Úvod do ekonomiky vzdělávání Předmět zkoumání • Vnitřní ekonomika školství – zkoumá mikroekonomické aspekty výchovy a vzdělávání (plánování počtu učitelů, žáků, odměňování..) • Vnější ekonomika školství – zkoumá makroekonomické aspekty vzdělávání (vliv vzdělávání na ekonomický růst, celkové náklady..) Struktura bloků n Blok 1: Veřejné služby ve vzdělávání. Teorie lidského kapitálu, investiční přístup k vzdělávání. Vztah mezi kvalifikací a trhem práce. Uplatnění absolventů a problém nezaměstnanosti. Efektivní využití lidského kapitálu. n Blok 2: Regionální školství. Předškolní, základní a střední školství. Obsahový rámec vzdělávání (kurikulum). Financování regionálního školství. Normativy ve školství. Rozpočtové ukazatele. Tvorba rozpočtu školy a financování. Terciární vzdělávání v ČR. Veřejné, soukromé a státní vysoké školy. Samospráva VŠ. Systém financování. Problematika zavedení školného v ČR jako alternativní způsob financování vysokých škol. Modely finanční spoluúčasti studentů na studiu. n Blok 3: Celoživotní vzdělávání. Vzdělávací politika a Evropská unie. Nástroje evropské vzdělávací politiky. Mezinárodní srovnání. Kvalita ve vzdělávání. Hodnocení, sebehodnocení, evaluace. Autoevaluace. Akreditační komise ČR, Česká školní inspekce. Podmínky absolvování n Závěrečný test – online (80 bodů) n Zpracování POTu (20 bodů) n Ústní zkouška n Prezentace POTu (20 bodů) - dobrovolné POT v rozsahu max 15 normostran, témata v ISU, možné zvolit (po odsouhlasení) vlastní. Struktura: n Obsah n Úvod n Řešení dané problematiky (ve struktuře jednotlivých kapitol je ponechána volnost autorovi/autorům) n Závěr (doporučení) n Seznam literatury Citační norma !!!! Literatura I n Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) n Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů n Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů n Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením n Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (2007) n Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách Literatura II n Benčo, J.: Ekonomka vzdelávania. Bratislava: IRIS, 2002. ISBN 80-89018-41-6. Kapitola 4 a 6. V knihovně. n Brdek, M., Vychová, H.: Evropská vzdělávací politika: programy, principy, cíle. Praha: ASPI, 2004, 168 s. ISBN 80-86395-96-0., Evropská unie a vzdělávání: Příloha Učitelských novin 22-23/2003. n Matějů, P.: České vysoké školství na křižovatce : investiční přístup k financování studia na vysoké škole v sociologické reflexi / Natalie Simonová (ed.) ; Petr Matějů (vedoucí projektu) ; Nicholas Barr ... [et al.].. -- Praha : Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2005.. -- 263 s. : il. ; 24 cm. n (Ne)rovné šance na vzdělání : vzdělanostní nerovnosti v České republice / Petr Matějů, Jana Straková [editoři] et al. ; Josef Basl ... [et al.].. -- Vyd. 1.. -- Praha : Academia, 2006.. -- 411 s. : tab., grafy + 1 CD-ROM. n Neziskové organizace ve veřejných službách / Vladimír Hyánek, Zuzana Prouzová, Simona Škarabelová a kolektiv.. -- 1. vyd.. -- Brno : Masarykova univerzita, 2007. -- 293 s. Doplňková literatura n Lidský kapitál a investice do vzdělání : sborník z 8. ročníku mezinárodní vědecké konference 20.