření,  jako  jsou  finanční  podpora  podnikového  vzdělávání,  daňové  úlevy,  zabezpečení kvality školitelů apod.  AKTUÁLNÍ VÝVOJ  Současný  systém  českého  základního  a  středního  školství  ještě  plně  neodráží  postavení vysoce otevřené české ekonomiky  v globální  ekonomice  a  společnosti.  Zaměření  na  otevřenost  vůči  světu,  na  výsledek ve smyslu rozvinutých kompetencí,  na minimalizaci elitářství (větší inkluzi) a na  mobilitu  ve  vzdělávání  musí  být  urychleno.   Z hlediska  základního  a  středního  školství  stojí před ČR jako priorita zavedení orientace  na  zjišťování  srovnatelných  výsledků  na  základních  školách,  zavedení  státních  maturit  na  středních  školách,  reforma  vysokých  škol  s učitelskými  obory,  včetně  jejich  otevření  vlivům  ze  světa,  a  důsledné  zapojení  středních  škol  do  naplňování  Strategie celoživotního učení.    Terciární  vzdělávání  vyžaduje  vyšší  diferenciaci  škol.  Nadpoloviční  většina  absolventů  by  měla  opouštět  vysoké  školy  po  ukončení  bakalářského  stupně  s tím,  že  při  něm  získají  kompetence,  se  kterými  budou  snadno  zaměstnatelní.  Jen  30‐40  %  studentů  by  mělo  studovat  v magisterských  programech  a  do  10  %  v programech  doktorských.  Vysoké  školství  také  vyžaduje  větší tlak na kvalitu, na internacionalizaci, na  diverzifikaci  zdrojů  financování  a  na  užší  propojení univerzitního vzdělávání s vědou a  výzkumem a podniky.    Dramaticky  klesá  zájem  o  technicky  a  přírodovědně zaměřené obory jak na úrovni  středního,  tak  terciárního  vzdělávání.                                                          39  Tamtéž s. 313.  Zároveň  by  bylo  potřeba  rozšířit  nabídku  studijních  programů  zejména  v  oblastech  kosmického a leteckého průmyslu, na úrovni  vysokoškolské  dosud  neexistuje  žádný  specifický  studijní  program  zaměřený  na  kosmonautiku.     Zvyšující  se  podíl  starší  věkové  skupiny  způsobený  poklesem  porodnosti,  delším  setrváním  mladých  lidí  ve  vzdělávacím  systému  a  prodlužováním  lidského  věku  se  projevuje v celé EU, v ČR je však výraznější.  Pro  moderní  a  konkurenceschopnou  ekonomiku  je  nezbytné  zapojit  starší  populaci do dalšího vzdělávání a motivovat  starší generaci k setrvání na pracovním trhu  prostřednictvím  rozšíření  možnosti  flexibilních pracovních úvazků.    Vzhledem  k tomu,  že  se  terciární  vzdělání  hradí  z veřejných  prostředků,  je  nutné,  aby  kapacity  vysokých  škol  do  určité  míry  korespondovaly  s možnostmi  uplatnění  absolventů  na  trhu  práce.  Produkce  vysokoškoláků, kteří nemají šanci uplatnit se  ve  svém  oboru  je  plýtváním  veřejnými  prostředky. V tomto ohledu by bylo vhodné  zvážit  zavedení  školného,  které  by  mimo  jiné  vedlo  k zodpovědnějšímu  přístupu  při  volbě studovaného oboru.    Srovnání v rámci „sedmadvacítky“    Pro kvalifikace a vyšší vzdělání se potvrzuje  podobný  trend  jako  v ostatních  oblastech  sociální  vyspělosti,  resp.  konkurenceschopnosti  –  první  tři  místa  celosvětově  i  v rámci  EU‐27  patří  přesvědčivě  Skandinávii  v pořadí  Finsko,  Dánsko a Švédsko. Mezi sledované ukazatele  patří  kvalita  vzdělávacího  systému,  počet  uchazečů/absolventů  středních  a  vysokých  škol, kvalita matematického, manažerského  a  vědeckého  vzdělání,  úroveň  následného  vzdělávání  akademického  sboru,  internetového přístupu na školách atp.    20    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009         6) EFEKTIVITA TRHU PRÁCE  VÝZNAM EFEKTIVITY TRHU PRÁCE PRO  KONKURENCESCHOPNOST EKONOMIKY    Efektivní  fungování  trhu  práce  je  jedním  ze  základních  předpokladů  pro  schopnost  ekonomiky  dosahovat  dlouhodobého  hospodářského růstu. Z pohledu nabídkové  strany  trhu  práce  a  konkurenceschopnosti  ekonomiky  jsou  dvěma  klíčovými  faktory  vzdělanostní struktura a mobilita trhu práce.  Pouze  vzdělaná  a  mobilní  pracovní  síla  může  pozitivním  způsobem  ovlivnit  hospodářský  růst  dané  země.  Poptávka  po  práci  je  pak  závislá  především  na  produktivitě  práce,  pracovních  nákladech  (včetně zdanění práce), struktuře ekonomiky  nebo míře regulace pracovního trhu. Celková  funkčnost  či  flexibilita  pracovního  trhu  je  pak z velké části dána jeho institucionálním  rámcem.  Přílišná  legislativní  ochrana  je  zdrojem  nízké  flexibility  na  trhu  práce,  kdy  zaměstnavatelé  z  obavy  před  vzniklými  náklady  v  případě  rušení  pracovního  místa  snižují  dynamiku  tvorby  nových  pracovních  míst. Přílišná ochrana pracovních míst vede k  situaci,  kdy  na  sebe  firmy  nejsou  ochotny  brát  rizika  spojená  s  novými  a  neznámými  projekty.    UMÍSTĚNÍ ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ    V  indexu  světové  konkurenceschopnosti  Global  Competitiveness  Index,40   zaujímá  ČR  v oblasti  efektivity  trhů  20.  místo  (ze  133  hodnocených  zemí).  Nejpozitivněji  hodnoceným  ukazatelem  je  vazba  mezi  růstem  produktivity  a  mzdy  (14.  místo),  nejhůře hodnocené jsou praktiky najímání a  propouštění (104. místo).41   Ročenka  české  konkurenceschopnosti42   ke  zhodnocení  efektivity  trhu  práce  v EU‐27  použila  sedm  ukazatelů  vybraných  podkapitol  ze  šetření  WEF.  První  skupina  ukazatelů  se  vztahuje  k pružnosti  a                                                          40  World Economic Forum. The Global  Competitiveness Report 2009‐2010. Geneva: WEF.  2009.  41  World Economic Forum. The Global  Competitiveness Report 2009‐2010. Geneva: WEF.  2009.  42  Centrum ekonomických studií VŠEM. Ročenka  konkurenceschopnosti České republiky 2007‐2008.  Praha: Linde. 2009. s. 131.  FAKTORY PRO SWOT ANALÝZU:  Silné stránky:   Ve  vybraných  oborech  (matematické  a  přírodovědní  dovednosti)  vykazuje  Dobré  výsledky  vzdělávacího  systému  ČR  v oblasti  přírodních  věd  (ale  zhoršující  se  trend)  a  informačních  a  technologických dovedností.  Slabé stránky:   Klesající úroveň kompetencí žáků základních škol vyplývající z mezinárodních šetření.   Relativně  nízká  inkluzivita  v porovnání  se  zeměmi  EU‐15;  systém  dosud  není  nastaven  a  motivován tak, aby  každému žákovi a studentovi pomáhal, aby dosáhl co nejvýše.    Pomalu se rozvíjející IT infrastruktura.   Příležitosti:   Otevření světu, vyšší zapojení do mobility ve vzdělávání.   Tlak  na  diferenciaci  a  strukturování  vysokých  škol  (cestou  akreditací,  zaměřením  na  kvalitu  a  financováním). Užší propojení podniků, vědy, výzkumu a vzdělávání a výuky.   Expanze programů celoživotního vzdělávání.  Hrozby:   Demografická křivka ohrozí životaschopnost vysokých škol v dnešní struktuře.   Nízký zájem o přírodní a technické obory zvýší závislost na dovozu pracovní síly.   Systém regionálního školství bez významné změny ztratí schopnost udržovat krok s potřebami  ekonomiky 21. Století, a tím i potřebami pracovního trhu a vysokých škol.  21    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       efektivnosti  pracovních  trhů  a  zahrnuje  následující  ukazatele:  úroveň  spolupráce  mezi  zaměstnanci  a  zaměstnavateli,  pružnost  mzdové  politiky,  hodnocení  praxe  při  přijímání  a  propouštění  zaměstnanců  a  výše  nemzdových  nákladů.  Druhá  skupina  ukazatelů  je  zaměřena  na  efektivní  využití  talentů a vypovídá o vztahu mezi výkonností  a  odměnou  –  tj.  vazba  mezi  růstem  produktivity  a  mzdy,  dále  důvěru  managementu  v  talenty  a  odliv  mozků,  neboli  odchod  vysoce  talentovaných  a  kvalifikovaných jedinců do zahraničí, který je  důsledkem narušení vztahů mezi výkonností  a  odměnou.  Takové  narušení  oslabuje  pobídky  k  růstu  produktivity  v  ekonomice.  