Studijní blok č. 1 Jana Soukopová soukopova@econ.muni.cz Obsah přednášky o Vymezení pojmového aparátu o Metodika analýzy veřejných projektů o Jednokriteriální metody hodnocení o Obecné finanční metody hodnocení Vymezení pojmového aparátu o Veřejný projekt a veřejná zakázka o Veřejné výdaje a veřejné výdajové programy o Analýza veřejných projektů o Vstupy, výstupy, výsledky a účinky o Metoda a metodika Veřejný projekt a veřejná zakázka Veřejné projekty Jakékoliv aktivity, činnosti či úkoly probíhající, resp. plněné v rámci veřejného sektoru, při kterých jsou použity veřejné výdaje Veřejné zakázky Každá zakázka, která je hrazena z veřejných zdrojů n Obecně = realizace veřejných projektů n Legislativa = „zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je veřejný zadavatel definovaný zákonem“ n Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách Druhy veřejných projektů o podle časového hlediska n dlouhodobé n střednědobé n krátkodobé o podle dělitelnosti n dělitelné n nedělitelné o podle jejich vzájemného vztahu n nezávislé a vzájemně se vylučující projekty n nezávislé, ale vzájemně se nevylučující projekty n vzájemně závislé projekty o podle druhu rozpočtu n s fixním rozpočtem n s proměnlivým rozpočtem o podle příslušnosti rozpočtu n financované z rozpočtu ČR n financované z fondů EU o podle charakteru projektů n projekty spotřebního charakteru, n projekty investičního charakteru, n projekty nedistribučního charakteru, apod., o podle odvětví nebo oblasti n projekty z oblasti zdravotnictví, kultury, ŽP, aj. Veřejné finance, veřejný sektor a veřejné projekty o Veřejné projekty jako součást veřejných financí n Principy veřejných financí = veřejných projektů n Funkce veřejných financí = veřejných projektů o Veřejné výdaje, veřejné výdajové programy, veřejné projekty n Veřejné výdaje jsou alokovány na realizaci fiskálních funkcí státu na principu nedobrovolnosti a neekvivalence n VVP a VP jsou alokovány na realizaci určitých konkrétních cílů v jejichž důsledku vznikají specifické produkce statků a služeb, investiční celky, dochází ke korekci nespravedlnosti podle předem stanovených kritérií Analýza (hodnocení) veřejných projektů o Ekonomická a finanční analýza o Principy hodnocení veřejných projektů o Vstupy, výstupy, výsledky a účinky o Metody analýzy VP a metodika analýzy VP Ekonomická a finanční analýza Ekonomická analýza n objasňuje společensky poměřované e. náklady a přínosy soupeřících projektů při zohlednění kritérií efektivnosti a spravedlnosti Finanční analýza n vychází z běžných účetních výsledků ze kterých vypočítává ukazatele dávající obraz o stavu investice Principy hodnocení VP • Věcnost (Relevance) n Při hodnocení programů dle principu věcnosti by evaluace měla definovat odpověď na evaluační otázku: "Jaké jsou konkrétní vlivy VP na změny v socio-ekonomickém prostředí?" • Účinnost (Effectiveness) n S klíčovou otázkou, zda projekty dosahují svých nastavených finančních a operačních cílů. • Výkonnost, efektivnost (Efficiency) n s klíčovou otázkou orientovanou na zhodnocení ostatních investičních aktivit a se zjištěními, zda může být dosaženo s investovanými zdroji více jinými způsoby či nikoliv. • Dopad (Impact). n vymezuje hodnocení konkrétních změn v socio-ekonomickém prostředí. Ex-ante a mid-term a ex-post analýza o Ex-ante analýza n Před začátkem projektu nebo programu o Mid-term analýza n Hodnocení v polovině období n S ohledem na hodnocení ex-ante zkoumá počáteční výsledky pomoci, jejich relevanci a míru, v jaké byly dosaženy plánované cíle. o Ex-post analýza n Po ukončení projektu, programu n Týká se využití prostředků, účinnosti a efektivity