-21.září 2005 / kolektiv autorů.. -- 1. vyd.. -- Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2005.. -- 184 s. n Teorie nevzdělanosti : omyly společnosti vědění / Konrad Paul Liessmann ; [z německého originálu ... přeložila Jana Zoubková].. -- Vyd. 1.. -- Praha : Academia, 2008.. -- 125 s. n Vzdělání a trh : sborník textů / [Tereza Urbanová (editor)].. -- Praha : Liberální institut, 2003.. -- 39 s. Literatura III – internetové zdroje n Education at a Glance 2009, OECD n Organizace vzdělávací soustavy České republiky 2008/09 n www.msmt.cz n www.uiv.cz n učitelské listy n www.nuov.cz Vzdělání z hlediska teorie statků Vzdělání jako veřejně poskytovaný statek n Veřejně poskytovaný statek (worthy goods) (institucionální hledisko) – veřejná volba n Ty mohou mít charakter jednotlivých typů statků (ekonomický, charakter spotřeby – smíšený statek, soukromý statek s pozitivní externalitou x povinná školní docházka) n Garance x produkce n Financování (soukromá spoluúčast) Veřejné služby ve vzdělávání n Služby vytvořené, organizované nebo regulované orgánem veřejné správy k zajištění, aby byla služba poskytována způsobem, který lze považovat za nezbytný pro uspokojení společenských potřeb při respektování principu subsidiarity (Vláda ČR). n Základní služby – (základní, střední, vysokoškolské) n Vědecko-výzkumné služby n Doplňkové služby (stravování, ubytování, mimoškolních aktivit) (Benčo, 2005) Všeobecná správa n Státní správa – MŠMT, Česká školní inspekce, krajské úřady, obecní úřady, obce s rozšířenou působností, ředitelé škol a školských zařízení n Samospráva – kraje, obce, školské rady, vysoká stupeň autonomie vysokého školství MŠMT n Výkon dle oblastí – skupiny (7) n Zřizuje účelová odborná zařízení: n Výzkumný ústav pedagogický, http://www.vuppraha.cz/ n Národní ústav odborného vzdělávání, www.nuov.cz http://www.narodni-kvalifikace.cz/ n Centrum pro studium vysokého školství, http://www.csvs.cz/ n Národní institut dětí a mládeže, www.nidm.cz n Institut pedagogicko-psychologického poradenství, www.ippp.cz n Národní institut pro další vzdělávání, http://www.nidv.cz/cs/ n Ústav pro informace ve vzdělávání, www.uiv.cz n Centrum pro hodnocení výsledků vzdělávání , http://www.cermat.cz/ Funkce ministerstva n Stanovuje základní principy financování škol a školských zařízení n Podklady pro sestavování návrhu státního rozpočtu n Zásady pro příděl finančních prostředků n Přímo přiděluje prostředky školám, které zřizuje, církevním školám, veřejným vysokým školám a v nepatrné míře soukromým vysokým školám n Přiděluje prostředky krajům n Stanovuje podmínky poskytování dotací soukromým školám a školským zařízením n Kontroluje využití přidělených prostředků Produkce vzdělávání Financování školství n V rozhodující míře z veřejných rozpočtů (státního, ÚSC) n Normativní financování (1992) x financování na instituci – financování neinvestičních výdajů (investiční výdaje nenormativně) Financování Financování Veřejné a soukromé výdaje na vzdělávání n v průměru 91 % výdajů na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání pochází z veřejných zdrojů (země EU 93 %, ČR 91 %) n v terciárním vzdělávání tvoří veřejné výdaje v průměru zemí OECD 73 % všech výdajů (země EU 81 %, ČR 82 %), n v preprimárním vzdělávání tvoří soukromé výdaje v průměru 19 % všech výdajů (země EU 12 %, ČR 9 %) n země OECD vydají v průměru 13,3 % svých veřejných výdajů na vzdělávání (země EU 12,2 %, ČR 10,1 %), z toho n na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání v průměru 9,0 % (země EU 8,1 %, ČR 6,5 %) n na terciární vzdělávání v průměru 3,1 % (země EU 2,9 %, ČR 2,3 %) Proč poskytovat a financovat veřejně? Možné odpovědi… § Společenské