ČR se na základě srovnání těchto ukazatelů  dostala mezi nejúspěšnější nově přistupující  členské státy, ale předstihla také podstatnou  část členských zemí E‐15.    Srovnání v rámci „sedmadvacítky“    V efektivitě,  tj.  flexibilitě  trhů  práce  se  (vzhledem  k  tradičnímu  důrazu  kladenému  na  práva  zaměstnanců)  většina  zemí  EU‐27  nemůže  srovnávat  s těmi  nejlepšími  (nejkonkurenceschopnějšími),  tj.  Spojenými  státy,  Singapurem,  Švýcarskem  a  Hong‐ Kongem.  Do  širší  světové  špičky  se  vejdou  jen Velká Britanie, Dánsko, (Island a Norsko).     SITUACE V ČR    Trh práce v ČR prošel v posledních 20 letech  zajímavým  vývojem.  Zatímco  před  rokem  1990  byl  hospodářský  růst  založen  na  extenzivním  využívání  výrobních  faktorů  a  tedy i práce, vývoj po zahájení transformace  jasně  ukazuje  na  intenzivní  využívaní  pracovní síly.  Na  straně  nabídky  lze  pozorovat  pozitivní  tendence ve struktuře vzdělanosti. Přestože  vzdělanostní  struktura  nedosahuje  úrovně,  která je běžná v EU‐27,43  v posledních letech                                                          43   Přestože  se  populace  ČR  vyznačuje  vysokým  podílem  populace,  která  dosáhla  alespoň  roste  podíl  vysokoškolsky  vzdělaných  lidí,  zejména  díky  zvýšeným  kapacitám  terciárního  vzdělání.  Tato  skutečnost  signalizuje poměrně dobré vyhlídky pro další  zvyšování  konkurenceschopnosti  české  ekonomiky  a  pro  udržení  dlouhodobého  růstu  z  hlediska  trhu  práce.  Problém  na  straně  nabídky  představuje  relativně  nízká  mobilita  pracovní  síly.  Překážku  mobility  pracovního  trhu  představuje  nepružný  trh  s bydlením a neochota stěhovat se za prací.  Nízká mobilita snižuje efektivitu pracovního  trhu a brzdí hospodářský růst.  Pro  zlepšení  konkurenceschopnosti  české  ekonomiky  je  klíčové  především  zvyšování  vzdělanosti  a  kvalifikace  pracovní  síly  a  zvyšování  její  mobility.  Kombinace  těchto  faktorů  by  mohla  vést  k dosažení  dlouhodobě  udržitelného  ekonomického  růstu a posílit pozici české ekonomiky.                                                                                      středoškolského  vzdělání,  podíl  vysokoškolsky  vzdělaného  obyvatelstva  je  nízký  (v  roce 2007  14  %  oproti 24 % v EU‐27).  44   Dle  studií  ÚIV.2008a.Statistická  ročenka  školství  2007/2008 – výkonné ukazatele, Praha: UIV, Vývojová  ročenka školství v ČR 2001/2002  ‐ 2006/2007, Praha,  UIV.  FAKTORY PRO SWOT ANALÝZU  Silné stránky:    Efektivní  právní  rámec  v oblasti  zaměstnávání,  tzn.  čeští  zaměstnavatelé  nejsou  svázáni  velkým  množstvím  omezení  jako v ostatních zemí EU.  Slabé stránky:    Nízká  mobilita  pracovní  síly  zapříčiněná  nepružným  trhem  s bydlením  a  neochotou  stěhovat se za prací.  Příležitosti:    Zvyšování  motivace  starší  generace  k setrvání na pracovním trhu.   Zvýšení flexibility trhu.  Hrozby:    Nízký  zájem  o  technické  a  přírodovědné  odbory může znamenat závislost na dovozu  kvalifikované pracovní síly.   Rozvoj  systému  vzdělávání  bez  dostatečné  orientace  na  technické  obory,  což  přispěje  k zaostávání za potřebami ekonomiky.44   22    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       7) EFEKTIVITA FINANČNÍCH TRHŮ    VÝZNAM EFEKTIVNÍCH FINANČNÍCH TRHŮ PRO  KONKURENCESCHOPNOST    Efektivně  alokovaný  kapitál  podporuje  lepší  institucionální  správu,  technologické  inovace,  růst  produktivity  a  konkurenceschopnosti  ekonomiky.  Vyšší  úroveň  služeb  na  finančních  trzích  vede  k vyšší míře úspor a jejich lepší alokaci pro  investiční  projekty.  S rozvojem  finančních  trhů  se  stávají  dostupnější  finanční  služby,  které  umožní  diversifikaci  rizika.  Za  hlavní  přínos  služeb  finančních  zprostředkovatelů  (bank,  pojišťoven,  kapitálových  trhů,  nebankovních subjektů apod.) lze považovat  usnadnění  obchodování  prostřednictvím  snižování  transakčních  nákladů.  Čím  jsou  tyto náklady nižší, tím efektivněji ekonomika  jako  celek  zachází  se  svými  zdroji  a  umožňuje  tak  potenciál  pro  dlouhodobý  hospodářský růst.     Bankovní sektor v rámci finančního systému  zajišťuje  transfer  prostředků  od  úspor  k  investicím.  Bankovní  instituce  vykonávají  finanční zprostředkování s ohledem na míru  rizika  a  zisku,  tj.  disponibilní  zdroje  jsou  přednostně  umisťovány  do  takových  instrumentů, které přinášejí nejvyšší rizikově  očištěné  zhodnocení.  Tím  je  zaručena  efektivnost  alokovaného  kapitálu.  Klíčový  aspekt  v  tomto  směru  představuje  přítomnost  konkurence,  která  pobízí  ke  snižování  nákladů  a  podporuje  efektivnost  alokace zdrojů.    UMÍSTĚNÍ ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ    V průběhu  devadesátých  let  došlo  na  českém  bankovním  trhu  k rozsáhlé  restrukturalizaci. Důsledkem tohoto procesu  je  patrná  převaha  zahraničních  vlastníků  v  českých  bankovních  subjektech.  Vzhledem  k větší efektivitě, likviditě i zavádění praktik  osvědčených v jejich domovských zemích lze  hodnotit vstup zahraničních bank pozitivně.  Zesílená  konkurence  na  domácím  trhu  se  pozitivně  projevuje  na  zlepšení  efektivnosti  alokace  zdrojů.  O  zlepšení  efektivnosti  bankovních  služeb  v ČR  vypovídá  i  konvergence výpůjčních úrokových sazeb k  sazbám Evropské centrální banky.    Ze  zemí  střední  a  východní  Evropy  má  největší  zastoupení  zahraničních  subjektů  v  bankovním  sektoru  Estonsko  (98  %),  Slovenská  republika  (97  %)  a  Litva  (92  %).  Česká  republika  je  s 85  %  zahraničního  vlastnického  podílu  regionálním  průměrem,  ale z širšího mezinárodního srovnání se i tak  jedná o mimořádně vysokou hodnotu, která  staví  centrální  banku  z pohledu  dozoru  nad  stabilitou  finančního  systému  v zemi  do  významné role. Výjimku v EU‐10 představuje  Slovinsko,  ve  kterém  zůstává  76  %  tržního  podílu  bankovního  sektoru  v  rukou  domácích rezidentů.    Světové  ekonomické  fórum  českému  finančnímu  sektoru  vytýká  nedostatečné  zúročení  regulatorního  rámce  a  stabilního  makroekonomického  prostředí  ve  schopnost efektivnějšího poskytování úvěrů  firmám. I proto se Česká republika umístila  v žebříčku  stupně  rozvoje  finančních  trhů,  tzv. Financial Development Index, až na 33.  místě  z 55  analyzovaných  zemí  ve  společnosti  zemí  jako  je  Brazílie,  Thajsko  či  Egypt.45   Nedostatečná  hloubka  finančního  zprostředkování  negativně  ovlivňuje  míru  investic  a  budoucí  vybavenost  ekonomiky  kapitálem.  V tomto  ohledu  je  situace  zemí  střední  a  východní  Evropy  obdobně  nepříznivá,  ČR  např.  stále  vychází  z  „visegrádského“ srovnání nejlépe. Příznivě je  ČR  hodnocena  v dílčím  kritériu  finanční  stabilita  –  16.  místem  převyšuje  celkově  vyspělejší  země  jako  Dánsko,  Nizozemí  či                                                          45  World Economic Forum. The Financial Development  Report 2009. Geneva: WEF 2009. s. 12.  23    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       celkově  finančně  nejrozvinutější  Velká  Británie – a odráží kvalitu bilancí bank v ČR.  Přestože  v porovnání  s minulou  dekádou  došlo  v posledním  desetiletí  k ozdravění  finančního  sektoru,  ČR  stále  postrádá  renomé  finančně  vyspělé  země  a  každý  náznak  krize  může  tuto  stabilitu  poměrně  snadno vychýlit.    Srovnání v rámci „sedmadvacítky“    Dánsko, Velká Británie, Irsko a Švédsko jsou  jediné  země  z EU‐27,  které  se  dle  GCR  ve  vyspělosti  finančních  trhů  prosadily  do  světové  desítky.  Konkurovat  finančním,  bankovním a obchodním hubům v Singapuru  a Hong‐Kongu sice nemohou, ale obecně lze  říct, že v předmětné oblasti obstály všechny  vyspělé  ekonomiky.  