Case studies – veřejná politika VESP Obsah • Postavení vlády • Kvalita cílů Shrnutí klíčových vědomostí • veřejná politika (její výstupy) mohou ovlivnit každý subjekt ve společnosti (ať chce nebo ne) a téměř vždy má i fiskální dopady • Selhání politiky (implementační deficit) znamená i vyčerpání vzácných zdrojů bez dosažení výsledku • Co má být obsahem a cílem politiky je vždy předmětem sporu (vztah principu rovnosti a svobody – viz přednáška) • Selhání politiky lze chápat ve dvou rovinách – Byla snaha ji cíle uskutečnit, ale některé podmínky úspěšné implementace nebyly dodrženy nebo působily nějaké nepředvídatelné faktory (což doufáme a pro účely case předpokládáme) – Bylo záměrem vlády (rozhodovatele), aby se neuskutečnila Cíle case studies • Bližší pohled na vybrané podmínky úspěšné implementace (uskutečnění veřejné politiky) • Pokusit se, na dílčím případu zdravotnictví, odpovědět na otázku, zda reforma zdravotnictví mohla či nemohla být úspěšně uskutečněna • Uvědomit si širší souvislosti a další okolnosti, které by mohly ovlivnit úspěšnost dalších reformních snah Implementace • Realizace, uskutečnění veřejné politiky • Fáze, kdy se skvělé cíle promění v marné naděje (implementační deficit) • Podmínky úspěšné implementace – Různí autoři a přístupy vytváření různé soupisy podmínek – Zjednodušeně: jasný cíl, dostatek peněz, schopnost vlády politiku prosadit, podpora zájmových skupin (zejména těch silných), podpora cílové skupiny, stabilita ekonomického a institucionálního uspořádání 1. Postavení vlády • Chce-li vláda prosadit reformu potom by teoreticky: – Měla mít podporu (většinu) v klíčových zastupitelských sborech – Je-li vláda tvořena koalicí politických stran, měla by existovat shoda v základních otázkách pro danou politiku (předvolební program). Jinak řečeno, vládní strany by se měly být schopny domluvit na základních principech reformy komentář • Osa y - %, osa x – časová řada, písmeno „a“ označuje situaci před volbami; „b“ po volbách • Modrá, černá, zelená křivka – zobrazuje, zda měla či neměla vládní koalice většinu v daném zastupitelském sboru • Míra shody u koalic (vláda tvořená více stranami by s měla zřejmě shodnout na základních principech odvětví). Křivka je sestavena na základě analýzy předvolebních programu vládních stran a jejich výroků. Křivka nepracuje s možností „obchodování“, tzn. Nezohledňuje možnost, že by strany mohly výměnou za podporu jedné agendy podporovat agendu v jiném odvětví (byť tato agenda směřuje proti jejich deklarovaném politickému postoji) • Oranžová křivka – má doplňující charakter a vyjadřuje složení vlády z hlediska politické příslušnosti k dané straně (jinak řečeno procento straníků vůči nestraníků). Člen vlády (nestraník) nemusí být tak striktně vázán rozhodnutím politického grémia strany) • Závěry: během zkoumaného období byl „prostor pro reformu“ (optikou pouze této podmínky) v roce 2007b (byly v této době zavedeny poplatky). Case ukazuje, že ve zkoumaném období vláda zřejmě neměla reálnou šanci reformu prosadit, pokud by nedošlo ke širší shodě napříč politickými stranami. Diskuze • Bylo možné uskutečnit reformu jiného odvětví? • Jaké další okolnosti jsou podle vás důležité pro uskutečnění politiky? Shrnutí klíčových vědomostí Cíle a jejich vlastnosti • Definujeme cíl jako kvantitativní a kvalitativní cílový stav. • Stanovíme kritéria měření cíle. • Provedeme verifikaci cílů, tj. klademe si otázku, zda budeme na konci schopni stanovit, nakolik bylo cíle dosaženo. • Provedeme hierarchizaci cílů, tj. určujeme, na které organizační úrovni budou jednotlivé cíle plněny. • Stanovíme priority jednotlivých cílů. • Prověříme, zda jsou cíle adekvátní, tj. zda odpovídají problémové situaci, očekáváním a zda svými důsledky uspokojují relevantní zájmové skupiny, popřípadě dokonce veřejný zájem. • Nebo též SMART (specifické, měřitelné, ambiciózní, reálné a termínované) 2. Jasný a konzistentní cíl • Jasný a konzistentní cíl politiky je jednou z klíčových podmínek úspěšného uskutečnění politiky. • Není-li znám cíl: – nelze posoudit výsledek – Alokační neefektivnost • Víme, že: – Implementační deficit může vzniknout nejen v procesu realizace, ale také už v okamžiku stanovení špatných[1] cílů – Pokud cíle a s nimi spojené realizační opatření obsažené v koncepci nevykazují požadované vlastnosti, vede tento stav ke vzniku implementačního deficitu. • [1] Špatným cílem je míněn nikoliv jeho obsah, ale formální vlastnosti cíle Komentář • Sledované koncepce pochází z let 2004-2006 a cílem je zjistit, zda cíle v uvedených koncepcích splňují základní požadavky na to, jak by cíl měl být formulován • Slovenská strategie reformy je zahrnuta jako příklad koncepce, která byla úspěšně uskutečněna a lze ji tedy postavit do role „vzoru“. • Tip: Srovnejte sloupce „kvantifikovaný konečný stav“ a „měřitelnost konečného stavu“ jinak řečeno cíl měl stanovenou hodnotu, které je třeba dosáhnout (např. snížit hodnotu y o x%) versus nevyužitou možnost takové vyčíslení provést • Výsledky - kvalita českých koncepcí je nedostatečné ve srovnání se slovenskou komentář • Jiné zobrazení výsledků z tabulky. Každý cíl měl x% ze zkoumaných vlastností a výsledný podíl takových cílů je zobrazen ve sloupci dané koncepce • Otázka: seřaďte od „nejlepší po nejhorší“ a vezměte v úvahu možnost, že byste chtěli danou koncepci ex-post hodnotit (zda se splnila a jaké měla výsledky) Otázky do diskuze • Jak zvýšit kvalitu formulovaných cílů a kdo by za to měl být odpovědný? • Co všechno byste započítali do nákladů vynaložených na „neúspěšné pokusy“ o uskutečnění veřejné politiky? • V čem se podle vás liší země, které dokážou uskutečnit reformu (nejen zdravotnictví)? Literatura • www.kulatystul.cz – přehled zkoumaných koncepčních dokumentů • Kontakt: pavlik@econ.muni.cz