Klasifikace, kvantifikace a postoj k riziku Osnova Riziko Rízení rizik Klasifikace rizik - dynamické či statické, čisté nebo spekulativní a celkové či dílčí. Kvantifikace rizik - Nástroje a techniky Postoj k riziku – graf - averze k riziku, neutrální postoj, sklon k riziku, osobní křivka Riziko Historicky: Risico lodní přeprava – úskalí Později: možná ztráta Nejen ekonomické, ale i polit, bezpeč, právní,… Riziko – fin. definice: volatilita fin. veličiny (zisk, portfolium) okolo očekávané hodnoty v důsledku změn řady parametrů Míru ohrožení aktiva, míru nebezpečí, že se uplatní hrozba a dojde k nežádoucímu výsledku a vzniku škody. Velikost rizika je vyjádřena jeho úrovní. Měření rizika – ruská ruleta Řízení rizik Doporučit Vytisknout Řízení rizik je proces, při němž se subjekt řízení snaží zamezit působení již existujících i budoucích faktorů a navrhuje řešení, která pomáhají eliminovat účinek nežádoucích vlivů a naopak umožňují využít příležitosti působení pozitivních vlivů. Článek podrobně vysvětluje obecná i technologická hlediska řízení. Klasifikace rizik Podnikání obecně znamená jistou investici majetku. Podnikatel doufá, že tato investice vynese zisk. Pokud ne, ztráta; tato možnost ztráty představuje riziko podnikání. Podnikání může skončit úpadkem či zaznamenat ztrátu z mnoha různých příčin. Rozdíly mezi příčinami a důsledky tvoří základ pro různou klasifikaci rizik. Zdroje rizika mohou být klasifikovány jako dynamické či statické, čisté nebo spekulativní a celkové či dílčí. Ve spojitosti s možnými ztrátami firmy hovoříme o výrobních rizicích, o technických, ekonomických , tržních či finančních rizicích, které jsou spojeny s činností firmy. Samostatnou problémovou oblastí v investičním rozhodování firmy obvykle tvoří politická rizika – vzhledem k zaměření knihy se této problematice vyhneme. Snížení rizika na nulovou úroveň můžeme v praxi dosáhnout pouze tím, že konkrétní rizikové činnosti nebudeme vykonávat, což je samozřejmě v rozporu se základním posláním podnikatele nebo manažera. Nemůžeme tedy snižovat riziko za každou cenu, ale investujeme přiměřené náklady, které odpovídají odhadovaným (potenciálním) ztrátám. Finanční a nefinanční riziko nepříznivé okolnosti. Tyto nepříznivé okolnosti někdy finanční ztrátu zahrnují, jindy nikoliv. (Přesto, alespoň v podnikání, lze i nefinanční ztrátu nakonec obvykle vyčíslit v penězích.) V této části se budeme zajímat o ta rizika, která přinášejí finanční ztrátu. Finanční riziko zahrnuje vztah mezi subjektem (jednotlivcem nebo organizací) a jměním či očekáváním příjmů, které mohou být ztraceny či zhoršeny. Finanční riziko je obvykle ovlivněno třemi faktory, a to: 1. subjektem, který je vystaven možnosti ztráty, 2. aktivy či příjmem, jejichž snížení hodnoty, zničení nebo změna vlastnictví jsou příčinou finanční ztráty, 3. hrozbou (nebezpečím), které může zavinit ztrátu. První faktor finančního rizika spočívá v tom, že někdo bude ovlivněn výskytem jisté události. Během ničivých záplav na Moravě v roce 1997 byly zničeny nebo dramaticky poškozeny tisíce hektarů zemědělské půdy i stovky budov. Finanční škody způsobené vlastníkům dosáhly výše mnoha milionů korun. Statické a dynamické riziko Dynamická rizika mají příčinu ve změnách v okolí firmy a ve firmě samé, vycházejí ze dvou množin faktorů. První množina faktorů jsou faktory vnějšího prostředí: politika, ekonomika, průmysl, konkurence, spotřebitelé. Z úrovně firmy nelze změny v těchto faktorech obvykle řídit či významně ovlivňovat (lze se samozřejmě přizpůsobit a využít nové situace ve prospěch firmy). Faktory vnějšího prostředí mohou, být příčinou finančních (či jiných) ztrát firmy. Statická rizika zahrnují takové ztráty, jejichž příčiny se nacházejí mimo změny v ekonomice, například spočívají v přírodních nebezpečích nebo v nepoctivosti jednotlivců. Statické ztráty zahrnují buď zničení majetku, nebo změnu jeho vlastnictví důsledkem nepoctivého jednání nebo selhání lidského faktoru. Statické ztráty mají tendenci objevovat se v čase s jistým stupněm pravidelnosti, a proto jsou předvídatelné. Protože jsou předvídatelná, lze statická rizika pojistit snadněji než rizika dynamická. Na rozdíl od dynamických rizik však nepředstavují statická rizika pro společnost přínos. Protože dynamická rizika mohou postihnout velké množství jednotlivců a protože se neobjevují pravidelně, obecně se považují za hůře předvídatelná než rizika statická. Jak je z předcházejícího textu zřejmé, v této knize nás samozřejmě budou zajímat dynamická rizika a metody jejich snižování v životě firmy. Čistá a spekulativní rizika Jedno z nejužitečnějších rozlišení rizik je dělení na rizika čistá a spekulativní. Spekulativní riziko popisuje situaci, kdy existuje možnost ztráty nebo zisku. Typickým