O  to  více  zaráží,  že  ČR  v této  oblasti  (přístup  k úvěrům,  sofistikovanost  finančních  nástrojů,  financování  rozvoje  prostřednictvím  kapitálových  trhů,  ochrana  prav  investorů,  kapitálová síla bank, regulace akciových trhů  atp.) zcela evidentně ujíždí vlak.    AKTUÁLNÍ VÝVOJ V ČR    V českém finančním sektoru hrají hlavní roli  v  poskytování  finančních  prostředků  především  banky.  Kapitálové  trhy  vystupují  pouze jako doplněk bankovních institucí při  získávání  externích  zdrojů.  Souhrnná  hodnota  všech  akciových  společností  obchodovaných  na  českých  kapitálových  trzích  (ve  vztahu  k HDP)  je  v porovnaní  se  zahraničím  nízká.  Český  bankovní  sektor  je  na  druhou  stranu  v současnosti  ziskový  a  dobře kapitalizovaný.    Zpřísnění  institucionálního  prostředí  a  dohledu  ČNB  se  projevilo  na  klesajícím  trendu  klasifikovaných  úvěrů.  Nejmenšího  objemu poskytnutých podnikatelských úvěru  dosáhl  bankovní  sektor  v ČR  v roce  2002  (435  mld.  Kč)  a  od  té  doby  se  neustále  zvyšuje.  U  domácností  je  uvedený  trend  odlišný;  i  přes  relativně  vysoké  úrokové  sazby  (z  průměrných  13,2  %  v roce  1997  klesly  úrokové  sazby  u  komerčních  bank  až  na 5,6 % v roce 2006) tempo růstu zadlužení  domácností  už  od  roku  1996  přesahuje  v meziročním  srovnání  20  %.  Zatímco  před  deseti  lety  byl  objem  poskytnutých  spotřebitelských půjček pouhou desetinou z  objemu  poskytnutých  podnikatelských  úvěrů, dnes jsou tyto hodnoty na přibližně  stejné úrovni.    FAKTORY PRO SWOT ANALÝZU  Silné stránky:    Koncepční práce ČNB a centralizace hospodářské a finanční politiky.  Slabé stránky:    Nízká  efektivita  bankovního  sektoru  v  alokaci  prostředků  a  jejích  další  poskytování  pro  vhodné investiční projekty.    Nedostatečná úroveň konkurenčního prostředí projevující se relativně vysokým úrokovým  diferenciálem mezi výší úroku průměrného úvěru a průměrného vkladu.  Příležitosti:    Očekávané  lepší  fungování  kapitálových  trhů  a  dostupnost  investic  v souvislosti  s  propojením burz ve Vídni, Praze, Budapešti, Lublani a Varšavě.  Hrozby:    Horší  dostupnost  podnikatelských  úvěrů  zpomalí  restrukturalizaci  soukromého  sektoru.  Předlužený stát už potom nebude schopen být tahounem investic a ekonomického růstu.    24    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       8) TECHNOLOGICKÉ PROSTŘEDÍ     VÝZNAM TECHNOLOGICKÉHO PROSTŘEDÍ     Technologická  připravenost  ukazuje  schopnost a aktivitu, se kterou ekonomika  přijímá  existující  moderní  technologie,  aby  zvýšila  produktivitu  svého  průmyslu,  respektive  charakterizuje,  jakou  přidanou  hodnotu  moderní  technologie  hospodářství  země  přinášejí.  V současném  globalizovaném  světě  se  pro  firmy  staly  moderní  technologie  významným  prvkem,  který ovlivňuje jejich konkurenceschopnost a  prosperitu.  Právě  široce  uznávaný  rys  kosmických  technologií  spočívá  v  jejich  „přelévání“ do dalších průmyslových odvětví  a obzvláště malé a střední podniky dokážou  poměrně  rychle  adaptovat  technologie  využívané  pro  dobývání  vesmíru  pro  standardní  použití.  Významné  jsou  zejména  informační  a  telekomunikační  technologie  (ICT), a to kvůli svému přesahu do ostatních  hospodářských odvětví a své roli jako účinné  infrastruktury  pro  obchodní  operace  a  technologické  postupy.  Technologický  pokrok  v oblasti  ICT  vedl  nejen  ke  snížení  nákladů  na  komunikaci,  ale  také  rozšířil  množství  zboží  a  služeb,  které  mohou  být  obchodovány  v mezinárodním  měřítku,  a  umožnil fragmentaci produkce mezi zeměmi.  Proto  jsou  přístup  k ICT  a  jejich  využívání  chápány  jako  základní  složky  úrovně  technologického  prostředí  dané  ekonomiky.46     Technologické  prostředí  je  velice  úzce  svázané  se  schopností  vytvářet  inovační  technologie  a  uvádět  je  do  praktického  použití.  Spolu  se  schopností  inovací  je  to  právě  schopnost  jejich  adaptace  do  výrobního  procesu,  která  bude  základem  úspěchu hospodářské soutěže v 21. století.                                                             46  World Economic Forum. Global Competitiveness  Report 2008‐2009. Geneva: WEF. 2008. s. 6.  UMÍSTĚNÍ ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ     Z hlediska vnímání rozvoje technologického  prostředí  je  klíčové,  zda  společnosti  podnikající  v zemi  mají  přístup  k vyspělým  výrobkům a vynálezům a zda jsou schopné  je  používat.  Podle  žebříčku  Global  Competitiveness  Report  z roku  2009  (GCR)  se  Česká  republika  umístila  na  30.  místě  a  poskočila tak o 3 příčky (pův. na 33 místě). 47   Mezi výhody ČR v této oblasti GCR řadí počet  uživatelů  mobilních  telefonů  (13.  místo),  přímé  zahraniční  investice  a  transfer  technologií  (14.  místo).  Za  nevýhody  považuje  relativně  nízký  počet  uživatelů  širokopásmového  internetového  připojení  (33.), počet osobních počítačů na obyvatele  (36.),  schopnost  firem  přijímat  a  využívat  technologie  (35.),  regulatorní  předpisy  týkající se ICT (32.), počet uživatelů internetu  (38.)  a  dostupnost  nejnovějších  technologií  (48.).48     Energetická  intenzita49   neboli  spotřeba  energií  na  vytvořenou  produkci  je  v  České  republice  5. nejvyšší  v  EU  a  činí  více  než  trojnásobek průměru EU‐27. Vyšších hodnot  dosahují pouze Rumunsko, Bulharsko, Litva a  Estonsko.  Postupně  se  ale  energetická  intenzita ČR snižuje.50     Srovnání v rámci „sedmadvacítky“    V kvalitě  technologického  prostředí  podle  poslední  zprávy  GCR  se  na  první  příčku  dostalo  Švédsko,  následované  Nizozemím  a  Švýcarskem.51   Z nových  členských  států  EU                                                          47   World  Economic  Forum.  Global  Competitiveness  Report 2009‐2010. Geneva: WEF. 2009. s.  38 a 141.  48   World  Economic  Forum.  Global  Competitiveness  Report 2009‐2010. Geneva: WEF. 2009. s. 142.  49  Eurostat – Energy, Transport and Environment  Indicators, 2009; Eurostat Yearbook 2008.  50   Podle  Zprávy  o  stavu  životního  prostředí  OECD  2005.  V období  1998  –  2004  klesla  energetická  intenzita v ČR o 5%.   51   World  Economic  Forum.  Global  Competitiveness  Report 2009‐2010. Geneva: WEF 2008. s. 31‐32.  25    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       se  před  ČR  nacházejí  pouze  2  země,  a  to  Estonsko  (16.)  a  Malta  (27.).52   ČR  tak  v posledním  roce  předběhla  v žebříčku  Slovinsko,  které  se  propadlo  z 30.  na  32.  místo. EU‐27 si v této kategorii vede dobře,  moderní  technologie  jsou  zde  nejen  rozšířené, ale ve vysoké míře i vyvíjené. Mezi  hodnocené  parametry  patří  především  dostupnost  nejmodernějších  technologií,  schopnost  absorbovat  a  implementovat  technologie  na  firemní  úrovni,  právní  prostředí  v oblasti  ICT,  investice  do  technologického  prostředí,  počet  uživatelů  mobilních  telefonů,  počet  uživatelů  internetu a osobních počítačů atd.    AKTUÁLNÍ VÝVOJ V ČR    Vzhledem  k úzké  vazbě  průmyslu  (zvláště  zpracovatelského)  a  technologií,  resp.  technologické náročnosti, je klíčové, nakolik  mají  společnosti  v zemi  přístup  k vyspělým  výrobkům  a  vynálezům a  do  jaké míry jsou  schopné  je  využívat.  Lze  konstatovat,  že  příspěvek  jednotlivých  odvětví  k obchodní  bilanci se relativně zvětšuje v čase s rostoucí  technologickou  intenzitou  odvětví.  Např.  v roce  2006  měla  v ČR  největší  příspěvek  skupina  odvětví  se  středně  vysokou  technologickou  náročností  a  v jejím  rámci  zejména  automobilový  průmysl.  