pomoci a jejího dopadu n Vyvozuje závěry pro hospodářskou politiku (EU – polititku hospodářské a sociální soudržnosti). n Vztahuje se na faktory, jež přispívají k úspěchu nebo selhání provádění, na uvedené akce a dosažené výsledky, včetně jejich udržitelnosti. Vstupy, výstupy, výsledky a účinky Vstupy n všechny zdroje použité na produkci plánovaných výstupů, výsledků a účinků n měří se prostřednictvím kvantitativních, finančních či nefinančních ukazatelů Výstupy n zboží nebo služby vytvořené prostřednictvím vstupů (měří se jako vstupy) Výsledky n hodnotí čeho se prostřednictvím vstupů dosáhlo Účinky n hodnotí výsledky z dlouhodobého pohledu Charakter vstupů a výstupů o Reálné - které získávají koneční uživatelé veřejného projektu. Reálným přínosem projektu na ochranu životního prostředí je např. uchování životního prostředí pro budoucí generace. n Přímé (prvotní) – vztahují se k hlavnímu cíli veřejného projektu, n Nepřímé (neboli druhotné) – jsou v podstatě vedlejším produktem n Tržní – jsou vyjádřené v peněžních jednotkách n Netržní – v peněžních jednotkách vyjádřené nejsou n Hmotné a nehmotné, konečné a meziprodukt, vnitřní a vnější o Peněžní - vznikají v důsledku změn v relativních cenách, které se projevují při adaptaci ekonomiky na poskytované veřejné statky a na změny ve struktuře poptávky po zdrojích. Metoda a metodika o Metoda n algoritmizovaná činnost, která vede k dosažení vytyčeného cíle o Metodika n soubor vybraných metod na zkoumání určitých věcí a jevů Druhy metod Druhy metod n Metody na zjišťování faktů a jejich vlastností (empirické metody) n Metody na zpracování získaných údajů o Metody kvalitativního hodnocení Slouží ke zjišťování vzájemných vztahů mezi získanými údaji pomocí indukce a dedukce, analýzy a syntézy, abstrakce a konkretizace (tzv. logické metody) o Metody kvantitativního hodnocení Druhy metod analýzy VP o Manažerské metody n Empirické metody hodnocení VP o Benchmarking, o Metody kontrolní činnosti n Kvalitativní metody o SWOT analýza, kauzální analýza o Kvantitativní metody n Jednokriteriální metody o obecné finanční metody, o nákladově výstupové metody, o speciální nákladové metody n Vícekriteriální metody o stupnice a škály, o metody založené na dílčím hodnocení variant, o metody založené na párovém srovnání variant Metodika hodnocení VP Krok 1 Identifikace souboru hodnocených projektů. Krok 2 Hodnocení předmětu (potřebnosti) a cílů projektu. Krok 3 Identifikace všech významů těchto projektů (všech jejich vstupů a výstupů, výsledků a účinků). Krok 4 S ohledem na cíle a charakter vstupů a výstupů přiřazení hodnotících kritérií. Krok 5 Výběr vhodné metody hodnocení. Krok 6 Hodnocení a doporučení nejvhodnějšího veřejného projektu. Cíle projektu o Cíle – klíčová role o Dělení cílů n Kvalitativní (není možné vyjádřit v množstevních jednotkách) n Kvantitativní (je možné vyjádřit v množstevních jednotkách) o Při hodnocení dodržení následujících předpokladů n předmětnost cílů = aby byly cíle odvozeny od očekávání VP, od jejich užitků, n verifikovatelnost cílů = zda na konci sledovaného období bylo cíle dosaženo, n reálnost cílů = zda jsou splnitelné, n konzistentnost cílů = jejich vzájemná návaznost, n kvantifikovatelnost cílů = přímo v zadání cíle jsou uváděny měrné jednotky umožňující měřit v jakém množství (kolik), v jaké kvalitě (jaké charakteristiky), v jakých termínech (kdy) a s jakými náklady byly cíle splněny a n zda cíle pokrývají dané potřeby. Historie analýzy VP USA, n 1902 - zákon „River and Harbor Act“ (zákon o řekách a přístavech) n Metody analýzy veřejných projektů byly zobecněny v období „New Deal“ n 1950 byly stanoveny