užitky (externality) (individuální versus společenské) – teorie LK § Asymetrické informace § Možnost vzniku monopolu § Právo na vzdělání – spravedlnost při poskytování vzdělávání, rovnost v příležitosti na dosažení určitého druhu a stupně vzdělání =>přístup k minimálnímu množství vzdělání (kolektivní statek) (listina základních lidských práv a svobod) Listina základních lidských práv a svobod Čl. 33: • Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. • Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopnosti občana a možnosti společnosti též na vysokých školách. • Zřizovat jiné školy státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem, na takových školách se může vzdělání poskytovat za úhradu. • Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. Čl. 25: Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též právo na vzdělání v jejich jazyku. Lidský kapitál Vzdělávání a trh práce Lidský kapitál n Různé formy investic do lidí: školní a další vzdělávání, výdaje na zdravotní péči a výživu (zejména v rozvojových zemích). „souhrn znalostí a dovedností člověka, které jsou vytvářeny školním vzděláváním, dalším vzděláváním v průběhu života a praxí“. Lidský kapitál v ekonomické teorii - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Merkantelisté, William Pety – vzdělání za jeden z důležitých faktorů pro ekonomický rozvoj - Adam Smith – vzdělání – investice, která zvyšuje produktivní schopnost člověka a jeho celoživotní příjem. - John Stuart Mill – vzdělání jednotlivců zvyšuje produktivitu práce a přináší kompenzaci za investice do vzdělání. - Schultz a Becker – první pokus o změření míry návratnosti investic do vzdělání. - Gary Becker – nejen na trhu, ale ve všech oblastech člověk porovnává výnosy a náklady každého rozhodnutí Původní teorie lidského kapitálu n Výška příjmů jednotlivce se odvíjí výhradně od jeho schopností a dovedností, ty zase od výše dosaženého vzdělání. n Kritika:Schopnosti a dovednosti – vliv genetiky, kulturních a sociálních faktorů. Vzdělání + další faktory – lepší schopnosti a dovednosti – vyšší příjmy (koeficient alfa 0,6 – 0,8) Třídící hypotéza: Vzdělání nezvyšuje produktivitu jednotlivce n Ale: formálně označuje již dané rozdíly mezi lidmi. n Vzdělání – prostředek k třídění a filtrování lidí. Výše mzdy podle dosaženého vzdělání n příjmy rostou spolu s dosaženým vzděláním n muži s terciárním vzděláním vydělávají v zemích OECD o 56 % více než muži s vyšším sekundárním vzděláním, v ČR se jedná o rozdíl 92 % n ženy s terciárním vzděláním vydělávají v zemích OECD o 53 % více než ženy s vyšším sekundárním vzděláním, v ČR se jedná o rozdíl 65 % n příjmy rostou spolu s věkem – (odměňování ve školství) n příjmy žen jsou nižší než příjmy stejně vzdělaných mužů n ženy s vyšším sekundárním vzděláním vydělávají v ČR o 21 % méně než muži, n ženy s terciárním vzděláním vydělávají v ČR o 32 % méně než muži Distribuce mezd podle dosaženého vzdělání (v percentilech) v roce 2008 Výše mezd podle vzdělání n http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/C10035FA92/$File/310909C06.pdf n http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3109-09 (podle KZAM) Kvantifikovatelnost LK –přístupy n 1) nejvyšší dokončené vzdělání (ISCED) (osoby ve věku 25-64 let, kteří dosáhli vyšší střední nebo vysokoškolské vzdělání/celkový počet osob ekonomicky aktivního věku) n Nevýhody: n Délka vzdělávání je v jednotlivých zemích různá n Neměří žádné