Tato  situace  je  dána  dominantní  pozici  automobilového  průmyslu  v České  republice,  ale  v dalších  průmyslových  sektorech  je  většinou  česká  pozice  výrazně  slabší, včetně nižší technologické náročnosti.  Nepřímo  je  možné  míru  technologické  náročnosti  spojovat  i  s podílem  výdajů  na  vývoj  a  výzkum  vůči přidané  hodnotě  produkce.  Vzhledem  k mírnému  zaostávání  vlastního  výzkumu  a  vývoje  v České  republice  je  pak  ČR  nucena  získávat  pokročilé  technologie  jiným  způsobem,  což  je spojeno i se zvýšenou finanční zátěží.                                                            52  World Economic Forum. Global Competitiveness  Report 2009‐2010. Geneva: WEF 2008. s. 31‐32.   Co  se  týče  veřejné  správy,  je  specifickým  prostředkem  pro  zvyšování  efektivity  veřejné  správy  podpora  využívání  informačních  technologií  v procesech  veřejné správy a budování systému veřejné  správy  (e‐governmentu).  Z mezinárodního  srovnání pro ČR přitom vyplývá, že služby e‐ governmentu  jsou  občany  v ČR  využívány  v menší  míře.  Právě  rozvoj  e‐governmentu  bezprostředně  ovlivňuje  konkurenceschopnost  ČR.  Relativně  slabá  pozice  ČR  je  ovlivněna  nízkou  dostupností  internetu  v domácnostech,56   ale  i  úrovní  rozvoje IS/ICT v samotné veřejné správě.                                                          53   World  Economic  Forum.  Global  Competitiveness  Report 2009‐2010. Geneva: WEF. 2009. s.142.  54  Tamtéž.  55  Tamtéž.  56   Ve  vybavení  domácností  informačními  a  komunikačními  technologiemi  (s  výjimkou  mobilních  telefonů) však ČR v EU zaostává. K osobnímu počítači  má  přístup  39%  domácností.  Pramen  EUROSTAT  –  Information Society Statistics, 30.10.2008.  FAKTORY PRO SWOT ANALÝZU  Silné stránky:   Dobrá  dostupnost  telefonního  připojení  (jak mobilního, tak pevnou linkou).53    Dobrá  dostupnost  širokopásmového  připojení k internetu na školách.54   Slabé stránky:   Nízká podpora ICT ve veřejném sektoru,  absence  vize,  nedostatečná  efektivita,  nevýrazné  online  služby  veřejného  sektoru.55   Příležitosti:   Rozšíření  připojení  domácností  k internetu.   Hrozby:   Zaostávání  ve  schopnosti  zavádět  vlastními  silami  nové  technologie  do  výroby.   Přílišná  koncentrace  na  některé  sektory  zpracovatelského  průmyslu  (automobilový)  –  tj.  nižší  diverzifikace  hospodářství.   Vysoká  energetická  náročnost  průmyslové výroby by mohla při vzrůstu  cen  energií  dramaticky  oslabit  českou  konkurenceschopnost.  26    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       9) INOVACE          VÝZNAM INOVACÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST    Z faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost  národní  ekonomiky  patří  schopnost  inovací  k jedněm  z nejdůležitějších.  Inovace  a  nové  technologie jsou klíčovými nástroji na cestě  k dlouhodobému  úspěchu  v  globální  znalostní  ekonomice,  ve  které  jsou  tvorba  inovací  a  znalosti  základním  předpokladem  pro  udržení  konkurenceschopnosti.  Mezi  nejúspěšnější  a  nejefektivnější  země  v oblasti  využití  inovací  se  dlouhodobě  řadí  země  jako  USA,  Japonsko,    Švýcarsko,  Švédsko, Německo, Finsko a Dánsko.57       Motorem  inovací  je  věda  a  výzkum.  V  dnešním  propojeném  světě  je  nutné,  aby  věda  a  výzkum  svými  výsledky  obstály  v  celosvětovém srovnání, případně se zapojily  do  evropské  a  světové  spolupráce.  Vláda  musí  dobře  nastavit  priority  státní  podpory  vědy  a  výzkumu.  Věda  a  výzkum  však  podporuje  vzdělanost  společnosti  a  ekonomickou  úspěšnost  jen  tehdy,  pokud  má  jasně,  cíleně  a  efektivně  nastaveny  mosty  jak  k  inovacím,  aplikačnímu  využití  nových poznatků,  tak k široké společenské  absorpci  nových  poznatků  v  profesionálním  a praktickém chování lidí. Co nejužší spojení  vědy  a  výzkumu  s vysokoškolskou  výukou  a  aplikací  v podnikové  sféře  je  pro  udržení  konkurenceschopnosti  české  ekonomiky  stěžejní.                                                            57  World Economic Forum. Global Competitiveness  Report 2009‐2010. Geneva: WEF. 2009. s. 20.   Zvláště pro rozvinuté státy, mezi které patří i  Česká  republika,  není  dostatečné  pro  udržení  hospodářského  růstu  jen  posilovat  produktivitu  prostřednictvím  technologického  vývoje  –  společnosti  musí  vyvíjet nové produkty a získávat konkurenční  výhodu  před  ostatními.  To  vyžaduje  prostředí  vedoucí  k inovační  aktivitě,  podporované jak veřejným, tak soukromým  sektorem,  se  zvláštním  důrazem  na  investice  do  oblasti  vědy  a  výzkumu  především  soukromým  sektorem,  přítomností vyspělých výzkumných institucí,  spolupráci  na  výzkumu  mezi  univerzitami  a  průmyslem  a  ochranu  duševního  vlastnictví  na vysoké úrovni.58     UMÍSTĚNÍ ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ    V posledním žebříčku Global Competiveness  Report,  vydaném  v roce  2009,  se  Česká  republika  umístila  celkově  na  26.  místě,   mezi zeměmi, jejichž hospodářský vývoj je již  tažen  inovacemi.  V části  hodnocení  zabývající  se  pouze  inovacemi  byla  ČR  zařazena na 25. místě, když se dostala před  země  jako  např.  Portugalsko,  Slovinsko,  Itálie,  Polsko,  Ruská  federace,  Brazílie  či  Řecko.  Podle  Global  Innovation  Index  připraveném Economist Intelligence Unit se  Česká  republika  pohybuje  podle  různých  ukazatelů  mezi  24.  a  34.  místem,59   tedy  srovnatelně  s GCR,  přičemž  pozice  ČR  se  mírně zhoršuje.                                                             58  World Economic Forum. Global Competitiveness  Report 2009‐2010. Geneva: WEF. 2008. s. 20.   59  Economist Intellligence Unit: Global Innovation  Index 2009. s. 12 – 15. (online text)  27    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       Dosavadní  výhody  vidí  GCR  především  v kapacitě  pro  inovace  (21.),  kvalitě  výzkumných  institucí  (19.),  výdajích  společností na VaV (25.), dostupnosti vědců  a inženýrů (24.) a spolupráci soukromé sféry  s univerzitami  (26.).  Slabší  stránky  jsou  naopak ve využití patentů (32.) a veřejných  zakázkách  v oblasti  vyspělých  technologií  (23.).60   Podle  evropského  žebříčku  European  Innovation Scoreboard (EIS) je ČR řazena do  skupiny  středních  („moderate“)  inovátorů  mezi EU‐27,61  přičemž komparativní výhoda  pro  ČR  se  nachází  především  ve firemních  investicích  a  inovačních  společnostech,  zatímco  relativní  slabost  lze  spatřovat  v patentech  a  obchodních  značkách,  financování a podpoře vědy a výzkumu a v  lidských  zdrojích.  V posledních  pěti  letech  vidí  EIS  jako  hlavní  tahouny  inovací  programy Společenství, mezinárodní transfer  technologií, absolventy v oblasti přírodních a  technických  věd  a  sociálních  a  humanitních  věd,  zatímco  se  postupně  zhoršuje  výkon  inovačních  společností,  což  je  důsledkem  poklesu zapojení malých a středních podniků  do procesu inovací.    Srovnání v rámci „sedmadvacítky“    V indexu GCR se v první desítce umístily tyto  členské  státy:  Švédsko,  Německo,  Finsko,   Dánsko  a  Nizozemsko.  Světové  trendy  ve  vědě a výzkumu určují jednoznačně Spojené  státy,  Japonsko  a  Německo,  je  nicméně  positivní,  že  do  společnosti  nejvýznamnějších  hráčů  v této  kategorii  se  podařilo  vetřít  Švýcarsku  a  středně  velkým  zemím  ze  Skandinávie  a  Beneluxu.  V této  oblasti  se  hodnotila  kapacita  pro  inovace,  kvalita  vědeckých  a  výzkumných  institucí,  firemní výdaje na VaV, spolupráce univerzit  a  průmyslu  ve  VaV,  podíl  moderních                                                          60  World Economic Forum. Global Competitiveness  Report 2009‐2010. Geneva: WEF. 2008. s. 129.   