zásady a pravidla spojené s hodnocením projektů různých vodních nádrží n Většího rozsah po druhé světové válce, kdy byly obecné zásady spojené s hodnocením projektů vodních nádrží zakotveny v „Zelené knize“ vydané v roce 1950. n V průběhu 50. až 80. let 20. století se v této oblasti začaly objevovat četné práce, jejichž nejvýznamnějšími autory byli zejména R. Dorfman, O. Eckstein, J. Margolis, J. Krutilla a B. Weisbrod. n 1961 vytvořen systém plánování-programování-rozpočtování (PPBS) jako postup hodnocení nákladů a výnosů. Na PPBS pak navazovala metoda Zero-Based Budeting v 70. letech 20. století Historie analýzy VP Evropa - po druhé světové válce. o Velká Británie n zaměření především na dopravu, urbanistiku a elektroenergetiku (práce Fostera a Baileyho, Mishana a Turveyho). o Francie n zaměření na velké energetické podniky a doprava. n V 70. letech 20. století pak problematika externalit v důsledku narůstajících problémů z životním prostředím a jeho znečištěním. Práce francouzských autorů (Maurice Allais, F. Bessiere, M.Boiteux, H. Lévy-Lambert, S.C. Kolm, J. Lesourne, E. Malinvaud, J. C. Milleron, P. Masné) Aplikace analýzy VP o velké veřejné investice n do infrastruktury dopravy (mosty, kanály, přístavy, silnice, železnice, letiště), n do vodohospodářských zařízení sloužících současně pro energetiku, regulaci záplav a zavlažování. o oblast výroby energie, o projekty s výrazným charakterem externalit, n životní prostředí, n urbanismus a n projekty výrobního rázu v rozvojových zemích o veřejné netržní sektory n národní obrana, n vzdělávání n zdravotnictví o alternativní metody zabezpečování veřejných služeb Jde o metody využívající výhody soukromých forem managementu v oblasti veřejného sektoru (např. Brainstorming, Benchmarking, SWOT analýza, apod.). Jednokriteriální metody hodnocení o Definice n Takové metody, které pro hodnocení a výběr projektů používají pouze jedno rozhodovací kritérium na které převádí kritéria ostatní. o Klasifikace n Obecné finanční metody hodnocení n Nákladově výstupové metody hodnocení n Některé speciální nákladové metody Obecné finanční metody o Finanční kritéria používaná při hodnocení veřejných projektů n čistá současná hodnota, n vnitřní výnosové procento (vnitřní míra výnosu), n index rentability, n doba návratnosti. Čistá současná hodnota Net Present Vaule (NPV) Definice: n „číselný údaj, nalezený tím způsobem, že se od diskontované hodnoty očekávaných výnosů investice odečte diskontovaná hodnota jejích očekávaných nákladů“ Konstrukce NPV o Současná hodnota o Čistá současná hodnota Současná hodnota o Současná hodnota (angl. Present value - PV) vzroste v průběhu jednoho roku na budoucí hodnotu (angl. Future value - FV) v závislosti na úrokové míře (pro veřejný sektor diskontní sazbě r), podle vztahu: FV = PV (1+r). V n-tém roce je pak budoucí hodnota FV dána vztahem FV = PV (1+r)^n, kde n je počet let , po jejichž dobu plyne užitek z projektu Konstrukce současné hodnoty o Současná hodnota PV[t] všech hotovostních toků vyplývajících z projektu po dobu životnosti veřejného projektu je pak dána vztahem: kde CF[t] je hotovostní tok v roce t, r je diskontní sazba, t je časové období od 1 do n, n je životnost projektu. Čistá současná hodnota o NPV je pak součet současné hodnoty budoucích hotovostních toků plynoucích z projektu a hotovostního toku v nultém roce: kde I je velikost investičních výdajů v nultém období, Kritérium hodnocení - PV Kritérium Interpretace PV ≥ (-CF[0]) nebo PV ≥ I projekt je přijatelný PV < (-CF[0]) nebo PV < I projekt není přijatelný kde CF[0] je hodnota cash flow plynoucího z I v nul. období, I je hodnota