____________________________________________________________ Systém ASPI - stav k 4.1.2010 do částky 155/2009 Sb. a 51/2009 Sb.m.s. Obsah a text 410/2009 Sb. - poslední stav textu 410/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 11. listopadu 2009, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 8 a § 24 odst. 5 tohoto zákona: ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST § 1 Tato vyhláška stanoví pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů, c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce, d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků, e) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, f) směrnou účtovou osnovu, g) účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití včetně oceňování souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv, h) závazný vzor částí účetní závěrky. § 2 Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) zákona, které jsou územními samosprávnými celky 1), dobrovolnými svazky obcí 2) (dále jen „svazky obcí“), regionálními radami regionů soudržnosti 3), příspěvkovými organizacemi 4), státními fondy podle rozpočtových pravidel 5), Pozemkovým fondem České republiky 6) a organizačními složkami státu 7). ČÁST DRUHÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA HLAVA I ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY § 3 Části účetní závěrky a označování jejich položek (1) Účetní závěrka se skládá z částí a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty, c) příloha, d) přehled o peněžních tocích a e) přehled o změnách vlastního kapitálu. (2) Položky rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky. Položky tabulkových částí přílohy se označují v souladu se závazným vzorem přílohy. (3) Položky částí účetní závěrky se uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. (4) Technickou formu částí účetní závěrky stanoví technická vyhláška o účetních záznamech 8). (5) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a vykazuje se v tisících Kč. Způsob zaokrouhlování stanoví jiný právní předpis 9). § 4 Rozvaha (1) V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv a závazků a jiných pasiv. Příloha č. 1 k této vyhlášce stanoví uspořádání a označování položek rozvahy a její základní závazný vzor a dále závazné vzory pro: a) organizační složky státu, b) územní samosprávné celky, svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti, c) příspěvkové organizace, d) státní fondy a e) Pozemkový fond České republiky. (2) V prvním sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni neupravená o výši oprávek a opravných položek (Brutto). (3) Ve druhém sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni uvádí informace o výši oprávek a opravných položek, které se vztahují k dané položce (Korekce). (4) Ve třetím sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni uvádí informace o stavu dané položky upravená o výši oprávek a opravných položek, které se vztahují k dané položce (Netto). (5) Ve čtvrtém sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období (dále jen „minulé období“) upravená o výši oprávek a opravných položek, které se vztahují k dané položce (Netto minulé období). (6) V prvním sloupci pasiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni. (7) V druhém sloupci pasiv u jednotlivé položky rozvahy se uvádí informace o jejím stavu k rozvahovému dni minulého období. (8) Hodnoty položek rozvahy se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy buď s kladným nebo se záporným znaménkem, s výjimkou účtů č. 336, 341, 342, 343, 345 a 363, u nichž dochází k porovnávání stavu obratů stran „Má dáti“ a „Dal“, a výsledný rozdíl vstupuje: a) do aktiv kladně, jestliže převažuje stav obratu strany účtu „Má dáti“ nad stavem obratu strany „Dal“, b) do pasiv kladně, jestliže převažuje stav obratu strany účtu „Dal“ nad stavem obratu strany „Má dáti“. (9) Položky rozvahy „AKTIVA CELKEM“ a „PASIVA CELKEM“ se musí rovnat. § 5 Výkaz zisku a ztráty (1) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledků hospodaření. Příloha č. 2 k této vyhlášce stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty a jeho základní závazný vzor a dále závazné vzory pro: a) organizační složky státu, b) územní samosprávné celky, svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti, c) příspěvkové organizace, d) státní fondy a e) Pozemkový fond České republiky. (2) Ve výkazu zisku a ztráty se vykazují konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů a výsledek hospodaření před zdaněním a po zdanění za účetní jednotku k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni, a to ve stavu za a) běžné účetní období ve dvou sloupcích 1. za hlavní činnost účetní jednotky a 2. za hospodářskou činnost účetní jednotky, b) minulé období ve dvou sloupcích 1. za hlavní činnost účetní jednotky a 2. za hospodářskou činnost účetní jednotky. (3) Hlavní činností se pro účely této vyhlášky rozumí veškeré činnosti, pro které byla účetní jednotka zřízena jiným právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem. (4) Hospodářskou činností se pro účely této vyhlášky rozumí činnosti stanovené jiným právním předpisem, nebo činnosti stanovené zřizovatelem ve zřizovací listině, například činnost doplňková, vedlejší, podnikatelská nebo jiná činnost. (5) Položka „Výsledek hospodaření po zdanění“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedené v rozvaze. § 6 Přehled o peněžních tocích (1) Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek aktiv a pasiv a podává informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků za účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o peněžních tocích a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce. (2) U jednotlivé položky přehledu o peněžních tocích se uvádí informace o jejím stavu k rozvahovému dni. § 7 Přehled o změnách vlastního kapitálu (1) Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky „C. Vlastní kapitál“ rozvahy a podává informaci o uspořádání položek, které vyjadřují jejich změnu za účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce. (2) V prvním sloupci u jednotlivé položky přehledu o změnách vlastního kapitálu se uvádí informace o jejím stavu k rozvahovému dni minulého období. (3) V druhém sloupci u jednotlivé položky přehledu o změnách vlastního kapitálu se uvádí informace k rozvahovému dni o zvýšení jejího stavu v běžném účetním období a vykazuje se s kladným znaménkem. (4) V třetím sloupci u jednotlivé položky přehledu o změnách vlastního kapitálu se uvádí informace k rozvahovému dni o snížení jejího stavu v běžném účetním období a vykazuje se záporným znaménkem. (5) Ve čtvrtém sloupci u jednotlivé položky přehledu o změnách vlastního kapitálu se uvádí informace o jejím stavu k rozvahovému dni. § 8 Příloha Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v ostatních částech účetní závěrky. Uspořádání a označování položek přílohy stanoví § 45 a závazný vzor tabulkových částí přílohy stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce. § 9 Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (1) Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, a) neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona a b) nepoužijí ustanovení § 59 až 64 v rozsahu, v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou. (2) Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek nebo svazek obcí, nesestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. § 10 Ostatní pravidla sestavování účetní závěrky (1) Nestanoví-li příslušné ustanovení této vyhlášky jinak, obsahové vymezení jednotlivých položek účetní závěrky vychází z názvu dané položky, jejího systematického zatřídění v příslušné části účetní závěrky a případně z obvyklého způsobu užití příslušného syntetického účtu. (2) V případě použití termínu „jiný“ obsahuje daná položka stavy a obraty příslušných účtů, které nejsou specifikovány nebo které účetní jednotka neuvádí v položkách označených stejným velkým písmenem latinské abecedy a stejnou římskou číslicí (skupina položek) s nižšími arabskými číslicemi a souvisejícím názvem položky. (3) V případě použití termínu „ostatní“ obsahuje daná položka stavy a obraty příslušných účtů, které nejsou specifikovány nebo které účetní jednotka neuvádí v žádné z položek označených stejným velkým písmenem latinské abecedy a stejnou římskou číslicí (skupina položek). Dále obsahuje účetní případy, které jsou podle jiného právního předpisu 10) utajovanými skutečnostmi nebo informacemi. HLAVA II OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY § 11 Dlouhodobý nehmotný majetek (1) Položka „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, databáze a ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterých ocenění převyšuje částku 60 000 Kč. Dále tato položka obsahuje povolenky na emise a preferenční limity. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků. (2) Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 60 000 Kč v rámci jednoho účetního období, a to při splnění podmínek uvedených v odstavci 1, a) k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku, b) drobného dlouhodobého nehmotného majetku vymezeného v odstavci 6. (3) Podle odstavce 1 jsou a) nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a software takové výsledky a software, které jsou buď vytvářeny vlastní činností k obchodování s nimi, anebo nabyty od jiných osob, b) ocenitelnými právy zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle jiných právních předpisů 11) za podmínek stanovených v písmenu a), c) povolenkami na emise povolenky na emise skleníkových plynů, jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností a jednotky přiděleného množství 12) bez ohledu na výši ocenění, d) preferenčními limity zejména individuální referenční množství mléka 13), individuální produkční kvóty 13), individuální limit prémiových práv 13) bez ohledu na výši ocenění, u prvního držitele 13) pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost. (4) Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například v důsledku prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet. V případě variantního postupu při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku nebo jeho části jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku všechna variantní řešení. (5) Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. (6) Položka a) „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek stanovený v odstavci 1, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení dolní hranice, b) „A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek, který neobsahují položky dlouhodobého nehmotného majetku A.I.1. až A.I.5. bez ohledu na výši ocenění, c) „A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání, d) „A.I.8. Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku“ obsahuje v průběhu účetního období náklady, případně výdaje, jejichž jednotlivé ocenění je nižší než částka stanovená v odstavci 2 a které mohou v úhrnu za celé účetní období splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku podle odstavce 2. Nejpozději k rozvahovému dni účetní jednotka posoudí, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 2. Pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 2, uvede technické zhodnocení v příslušné položce majetku, v opačném případě uvede tato plnění v příslušné položce nákladů. (7) Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti 14) a software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že o technických auditech 15) a energetických auditech 16), lesních hospodářských plánech 17), plánech povodí 18) a povodňových plánech 19) neúčtuje jako o dlouhodobém nehmotném majetku. § 12 Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku (1) Položky „Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku“ vyjadřují promítnutí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku v průběhu užívání tohoto majetku účetní jednotkou, čímž se snižuje ocenění tohoto nehmotného majetku až do výše jeho ocenění v účetnictví, a které současně vstupuje do nákladů účetní jednotky prostřednictvím odpisů. (2) Položky „Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku“ vytvářejí účetní jednotky podle § 66. (3) Položka a) „Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje“ obsahuje vyjádření využívání výsledků výzkumu a vývoje účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ ve sloupci „Korekce“, b) „Oprávky k software“ obsahuje vyjádření využívání software účetní jednotkou za dobu jeho používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.2. Software“ ve sloupci „Korekce“, c) „Oprávky k ocenitelným právům“ obsahuje vyjádření využívání ocenitelných práv účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.3. Ocenitelná práva“ ve sloupci „Korekce“, d) „Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku“ obsahuje vyjádření využívání drobného dlouhodobého nehmotného majetku účetní jednotkou za dobu jeho používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“, e) „Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku“ obsahuje vyjádření využívání ostatního dlouhodobého nehmotného majetku účetní jednotkou za dobu jeho používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“. § 13 Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky dlouhodobého nehmotného majetku. § 14 Dlouhodobý hmotný majetek (1) Položka „A.II.1. Pozemky“ obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím. (2) Položka „A.II.2. Kulturní předměty“ obsahuje, bez ohledu na výši ocenění, zejména kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty, umělecká díla a obdobné věci, a to včetně souborů tohoto majetku. Neobsahuje majetek uvedený v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.4. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí“, „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“, „B.I.7. Pořízení zboží“, „B.I.8. Zboží na skladě“, „B.I.9. Zboží na cestě“. (3) Položka „A.II.3. Stavby“ obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti a) stavby 20) včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle jiných právních předpisů 21), b) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, c) technické rekultivace, d) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle jiného právního předpisu 22), e) nemovité kulturní památky oceněné pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou, f) technické zhodnocení majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona, jehož ocenění jedné položky převyšuje částku 40 000 Kč, g) technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona. (4) Položka „A.II.4. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí“ obsahuje samostatné movité věci a soubory majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění samostatné movité věci nebo souboru majetku podle § 71 převyšuje částku 40 000 Kč, a předměty z drahých kovů, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky. (5) Položka „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ obsahuje a) ovocné stromy a ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na hektar, b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí. (6) Položka „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje movité věci, popřípadě soubory majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení stanovené dolní hranice. Za drobný dlouhodobý hmotný majetek se považují vždy a) předměty z drahých kovů, pokud nejsou dlouhodobým majetkem podle odstavce 4, bez ohledu na výši pořizovací ceny a b) věci pořízené formou finančního leasingu, popřípadě bezúplatně převzaté, u kterých ocenění podle § 25 zákona nepřevyšuje částku 40 000 Kč. (7) Položka „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje zejména dospělá zvířata, například plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz a hus, zvířata základního stáda jiných hospodářsky využívaných chovů, například muflonů, daňků, jelenů a pštrosů, a dále koně, osly, muly a mezky, a to bez ohledu na výši ocenění. Dále obsahuje ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 66 odst. 2, a to bez ohledu na výši ocenění, a dále obsahuje technické zhodnocení majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona s výjimkou technického zhodnocení, které je uvedeno v položce „A.II.3. Stavby“. Neobsahuje majetek uvedený v položce „B.I. Zásoby“. (8) Položka „A.II.8. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání. (9) Za dlouhodobý hmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 40 000 Kč v rámci jednoho účetního období. (10) Položka „A.II.9. Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku“ obsahuje v průběhu účetního období náklady, případně výdaje, jejichž jednotlivé ocenění je nižší než částka stanovená v odstavci 9 a která mohou v úhrnu za celé účetní období splnit podmínky pro technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 9. Nejpozději k rozvahovému dni účetní jednotka posoudí, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 9. Pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 9, uvede technické zhodnocení v příslušné položce majetku, v opačném případě uvede tato plnění v příslušné položce nákladů. (11) Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy 23) pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele. § 15 Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku (1) Položky „Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku“ vyjadřují promítnutí ocenění dlouhodobého hmotného majetku v průběhu užívání tohoto majetku účetní jednotkou, čímž se snižuje ocenění tohoto hmotného majetku až do výše jeho ocenění v účetnictví, a které současně vstupuje do nákladů účetní jednotky prostřednictvím odpisů. (2) Položky „Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku“ vytvářejí účetní jednotky podle § 66. (3) Položka a) „Oprávky ke stavbám“ obsahuje vyjádření využívání staveb účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.3. Stavby“ ve sloupci „Korekce“, b) „Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí“ obsahuje vyjádření využívání samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.4. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí“ ve sloupci „Korekce“, c) „Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů“ obsahuje vyjádření využívání pěstitelských celků trvalých porostů účetní jednotkou za dobu jejich používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ ve sloupci „Korekce“, d) „Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku“ obsahuje vyjádření využívání drobného dlouhodobého hmotného majetku účetní jednotkou za dobu jeho používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“, e) „Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku“ obsahuje vyjádření využívání ostatního dlouhodobého hmotného majetku účetní jednotkou za dobu jeho používání a v rozvaze se vykazuje u položky „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ ve sloupci „Korekce“. § 16 Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky dlouhodobého hmotného majetku. § 17 Dlouhodobý finanční majetek (1) Položka a) „A.III.1. Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem“ obsahuje majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem 24) pořízené za účelem držení a výkonu majetkových práv po dobu delší než jeden rok, b) „A.III.2. Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem“ obsahuje majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem 25) v držení účetní jednotky po dobu delší než jeden rok, c) „A.III.3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti“ obsahuje zejména dluhopisy a jiné dluhové cenné papíry s dobou splatnosti delší než jeden rok, d) „A.III.4. Půjčky osobám ve skupině“ obsahuje u územních samosprávných celků částky nebankovních půjček osobám ve skupině, e) „A.III.5. Jiné dlouhodobé půjčky“ obsahuje jiné nebankovní půjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok, f) „A.III.6. Termínované vklady dlouhodobé“ obsahuje termínované vklady u bank s dobou splatnosti delší než jeden rok, g) „A.III.7. Ostatní dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje ostatní dlouhodobý finanční majetek, který neobsahují položky A.III.1. až A.III.6. (2) Položka „A.III.8. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje dlouhodobý finanční majetek v průběhu jeho pořizování. § 18 Opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku Opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky dlouhodobého finančního majetku. § 19 Dlouhodobé pohledávky Položka a) „A.IV.1. Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé“ obsahuje poskytnuté návratné finanční výpomoci s dobou splatnosti delší než jeden rok, b) „A.IV.2. Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů“ obsahuje převzaté pohledávky z úvěrů s dobou splatnosti delší než jeden rok, c) „A.IV.3. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“ obsahuje poskytnuté zálohy, které budou zúčtovány za více než jeden rok, d) „A.IV.4. Dlouhodobé pohledávky z ručení“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků pohledávky za dlužníkem k navrácení prostředků po realizaci ručení s dobou splatnosti delší než jeden rok, e) „A.IV.6. Ostatní dlouhodobé pohledávky“ obsahuje pohledávky se splatností delší než jeden rok, které neobsahují položky A.IV.1. až A.IV.5. § 20 Zásoby (1) Položka „B.I. Zásoby“ obsahuje materiál do okamžiku spotřeby, jimiž jsou materiál na skladě, pořízení materiálu, materiál na cestě, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, ostatní zásoby, zboží na skladě, pořízení zboží a zboží na cestě. (2) Do materiálu zejména náleží a) suroviny, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu, b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky, c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky, d) náhradní díly, e) obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží, f) další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění, g) další movité věci nesplňující podmínky podle § 14 odst. 6 s dobou použitelnosti delší než jeden rok. (3) Položka a) „B.I.1. Pořízení materiálu“ obsahuje částky pořízeného materiálu do okamžiku spotřeby, b) „B.I.2. Materiál na skladě“ obsahuje pořízený materiál převedený na sklad do okamžiku spotřeby, c) „B.I.4. Nedokončená výroba“ obsahuje produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, ale také nejsou ještě hotovým výrobkem. Pod pojem nedokončená výroba se zahrnují rovněž nedokončené výkony jiných činností, kde nevznikají hmotné produkty, d) „B.I.5. Polotovary vlastní výroby“ obsahuje produkty, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky, e) „B.I.6. Výrobky“ obsahuje předměty (věci) vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky, f) „B.I.7. Pořízení zboží“, „B.I.8. Zboží na skladě“ a „B.I.9. Zboží na cestě“ obsahuje movité věci nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje. Položky obsahují výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. Položky obsahují též nemovitosti, které účetní jednotka nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení, g) „B.I.10. Ostatní zásoby“ obsahuje zásoby, které neobsahují položky B.I.1. až B.I.9., zejména mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu a dále například kožešinová zvířata, ryby, včelstva, drůbež (hejna slepic, kachen, krůt, perliček, hus na výkrm), psy, služební koně, veškerá zvířata v zoologických zahradách bez ohledu na jejich pořizovací cenu. § 21 Opravné položky k zásobám Opravné položky k zásobám se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky zásob, s výjimkou položek „B.I.1. Pořízení materiálu“, „B.I.3. Materiál na cestě“, „B.I.7. Pořízení zboží“ a „B.I.9. Zboží na cestě“, v jejichž případě se opravné položky netvoří. § 22 Krátkodobé pohledávky (1) Položka a) „B.II.1. Odběratelé“ obsahuje částky pohledávek za odběrateli v oblasti soukromoprávních vztahů, b) „B.II.2. Směnky k inkasu“ obsahuje hodnoty směnek cizích přijatých od odběratelů a jiných plátců, c) „B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papíry“ obsahuje částky pohledávek za směnky nebo jiné cenné papíry předané bance k proplacení, a to před dobou jejich splatnosti, d) „B.II.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy“ obsahuje částky krátkodobých poskytnutých záloh dodavatelům před splněním smlouvy dodavatelem, e) „B.II.5. Jiné pohledávky z hlavní činnosti“ obsahuje pohledávky vzniklé v rámci hlavní činnosti účetní jednotky nebo v souvislosti s ní, které nejsou vykázány v některé z položek krátkodobých pohledávek, f) „B.II.6. Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé“ obsahuje krátkodobé návratné finanční výpomoci poskytnuté územními samosprávnými celky, státními fondy a organizačními složkami státu podle jiných právních předpisů, g) „B.II.8. Pohledávky z titulu daní a obdobných dávek“ obsahuje pohledávky vzniklé při správě daní a z výběru pojistného, pokud jsou tyto daně nebo pojistné pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu 26), h) „B.II.9. Pohledávky ze sdílených daní“ obsahuje pohledávky vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní. Dále obsahuje pohledávky organizační složky státu, které souvisejí s plněním povinnosti vůči státnímu rozpočtu podle jiného právního předpisu 27). (2) Položka „B.II.10. Pohledávky za zaměstnanci“ obsahuje zejména částky pohledávek za zaměstnanci z titulu záloh na cestovné, záloh k vyúčtování, uplatnění náhrad. (3) Položka a) „B.II.12. Daň z příjmů“ obsahuje pohledávky za správcem daně z titulu daně z příjmů, b) „B.II.13. Jiné přímé daně“ obsahuje částky pohledávek z titulu daně z příjmů, jejíž odvod správci daně zajišťuje účetní jednotka jako plátce daně za daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům daně, například zaměstnancům, c) „B.II.14. Daň z přidané hodnoty“ obsahuje pohledávky za správcem daně z titulu nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, d) „B.II.15. Jiné daně a poplatky“ obsahuje částky daňové povinnosti ze spotřebních daní a dalších daní ve vztahu k příslušným daňovým předpisům, například daň silniční, daň z nemovitosti, daň dědickou, daň darovací, daň z převodu nemovitostí včetně nároku vůči správci daně na vrácení daně za zdaňovací období. (4) Položka „B.II.18. Pohledávky za účastníky sdružení“ obsahuje pohledávky za účastníky sdružení bez právní subjektivity 28). (5) Položka a) „B.II.19. Krátkodobé pohledávky z ručení“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků krátkodobé pohledávky za dlužníkem k navrácení prostředků po realizaci ručení, b) „B.II.20. Pevné termínové operace a opce“ obsahuje u územních samosprávných celků a organizačních složek státu pohledávky z pevných termínových operací a opcí, c) „B.II.23. Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje zejména částky pohledávek souvisejících s realizací programů vyhlašovaných Evropskou komisí. (6) Položka a) „B.II.25. Náklady příštích období“ obsahuje částky výdajů běžného účetního období, které se vztahují k nákladům v příštích obdobích, b) „B.II.26. Příjmy příštích období“ obsahuje částky výnosů, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak nebyly dosud vyúčtovány jako pohledávky, c) „B.II.27. Dohadné účty aktivní“ obsahuje pohledávky ze soukromoprávních vztahů, na základě kterých vznikly nároky, ale není známa skutečná výše plnění k okamžiku účetního případu. Dále obsahuje pohledávky za rozpočty a z jiných vztahů, pokud vznikly nároky, ale není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná výše plnění, a proto je nelze vykazovat v položkách A.IV.5., B.II.16., B.II.17. a B.II.23. a zároveň o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů. § 23 Opravné položky k pohledávkám (1) Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky dlouhodobých pohledávek, s výjimkou položek „A.IV.1. Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé“, „A.IV.3. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“, v jejichž případě se opravné položky netvoří. (2) Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám se uvádějí v rozvaze ve sloupci „Korekce“ u příslušné položky krátkodobých pohledávek, s výjimkou položek „B.II.2. Směnky k inkasu“, „B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papíry“, „B.II.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy“, „B.II.5. Jiné pohledávky z hlavní činnosti“, „B.II.6. Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé“, „B.II.9. Pohledávky ze sdílených daní“, „B.II.10. Pohledávky za zaměstnanci“, „B.II.11. Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění“, „B.II.12. Daň z příjmů“, „B.II.13. Jiné přímé daně“, „B.II.14. Daň z přidané hodnoty“, „B.II.15. Jiné daně a poplatky“, „B.II.16. Pohledávky za státním rozpočtem“, „B.II.17. Pohledávky za rozpočtem územních samosprávných celků“, „B.II.20. Pevné termínové operace a opce“, „B.II.21. Pohledávky z finančního zajištění“, „B.II.22. Pohledávky z vydaných dluhopisů“, „B.II.23. Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“, „B.II.24. Poskytnuté zálohy na dotace“, „B.II.25. Náklady příštích období“, „B.II.26. Příjmy příštích období“ a „B.II.27. Dohadné účty aktivní“, v jejichž případě se opravné položky netvoří. § 24 Příjmový účet rozpočtového hospodaření Položka „B.III.1. Příjmový účet organizačních složek státu“ obsahuje u organizačních složek státu jejich příjmy. § 25 Krátkodobý finanční majetek (1) Položka a) „B.IV.1. Majetkové cenné papíry k obchodování“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků cenné papíry a podíly majetkové povahy, které účetní jednotka určila k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu, nejvýše dvanácti měsíců, zejména akcie, podílové listy investičních společností, b) „B.IV.2. Dluhové cenné papíry k obchodování“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků dluhové cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování s cílem dosahovat zisk v krátkodobém horizontu, nejvýše dvanácti měsíců. (2) Položka a) „B.IV.5. Jiné běžné účty“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků stav a pohyby cizích prostředků, mezd převedených na konci účetního období na tento účet, u příspěvkových organizací a státních fondů obsahuje stav a pohyb cizích prostředků, b) „B.IV.6. Účty spravovaných prostředků“ obsahuje u Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) zejména stavy a pohyby na bankovních účtech spravovaných v rámci kapitol 397 Operace státních finančních aktiv a 398 Všeobecná pokladní správa, c) „B.IV.7. Souhrnné účty“ obsahuje u ministerstva a účetních jednotek podle své příslušnosti k hospodaření s majetkem, který souvisí s příjmy a výdaji státního rozpočtu kapitol 396 Státní dluh a 398 Všeobecná pokladní správa, stavy na bankovních účtech, d) „B.IV.8. Účty pro sdílení daní a pro dělenou správu“ obsahuje zůstatky bankovních účtů užívaných v souvislosti s rozpočtovým určením daní. Dále obsahuje zůstatky bankovních účtů prostředků organizační složky státu, která spravuje tyto prostředky a plní povinnosti vůči státnímu rozpočtu podle jiného právního předpisu, e) „B.IV.9. Běžný účet“ obsahuje stav a pohyby peněžních prostředků u příspěvkových organizací za hlavní i hospodářskou činnost, u územních samosprávných celků a organizačních složek státu stav a pohyby peněžních prostředků podle jiných právních předpisů a za hospodářskou činnost, f) „B.IV.10. Běžný účet FKSP“ obsahuje u organizačních složek státu, příspěvkových organizací a státních fondů podle jiného právního předpisu stav a pohyby peněžních prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb. (3) Položka a) „B.IV.11. Základní běžný účet územních samosprávných celků“ obsahuje stav peněžních prostředků na základním běžném účtu územních samosprávných celků, b) „B.IV.12. Běžné účty fondů územních samosprávných celků“ obsahuje stavy peněžních prostředků finančních a peněžních fondů územních samosprávných celků, c) „B.IV.13. Běžné účty státních fondů“ obsahuje u státních fondů stavy a pohyby peněžních prostředků na bankovním účtu, neobsahuje cizí peněžní prostředky a peněžní prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, d) „B.IV.14. Běžné účty fondů organizačních složek státu“ obsahuje stavy peněžních prostředků fondů organizačních složek státu, e) „B.IV.16. Peníze na cestě“ obsahuje stav peněžních prostředků převáděných mezi bankovními účty, případně mezi bankovním účtem a pokladnou. § 26 Vlastní kapitál (1) Položka „C.I. Jmění účetní jednotky a upravující položky“ vyjadřuje vlastní zdroj krytí aktiv účetní jednotky, včetně oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a závazků, dotací na pořízení dlouhodobého majetku, agregovaných příjmů a výdajů rozpočtového hospodaření minulých let a oprav chyb minulých let. (2) Položka a) „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ obsahuje zejména bezúplatně převzatý nebo předaný dlouhodobý majetek, přírůstky nebo úbytky darovaného dlouhodobého majetku a přírůstky nebo úbytky oběžných aktiv, b) „C.I.2. Fond privatizace“ obsahuje u ministerstva zdroje privatizace podle zákona o zrušení Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů, c) „C.I.3. Dotace na pořízení dlouhodobého majetku“ obsahuje dotace na pořízení dlouhodobého majetku podle jiných právních předpisů, d) „C.I.4. Agregované příjmy a výdaje minulých let“ obsahuje při otevření účetních knih kumulované příjmy a výdaje rozpočtového hospodaření let minulých. (3) Položka a) „C.I.5. Kurzové rozdíly“ obsahuje kurzové rozdíly nerealizované, b) „C.I.6. Oceňovací rozdíly při změně metody“ obsahuje oceňovací rozdíly vyplývající ze změn účetních metod a prvotního použití metody, c) „C.I.7. Jiné oceňovací rozdíly“ obsahuje oceňovací rozdíly vzniklé zejména při ocenění reálnou hodnotou, které nebyly zaúčtované v nákladech nebo výnosech. § 27 Fondy účetní jednotky (1) Položka „C.II. Fondy účetní jednotky“ obsahuje položky „C.II.1. Fond odměn“, „C.II.2. Fond kulturních a sociálních potřeb“, „C.II.3. Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření“, „C.II.4. Rezervní fond z ostatních titulů“, „C.II.5. Fond reprodukce majetku, investiční fond“ a „C.II.6. Ostatní fondy“. (2) Položka a) „C.II.1. Fond odměn“ obsahuje stav fondu odměn tvořeného podle jiných právních předpisů, b) „C.II.2. Fond kulturních a sociálních potřeb“ obsahuje stav fondu kulturních a sociálních potřeb tvořeného podle jiných právních předpisů, c) „C.II.3. Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření“ obsahuje stav rezervního fondu tvořeného ze zlepšeného výsledku hospodaření podle jiných právních předpisů, d) „C.II.4. Rezervní fond z ostatních titulů“ obsahuje stav rezervního fondu tvořeného z ostatních titulů podle jiných právních předpisů, e) „C.II.5. Fond reprodukce majetku, investiční fond“ obsahuje stav fondu reprodukce majetku, případně investičního fondu, tvořeného podle jiných právních předpisů, f) „C.II.6. Ostatní fondy“ obsahuje stav ostatních fondů tvořených v souladu s jinými právními předpisy a vnitřními předpisy účetní jednotky. § 28 Výsledek hospodaření (1) Položka „C.III.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ obsahuje výsledek hospodaření běžného účetního období po zdanění. (2) Položka „C.III.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“ obsahuje výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení. (3) Položka „C.III.3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let“ obsahuje nerozdělený zisk nebo neuhrazenou ztrátu minulých účetních období. § 29 Výdajový účet rozpočtového hospodaření Položka „D.I.1. Zvláštní výdajový účet“ obsahuje u organizačních složek státu uskutečněné výdaje a u územních samosprávných celků, svazků obcí, regionálních rad regionů soudržnosti a státních fondů výdaje uskutečněné prostřednictvím státního rozpočtu. § 30 Rezervy Položka „D.II.1. Rezervy“ obsahuje výši vytvořených rezerv podle § 67. § 31 Dlouhodobé závazky Položka a) „D.III.1. Dlouhodobé úvěry“ obsahuje u ministerstva a územních samosprávných celků stavy bankovních úvěrů se splatností delší než jeden rok, b) „D.III.3. Vydané dluhopisy“ obsahuje u ministerstva a územních samosprávných celků částky (hodnoty) vydaných dluhopisů se splatností delší než jeden rok, c) „D.III.6. Dlouhodobé závazky z ručení“ obsahuje u ministerstva, územních samosprávných celků a organizačních složek státu závazky vůči třetím osobám z titulu realizace plnění ze záruk s dobou splatnosti delší než jeden rok, d) „D.III.7. Dlouhodobé směnky k úhradě“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků částky směnek vlastních a akceptovaných směnek cizích se splatností delší než jeden rok. § 32 Krátkodobé závazky (1) Položka a) „D.IV.1. Krátkodobé úvěry“ obsahuje částky přijatých krátkodobých úvěrů a krátkodobých půjček poskytnutých bankou, b) „D.IV.2. Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky)“ obsahuje částky, které jsou poskytované bankou na základě eskontu směnek, popřípadě jiných cenných papírů (dluhopisů) s dobou splatnosti kratší než jeden rok, které převzala banka od účetní jednotky k inkasu před dobou jejich splatnosti, c) „D.IV.3. Vydané krátkodobé dluhopisy“ obsahuje u ministerstva a územních samosprávných celků částky vydaných dluhopisů, které mají dobu splatnosti jeden rok nebo kratší. (2) Položka a) „D.IV.5. Dodavatelé“ obsahuje stav a pohyby krátkodobých závazků vůči dodavatelům, vyplývajících ze soukromoprávních vztahů, b) „D.IV.6. Směnky k úhradě“ obsahuje u ministerstva a územních samosprávných celků částky směnek vlastních a akceptovaných směnek cizích se splatností jeden rok nebo kratší, c) „D.IV.8. Krátkodobé přijaté zálohy“ obsahuje částky krátkodobých přijatých záloh od odběratelů před splněním závazku vůči odběratelům, d) „D.IV.12. Závazky z výběru daní“ obsahuje částky závazků vzniklých ze správy daní a cel, e) „D.IV.13. Závazky ze sdílených daní“ obsahuje závazky vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní. Dále obsahuje závazky organizační složky státu, které souvisejí s plněním povinnosti vůči státnímu rozpočtu podle jiného právního předpisu. (3) Položka a) „D.IV.14. Zaměstnanci“ obsahuje částky závazků z pracovněprávních vztahů včetně sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění zúčtovaným zaměstnancům, popřípadě jiným fyzickým osobám, b) „D.IV.15. Jiné závazky vůči zaměstnancům“ obsahuje částky ostatních závazků vůči zaměstnancům, například nárok zaměstnance na úhradu cestovného. (4) Položka a) „D.IV.17. Daň z příjmů“ obsahuje závazky vůči správci daně u poplatníka daně z příjmů, b) „D.IV.18. Jiné přímé daně“ obsahuje částky daně z příjmů, jejíž odvod správci daně zajišťuje účetní jednotka jako plátce daně za daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům například zaměstnancům, c) „D.IV.19. Daň z přidané hodnoty“ obsahuje závazky z titulu daňové povinnosti plátce daně z přidané hodnoty vůči správci daně. (5) Položka „D.IV.23. Závazky k účastníkům sdružení“ obsahuje závazky k účastníkům sdružení bez právní subjektivity. (6) Položka a) „D.IV.24. Krátkodobé závazky z ručení“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků krátkodobé závazky vůči třetím osobám z titulu realizace plnění ze záruk, b) „D.IV.25. Pevné termínové operace a opce“ obsahuje u ministerstva a územních samosprávných celků částky krátkodobých závazků z pevných termínových operací a opcí, c) „D.IV.26. Závazky z neukončených finančních operací“ obsahuje závazky z neukončených finančních operací, zejména repo obchodů, d) „D.IV.28. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů“ obsahuje částky závazků účetní jednotky jako akcionáře či jiného společníka z titulu upsaných a dosud nesplacených podílů. (7) Položka „D.IV.29. Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje zejména krátkodobé závazky související s realizací programů vyhlašovaných Evropskou komisí. (8) Položka a) „D.IV.31. Výdaje příštích období“ obsahuje částky nákladů, které s běžným obdobím souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn, b) „D.IV.32. Výnosy příštích období“ obsahuje částky příjmů v běžném účetním období, které patří do výnosů v příštích obdobích, c) „D.IV.33. Dohadné účty pasivní“ obsahuje závazky ze soukromoprávních vztahů, u nichž není známa skutečná výše plnění k okamžiku účetního případu. Dále obsahuje závazky za rozpočty a z jiných vztahů, u nichž není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná, a proto je nelze vykazovat v položkách D.III.8., D.IV.21., D.IV.22. a D.IV.29. a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů. HLAVA III OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY § 33 Náklady z činnosti (1) Položka a) „A.I.1. Spotřeba materiálu“ obsahuje zejména náklady na spotřebovaný materiál, náklady na úbytek zásob v rámci stanovených norem přirozených úbytků a pořizovací ceny drobného dlouhodobého hmotného majetku nakoupeného nebo vytvořeného vlastní činností, b) „A.I.4. Prodané zboží“ obsahuje náklady na prodané zboží při prodeji ve vlastních prodejnách; včetně nákladů na úbytek zásob zboží v rámci stanovených norem přirozených úbytků, c) „A.I.7. Náklady na reprezentaci“ obsahuje zejména náklady týkající se reprezentace včetně nákladů na vlastní výkony, které se použijí pro účely reprezentace. (2) Položka a) „A.I.9. Mzdové náklady“ obsahuje náklady na veškeré požitky zaměstnanců ze závislé činnosti, b) „A.I.11. Zákonné sociální pojištění“ obsahuje náklady z titulu zákonné povinnosti zaměstnavatele plnit z titulu sociálního pojištění a veřejného zdravotního pojištění, c) „A.I.13. Zákonné sociální náklady“ obsahuje náklady podle § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních z příjmů, pokud se na příslušnou účetní jednotku vztahují podle jiného právního předpisu včetně přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb, d) „A.I.14. Jiné sociální náklady“ obsahuje ostatní sociální náklady včetně náhrad mzdy za dočasnou pracovní neschopnost. (3) Položka a) „A.I.17. Jiné daně a poplatky“ obsahuje náklady na ostatní daně, odvody a podobné platby charakteru nákladů v případech, kdy je účetní jednotka poplatníkem, s výjimkou daně z příjmů; též náklady na doměrky daní za minulá zdaňovací období včetně daně z přidané hodnoty za minulá zdaňovací období v případech, kdy o tuto daň již nelze zvýšit hodnotu majetku, a dále doměrky spotřební daně vztahující se k vlastní spotřebě vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních, b) „A.I.18. Vratky daní z nadměrných odpočtů“ obsahuje u organizačních složek státu, které jsou správcem daně, náklad na vrácení odpočtů v případě nepřímých daní, například náklad na vrácení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty podle zákona o dani z přidané hodnoty. (4) Položka a) „A.I.19. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“ obsahuje zejména smluvní pokuty a úroky z prodlení podle ustanovení jiných právních předpisů s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku, penále a popř. jiné sankce ze smluvních vztahů, b) „A.I.20. Jiné pokuty a penále“ obsahuje náklady z ostatních pokut a penále podle jiných právních předpisů nezachycené na položce „A.I.19. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“, c) „A.I.21. Dary“ obsahuje zejména náklady při bezúplatném předání majetku, pokud to umožňuje jiný právní předpis. (5) Položka „A.I.23. Manka a škody“ obsahuje náklady na manka a škody na majetku, s výjimkou schodku u pokladní hotovosti a cenin. Škodou se pro účely obsahového vymezení této položky rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin. Dále obsahuje i náklady spojené s rozhodnutím o nedokončení pořizovaného dlouhodobého majetku, a to k okamžiku rozhodnutí o nedokončení pořizovaného dlouhodobého majetku. (6) Položka a) „A.I.25. Odpisy dlouhodobého majetku“ obsahuje náklady vyjadřující promítnutí ocenění dlouhodobého majetku v průběhu účetního období v souvislosti s jeho užíváním účetní jednotkou, a to podle odpisového plánu a dále zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku při jeho vyřazení, s výjimkou prodeje, b) „A.I.26. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného majetku“ obsahuje náklady ve výši rozdílu mezi oceněním dlouhodobého nehmotného majetku při jeho pořízení a výší oprávek prodaného dlouhodobého nehmotného majetku, c) „A.I.27. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého hmotného majetku“ obsahuje náklady ve výši rozdílu mezi oceněním dlouhodobého hmotného majetku při jeho pořízení a výší oprávek prodaného dlouhodobého hmotného majetku, d) „A.I.31. Náklady z odepsaných pohledávek“ obsahuje náklady z titulu odepsání pohledávek nebo jejich postoupení. § 34 Finanční náklady Položka a) „A.II.2. Úroky“ obsahuje náklady z titulu úroků z úvěrů a půjček, b) „A.II.3. Kurzové ztráty“ obsahuje náklady vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni, c) „A.II.4. Náklady z přecenění reálnou hodnotou“ obsahuje náklady vyplývající ze změny reálných hodnot majetku a závazků. § 35 Náklady na nároky na prostředky státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů Položka a) „A.III.1. Náklady na nároky na prostředky státního rozpočtu“ obsahuje prostředky státního rozpočtu poskytované ostatním subjektům, zejména dotace a transfery, b) „A.III.2. Náklady na nároky na prostředky rozpočtů územních samosprávných celků“ obsahuje prostředky rozpočtu územních samosprávných celků a regionálních rad regionů soudržnosti poskytované ostatním subjektům, zejména dotace a transfery, c) „A.III.3. Náklady na nároky na prostředky státních fondů“ obsahuje prostředky státních fondů poskytované ostatním subjektům, zejména dotace a transfery. § 36 Náklady ze sdílených daní Položka a) „A.IV.1. Náklady ze sdílené daně z příjmů fyzických osob“ obsahuje náklady z daní z příjmů fyzických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu, b) „A.IV.2. Náklady ze sdílené daně z příjmů právnických osob“ obsahuje náklady z daní z příjmů právnických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu, c) „A.IV.3. Náklady ze sdílené daně z přidané hodnoty“ obsahuje náklady z daně z přidané hodnoty vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu, d) „A.IV.4. Náklady ze sdílených spotřebních daní“ obsahuje náklady ze spotřebních daní vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu, e) „A.IV.5. Náklady ze sdílených majetkových daní“ obsahuje náklady z daně z nemovitostí a daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu, f) „A.IV.6. Náklady ze sdílené daně silniční“ obsahuje náklady z daně silniční vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu. § 37 Výnosy z činnosti (1) Položka a) „B.I.5. Výnosy ze správních poplatků“ obsahuje u organizačních složek státu a územních samosprávných celků výnosy ze správních poplatků, b) „B.I.6. Výnosy z místních poplatků“ obsahuje u územních samosprávných celků výnosy z místních poplatků. (2) Položka a) „B.I.9. Změna stavu nedokončené výroby“ obsahuje výnosy ze změny stavu nedokončené výroby, tj. přírůstky a úbytky nedokončené výroby, popř. změnu stavu mezi výší stavu nedokončené výroby ke konci a k počátku účetního období, b) „B.I.10. Změna stavu polotovarů“ obsahuje výnosy ze změny stavu zásob polotovarů, tj. přírůstky a úbytky zásob vlastní výroby, popř. změnu stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozdíl mezi výší stavu zásob polotovarů ke konci a k počátku účetního období, c) „B.I.11. Změna stavu výrobků“ obsahuje výnosy ze změny stavu zásob výrobků, tj. přírůstky a úbytky zásob vlastních výrobků, popř. změnu stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozdíl mezi výší stavu zásob ke konci a k počátku účetního období, d) „B.I.12. Změna stavu ostatních zásob“ obsahuje zejména výnosy ze změny stavu mladých a ostatních zvířat a jejich skupin, jako rozdíl mezi výší stavu ke konci a k počátku účetního období. (3) Položka a) „B.I.13. Aktivace materiálu a zboží“ obsahuje výnosy ve výši vlastních nákladů na vyrobený materiál a zboží ve vlastní režii, b) „B.I.14. Aktivace vnitroorganizačních služeb“ obsahuje výnosy ve výši vlastních nákladů vnitroorganizační přepravy a jiné výkony provedené pro vlastní potřebu účetní jednotky, c) „B.I.15. Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku“ obsahuje výnosy ve výši vlastních nákladů na výrobu dlouhodobého nehmotného majetku vyrobeného ve vlastní režii účetní jednotky, d) „B.I.16. Aktivace dlouhodobého hmotného majetku“ obsahuje výnosy ve výši vlastních nákladů na výrobu dlouhodobého hmotného majetku vyrobeného ve vlastní režii účetní jednotky. (4) Položka a) „B.I.17. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“ obsahuje výnosy ze smluvních pokut a úroků z prodlení podle ustanovení jiných právních předpisů s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, které se uvádějí v položce „B.II.2 Úroky“, b) „B.I.18. Jiné pokuty a penále“ obsahuje výnosy z pokut a penále, neuvedené v položce „B.I.17. Smluvní pokuty a úroky z prodlení“, c) „B.I.19. Výnosy z odepsaných pohledávek“ obsahuje výnosy z úhrad pohledávek, které byly v minulosti odepsány na vrub nákladů, a výnosy z postoupení pohledávek, d) „B.I.25. Ostatní výnosy z činnosti“ obsahuje zejména náhrady za manka a škody, přebytky na majetku s výjimkou přebytků dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, ostatní výnosy, které neobsahují položky B.I.1. až B.I.24., a opravy výnosů minulých účetních období, pokud se jedná o nevýznamné položky. § 38 Finanční výnosy Položka a) „B.II.3. Kurzové zisky“ obsahuje výnosy vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni, b) „B.II.5. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku“ obsahuje výnosy z dividend a podílů na zisku. § 39 Výnosy z daní a poplatků Položka a) „B.III.1. Výnosy z daně z příjmů fyzických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů fyzických osob vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, b) „B.III.2. Výnosy z daně z příjmů právnických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů právnických osob vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, c) „B.III.3. Výnosy ze sociálního pojištění“ obsahuje výnosy ze sociálního pojištění vzniklé ze správy sociálního pojištění, pokud jsou pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, d) „B.III.4. Výnosy z daně z přidané hodnoty“ obsahuje výnosy z daně z přidané hodnoty vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, e) „B.III.5. Výnosy ze spotřebních daní“ obsahuje výnosy ze spotřebních daní vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, f) „B.III.6. Výnosy z majetkových daní“ obsahuje výnosy z majetkových daní vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, g) „B.III.7. Výnosy z energetických daní“ obsahuje výnosy z daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv, daně z elektřiny a obdobných daní vzniklých ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, h) „B.III.8. Výnosy z daně silniční“ obsahuje výnosy z daně silniční vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, i) „B.III.9. Výnosy z ostatních daní a poplatků“ obsahuje výnosy z ostatních daní neuvedených v položkách B.III.1. až B.III.8. vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu. § 40 Výnosy z nároků na prostředky státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů Položka a) „B.IV.1. Výnosy z nároků na prostředky státního rozpočtu“ obsahuje prostředky státního rozpočtu poskytnuté účetní jednotce, zejména dotace a transfery, b) „B.IV.2. Výnosy z nároků na prostředky rozpočtů územních samosprávných celků“ obsahuje prostředky rozpočtů územních samosprávných celků poskytnuté účetní jednotce, zejména dotace a transfery, c) „B.IV.3. Výnosy z nároků na prostředky státních fondů“ obsahuje prostředky státních fondů poskytnuté účetní jednotce, zejména dotace a transfery. § 41 Výnosy ze sdílených daní Položka a) „B.V.1. Výnosy ze sdílené daně z příjmů fyzických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů fyzických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, b) „B.V.2. Výnosy ze sdílené daně z příjmů právnických osob“ obsahuje výnosy z daní z příjmů právnických osob vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, c) „B.V.3. Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty“ obsahuje výnosy z daně z přidané hodnoty vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, d) „B.V.4. Výnosy ze sdílených spotřebních daní“ obsahuje výnosy ze spotřebních daní vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené podle jiného právního předpisu, e) „B.V.5. Výnosy ze sdílených majetkových daní“ obsahuje výnosy z daně z nemovitostí a daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu, f) „B.V.6. Výnosy ze sdílené daně silniční“ obsahuje výnosy z daně silniční vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní, pokud jsou tyto daně pravomocně přiznané podle jiného právního předpisu. § 42 Výsledek hospodaření Položka „B.VI.4 Výsledek hospodaření po zdanění“ se obsahově člení podle hlavní činnosti účetní jednotky a hospodářské činnosti účetní jednotky. V příslušné položce rozvahy se uvádí součet výsledků hospodaření po zdanění z hlavní činnosti a z hospodářské činnosti. HLAVA IV OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH § 43 (1) Přehled o peněžních tocích zobrazuje stav peněžních prostředků účetní jednotky k počátku účetního období, jejich zdroje, položky, na něž byly v průběhu účetního období vynaloženy, a zůstatek k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni účetního období. (2) Položka a) „P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu“ obsahuje stav položky rozvahy „B.IV. Krátkodobý finanční majetek“ podle § 25 s výjimkou krátkodobých cenných papírů uvedených v položkách rozvahy „B.IV.1. Majetkové cenné papíry“ k obchodování, „B.IV.2. Dluhové cenné papíry k obchodování“ a „B.IV.3. Jiné cenné papíry“ k 1. lednu účetního období, b) „A. Peněžní toky z provozní činnosti“ obsahuje zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků z činností účetní jednotky, které nejsou peněžními toky z dlouhodobých aktiv ani peněžními toky z vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků podle této vyhlášky, c) „Z. Výsledek hospodaření před zdaněním“ obsahuje výsledek hospodaření účetní jednotky před zdaněním. (3) Položka a) „A.I. Úpravy o nepeněžní operace“ obsahuje úpravy o některé transakce, které sice ovlivnily výši výsledku hospodaření účetní jednotky podle § 28 odst. 1, avšak neměly vliv na výši krátkodobého finančního majetku účetní jednotky podle § 25, b) „A.I.1. Odpisy dlouhodobého majetku“ obsahuje odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle § 33 odst. 6 písm. a), c) „A.I.2. Změna stavu opravných položek“ obsahuje zvýšení či snížení stavu opravných položek podle § 13, 16 a 18 v průběhu účetního období, d) „A.I.3. Změna stavu rezerv“ obsahuje zvýšení či snížení stavu rezerv podle § 30 v průběhu účetního období, e) „A.I.4. Zisk (ztráta) z prodeje dlouhodobého majetku“ obsahuje rozdíl mezi tržbou z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a příslušnými náklady na pořízení a prodej dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, zejména zůstatkové ceny prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle § 33 odst. 6 písm. b), f) „A.I.6. Ostatní úpravy o nepeněžní operace“ obsahuje úpravy o ostatní transakce, které nebyly uvedeny v položkách A.I.1. až A.I.5., zejména úpravy o nerealizované kurzové zisky a ztráty, úpravy o zisky a ztráty z přecenění finančního majetku a další úpravy. (4) Položka a) „A.II. Peněžní toky ze změny oběžných aktiv a krátkodobých závazků“ obsahuje pohyby peněžních prostředků, které měly za následek zvýšení nebo snížení stavu oběžných aktiv, s výjimkou finančních aktiv popsaných v odstavci 2 větě prvé, a krátkodobých závazků, b) „A.II.1. Změna stavu krátkodobých pohledávek“ obsahuje zvýšení či snížení stavu krátkodobých pohledávek včetně aktivních účtů časového rozlišení podle § 22, c) „A.II.2. Změna stavu krátkodobých závazků“ obsahuje zvýšení či snížení stavu krátkodobých závazků včetně pasivních účtů časového rozlišení podle § 32, d) „A.II.3. Změna stavu zásob“ obsahuje zvýšení či snížení stavu zásob podle § 20, e) „A.II.4. Změna stavu krátkodobého finančního majetku“ obsahuje zvýšení či snížení stavu položek rozvahy „B.IV.1. Majetkové cenné papíry k obchodování“, „B.IV.2. Dluhové cenné papíry k obchodování“ podle § 25. (5) Položka a) „B. Peněžní toky z dlouhodobých aktiv“ obsahuje zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků z důvodu pořizování či prodeje dlouhodobých aktiv, b) „B.I. Výdaje na pořízení dlouhodobých aktiv“ obsahuje snížení stavu peněžních prostředků způsobené pořízením dlouhodobých aktiv podle § 11, 14, 17 a 19, c) „B.II. Výdaje na půjčky osobám ve skupině“ obsahuje snížení stavu peněžních prostředků z důvodu poskytnutých půjček osobám ve skupině, d) „B.III. Příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem dlouhodobých aktiv podle § 11, 14, 17 a 19, e) „B.III.1. Příjmy z privatizace státního majetku“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem státního majetku v privatizaci, f) „B.III.2. Příjmy z prodeje majetku Pozemkového fondu České republiky“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem majetku Pozemkového fondu České republiky, g) „B.III.3. Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku určeného k prodeji“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem majetku určeného účetní jednotkou k prodeji, h) „B.III.4. Ostatní příjmy z prodeje dlouhodobých aktiv“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené prodejem ostatních dlouhodobých aktiv, i) „B.IV. Příjmy z vrácených půjček osobám ve skupině“ obsahuje zvýšení stavu peněžních prostředků způsobené vrácením půjček, j) „B.V. Ostatní peněžní toky z dlouhodobých aktiv“ obsahuje ostatní zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků, které nebylo uvedeno v položkách B.I. až B.III., B.III.1. až B.III.4. a B.IV. (6) Položka a) „C. Peněžní toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek“ obsahuje zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků způsobené změnou struktury a zvýšením či snížením stavu vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků účetní jednotky, b) „C.I. Peněžní toky vyplývající ze změny vlastního kapitálu“ obsahuje zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků způsobené změnou struktury a zvýšením či snížením stavu vlastního kapitálu podle § 26, c) „C.II. Změna stavu dlouhodobých závazků“ obsahuje zvýšení či snížení stavu dlouhodobých závazků podle § 31, d) „C.III. Změna stavu dlouhodobých pohledávek“ obsahuje zvýšení či snížení stavu dlouhodobých pohledávek podle § 19. (7) Položka a) „F. Celková změna stavu peněžních prostředků“ obsahuje součet položek A., B. a C. Přehledu o peněžních tocích a vyjadřuje celkové zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků v průběhu účetního období, b) „R. Stav peněžních prostředků k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni“ obsahuje stav položky rozvahy „B.IV. Krátkodobý finanční majetek“ podle § 25 s výjimkou krátkodobých cenných