61  Stejně jako např. Španělsko, Itálie či Norsko.   technologií  na  veřejných  zakázkách,  počet  vědců, počet patentů na obyvatele atp.    SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY     V oblasti  financování  VaV  ČR  většinou  zaostává za zeměmi EU, když na VaV vydává  ročně  1,54  %  HDP,  zatímco  průměr  EU  činí  1,76  %  HDP.  Z nových  členských  států  má  nicméně vyšší výdaje na VaV  než  ČR pouze  Slovinsko.62  Pokud jde o veřejné výdaje, ČR  vydává na VaV ročně 0,6 % HDP, což je číslo  srovnatelné s průměrem EU (0,61 % HDP).63   Poměrně  nízký  podíl  dosahuje  ČR  také  v oblasti zahraničních investic do VaV.64     Vzhledem  k tomu,  že  ČR  je  zemí,  jejíž  ekonomika  je  do  značné  míry  závislá  na  exportu,  představuje  významný  údaj  technologická  náročnost  exportu  –  20,9  %  tvoří  high‐tech  výrobky,  42,1%  medium‐ tech,  22,9  low‐tech,  a  zbývajících  13,7%  primární  produkty  a  jednoduché  výrobky  z nich. Mezi léty 1995 – 2005 je pro Českou  republiku nejzajímavější nárůst exportu high  tech výrobků o 11%, přičemž proti ostatním  zemím  má  Česká  republika  komparativní  výhodu  zvláště  ve  výrobě  automobilů  a  strojírenství65   Podíl  inovačních  podniků  v České republice se přitom pohybuje těsně  pod průměrem EU.  Zřetelné  jsou  relativně  horší  výsledky  aplikovaného  výzkumu,  který  je  pro  využití  inovací  v  ekonomice  zásadní.  Především  v oblasti patentů, které vytvářejí možnost                                                           62  Rada pro výzkum a vývoj: Analýza stavu výzkumu,  vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se  zahraničím v roce 2008. Úřad vlády ČR, 2008. (online  text)  63  Podle Lisabonské strategie by celkové výdaje na  VaV měly dosahovat 3% HDP, přičemž veřejné výdaje  by ideálně měly tvořit třetinu, tedy 1%.   64  Rada pro výzkum a vývoj: Analýza stavu výzkumu,  vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se  zahraničím v roce 2008. (online text)  65  CEPII‐CIREM. Evolution of EU and its Member  States' Competitiveness in International Trade. 2009.  s. 29‐30. (online text)  28    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       praktického  uplatnění  nových  znalostí,  Česká  republika  zaostává.  V ČR  je  vysoký  podíl  inovačních  podniků  bez  ochrany  práv  duševního  vlastnictví  (61,9  %  v roce  2007),  což  je  ve  velkém  nepoměru  k některým  státům EU. V EU nejvíce chrání své duševní    vlastnictví  inovační  podniky  ve  Francii  (jen  16,2  %  podniků  neuplatňuje  ochranu),  Německu (34,8 % podniků bez ochrany) a ve  Finsku (50 % podniků bez ochrany). Ochranu  patentem v ČR využívá jen 5,1 % inovačních  podniků.  Jako  důvod  pro  nízký  počet  práv  chráněných  subjekty  v ČR  uvádějí  zejména  problémy  spojené  s  komplikovaností  postupů  a  zdlouhavostí  pro  získání  patentu.66                                                             66  Rada pro výzkum a vývoj: Analýza stavu výzkumu,  vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se  zahraničím v roce 2008. (online text)  FAKTORY PRO SWOT ANALÝZU    Silné stránky:    Kvalita  výzkumných  institucí,  dostupnost  vědců a inženýrů, kapacita pro inovace.  Slabé stránky:    Koncentrace  podpory  na  základní  výzkum  na úkor aplikovaného výzkumu.   Nedostatečné  propojení  VaV  se  soukromým kapitálem.   Komplikovanost  a  finanční  náročnost  získání a udržení patentu.   Příležitosti:    Kurikulární  reforma  zaměřená  na  rozvoj  klíčových kompetencí a vědeckou výchovu.  Podpora vědeckých a výzkumných institucí  i podnikatelských subjektů k větší aktivitě v  oblasti inovací.   Hrozby:    Trend  poklesu  zapojování  malých  a  středních podniků do procesu inovací.    29    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       10) REGULACE PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ      VÝZNAM REGULACE PRO KONKURENCESCHOPNOST    Podnikatelské prostředí je formováno celou  řadou  faktorů.  Kromě  makroekonomické  stability,  infrastruktury,  institucionální  kvality  nebo  kvalifikované  pracovní  síly  je  pro  podnikatelské  prostředí  klíčová  také  kvalita  regulace.  Uplatňovaná  regulační  opatření a regulační zátěž, které dopadají na  podniky,  determinují  náklady  firem  a  jejich  schopnost  reagovat  na  tržní  podněty.  Regulace  podnikatelského  prostředí  tak  zásadním  způsobem  ovlivňuje  konkurenční  schopnost  domácích  podniků  a  tedy  i  konkurenční  schopnost  ekonomiky  jako  celku.    UMÍSTĚNÍ ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ    Studie  Světové  banky67  srovnává  kvalitu  regulace  podnikatelského  prostředí  ve  181  zemích světa, přičemž hodnotí deset oblastí,  které  jsou  z hlediska  regulace  a  administrativní  zátěže  klíčové  zejména  pro  malé  a  střední  podnikatele.  Hodnocenými  oblastmi  jsou:  zahájení  podnikání,  udělování (stavebních) povolení, podmínky  zaměstnávání,  registrace  vlastnictví,  získávání  úvěrů,  ochrana  investorů,  platba  daní,  zahraniční  obchod,  vynutitelnost  smluv a ukončení podnikání.     V  souhrnném  mezinárodním  srovnání  zařadila  Světová  banka  ČR  v roce  2008  na  celkově 75. místo. Oproti roku 2007 si tak ČR  pohoršila o celých 10 míst a zaznamenala tak  jeden z největších meziročních propadů mezi  všemi  hodnocenými  zeměmi  světa.  Ke  zhoršení mezinárodní pozice došlo navzdory  řadě  reforem  v jednotlivých  oblastech,68                                                           67  World Bank. Doing Business 2009. Washington DC :  IBRD/WB. 2008.   68   V posledních  letech  je  patrná  snaha  vlády  ČR  o  řešení  problémů  a  změnu  převládajících  trendů.  které  byly  Světovou  bankou  hodnoceny  veskrze  pozitivně.  V užším  mezinárodním  srovnání v rámci EU se ČR z 18. místa v roce  2006 propadla až na 23. místo v roce 2008 a  posunula  se  tak  za  Bulharsko,  Maďarsko,  Itálii  a  Slovinsko,  které  ještě  v roce  2006  předstihovala.69   Tento  vývoj  naznačuje,  že  prosazování reformních kroků je pomalejší  a méně razantní než ve většině zemí EU.     Dále  platí,  že  ČR  v žádné  z hodnocených  oblastí  nevyniká  a  dokonce  i  tam,  kde  je  hodnocení  relativně  nejlepší,  své  pořadí  postupně  ztrácí.  Nejlepšího  výsledku  je  dosahováno  v oblastech,  které  jsou  nejvíce  vzdáleny  od  domácího  politického,  administrativního  a  soudního  vlivu  (podmínky  získávání  úvěrů  –  43.  místo,  podmínky zahraničního obchodu – 49. místo  a  podmínky  zaměstnávání  59.  místo).  Nejhůře  hodnoceny  jsou  naopak  oblasti,  jejichž  regulace  má  výrazně  národní  charakter  (platba  daní  –  118.  místo,  ukončení  podnikání  ‐  113.  místo,  vynutitelnost smluv – 95. místo).70  Všechny  nejhůře  hodnocené  oblasti  donedávna  spojovala existence nevyhovujících předpisů  (tj.  nepřiměřeně  zatěžujících  a  formálně  složitých) společně s neefektivností či přímo  neprofesionalitou  příslušného  úseku  státní  moci  (soudy,  finanční  úřady,  konkurzní  správci  atd.).  Nepříznivé  mezinárodní                                                                                      Výsledkem této snahy jsou spíše dílčí opatření, která  umožňují podnikatelům hájit své oprávněné zájmy a  usnadňují styk se soudy a úřady (např. elektronizace  státní  správy  a  soudnictví,  koncepční  novely  a  rekodifikace klíčových předpisů, snižování regulatorní  zátěže  stávajících  i  nových  předpisů,  zavedení  prvků  flexicurity  do  fungování  českého  trhu  práce,  apod.).  Zásadním  zjednodušením  v poslední  době  prošla  sféra  registrace  živností  zavedením  tzv.  Centrálních  registračních míst a Czech Pointů.  