IV. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY Volný obchod – úvod n úplně volný obchod – pár zemí (Hongkong) n není dokonalý, ale lepší než jiné politiky n vyhnou se ztrátám efektivity spojené s protekcionismem a získají dodatečné příjmy Přínosy volného obchodu 1. Efektivnost n svobodný obchod odstraní zkreslení podnětů → nárůst národního bohatství 2. Úspory z rozsahu n odstranění roztříštěnosti výroby 3. Lepší příležitosti pro inovace Přínosy volného obchodu Odhadované náklady protekcionismu Politické argumenty pro n teoreticky je možné obchodní politikou ↑ bohatství, ALE: OP =důsledek zájmů skupin + nezohledňuje celospolečenské hledisko n redistribuce příjmů k politicky vlivným sektorům n MO = dobrovolná směna + zvýšení životní úrovně Politické argumenty proti • Zlepšení směnných relací • Selhání domácího trhu • Snížení nezaměstnanosti • Léčení deficitů BÚ • Podpora klíčových odvětví Optimální clo Selhání domácího trhu Příklady chráněných odvětví • zemědělství • textilní průmysl n znaky chráněných odvětví: Ø pracovně intenzivní Ø není nutná vysoká kvalifikace ani investice Ø dobře organizovaní Mezinárodní vyjednávání n od 30.let 20. stol.: snižování obchod.bariér n po WW2: rychlá liberalizace n důsledky: Ø eliminace obchodních válek Ø narušení vlivu jednotlivých národních zájmových skupin Ø prosazování volného obchodu Vězňovo dilema n z teorie her, k pochopení nutnosti koordinace obchodních politik GATT n po WW2: jednání za účelem vzniku mezin.obchod.org. (ITO =International Trade Organization) n problémy → 1947: „dočasná“ obchodní pravidla = smlouva GATT (na 48 let) n GATT = General Agreement on Tariffs and Trade n ITO nikdy nevznikla Uruguayské kolo (1986-1994) n výsledný dokument: 1994 (Marrákeš) n přínosy Uruguayského kola: obchod. liberalizace + vznik WTO WTO = World Trade Organization n vznik: 1.1. 1995 n pravidla GATTu součástí pravidel WTO n proces „vázání“ n omezování celních i necelních bariér obchodu n vyjednávání v kolech Členové WTO Organizační struktura WTO Výjimky z pravidla nediskriminace = preferenční obchodní smlouvy n GATT povoluje, když nulová cla = zóny volného obchodu, celní unie n dopady integrace: • tvorba obchodu • odklon obchodu Spory o obchodní politiku n 80.léta: nové argumenty pro intervence (high-tech odvětví) → strategické obch. politiky n 90.léta: vliv nárůstu MO na pracovníky v RZ (standardy pro mzdové sazby a pracovní podmínky) Argumenty pro aktivní obchodní politiku n řešení tržních selhání: Ø neschopnost firem v high-tech odvětvích zmocnit se příjmů z rozvoje poznatků, které se rozšíří i do jiných odvětví Ø existence monopolního zisku ve vysoce koncentrovaných oligopolních odvětvích Technologie a externality n externality = přínosy, které připadnou jiným firmám než těm, které je vyprodukovaly n high-tech odvětví: velkou část zdrojů do zlepšování technologií n patentová ochrana = slabá ochrana proti imitování nápadů → subvencování n ALE: obtížná kvantifikovatelnost přínosů inovace Nedokonalá konkurence n stanovení pravidel = komu připadne dodatečný přínos n 2 problémy: • nedostatečné informace • riziko zahraniční odvetné akce n strategické obchod.politiky = =„ožebračováním souseda“ Globalizace a pracovní síla n před 1995: kritika MO zaměřena na dopady na obyvatele vyspělých zemí – problém: vliv IM ze zemí s levnou L na mzdy málo kvalifik.pracovníků ve vyspěl.zemích n od 90.let: sílí antiglobalizační hnutí – problém: mzdy a pracovní podmínky v RZ n omyl: nízké mzdy v RZ důsledkem volného obchodu Reálná mzda a pracovní podmínky n v RZ: nízké mzdy, ALE jsou na tom lépe, než by byli bez globalizace n zavedení standardů na výši mezd a pracovní podmínky = nebezpečí protekcionismu n řešení: monitorování mezd a pracovních podmínek + zpřístupnění výsledků spotřebitelům → ti rozhodnou n Konec ČETBA n BASTIAT, F.: Petice výrobců svíček