investice provedené v nultém období Kritérium hodnocení – NPV Kritérium Interpretace NPV ≥0 projekt je přijatelný NPV < 0 projekt není přijatelný Využití NPV o NPV = jedno z finančních kritérií při analýze nákladů a přínosů, kde se používá ve dvou formách: n s označením NPV při finanční analýze v rámci CBA, kde jako vstupy používá účetní hodnoty, n s označením ENPV při ekonomické analýze, kde jako vstupy používá ekonomické hodnoty. Vnitřní výnosové procento angl. Internal Rate of Return - IRR Definice: n taková výše diskontní sazby, při niž se současná hodnota příjmů z uvažované alternativy rovná současné hodnotě nákladů na uvažovanou alternativu veřejného projektu nebo n taková výše diskontní sazby, při níž bude NPV toků plynoucích z veřejného projektu rovna nule Konstrukce IRR o IRR (hledaná diskontní sazba) splňuje následující rovnici: o Zatímco u NPV se vychází z dané diskontní sazby, v případě IRR hledáme diskontní sazbu, která vyhovuje výše uvedené rovnici Odvození IRR Odvození IRR s využitím lineární interpolace: Kde NPV[n] je čistá současná hodnota při nižší diskontní sazbě NPV[v] je čistá současná hodnota při vyšší diskontní sazbě r[n] je nižší diskontní sazba (v %) r[v] je vyšší diskontní sazba (v %) Lineární interpolace NPV[n] je čistá současná hodnota při nižší diskontní sazbě NPV[v] je čistá současná hodnota při vyšší diskontní sazbě r[n] je nižší diskontní sazba (v %) r[v] je vyšší diskontní sazba (v %) Kritérium hodnocení Kritérium Interpretace IRR ≥ r projekt je přijatelný IRR < r projekt není přijatelný r obtížné určit, tedy varianta, která má nejvyšší míru IRR. Pasti IRR o Past č. 1 – zápůjčka nebo výpůjčka, n shodné IRR u obou projektů, ale NPV je u jednoho projektu kladné a u druhého záporné o Past č. 2 – více IRR o Past č. 3 – žádné IRR Past č. 1 - Zápůjčka nebo výpůjčka o IRR = 50% > r=10% Þ oba přijatelné o IRR (X) = IRR (Y) Þ oba stejně investičně přitažlivé o ALE projekt Y je významně horší, než-li projekt X: n NPV(X) > NPV(Y) n a zároveň je zcela nepřijatelný: NPV (Y) < 0. Past č. 2 - více IRR) o peněžní toky nejsou kontinuálně kladné po celou dobu předpokládaných výnosů investic Past č. 3 - žádná IRR o Není možné rozhodnout na základě IRR o smysluplnosti projektu vzhledem k tomu, že IRR nemá hodnotu. Využití IRR o IRR se ve veřejném sektoru používá především jako finanční kritérium v rámci CBA a to ve dvou formách: n s označením IRR, kdy jako vstupy používá účetní hodnoty a je výstupem finanční analýzy, n s označením EIRR, kdy jako vstupy používá ekonomické hodnoty a je výstupem ekonomické analýzy. Index rentability angl. Rentability Index (Ri) nebo Return of Investment (ROI) Definice: n podíl čisté současné hodnoty projektu na hotovostním toku nultého období (na investičních výdajích) Konstrukce Ri kde CF[t] je hotovostní tok v roce t, r je diskontní sazba, t je časové období od 1 do n, n je životnost projektu. Kritérium hodnocení Kritérium Interpretace Ri ≥ 0 projekt je přijatelný Ri < 0 projekt není přijatelný Doba návratnosti Definice: n doba, za kterou se investice splatí z peněžních příjmů, které investice zajistí Konstrukce DN o V případě, že roční hotovostní tok CF je stále stejný, tak pro výpočet doby návratnosti DN lze použít vztah: kde I je velikost investičních výdajů Kritérium hodnocení Kritérium Interpretace DN ≤ DŽ projekt je přijatelný DN > DŽ projekt není přijatelný kde DŽ je doba životnosti o Platí, že čím je hodnota DN nižší, tím lepší je projekt. Využití doby návratnosti o Prostá DN n statický ukazatel kalkulovaný z nediskontovaných hotovostních toků, o Reálná doba návratnosti n dynamický ukazatel kalkulovaný z diskontovaných