69  Centrum ekonomických studií VŠEM. Ročenka  konkurenceschopnosti České republiky 2007‐2008.  Praha: Linde. 2009. s. 94.  70  World Bank. Doing Business 2009. Washington DC :  IBRD/WB. 2008. s. 99.    30    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       hodnocení  ČR  je  v  těchto  třech  oblastech  dlouhodobě  stabilní.  Naději  do  budoucna  jsou  změny  z roku  2008,  kdy  byla  zahájena  reforma justice a státních financí a byl přijat  insolvenční zákon.    Srovnání v rámci „sedmadvacítky“  Studie  Světové  banky  pro  rok  200971   vypovídá  o  tom,  že  v EU‐27  se  těší  nepříznivějším  podmínkám  pro  podnikání  firmy  a  investoři  v Dánsku,  Velké  Británii  a  Irsku.  Světovému  žebříčku  vévodí  Singapur,  Nový Zéland a Spojené státy.                                                               71  World Bank. Doing Business 2009. Washington DC :  IBRD/WB. 2008.  HODNOCENÍ DOMÁCÍMI PODNIKATELI    Průzkumy  kvality  podnikatelského  prostředí  podle  jednotné  metodiky  provádí  v ČR  od  roku  2001  Střední  podnikatelský  stav.72   K hodnocení  stavu  v jednotlivých  oblastech  hodnotí  respondenti  (z  nichž  až  90  %  tvoří  malé  a  střední  podniky)  stav  v oblastech  práva, správy, daní a financí. Tyto průzkumy  (stejně  jako  průzkumy  mezinárodních  organizací)  setrvale  hodnotí  podnikatelské  prostředí ČR jako nepříznivé, bez ohledu na  vstup do EU73  nebo změnu vlády.    Za  nejproblematičtější  oblasti  považují  podnikatelé  oblasti  práva  (především  práce  soudů)  a  daní,  k největšímu  zlepšení  došlo  naopak  ve  financích  (získávání  úvěrů  a  přístup podnikatelů ke kapitálu).                                                          72   Střední  podnikatelský  stav.  Informační  portál:  Máme  v ČR  kvalitní  podnikatelské  prostředí,  Praha,  2008.  73  EU unifikuje a harmonizuje hmotněprávní národní  úpravy pro volný pohyb zboží, služeb osob a kapitálu,  nicméně  téměř  nezasahuje  do  institucionálních  a  procesních ustanovení.  FAKTORY PRO SWOT ANALÝZU    Silné stránky:   Za  necelé  2  roky  se  podařilo  snížit  administrativní  zátěž  o  8%,  což  představuje  každoroční  úsporu  pro  podnikatele ve výši  6 mld. Kč.  Slabé stránky:    Procedurální  náročnost  –  v ČR  je  téměř  vyloučené  bez  pomoci  specialisty  správně  zaplatit  daně  nebo  založit  obchodní společnost.   Slabý  výkon  příslušných  orgánů  státní  moci  (soudy,  finanční  úřady,  konkurzní  správci atd.)   Příležitosti:   Snaha  o  větší  transparenci  podnikatelského  prostředí  a  zjednodušení  administrativních  povinností  –  v roce  2008  byly  zahájeny  reformy  justice  a  státních  financí  a  byl  přijat nový insolvenční zákon.  Hrozby:   Pomalost,  nedůraznost  a  pouze  dílčí  charakter  přijímaných  reformních  opatření  přináší  místo  očekávaných  zlepšení spíše stagnaci (viz nový zákoník  práce).    31    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009         11)INVESTIČNÍ PROSTŘEDÍ    VÝZNAM  EFEKTIVNÍHO  INVESTIČNÍHO  PROSTŘEDÍ  PRO  KONKURENCESCHOPNOST    Vysoká míra přímých zahraničních investic je  hnacím  motorem  hospodářského  rozvoje.  Žádný stát se bez investic neobejde, proto je  schopnost  přilákat  a  dlouhodobě  si  udržet  zahraniční  kapitál  předpokladem  úspěšné  hospodářské politiky.     Definujeme‐li  konkurenceschopnost  jako  schopnost  dlouhodobého  ekonomického  růstu,  můžeme  přiliv  zahraničního  kapitálu  (jednotlivé  složky  finančního  účtu  platební  bilance)  považovat  za  jeden  z  mnoha  faktorů,  které  k  růstu  ekonomiky  přispívají.  Investoři  přinášejí  nejen  kapitál,  ale  i  nové  technologie,  manažerské  schopnosti  a  postupy.  Navázáním  obchodních  kontaktů  ovlivňují  i  domácí  podnikatele,  kvalitu  produkce,  kulturu  prostředí  a  celkově  přispívají k institucionálním reformám.    Přesouvání  některých  investic  z EU‐15  do  zemí s nižší mzdovou úrovni představuje jen  malou  část  celkových  zahraničních  investic  (např.  v  případě  Francie  cca  3  %).  Tzv.  delokalizace  proto  není  problém,  který  by  výrazněji  ohrožoval  vyspělé  státy.  Naopak,  zvyšování produktivity přesunutím výroby do  zahraničí  má  pozitivní  dopad  na  konkurenceschopnost evropských firem.    UMÍSTĚNÍ ČR V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ    Podle  Eurostatu  si  Estonsko  a  Česká  republika  v  období  před  a  po  rozšíření  EU  v roce 2004 nejvíce ukrojili z koláče investic  v rámci vnitřního trhu (Estonsko 7 % HDP a  ČR 5,5 % HDP). Slovensku a Kypru na druhé  straně patří prvenství ve schopnosti přilákat  mimoevropský kapitál (Slovensko 3,3 % HDP  a Kypr 2,4 % HDP). Největší odliv celkových  zahraničních  investic  zaznamenalo  ve  sledovaném období (2001‐2005) Švédsko (‐2  % HDP) a Nizozemsko (‐5,3 % HDP).    Integrace  EU‐10  neskončila  rozšířením  Unie  v roce  2004.  Studie  OECD74   naznačuje,  že  regulace  investičního  prostředí  v nových  členských  státech  je  výrazně  restriktivnější  než  v EU‐15,  resp.  ostatních  vyspělých  ekonomikách.  Např.  Polsko  se  v  žebříčku75   27  měřených  zemí  umístilo  na  posledním  místě,  ČR  obsadila  24.  pozici  za  Lucemburskem  a  před  Tureckem.  Vrchní  příčky seznamu OECD nejlépe regulovaných  ekonomik  zabírají  Spojené  státy,  Velká  Britanie, Kanada, Nizozemí, Island a Dánsko.  Z  těchto  zemí  se  Spojené  státy,  Kanada,  Nizozemí  a  Dánsko  umístily  také  v první  desítce  žebříčku  globální  konkurenceschopnosti.76     V indexu  Global  Competitiveness  Index77   obstála  ČR  velmi  dobře  v následujících  kritériích  majících  vliv  na  atraktivitu  investičního  prostředí:    síla  domácí  konkurence (10. místo ze 133 zemí), dopad  pravidel  pro  přímé  zahraniční  investice  na  podnikatelský  sektor  (12/133),  rozsah  dominance  na  trhu  (19/133),  účinnost  antimonopolní  politiky  (29/133),  omezení  kapitálových  toků  (24/133)  a  zdraví  bank  (29/133).  Naopak  nejhůře  z hodnocených  kritérií    si  ČR  vede  v  ochraně  investorů  (71/133),  kde  dokonce  došlo  oproti  minulému  roku  ke  zhoršení  z 67.  pozice  ze  134  zemí,  dále  v  indexu  právní  jistoty  (58/133)  a  v disponibilitě  venture  kapitálu  (55/133).  Ke  zlepšení  došlo  v rozvinutosti                                                          74  OECD Economics Department Working Paper No.  695, Ten years of product market reform in OECD  countries – insights from a revised PMR indicator.  75  Indikátory vyhodnocují stupeň antimonopolní  regulace.  76   World  Economic  Forum.  The  Global  Competitiveness  Report  2009‐2010.  Geneva:  WEF.  2009, s. 14.  77  Ibid. s. 129.   32    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       finančních  trhů  (z  49/134  na  45/133)  a  především    ve  schopnosti  financovat  rozvoj  investic prostřednictvím kapitálových trhů (z  71/134 na 37/133).     AKTUÁLNÍ VÝVOJ V ČR     Silný  příliv  zahraničních  investic  pomohl  vybavit  českou  ekonomiku  tolik  potřebným  kapitálem  pro  transformaci  hospodářství.  Jeho  dominantní  forma,  přímé  zahraniční  investice, zajistila technologickou a znalostní  modernizaci, růst produkčních kapacit, vyšší  efektivitu  hospodářství,  pokles  nezaměstnanosti  a  vyšší  spotřebu.  Negativním  důsledkem  rozsáhlých  investičních pobídek spolu s vnějšími faktory  konkurenceschopnosti  ČR  je  koncentrace  českého  průmyslu  do  několika  odvětví,  především do automobilového průmyslu.78     Pozitivním  impulsem  je  reforma  bankrotového práva a kladně lze hodnotit i  opuštění  praxe,  podle  níž  by    schvalováni  nových zákonů ad hoc automaticky umožnilo  vytvořit  odpovídající  institucionální  rámec.  