Klasifikace, kvantifikace a postoj k riziku Postoj k riziku Podle ochoty podstoupit riziko je možné jednotlivce řadit do jedné z níže uvedených skupin. Averze k riziku Člověk požaduje poměrně vysokou pravděpodobnost možného výsledku riskantní alternativy. Při averzi k riziku bývá preferován jistý výsledek před rizikem se stejným nebo o něco vyšším očekávaným výsledkem. Jde o nejčastější přístup k riziku. Vyhledávání rizika Člověk je ochoten podstoupit riziko relativně malé pravděpodobnosti nejvyššího možného výsledku riskantní alternativy. Tento přístup přináší největší zisky, ale také nejvyšší ztráty v případě neúspěchu. Neutrální vztah k riziku Člověk je nerozhodný, zda zvolit jistotu nebo rizikovou alternativu při shodném výsledku. Klasifikace rizika Riziko můžeme dělit na čisté a spekulativní. Spekulativní riziko je takové riziko, které nabízí možnost zisku stejně jako možnost ztráty. Riziko čisté je takové, které nabízí pouze možnost ztráty. Podle věcné náplně lze dále rozlišovat následující rizika: - Technická (technicko-technologická) - Výrobní - Ekonomická - Tržní - Finanční Kvantifikace rizika Riziko můžeme určit subjektivním odhadem nebo pomocí statistických výpočtů. Určováním subjektivním odhadem se používá převážně v situacích, kdy nejsou k dispozici relevantní informace a nebo se jedná o nepříliš důležitou oblast. Tato metoda využívá individuálních zkušeností, intuice a pocitů založených na dostupných zprávách. Pro oblast finančního managementu je důležitější určování rizika pomocí statistických nástrojů. Pro tuto metodu je zapotřebí dostatek údajů, kterými jsou nejčastěji dlouhodobé ekonomické ukazatele, které je možno uspořádat do časových řad. Z nepřeberného množství statistických nástrojů se k určení výše rizika nejčastěji používá směrodatné odchylky a rozptylu. Tyto údaje nám mohou říct jak moc se může odchýlit reálná výnosnost od výnosnosti očekávané. V[i] … hodnoty možné (historické) výnosnosti V[oč] … očekávaná výnosnost p[i] … pravděpodobnost (poměr) výskytu varianty