specifické znalosti a dovednosti – nezaměřuje se na obsah vzdělání Někdy: počet let studia (Průměrná délka studia) ISCED - Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED 0 pre-primární vzdělávání ISCED 1 primární vzdělávání ISCED 2 nižší sekundární vzdělávání ISCED 3 vyšší sekundární vzdělávání ISCED 4 postsekundární vzdělávání nikoli terciární ISCED 5 první stupeň terciárního vzdělávání ISCED 6 druhý stupeň terciárního vzdělávání http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/mezinarodni_standardni_klasifikace_vzdelavani_isced_ Školy n Mateřské školy – od 3 do 6 let, v posledním roce musí být bezplatná docházka umožněna všem dětem, neposkytuje stupeň vzdělání, ISCED 0 n ZŠ – primární a nižší sekundární vzdělávání (ISCED 1 + 2);9 let, absolvováním dosáhne ISCED 2A, speciální škola ISCED 2C n SŠ – vyšší sekundární (ISCED 3) + postsekundární vzdělání ISCED 4 – nádstavbové studium; 3A maturitní zkouška n Konzervatoře (ISCED 2, 3A, 5B) 5B – vyšší odborné vzdělání, 3A – maturitní zkouška n VOŠ – vyšší odborné vzdělání, terciární vzdělávání (ISCED 5B) n VŠ – ISCED 5A – bakalářské, magistercké;ISCED 6 doktorské. Omezení prvního přístupu n Požadavky na dosažení určitého stupně vzdělání se v jednotlivých zemích liší, není tedy zaručena totožná úroveň LK n Nezahrnuje neformální formy vzdělání, kurzy, školení, atd. n Nebere v úvahu opotřebení lidského kapitálu Podíly obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání v letech 1997–2007 n v zemích OECD poklesl podíl obyvatel s nižším než vyšším sekundárním vzděláním o 7 procentních bodů (z 37 % na 30 %) n v zemích EU19 se jednalo o pokles ve výši 7 p.b. (z 36 % na 29 %) a v ČR o 6 p.b. (z 15 % na 9 %) n v zemích OECD je podíl obyvatel s vyšším sekundárním vzděláním stabilní (43 %) n v zemích EU19 došlo k nárůstu o 1 p.b. (na 47 %) a v ČR k nárůstu o 3 p.b. (na 77 %) n v zemích OECD vzrostl podíl obyvatel s terciárním vzděláním o 7 procentních bodů (na 27 %) n v zemích EU19 se jednalo o nárůst výši 6 p.b. (na 24 %) a v ČR o 3 p.b. (na 14 %) 2. Přístup – přímé testování dovedností n IALS (International Adult Literacy Survey) n Interview, testování je rozděleno na 3 části: literární gramotnost, dokumentová gramotnost, numerická gramotnost n Alternativa PISA (Programme for International IALS Úroveň 1: schopen zjistit jednoduché a jednoznačné informace z jednoduchých písemných materiálů. Úroveň 2: schopen nalézt informace založené na jednoduchém přirovnání vyžadující nízkou úroveň dedukce Úroveň 3: schopen použít psané materiály k odvozování závěrů s ohledem na četné množství informací Úroveň 4: schopen vyřešit mnohoznačné nebo nejednoznačné úkoly využitím komplexních informací Úroveň 5: schopen řešit komplexní úkoly kombinující různé informace, které musejí být vyhledány v psaných materiálech PISA n Mezinárodní program hodnocení výsledků žáků v oblasti čtenářské, přírodovědné a matematické gramotnosti PISA je projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v oblasti rozvoje lidských zdrojů, vzdělávání a školství. V současné době je považován za největší a nejdůležitější mezinárodní projekt v oblasti měření výsledků vzdělávání. Cíle PISA n Cílem projektu PISA je opakované zjišťování výsledků patnáctiletých žáků různých zemí v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Jeho hlavním záměrem je poskytnout tvůrcům školské politiky v jednotlivých zemích informace o úspěšnosti a efektivitě jejich