MKV_VESP Samostudium Témata tutoriál 1 Témata • Druhy veřejné politiky a možnosti jejího směřování • Přístupy ke zkoumání politiky • Selhání státu Druhy veřejné politiky • Aktivní VP – snaží se předvídat možná ohrožení i rozvojové příležitosti uspokojování veřejných zájmů. • Reaktivní VP – reaguje, až když je veřejný zájem reálně ohrožen • Liberální VP – zasahuje až tam, kde individuální zájem ohrožuje uznaný veřejný zájem • Paternalistická VP – prosazuje uznaný veřejný zájem často bez ohledu na možnou újmu individuálních zájmů nebo na měnící se povahu lidských potřeb. …rovnost x svoboda Možnosti směřování veřejné politiky Z morálních hodnot a ideologie vychází zjednodušeně dvě alternativy: • optimistický předpoklad: společnost a její členové jsou schopni jednat zodpovědně. • Základní otázkou je „co je vhodné pro společnost?“. • Důsledek: plánování a správa. • předpoklad, že lidský intelekt je omezený a je nutno použít jiné metody k řízení společnosti. • Důsledek: lépe je spolehnout na tržní řešení. Literatura • DSO KVTPVP • Doporučený text k tutoriálu 1 (IS) Hlavní přístupy ke zkoumání politiky Teoretické přístupy k vytváření politiky z hlediska ekonomie 1/2 Teorie veřejné volby • Vychází z neoklasické ekonomie a předpokládá, že jednotliví aktéři maximalizují svůj užitek. • U voličů se nepředpokládají jiné motivy volby (např. etické, morální). • Argumenty proti této teorii zdůrazňují, že motiv užitku nemusí být jediný relevantní motiv a tudíž je teorie zjednodušující. Neoinstitucionalismus • Vztahy jednotlivců, organizací a institucí. • Součástí této teorie je problematika vymezování vlastnických práv a vlivu transakčních nákladů. Marxismus • Třídní společnost – revoluce tříd • Práce (nikoliv kapitál) Teoretické přístupy k vytváření politiky z hlediska ekonomie 2/2 Ekonomie blahobytu • Předpokládá, že tržní selhání mohou být napraveny prostřednictvím politického systému, který je schopen nalézt efektivnější řešení, než jaké je výsledkem selhání trhu. Pluralismus • Zájmové skupiny hrají nejdůležitější roli při vytváření politiky i jejího rámce. Ty se vytvářejí volně podle vznikajících zájmů. Korporativismus • Rovněž považuje politiku jako rámec pro interakci zájmových skupin a vlády, ale na rozdíl od pluralismu, kde je jednotlivec základem skupiny, která usiluje o naplnění zájmů, v korporativismu existují skupiny mezi státem a jednotlivcem nezávisle. Literatura • DSO Malý, Pavlík, kpt.1.3, 1.2 • Howlett, Ramesh – Studying public policy Selhání státu • Selhání totalitních systémů • Selhání přímé demokracie • Selhání typická pro výkon správy • Selhání vlastní decentralizovaným soustavám • Selhání reprezentativní demokracie Selhání totalitárních politických systémů § nedostatečná schopnost autokorekce § potlačení tvořivého potenciálu lidí Selhání přímé demokracie § úskalí referenda – problém s formulací otázky v referendu, aby byla současně srozumitelná, nenávodná a zároveň plně vystihovala podstatu problému; § nevýrazná většina vítězí nad vyhraněnou menšinou – většina může mít opačný názor k problému, který se jí nedotýká než vyhraněná menšina, které se věc přímo dotýká. Selhání typická pro výkon správy § nízká efektivita a malá přizpůsobivost byrokratických aparátů § odcizení státní byrokracie jejímu poslání Selhání vlastní decentralizovaným soustavám § složitost řízení v decentralizovaných soustavách správy – příjímání rozhodnutí bude složitější a pomalejší; § ohrožení veřejných zájmů prosazováním zájmů skupinových – pokud jsou decentralizované složky ovládány místními zájmovými skupinami, pak se schopnost státu prosadit ucelenou politiku výrazně oslabuje; § fiskální externality – místní decizoři (rozhodovatelé) mohou mít tendenci ignorovat řešení problémů, které se negativně dotýkají vyššího celku. Selhání reprezentativní demokracie 1/2 § volební paradox – podmínky kdy volební systém vzhledem k preferencím voličů selhává (výběrem volebního systému lze výrazně ovlivnit celkové výsledky politických stran i pořadí kandidátů); § „balíčky“ preferencí – existuje několik, pro voliče významných, politických agend a může vyhrát i kandidát, který nezískal většinovou podporu ani v jedné agendě, pokud se mu podaří uspokojit jednotlivé skupiny voličů v těch agendách, které je nejvíce tíží; § odcizení zvolených reprezentantů zájmům voličů – kontrola zvolených zástupců ze strany voličů je obtížná, někdy nemožná; Selhání reprezentativní demokracie 2/2 § vliv organizovaných zájmů (lobby) - silné skupiny jsou schopny si prosadit lepší podmínky na náklady celé společnosti; § omezený časový horizont - většina politických rozhodnutí se děje pouze v horizontu jednoho volebního období, proto existuje riziko, že krátkodobý prospěch je upřednostněn i s vědomím dlouhodobé ztráty; § vliv masmédií – hromadné sdělovací prostředky mají silnou moc ovlivnit různé skupiny obyvatel a tím i ovlivnit preference jednotlivých stran. Literatura – DSO KVTPVP – kpt.1.4.4 – Potůček – Nejen trh