MKV_VESP T2 Implementace Implementace – uskutečnění politiky Struktura: • Uskutečnění rozhodnutí…definice • Přístupy – Top-down x bottom-up – Principal-agent teorie – Teorie volby nástrojů • Implementační styly • Case studies Pojem „implementace“ • Implementace jako stav uskutečnění. Vztah mezi zamýšlenými cíli a výsledkem • Implementace jako proces realizace, na povaze interakcí mezi aktéry závisí výsledek programu • Implementační deficit - rozdíl mezi původně plánovaným cílem a skutečně pozorovaným výsledkem Přístupy k analýze implementačního procesu • Shora dolů (top-down) • Zdola nahoru (bottom-up) • Syntetizující přístupy • Pomocné přístupy – Principal-agent teorie – Teorie volby nástrojů Top-down - soubor podmínek • Jasné a konzistentní cíle programu. • Adekvátní teoretický kauzální model vlivu (impact-model). • Právně strukturovaný implementační proces. • Angažovaní, s programem loajální a kompetentní úředníci. • Podpora zájmových skupin a politických autorit, politická legitimita programu. • Stabilita sociálně ekonomických podmínek, jejich změny, které nenarušují podstatně politickou podporu nebo kauzální model. Top-down analýza • (-) tendence podceňovat vliv dalších aktérů na proces implementace. • (-) metoda je jen obtížně uplatnitelná tam, kde centrální úroveň chybí, nebo na rozhodování má vliv skupina činitelů na centrální úrovni, přičemž žádná tato skupina nemá převažující vliv. • (+) když cílem analýzy je zjistit výhradně efektivnost programu nebo v oblastech, kde je dominantní jeden veřejný program. • (+) když existuje jednoznačná legislativa a tam kde jsou v rámci výzkumu zjišťovány spíše průměrné výsledky před regionálními odlišnostmi. Bottom-up analýza • Identifikace sítě účastníků • Zkoumání jejich cílů, strategií, aktivit a kontaktů. • Identifikace aktérů zapojených do plánování, financování a provádění vládních i nevládních programů. Bottom-up analýza • analýza problémů, které jednotliví aktéři pociťují a strategiemi vytvořenými pro jejich řešení. • Tento přístup umožňuje zjišťování všech účinků programu. • (-) přeceňování vlivu jednotlivých aktérů a periferie (ve vztahu k centru). • (-) neschopnost vyjít z explicitní teorie faktorů ovlivňujících implementaci veřejného programu. • (+) když se na implementaci programu podílí větší množství mocensky nezávislých institucí, případně tam, kde neexistuje jednoznačná legislativní úprava daného politického procesu. Principal-agent teorie • Vyvinuta k vysvětlení rozdílů mezi záměrem politiky a způsobem jakým ji úředníci realizují • Úředník x politik, právník x klient, lékař x pacient • Nutná „dobrá vůle“ agenta vyhovět přání klienta, klientův zájem však nemusí být zájmem agenta • Tvůrce politiky musí počítat s vlivem úředníků na proces implementace. Teorie volby nástrojů • Realizace politiky vyžaduje využití různých nástrojů • Teoreticky může být pro splnění daného cíle jakýkoliv nástroj. – Některé nástroje jsou však vhodnější než jiné • Nástroje skutečné – Informace, dotace, daně, regulace, státní podnik, přímé opatření • Nástroje procedurální – Distribuce informací, výzkum, poradní komise, institucionální reforma Faktory ovlivňující proces implementace • Vnitřní x vnější – Restrukturalizace ministerstva x Nový zákon mají vliv na realizaci cíle • Předvídatelné x nepředvídatelné – Reakce cílové skupiny x povodeň • Silné x slabé (svým vlivem) – Vliv suchého léta na: dotační program do zemědělství x program na podporu výstavby azylového bydlení Aktéři Literatura • Povinná – Potůček- Veřejná politika – str.41-57 • Nepovinně doporučená J – Winkler, J. – Implementace. Brno 2002 – Howlett, Ramesh – Studying public policy Horizontální a vertikální dimenze politiky