vzdělávacích systémů. n Vzorový test J http://www.uiv.cz/external/pisa_test/test.html Přístupy.. n 3. Přístup - Ocenění schopností a dovedností na trhu práce prostřednictvím mzdy, umožňuje vypočítat průměrnou zásobu lidského kapitálu n 4. Přístup – náklad na vytvoření lidského kapitálu Investice do vzdělání n Optimální investice –cost-benefit analýza n Individuální/společenská návratnost investic do vzdělání n Srovnání návratnosti investic do různých typů vzdělání, v různém čase, v různých zemích.. Faktory ovlivňující financování vzdělávání/účast na vzdělávání n Společenská x individuální míra návratnosti investic do vzdělání n Individuální užitky (výše mzdy, míra nezaměstnanosti, prestiž…) SMN - Mezinárodní srovnání – obecné závěry (Psacharopoulos a Woodhall 1985, Psacharopoulos 1994, Woodhall 2001) n Individuální míra návratnosti do vzdělání je vyšší než společenská míra návratnosti, zejména u terciárního vzdělávání n Ze všech vzdělávacích stupňů je nejvyšší míra návratnosti do základního školství n Míra návratnosti do vzdělání je vyšší v rozvojových zemích n Míra návratnosti do lidského kapitálu je v rozvojových zemích, nikoli však nutně v zemích rozvinutých, vyšší než průměrná míra návratnosti do fyzického kapitálu Faktory ovlivňující účast na vzdělání n Výše mzdy n Míra (ne)zaměstnanosti n Ušlá mzda – nejvýznamnější individuální „investice“ Míra zaměstnanosti a dosažené vzdělání Výpočet individuální míry návratnosti n Mincerova rovnice n Proměnné: náklady (přímé, ušlé příjmy), výnosy, věk (délka ekonomické aktivity), doba studia Předpoklady efektivního využití LK n Flexibilní trh práce n Flexibilní školství n Celoživotní vzdělávání Flexibilní trh práce n Rychlost s jakou se dokáže přizpůsobit ekonomickým šokům (strukturální nezaměstnanost) n Ukazatelé institucionálního prostředí, ovlivňující utváření S a D n FTP – přizpůsobení, které zajistí vysokou zam., nízkou u, nízkou i, plynulý růst důchodů. Charakteristiky TP n Mzdová flexibilita n Flexibilní pracovní doba n Mobilita pracovní síly (geografické + APZ) n Indikátory: ukazatel míry dlouhodobé nezaměstnanosti n http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2009p1/26.pdf Flexibilní školství n Odpovídá potřebám a požadavkům trhu práce (včetně absolventům) n Opatření: n Makro úroveň – strategie+ koncepce (PISA, Lisabonská strategie) n Mikro – spolupráce vzdělávacích institucí a zaměstnavatelů – strukturální u n Indikátory: míra nezaměstnanosti absolventů, podíl absolventů na rekvalifikaci, vykonání profese absolventa neodpovídající kvalifikaci. Soulad kvalifikace s profesí Úplná shoda Hrubá neshoda Studie n Doležalová, Vojtěch, Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání (2005) Celoživotní vzdělávání n Nutnost CŽV n Formální, neformální n Strukturální nezaměstnanost, umocněno demografickým vývojem n Indikátory: podíl osob účastnících se CŽV, kvalitativní hodnotící úrovně dosažených znalostí a dovedností (počítačové dovednosti) Probíhající diskuse a další vývoj n Rámcové vzdělávací programy (kurikulární reforma) n Státní maturity, www.novamaturita.cz n Reforma terciárního vzdělávání, http://www.reformy-msmt.cz/reforma-terciarniho-vzdelavani/ n Reforma veřejné správy – zřizovatelské a správní kompetence v působnosti krajů a obcí x koncepční kompetence, rozhodující kompetence finanční => problémy s financováním regionálního školství n Optimalizace škol n Další vzdělávání (celoživotní vzdělávání)