Přehodnocený byl i význam právního rámce  regulace  činnosti  řady  klíčových  subjektů  a  sektorů  ekonomiky,  zejména  investičních  fondů,  bankovnictví  a  kapitálového  trhu,  který se na konkurenceschopnosti pozitivně  projevil. Proces harmonizace českého práva  s  právem  EU  posouvá  tvorbu  institucionálního  rámce  ČR  z  národní  na  nadnárodní  úroveň,  a  tím  rovněž  pozitivně  ovlivňuje  i  českou  konkurenceschopnost,  neb  ji  začleňuje  do  většího  a  stabilnějšího  systému.                                                          78  Národní ekonomická rada vlády. Závěrečná zpráva.  Praha. 2009.  FAKTORY PRO SWOT ANALÝZU    Silné stránky:    Relativní  ekonomická  i  politická  stabilita  České  republiky.  Členství  v EU,  NATO,  OECD,  rating  Standard  &  Poor´s  na  úrovni  A  se  stabilním výhledem, Moody´s A1  a Fitch IBCA  A+ rovněž se stabilním výhledem.  Slabé stránky:    Negativní  dopady  koncentrace  na  automobilový průmysl při krizi celého odvětví. Příležitosti:    Schopnost  přitáhnout  investice  do  výroby  s vyšší  přidanou  hodnotou.  Do  ČR  si  začínají  nacházet  cestu  firmy,  které  zaměstnávají  vysokoškolsky  vzdělané  zaměstnance  (např.  IBM, Accenture, Exxon Mobil) a neorientují se  na manuální výrobu.  Hrozby:    Riziko  přesunutí  investice  do  jiné  země  po  vypršení  „daňových  prázdnin“  a  jiných  investičních pobídek.    Zneužívaní  exotických  jurisdikcí  k daňovým  únikům.  33    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       Část 3 – Shrnutí    Finanční  krize,  která  propukla  zhroucením  hypotečního  trhu  ve  Spojených  státech  a  následně  se  jako  tsunami  toxických  aktiv  přehnala  celým  světem,  srazila  dominovým  efektem  většinu  evropských  ekonomik  do  kolen.  Ekonomové  se  vášnivě  přou,  co  ji  způsobilo,  jak  se  podobné  situaci  v  budoucnu  vyvarovat,  resp.  jestli  je  lepší  flexibilnější  anglosaský  ekonomický  model  anebo sociálnější německo‐francouzský.    Odpověď  není  úplně  jednoznačná;  otevřenější,  liberálnější  a  přizpůsobivější  hospodářská  politika  umožňuje  rychlejší  růst,  protože  dává  větší  prostor  k  naplnění  ekonomického  potenciálu  ve  společnosti  s  kvalitním  podnikatelským  prostředím  a  infrastrukturou.  Méně  dynamický  kontinentální model se na druhou stranu v  období  hospodářského  útlumu  může  jevit  jako správnější, ale to jen proto, že nepružně  reagující  trh  práce  do  jisté  míry  tlumí  výpadek  poptávky  a  tudíž  propady  nejsou  tak výrazné a skokové.    Vzhledem  k  výsledkům  srovnávacích  studií  konkurenceschopnosti lze říci, že univerzálně  nejlepší  se  zdá  být  skandinávský  model  flexicurity.  Je  nutné  si  ale  uvědomit,  že  kombinaci  flexibility  a  sociálního  zabezpečení  není  možné  dosáhnout  v  prostředí  konstantních  rozpočtových  schodků, natož pokud k nim dochází v době  silného ekonomického růstu.    Za  dvacet  let  transformačního  procesu  nicméně  urazila  ČR  velký  kus  cesty.  Vstupem do OECD  v roce  1995  se  Česká  republika  symbolicky  zařadila  do  skupiny  nejvyspělejších  ekonomik  světa.  Spolu  s  dalšími  státy  střední  a  východní  Evropy  se  ekonomicky  integrovala  v rámci  vnitřního  trhu  EU.  Také  díky  přípravám  na  rozšíření  byly  provedeny  některé  zásadní  reformy,  které transformovaly nedemokraticky řízené  a  centrálně  plánované  hospodářství  ve standardní evropskou ekonomiku.     Ve  světovém  měřítku  je  česká  konkurenceschopnost  mezi  lepším  průměrem,  tj.  ČR  se  ve  studiích,  jejichž  závěry  tento  materiál  reflektuje,  nachází  celkově zpravidla okolo 30. místa. Zatímco v  některých  oblastech  (např.  ve  vědě  a  výzkumu, kvalitě vzdělání či zdravotnictví a  schopnosti  inovovat)  patříme  mezi  širší  světovou  špičku  a  stále  se  zlepšujeme,  v  ostatních  neméně  důležitých  oblastech  (např.  kvalita  institucionálního  prostředí  a  regulačního  rámce,  efektivita  soudnictví  a  rozhodování  ve  státní  správě,  rozšířenost  korupce, úvěrové efektivitě finančních trhů  a tempo zvyšování státního dluhu) se stále  více  propadáme  mezi  méně  konkurenceschopné země světa.    Ze studií, které tento dokument shrnuje, lze  také vyčíst, že největší slabina dlouhodobě  omezující  výkonnost  hospodářství  ČR  je  nízká  efektivita  veřejné  správy,  která  zásadně  ovlivňuje  další  pilíře  konkurenceschopnosti.  Snižování  administrativní  zátěže  podnikatelů  nijak  neřeší  nízkou  efektivitu  fungování  a  nedostatečnou  transparentnost  rozhodování  státní  správy,  která  je  podhoubím  značně  rozšířené  korupce.  I  přesto,  že  si  samotné  rozhodování  našeho  soudnictví  uchovává  respekt  a  nezávislost,  vymahatelnost práva je nízká, neboť soudní  řízení trvají nezřídka dlouhá léta.    Ekonomický  potenciál  ČR  také  doplácí  na  špatnou  a  neefektivní  interakci  mezi  soukromou  a  veřejnou  sférou.  Příkladem  může  být  to,  že  ačkoliv  patří  ČR  nejvyšší  příčky  v  hodnocení  kvality  technického  a  přírodovědného  vzdělávání,  jejich  propojení  s  aplikovaným  výzkumem  je  nedostatečné a zájem studentů o příslušné  obory je dlouhodobě nízký. Podobně to platí  pro  infrastrukturu,  i  přes  velkou  hustotu  34    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       silniční  a  železniční  sítě  nemá  ČR  téměř  žádné  rychlostní  komunikace.  Navíc  Česká  republika  stále  není  schopna  stavět  dálnice  za  ceny  obvyklé  v  sousedním  Německu  a  Rakousku.    Potřeba reformy systému vzdělávání by měla  docílit  lepšího  propojení  akademických  výzkumných kapacit a soukromého kapitálu.  Na  nižších  stupních  studia  by  měl  být  podporován  zejména  rozvoj  kompetencí  s vazbou  na  praxi.  Ve  výsledku  by  se  také  zlepšila připravenost absolventů k uplatnění  na  pracovních  trzích.  Vzdělání  je  ale  také  předpokladem  pracovní  mobility  pro  starší  generaci, která bez celoživotního vzdělávání  rychleji  ztrácí  kompetence.  Do  budoucna  bude přitom nezbytné udržet starší generace  ekonomicky  aktivní  déle,  než  je  dnes  obvyklé.    Nepříznivý demografický vývoj v kombinaci  s  fiskální  nerovnováhou  bude  ve  střednědobém  horizontu  významně  ovlivňovat  naši  schopnost  dosahovat  ekonomického růstu. Česká republika proto  musí  provést  nezbytné  reformy  systému  sociální  podpory  a  odstranit  zbytečné  plýtvání,  vyvolávající  špatné  návyky  obyvatelstva.  Během  uplynulých  let  hospodářského  růstu  jsme  bohužel  nedokázali  reformovat  nákladný  a  rigidní  penzijní systém. O to hůř se budou reformy  ve  výdajové  oblasti  realizovat  v  období  významných  rozpočtových  schodků,  které  mohou komplikovat naše výhledové členství  v eurozóně vyžadující větší fiskální disciplínu.     Přestože  již  proběhla  úplná  privatizace  bankovního  sektoru,  nedošlo  k  zesílení  konkurenčního prostředí. Bankovní instituce  a  ani  kapitálové  trhy  tak  nejsou  schopny  pokrýt  úvěrové  a  investiční  potřeby  ekonomiky.     Atraktivita  našeho  investičního  prostředí  není  rovněž  dlouhodobě  garantována.  Nepovede‐li  se  nám  udržet  si  pozici  konkurenceschopné  ekonomiky,  hrozí  ČR  po  ukončení  dočasných  daňových  zvýhodnění  a  jiných  pobídek  riziko  odlivu  přímých zahraničních investic do zahraničí.     Na  naše  energeticky  náročné  hospodářství  bude  mít  negativní  vliv  i  případný  skokový  růst  cen  komodit  a  energií,  který  by  částečně mohla vyvažovat politika zaměřená  na zvyšování energetické efektivity a posílení  soběstačnosti  přes  diverzifikaci  energetických zdrojů.    Bez  koordinovaného  postupu  je  krajně  obtížné  dosáhnout  ve  zmíněných  oblastech  výraznějších  pozitivních  změn.  