MKV_VESP úvod Proč se zabývat veřejnou politikou? • Protože veřejná politika (její výstupy) mohou ovlivnit každý subjekt ve společnosti (ať chce nebo ne) • Zákony, daně, sociální systém, tržní regulace,… • Veřejná politika ovlivňuje • Veřejný sektor… rozhodnutí o veřejném sektoru zpravidla doprovází rozhodnutí o alokaci zdrojů • Soukromý sektor … regulace chování tržních subjektů Veřejná a sociální politika • Vždy limituje meze svobody jednotlivce – Vždy ovlivňuje tržní prostředí • Lze ji ovlivnit/využít/ignorovat, ale nelze se vyhnout jejímu vlivu • Dva pohledy: – Idealistický: jak by to být mělo – Pragmatický: jak to je, a jak to využít ke svému prospěchu Veřejná politika • Nemá jednotnou definici, definice vycházejí z těchto obecných principů: – Politika je činěna ve jménu „veřejnosti“. – Politika je ve všeobecnosti iniciována a vykonávána vládou. – Politika je interpretována a implementována prostřednictvím veřejných i soukromých aktérů. – Politika je to, co vláda zamýšlí učinit. – Politika je i to, co se vláda rozhodne nevykonat. Veřejná politika • Politika je cokoliv, co se vláda rozhodne učinit nebo neučinit • Veřejná politika směřuje k naplnění cílů, které jsou chápany jako cíle/potřeby celé společnosti. • Definice jsou v principu založené na: – Naplňování veřejných/kolektivních zájmů – Vymezení úlohy aktérů – Oborové vymezení Pojetí SP • SP je politika orientující se na rozvoj LP a kvality života (životních podmínek) • Sociální realita souvisí s vymezením sociální sféry = sociální realita je složitá, je různě chápána = neexistuje jednoznačná definice SP • Širší pojetí: konkrétní jednání státu, ale i ostatních subjektů • Užší pojetí: reaguje na sociální rizika, aplikuje různé techniky sociální intervence, tzv. rezortní sociální politiky Veřejná versus sociální politika • 1. SP je součástí VP • 2. SP stojí samostatně oproti VP Hodnotové základy veřejné a sociální politiky • Klíčové je chápání vztahu „rovnost“ (rovnost šancí) a „svoboda“ • Spor o slučitelnost rovnosti a svobody • Chápaní vztahu rovnosti a svobody se vyvíjí od pohledu na práva: – Občanská (18. st.) – Politická (19. st.) – Sociální (20. st.) VP a její ekonomické souvislosti • Klasické problémy z pohledu veřejné ekonomie a veřejné politiky: – optimální alokace statků[1] a efektivnost jeho dosažení; – měření a oceňování užitku; – okolnosti a prostředí (selhání trhu, selhání státu, rozhodnutí společnosti). • [1] Ačkoliv problém optimální alokace zdrojů považuje většina autorů za zásadní, například Hayek považuje za klíčový problém koordinace. • Za nejlepší způsob koordinace potom považuje tržní mechanismus a výsledná situace je tedy tou nejlepší možnou ve srovnání s ostatními koordinačními alternativami. • Optikou tohoto přístupu potom odpadá i problém hodnocení užitku, pokud jednotlivci začnou nějaký statek považovat za hodnotný (například životní prostředí,vzdělání), potom trh tuto skutečnost zohlední najde způsob jak ji ocenit. Srovnání pohledu na „optimum“ • Optimum kvality i kvantity poskytovaných veřejných statků (formy redistribuce apod.) z pohledu veřejné politiky lze posuzovat přinejmenším ve třech rovinách: – z hlediska cílů, pro které byla daná veřejná politika vytvořena. – z hlediska zájmů jednotlivých aktérů. – Normativně, dle výchozí idelogie • Optimum z pohledu ekonomie lze odvozovat z celého spektra ekonomických přístupů. Tradičním požadavkem je pak tzv. Paretovská efektivnost, optimální množství určeno prostřednictvím mezních nákladů a mezních individuálních cen Měření užitku • Existují minimálně dvě významné roviny, ve kterých má smysl provádět hodnocení: politické a ekonomické hodnocení. • Politické hodnocení: – potenciál získat podporu (hlasy voličů, podpora aktérů), – být uskutečněna (šance na splnění cílů) – posloužit nějakému dalšímu, primárně politickému (zájmovému, mocenskému) účelu. • Ekonomické hodnocení: – používá kritéria racionality - racionální činnost spočívá v efektivním využití omezených zdrojů za účelem maximálního dosažení cílů, resp. žádoucích užitků. … pořídili jsme to tak levně jak to jen šlo? Okolností a prostředí • Tak jako dochází k tržním selháním, dochází i k selhání vlády. • (Jackson, Brown 2003): – výsledkem vládních intervencí jsou nepředpokládané změny; – formulované cíle vládní politiky jsou nejasné; – existují selhání při realizaci; – náklady na vládní intervenci nejsou nulové (náklady na byrokracii; transakční náklady); – snaha jednotlivců maximalizovat svůj užitek, čímž dochází ke společenským ztrátám (z pohledu teorie veřejné volby). • Neexistuje obecná shoda v tom, jak je posuzována realita (Stiglitz 1997): – neschopnost přesně odhadnout důsledky vládní politiky; – rozdíly v názorech na chování ekonomiky; – neshody v hodnotách Některé myšlenkové přístupy • Liberalismus: – funkčnost VP/SP je posuzována podle vztahu k ekonomické efektivnosti, nepodporuje solidaritu státu • Křesťanské sociální učení: – uznává nerovnost, zdůrazňuje sociální transfery, charitativní aktivity • Demokratický socialismus: – silně zdůrazňuje rovnost Politika a její souvislosti Shrnutí • Nevíme, co přesně politika je – Víme jistě, že existuje J • Neexistuje shoda v hodnotách ani v popisu reality – Existují alternativy, které lze rozpoznat a využít Literatura • Doporučená literatura k T1 (IS) • Krebs: sociální politika ktp 1 • Potůček: Veřejná politika kpt.1