hotovostních toků. Příklad č. 1 o Porovnejte IRR a NPV (při r = 10%) u projektů A a B a okomentujte. Hotovostní toky těchto variant ukazuje následující tabulka (hotovostní toky jsou vyjádřeny v tis. Kč) Příklad č. 2 Obec Planá se chystá zrekonstruovat sběrný dvůr za 1 mil. Kč. Je předpokládáno, že sběrný dvůr bude min po 3 roky přinášet ročně 400 tis. Kč. (r = 10%.) Vypočtěte NPV (Řešení: - 5259 Kč) Příklad č. 3 Masarykova univerzita zvažuje 2 veřejné projekty A, B s původní investicí 1 mil. Kč. Projekt A má životnost 1 rok a peněžní příjem 1 200 000 Kč. Projekt B má životnost 5 let a v prvních 4 letech nepřináší žádný příjem a v pátém roce 1 800 000 Kč. o Který ze vzájemně se vylučujících projektů je pro univerzitu výhodnější podle kritéria NPV? (r = 10 %.) Řešení: NPV[A] = 90 909 Kč, NPV[B] = 117 658 Kč. Převedení na stejnou životnost Pokud převedeme projekty na stejnou životnost 5 let, pak bude pohyb peněžních toků následující (v tis. Kč): Řešení: NPV[A] = 379 079 Kč, NPV[B] = 117 658 Kč. Příklad č. 4 o Karlova univerzita se rozhoduje mezi třemi projekty na něž je investice 1 mil. Kč. Porovnejte tyto projekty podle kritéria (metody) doby návratnosti a reálné doby návratnosti, kdy diskontní sazba je 10%p.a. : n Projekt A – má první dva roky roční náklady 100 tis. Kč a roční přínosy 500 tis. Kč, následujících pět let náklady 200 tis. Kč a přínosy 350 tis. Kč. n Projekt B – má první 3 roky roční náklady 250 tis. Kč a roční přínosy 600 tis. Kč, další rok roční náklady 300 tis. a roční přínosy 450 tis. Kč, dalších pět let roční náklady 500 tis. Kč a roční přínosy 800 tis. Kč n Projekt C – má první rok roční náklady 500 tis. a roční přínosy 800 tis. Kč, druhý rok náklady 300 tis. Kč a přínosy 800 tis. Kč, třetí rok náklady 800 tis. Kč a přínosy 900 tis. Kč, čtvrtý až šestý rok náklady 100 tis. Kč a přínosy 450 tis. Kč Projekt A Řešení: n Doba návratnosti 4 roky n Reálná doba návratnosti 5 let Projekt B Řešení: n Doba návratnosti 3 roky n Reálná doba návratnosti 5 let Projekt C Řešení: n Doba návratnosti 4 roky n Reálná doba návratnosti 4 roky Příklad č. 5 Obec Kralice n. Oslavou se rozhoduje pro výběr z následujících dvou projektů na zřízení obecního kulturního centra n Projekt A – Zřízení kulturního centra v sokolovně, která je majetkem obce, ale pro přeměnu na kulturní centrum potřebuje řadu úprav n Projekt B – Zřízení kulturního centra v pronajaté budově, kde se v současnosti konají kulturní akce, která má všechny potřebné náležitosti, ale není v majetku obce Předpokládaná životnost projektů je 3 roky a diskontní sazba je 0,1. o Proveďte hodnocení obou projektů a jako kritérium použijte Ri, Náklady a výnosy o Investiční náklady na rekonstrukci sokolovny – 1 milion Kč o Mzdové náklady pro 2 osoby, která budou kulturní centrum na plný úvazek provozovat a řídit kulturní akce – 12 a 18 tis. Kč/ měsíc o Roční nájemné na pronájem budovy kulturního centra, včetně inkasa a služeb obci – 450 tis. Kč o Náklady na zařízení – 200 tis. Kč o Předpokládané roční náklady na elektřinu, vodu a plyn – 100 tis. Kč o Předpokládané roční náklady na opravy – 30 tis. Kč o Předpokládané roční výnosy za pronájmy sokolovny soukromým subjektům – 400 tis. Kč o Předpokládaný počet akcí pořádaných obcí v kulturním centru – 15, předpokládaná průměrná výnosnost – 50 tis. Kč Projekt A - Náklady a výnosy Projekt B - Náklady a výnosy Řešení Komentář o Pro Ri platí: Ri ≥ 0 projekt je přijatelný Tuto podmínku splňuje pouze projekt A, proto bychom vybrali ten. Pokud bychom projekty posuzovali podle kritéria NPV, tak i z pohledu tohoto kritéria je vhodný pouze projekt A, u kterého je NPV kladná.