Tento  dokument  pojmenovává  slabiny  české  konkurenceschopnosti,  ale  zároveň  identifikuje  příležitosti,  které  by  mohly  přispět  k  budoucímu  zlepšování  ekonomické  pozice  ČR  v  mezinárodní  soutěži.  Pokud  chceme  v  evropském  společenství  patřit  mezi  ty  nejúspěšnější,  mezi ty, kteří se nejlépe dokázali vyrovnat s  otevřením vnitřního trhu EU a odstraněním  vnějších  obchodních  bariér,  musíme  tyto  výzvy přijmout.      35    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       SWOT ANALÝZA    1.  Instituce  2.  Infrastruktura   3.  Makroekonomická stabilita   4.  Zdraví  5.  Odborná kvalifikace  6.  Efektivita trhu práce   7.  Efektivita finančních trhů   8.  Technologické prostředí   9.  Inovace  10.  Podnikatelské prostředí  11.  Investiční prostředí    POSITIVNÍ                                                                  NEGATIVNÍ  VNITŘNÍ PŮVOD  1.  Bezpečnost a celková stabilita institucí  Nezávislost soudů  Trend snižování administrativní zátěže  2.  Geografická poloha s výborným přístupem na  nejvýznamnější trhy  Hustota dopravních sítí  3.  Stabilní bankovní sektor  Stabilní cenová hladina  Nezávislost a kredibilita centrální banky  Vysoká odolnost proti „importu“ inflace  4.  Kvalita zdravotní péče  5.  Vysoký podíl středoškolské vzdělanosti  Kvalita vzdělání v přírodních vědách   6.  Relativně dobrá kvalita regulace v oblasti  zaměstnávání  Flexibilita mzdové politiky  7.  Přehledná finanční politika  9.  Kvalita výzkumných institucí a dostupnost vědců   a inženýrů  Inovační kapacita  11.  Relativně vysoký kreditní rating  Schopnost přilákat zahraniční investice    SILNÉ STRÁNKY 1.  Vysoká korupce a zneužívaní veřejných fondů  Nízká transparentnost rozhodování státní správy  Nízká vynutitelnost zodpovědnosti veřejné moci  Délka soudních řízení a vymahatelnost práva  2.  Nedostatečná diverzifikace energetických zdrojů   Nedostatečné přeshraniční propojení přenosových  soustav   Nízký podíl a kvalita rychlostních dopravních sítí   Slabá dostupnost vysokorychlostního internetu  3.  Nízká efektivita hospodaření státní správy  Vysoká závislost na exportu  4.  Nízký věk dobrovolného odchodu do důchodu  Nízká ekonomická efektivita zdravotnictví  5.  Nedostatečná podpora aplikovaného výzkumu  Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva  Nízká  čtenářská  gramotnost  (kreativní  práce  s textem, analýza a řešení problémů)  6.  Nedostatečná podpora pracovního trhu v souvislosti  s dalším vzděláváním  Nezapojování starších generací do vzdělávání  Nízká mobilita pracovní síly  7.  Nízká úvěrová efektivita bankovního sektoru  Neochota bank poskytovat investiční kapitál  Nedostatečně tržní prostředí v bankovním sektoru  8.  Neschopnost zavádět nové technologie bez  zahraničního kapitálu  Nízká podpora ICT ve veřejném sektoru, nevýrazné  online služby veřejného sektoru     10.   Procedurální náročnost podnikání  Nedostatečná diverzifikace průmyslových odvětví  SLABÉ STRÁNKY   VNĚJŠÍ PŘESAH  1.  Realizace projektu eGovernment  Elektronizace veřejných zakázek  3.  Očekávaný vstup do eurozóny (přijetí eura)  5.  Zvýšení kapacity a kvality vysokých škol  (zavedením školného)  Pozitivní trend ve struktuře vzdělanosti (nárůst  vysokoškolsky vzdělaných lidí) s potenciálem  v oblasti technického vzdělávání  Předpoklad růstu vzdělanostní mobility  6.  Zvyšování motivace starší generace k setrvání na  pracovním trhu  8.  Přímé zahraniční investice do ICT sektoru a  transfer technologií  9.  Další zjednodušování a vyšší provázanost  administrativních povinností podnikatelů  11.  Integrace kapitálových trhu ve střední Evropě  Revize uplatňování investičních pobídek    PŘÍLEŽITOSTI 3.  Nevyrovnaný státní rozpočet a vysoké tempo  státního zadlužovaní  Tempo zadlužování domácností  Neschopnost splnit maastrichtská kriteria a oddálení  vstupu do eurozóny  Nákladný a neefektivní penzijní systém, v souvislosti s  možnými fiskálními dopady očekávaného  demografického vývoje  4.  Nízká efektivita zdravotnického systému bude  zatěžovat veřejné výdaje  5.  Nízký zájem o technické a přírodovědní odbory, který  neuspokojí potřeby perspektivních odvětví  7.  Vysoký podíl zahraničního vlastnictví bankovních  institucí  10.  Vysoká energetická intenzita výroby  Riziko přesunu investičních projektů do zahraničí po  ukončení daňového zvýhodnění a ostatních  investičních pobídek  HROZBY   36    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       LITERATURA A ZDROJE:    Centrum ekonomických studií VŠEM. Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2007‐2008. Praha: Linde. 2009.    CzechTrade. Zahraniční obchod ČR v roce 2008. Praha. 2009.    EUROSTAT:   Special Eurobarometer 272e, 283 Health and long‐term care      Special Eurobarometer 246, Health and Food      Flash Eurobarometer 253.    KUBIŠTA, V. a kol. Mezinárodní ekonomické vztahy. Praha: HZ Editio. 1999.    OECD. Technology and the economy: The key relationships. Paris: OECD. 1992.    SLANÝ, A.. a kol. Faktory konkurenceschopnosti: komparace zemí V4. Brno: Masarykova univerzita. 2007.    SLANÝ, A.. a kol. Konkurenceschopnost ekonomiky. Brno: Masarykova univerzita. 2008.    SLANÝ, A.. a kol. Konkurenceschopnost české ekonomiky : Vývojové trendy. Brno: Masarykova univerzita. 2006.     Střední podnikatelský stav. Informační portál: Máme v ČR kvalitní podnikatelské prostředí, Praha: SPS 2008.    Ústav pro informace ve vzdělávání. Databáze pro Statistickou ročenku školství 2009.    World Bank. Doing Business 2009. Washington DC : IBRD/WB. 2008.     World Bank: Governance Matters VII: Aggregate and Individual Governance Indicators, 1996‐2007, WB Policy  Research Working Paper No. 4654, 2008.    World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2007‐2008. Geneva: WEF. 2007.    World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2008‐2009. Geneva: WEF. 2008.    World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2009‐2010. Geneva: WEF. 2009.    Zdravotnická ročenka ČR 2008, Ústav zdravotnických informací a statistiky.     Zprávy o stavu životního prostředí OECD 2005.      Zdroje online:      CEPII‐CIREM. Evolution of EU and its Member States' Competitiveness in International Trade. 2009.  Dostupné na: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2009/march/tradoc_142475.pdf    Economist Intelligence Unit: Global Innovation Index 2009.   Dostupné na: http://graphics.eiu.com/PDF/Cisco_Innovation_Complete.pdf    European Innovation Scoreboard 2008.   Dostupné na: http://www.proinno‐europe.eu/EIS2008/website/docs/EIS_2008_Final_report.pdf    OECD Health Data 2009: How Does the Czech Republic Compare, 2009  Dostupné na: http://www.oecd.org/dataoecd/42/43/40904906.pdf    37    Analýza konkurenceschopnosti České republiky   Ministerstvo průmyslu a obchodu 2009       PISA. Science Competencies for Tomorrow's World. 2006. OECD Programme for International Student Assessment.  Dostupné na: http://www.oei.es/evaluacioneducativa/InformePISA2006‐FINALingles.pdf    OECD Economics Department Working Paper No. 695, Ten years of product market reform in OECD countries –  insights from a revised PMR indicator. Dostupné na: http://www.oecd.org/eco/pmr    Rada pro výzkum a vývoj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v  roce 2008. Úřad vlády ČR: 2008. Dostupné na: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=513444    Transparency International, Corruption Perception Index 2008.  Dostupné na: http://www.transparency.cz/doc/cpi2008_tabulka.xls    Výzkum a vývoj v České republice.   Dostupné na: http://www.vyzkum.cz    Czech Republic: Transport  System Infrastructure.   Dostupné na: http://www.czech.cz.    OECD Broadband Portal,   Dostupné na: http://www.oecd.org/sti/ict/broadband