příkladem spekulativního rizika je podnikání, kde společně s nadějí na úspěch existuje reálné nebezpečí neúspěchu. Dalším příkladem spekulativního rizika může být hazardní hra. Při ní je dobrovolně vytvářeno riziko s nadějí na zisk. Čtenář, který vsadí 1000 korun na výsledek nějaké sázkové hry, čelí možnosti ztráty i možnosti zisku. (Pokud se nebude jednat z principu o hru podvodnou; například hráč ve hře Skořápky má ve skutečnosti nulovou šanci na výhru, nejedná se tedy o spekulaci, dokonce ani o čisté riziko, ale o podvod.) Mezi další faktory, které podmiňují vznik ztrát a které jsou základem spekulativního rizika, patří manažerská rozhodnutí v rámci firmy. Management každé organizace přijímá rozhodnutí o tom, co a jak se bude vyrábět, jak bude financována výroba a jak firma bude obchodovat s výrobky. Pokud bude trh akceptovat cenu výrobků či služeb, firma zaznamená zisk. Pokud ne, může firma utrpět ztrátu. Podnikatel nebo kapitalista čelí při úsilí o vytvoření zisku spekulativním rizikům. Vložená investice může být ztracena, pokud trh produkt nepřijme za cenu dostatečnou k pokrytí nákladů, avšak toto riziko je vyvažováno možným ziskem. Naproti tomu pojem čistého rizika se používá k označení těch situací, které znamenají pouze možnost ztráty nebo ztráty žádné. Jedním z nejlepších příkladů čistého rizika je možnost ztráty vlastnictví majetku. Osoba, která zakoupí například automobil, od počátku čelí možnosti, že může dojít k jeho poškození nebo zničení. Možné výsledky jsou ztráta nebo žádná ztráta. Pokud se ale bude jednat o podnikatele, který zakoupil automobil nikoliv pro cesty své rodiny na chatu, ale za účelem dosahování zisku, pak je možným výsledkem i zisk a z rizika čistého se stává opět riziko spekulativní. V českém podnikatelském prostředí by nás mohl zajímat (v praxi velmi často se vyskytující) teoretický problém rizik závazkových a rizik, která vzniknou na základě selhání druhých. Kvantifikace rizika - ohodnocení rizik a jejich příp. interakcí + stanovení rozsahu jejich vlivu na projekt. výstupy - na jejím základě se rozhodujeme, které události vyžadují provést urč. obranné akce - provádíme např. pomocí kritického bodu významného rizik. faktoru - další pohled přinášejí CF projektu - příležitosti a hrozby mohou spolupůsobit nepředpokládaným způsobem (zpoždění v rozvrhu nová strategie à kratší doba trvání projektu) - možný je i několikanás. vliv události (zpožděná dodávka klíč. produktu à růst N, zpoždění termínu, platba penále) - příležitost jednoho účastníka (pokles N) může být hrozbou jiného (menší zisk) - používané MAT metody vycházející z nepravděpodobných vstupních dat mohou vytvořit falešný dojem preciznosti a spolehlivosti výsledků Nástroje a techniky - očekávaná peněžní hodnota je součinem události a její hodnoty - statistický součet – výpočet rozsahu celk. projekt. N z odhadu N jednotl. prac. položek - simulace – používá model systému k analýze chování / působení tohoto systému; např. simulace časového rozvrhu za použití projekt. sítě jako modelu projektu; založeno na metodě Monte Carlo - určit střední hodnotu veličiny, která je výsledkem náhodného děje - rozhodovací stromy – diagramy zobrazující zákl. interakce mezi rozhodnutími a s tím spojenými možnými událostmi jak je chápe ten, kdo dělá rozhodnutí Výstupy - příležitosti využít, hrozby odvrátit - součástí je, kdo učiní rozhodnutí (zda riziko ignorovat nebo odvrátit,… Postoj k riziku - Investiční riziko Společně s výnosností a likviditou je rizikovost nejdůležitějším kritériem při rozhodování investora, kam vloží své dočasně volné finanční prostředky. Riziko = stupeň nejistoty spojený s očekávaným (budoucím) výnosem. skutečný výnos bude v budoucnu odlišný od očekávaného, tj. dojde k odchylce od očekávání. Takovou odchylkou může být pokles celkové hodnoty investice, respektive nižší než očekávaný výnos. Ovšem odchylka může působit i v opačném směru a realizovaný výnos může být lepší než původní očekávání. Každý investor vnímá riziko jinak a zaujímá k němu jiný postoj. · averze k riziku · neutrální postoj · sklon k riziku Osobní křivka – nízká ztráta - sklom riskovat – loterie – vysoká ztráta - averze Za nejméně rizikovou (bezrizikovou) investici jsou považovány státní dluhopisy (např. pokladniční poukázky vydávané centrální bankou). Zde si může být jisti, že o svou investici nepřijde, kromě hypotetické možnosti státního bankrotu. Proč riskovat? Při investicích do rizikovějších instrumentů (např. akcií) může v budoucnosti dojít nejen k poklesu hodnoty investice, ale aktivum navíc nemusí nést ani žádný výnos ve formě dividend. Ovšem investice do kvalitně sestaveného akciového portfolia a jeho dlouhodobé držení přináší v průměru více, než investice do bezpečnějších, méně rizikových instrumentů.