papírů uvedených v položkách rozvahy „B.IV.1. Majetkové cenné papíry k obchodování“, „B.IV.2. Dluhové cenné papíry k obchodování“ a „B.IV.3. Jiné cenné papíry“ k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni. Tento stav je vždy roven součtu položek P. a F. Přehledu o peněžních tocích. HLAVA V OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU § 44 (1) Přehled o změnách vlastního kapitálu zobrazuje stav vlastního kapitálu účetní jednotky a jeho jednotlivých složek k rozvahovému dni minulého účetního období, jeho zvýšení a snížení v průběhu účetního období a stav k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni účetního období. (2) Položka „C. Vlastní kapitál“ obsahuje stav vlastního kapitálu účetní jednotky podle § 26 k rozvahovému dni minulého účetního období, jeho zvýšení a snížení v průběhu účetního období a stav k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni účetního období. (3) Položka a) „C.I. Jmění účetní jednotky a upravující položky“ obsahuje stav jmění účetní jednotky a upravujících položek podle § 26 k rozvahovému dni minulého účetního období, jeho zvýšení a snížení v průběhu účetního období a stav k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni účetního období, b) „C.II. Fondy účetní jednotky“ obsahuje stav fondů účetní jednotky podle § 27 k rozvahovému dni minulého účetního období, jeho zvýšení a snížení v průběhu účetního období a stav k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni účetního období, c) „C.III. Výsledek hospodaření“ obsahuje stav výsledku hospodaření podle § 28 k rozvahovému dni minulého účetního období, jeho zvýšení a snížení v průběhu účetního období a stav k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni účetního období. HLAVA VI USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE § 45 (1) Příloha je členěna na položky v tomto pořadí: a) členění podle zákonných ustanovení, a to položka 1. „A.1. Informace podle § 7 odst. 3 zákona“, 2. „A.2. Informace podle § 7 odst. 4 zákona“, 3. „A.3. Informace podle § 7 odst. 5 zákona“ obsahuje informace podle § 7 odst. 5 zákona kromě informací o stavu účtů v knize podrozvahových účtů, 4. „A.4. Informace podle § 7 odst. 5 zákona o stavu účtů v knize podrozvahových účtů“ obsahuje informace o stavu účtů v knize podrozvahových účtů, 5. „A.5. Informace podle § 18 odst. 1 písm. c) zákona“ obsahuje pouze informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů v uspořádání uvedeném v části „Informace podle § 18 odst. 1 písm. c) zákona“ přílohy č. 5 k této vyhlášce, 6. „A.6. Informace podle § 19 odst. 5 písm. a) zákona“, 7. „A.7. Informace podle § 19 odst. 5 písm. b) zákona“, 8. „A.8. Informace podle § 66 odst. 6“, 9. „A.9. Informace podle § 66 odst. 8“, 10. „A.10. Informace podle § 4 odst. 8 písm. d) zákona“ obsahuje informace o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků v uspořádání uvedeném v části „Nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků“ přílohy č. 5 k této vyhlášce, b) informace o závazcích z neukončených finančních operací, a to položka 1. „B.1. Poskytnutí úvěru zajištěné zajišťovacím převodem aktiva“ obsahuje stav poskytnutých úvěrů zajištěných zajišťovacím převodem aktiva, 2. „B.2. Půjčky cenných papírů zajištěné převodem peněžních prostředků“ obsahuje stav půjček cenných papírů zajištěných převodem peněžních prostředků, 3. „B.3. Prodej aktiva se současně sjednaným zpětným nákupem“ obsahuje stav prodejů aktiv se současně sjednaným zpětným nákupem, 4. „B.4. Nákup aktiva se současně sjednaným zpětným prodejem“ obsahuje stav nákupů aktiv se současně sjednaným zpětným prodejem, c) informace o rozpočtových prostředcích a podmíněných pohledávkách a podmíněných závazcích ve vztahu k rozpočtovým prostředkům, a to položka 1. „C.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k rozpočtovým prostředkům - nenávratné“ obsahuje údaj o nenávratných krátkodobých podmíněných pohledávkách ze vztahu k rozpočtovým prostředkům, 2. „C.2. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k rozpočtovým prostředkům - nenávratné“ obsahuje údaj o nenávratných dlouhodobých pohledávkách ze vztahu k rozpočtovým prostředkům, 3. „C.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k rozpočtovým prostředkům - návratné“ obsahuje údaj o návratných krátkodobých podmíněných pohledávkách ze vztahu k rozpočtovým prostředkům, 4. „C.4. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k rozpočtovým prostředkům - návratné“ obsahuje údaj o návratných dlouhodobých pohledávkách ze vztahu k rozpočtovým prostředkům, 5. „C.5. Podmíněné závazky ze vztahu k rozpočtovým prostředkům“ obsahuje údaj o podmíněných závazcích ze vztahu k rozpočtovým prostředkům, 6. „C.6. Rozpočtované prostředky“ obsahuje údaj o rozpočtovaných prostředcích, d) členění pro zvláštní účely, a to položka 1. „D.1. Informace o individuálním referenčním množství mléka“ obsahuje údaj o individuálním referenčním množství mléka, o kterém účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich reprodukční pořizovací ceně převýšily její významnost, 2. „D.2. Informace o individuální produkční kvótě“ obsahuje údaj o individuální produkční kvótě, o které účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich reprodukční pořizovací ceně převýšily její významnost, 3. „D.3. Informace o individuálním limitu prémiových práv“ obsahuje údaj o individuálním limitu prémiových práv, o kterém účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich reprodukční pořizovací ceně převýšily její významnost, 4. „D.4. Informace o jiných obdobných kvótách a limitech“ obsahuje údaj o jiných obdobných kvótách a limitech, o kterých účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich reprodukční pořizovací ceně převýšily její významnost, 5. „D.5. Počet jednotlivých věcí a souborů majetku nebo seznam tohoto majetku“ obsahuje v případě majetku, který byl oceněn podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, nebo v případě souborů tohoto majetku podle § 71 odst. 2 písm. a) počet jednotlivých věcí a souborů majetku a odkaz na průkazný účetní záznam o skutečném stavu tohoto majetku, nebo seznam tohoto majetku, 6. „D.6. Celková výměra lesních pozemků s lesním porostem“ obsahuje celkovou výměru lesních pozemků s lesním porostem, pokud účetní jednotka vlastní nebo jí přísluší hospodaření k více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, 7. „D.7. Výše ocenění lesních porostů“ obsahuje výši ocenění lesních porostů stanovenou součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2, která činí 57 Kč, pokud účetní jednotka vlastní nebo jí přísluší hospodaření k více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, 8. „D.8. Ocenění lesních porostů jiným způsobem“ obsahuje v případě, že účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva, zejména v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná než cena uvedená podle bodu 7, výši ocenění lesních porostů včetně informace o způsobu stanovení její výše a důvod jejího zjišťování, e) ostatní doplňující informace k jiným částem účetní závěrky, a to položka 1. „E.1. Doplňující informace k položkám rozvahy“ obsahuje zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám rozvahy neuvedené podle písmen a) a b), nevykazované v položkách E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 6 zákona, 2. „E.2. Doplňující informace k položkám výkazu zisku a ztráty“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám výkazu zisku a ztráty neuvedené podle písmen a) a b), nevykazované v položkách E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 6 zákona, 3. „E.3. Doplňující informace k položkám přehledu o peněžních tocích“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám přehledu o peněžních tocích neuvedené podle písmen a) a b), 4. „E.4. Doplňující informace k položkám přehledu o změnách vlastního kapitálu“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám přehledu o změnách vlastního kapitálu neuvedené podle písmen a) a b), f) informace o tvorbě a čerpání fondů, a to položka „F. Doplňující informace k fondům účetní jednotky“ obsahuje doplňující informace k tvorbě a čerpání fondů účetní jednotky, g) doplňující informace k položce „A.II.3. Stavby“ rozvahy v tomto členění: 1. „G.1. Bytové domy a bytové jednotky“, 2. „G.2. Budovy pro služby obyvatelstvu“, 3. „G.3. Jiné nebytové domy a nebytové jednotky“, 4. „G.4. Komunikace a veřejné osvětlení“, 5. „G.5. Jiné inženýrské sítě“ a 6. „G.6. Ostatní stavby“, h) doplňující informace k položce „A.II.1. Pozemky“ rozvahy v tomto členění: 1. „H.1. Stavební pozemky“, 2. „H.2. Lesní pozemky“, 3. „H.3. Zahrady, pastviny, louky, rybníky“, 4. „H.4. Zastavěná plocha“ a 5. „H.5. Ostatní pozemky“. (2) Informace uváděná v příloze se označuje číslem položky přílohy, pokud se vztahuje ke konkrétní položce části účetní závěrky také číslem této položky. (3) V příloze se neuvádějí informace o skutečnostech, které jsou podle jiného právního předpisu 10) utajovanými skutečnostmi nebo informacemi. § 46 Přehled tvorby a použití fondu privatizace (1) Uspořádání přehledu tvorby a použití fondu privatizace a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce. (2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje pouze na ministerstvo a na Pozemkový fond České republiky. HLAVA VII USPOŘÁDÁNÍ, OZNAČOVÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ ČÁSTI PŘÍLOHY § 47 Uspořádání a označování podrozvahových účtů Uspořádání a označování podrozvahových účtů stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce. § 48 (1) V případě skutečností, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, účetní jednotka uvádí tyto skutečnosti na podrozvahových účtech v souladu s obsahovým vymezením podle § 49 až 54, pokud náklady na získání informace nepřevýší přínosy plynoucí z této informace nebo se informace nepovažuje za významnou podle § 19 odst. 6 zákona. (2) Při posuzování skutečností podle § 25 odst. 2 a 3 zákona účetní jednotka nejdříve posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů. V případě, že ano, účtuje o skutečnostech podle § 25 odst. 2 zákona v knize podrozvahových účtů až do okamžiku, kdy nejsou již splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů. § 49 Majetek účetní jednotky Položka a) „P.I.1. Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“, b) „P.I.2. Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“, c) „P.I.3. Ostatní majetek“ obsahuje majetek, který má účetní jednotka ve vlastnictví nebo jí přísluší hospodaření k tomuto majetku, který je předmětem účetnictví, ale není vykazován v rozvaze a není uveden na jiných podrozvahových účtech. Dále u zřizovatele obsahuje majetek, který zřizovatel předal příspěvkové organizaci k hospodaření podle jiného právního předpisu 29), pokud tento majetek zřizovatel nevykazuje v rozvaze. § 50 Odepsané pohledávky a závazky Položka a) „P.II.1. Odepsané pohledávky“ obsahuje práva na peněžité plnění v případě, že již zanikl nárok účetní jednotky na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela nebo zčásti splní, nebo je zde předpoklad, že bude plněno jinou osobou. Dále obsahuje pohledávky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování, b) „P.II.2. Odepsané závazky“ obsahuje povinnosti k peněžitému plnění v případě, že již zanikl nárok věřitele na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že účetní jednotka svoji povinnost zcela nebo zčásti splní. Dále obsahuje závazky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování. § 51 Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou Položka a) „P.III.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou“ obsahuje budoucí pohledávky, které mohou vzniknout do konce účetního období z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky úplatně užívaného jinou osobou, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce, b) „P.III.2. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou“ obsahuje budoucí pohledávky, které mohou vzniknout v následujících účetních obdobích z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky úplatně užívaného jinou osobou, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce, c) „P.III.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje budoucí pohledávky, které mohou vzniknout do konce účetního období z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce, d) „P.III.4. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje budoucí pohledávky, které mohou vzniknout v následujících účetních obdobích z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce, e) „P.III.5. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů“ obsahuje budoucí pohledávky, které mohou vzniknout do konce účetního období z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou z důvodů povinností stanovených jinými právními předpisy nebo z jiného důvodu neuvedeného v písmenech a) a c), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce, f) „P.III.6. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů“ obsahuje budoucí pohledávky, které mohou vzniknout v následujících účetních obdobích z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou z důvodů povinností stanovených jinými právními předpisy nebo z jiného důvodu neuvedeného v písmenech b) a d), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce. § 52 Další podmíněné pohledávky a ostatní podmíněná aktiva Položka a) „P.IV.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku“ obsahuje budoucí pohledávky, které mají vzniknout do konce účetního období z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se prodeje dlouhodobého majetku, například zálohy nebo splátky, b) „P.IV.2. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku“ obsahuje budoucí pohledávky, které mají vzniknout v následujících účetních obdobích z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se prodeje dlouhodobého majetku, například zálohy nebo splátky, c) „P.IV.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv“ obsahuje budoucí pohledávky, které mají vzniknout do konce účetního období z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene a), například z titulu nájemného, d) „P.IV.4. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv“ obsahuje budoucí pohledávky, které mají vzniknout v následujících účetních obdobích z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene b), například z titulu nájemného, e) „P.IV.5. Krátkodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje předpokládané pohledávky nebo příjmy, které mají vzniknout do konce účetního období na základě individuálních rozhodnutí příslušných subjektů týkajících se prostředků z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí, pokud příslušná žádost již byla podána, f) „P.IV.6. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí“ obsahuje předpokládané pohledávky nebo příjmy, které mají vzniknout v následujících účetních obdobích na základě individuálních rozhodnutí příslušných subjektů týkajících se prostředků z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí, pokud příslušná žádost již byla podána, g) „P.IV.7. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům“ obsahuje předpokládané pohledávky nebo příjmy, které mají vzniknout do konce účetního období a nejsou uvedeny v písmenech e) a i) a které mají vzniknout na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy nebo samosprávy nebo mohou vzniknout na základě jiného projevu vůle jiné osoby, například granty a dary, h) „P.IV.8. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům“ obsahuje předpokládané pohledávky nebo příjmy, které mají vzniknout v následujících účetních obdobích a nejsou uvedeny v písmenech f) a j) a které mají vzniknout na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy nebo samosprávy nebo mohou vzniknout na základě jiného projevu vůle jiné osoby, například granty a dary, i) „P.IV.9. Krátkodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění“ obsahuje výši možných plnění jinou osobou nebo státem za účetní jednotku, ke kterým může dojít do konce účetního období a ke kterým se tyto osoby nebo stát zavázaly z titulu poskytnutí zástavy nebo jiného zajištění, j) „P.IV.10. Dlouhodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění“ obsahuje výši možných plnění jinou osobou nebo státem za účetní jednotku, ke kterým může dojít v následujících účetních obdobích a ke kterým se tyto osoby nebo stát zavázaly z titulu poskytnutí zástavy nebo jiného zajištění, k) „P.IV.11. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje budoucí nároky na plnění, která mají vzniknout do konce účetního období na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno, l) „P.IV.12. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje budoucí nároky na plnění, které mají vzniknout v následujících účetních obdobích na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno, m) „P.IV.13. Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva“ obsahuje skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení aktiv, ke kterému může dojít do konce účetního období při splnění předem stanovených podmínek, například možnost čerpání z kontokorentního účtu vedeného u banky, n) „P.IV.14. Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva“ obsahuje skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení aktiv, ke kterému může dojít v následujících účetních obdobích při splnění předem stanovených podmínek, například možnost čerpání z kontokorentního účtu vedeného u banky. § 53 Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku Položka a) „P.V.1. Krátkodobé podmíněné závazky z leasingových smluv“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka předpokládaně uhradí do konce účetního období z titulu uzavřených leasingových smluv, b) „P.V.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z leasingových smluv“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka předpokládaně uhradí v následujících účetních obdobích z titulu uzavřených leasingových smluv, c) „P.V.3. Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu“ obsahuje budoucí závazky, které mohou vzniknout do konce účetního období z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby úplatně užívaného účetní jednotkou, s výjimkou případu podle písmene a), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou, d) „P.V.4. Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základě jiného důvodu“ obsahuje budoucí závazky, které mohou vzniknout v následujících účetních obdobích z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby úplatně užívaného účetní jednotkou, s výjimkou případu podle písmene b), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou, e) „P.V.5. Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje budoucí závazky, které mohou vzniknout do konce účetního období z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou, f) „P.V.6. Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje budoucí závazky, které mohou vzniknout v následujících účetních obdobích z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou, g) „P.V.7. Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů“ obsahuje budoucí závazky, které mohou vzniknout do konce účetního období z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby užívaného účetní jednotkou, protože tak stanoví právní předpis nebo tato skutečnost vyplývá z jiného důvodu neuvedeného v písmenech c) a e), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou, h) „P.V.8. Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů“ obsahuje budoucí závazky, které mohou vzniknout v následujících účetních obdobích z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby užívaného účetní jednotkou, protože tak stanoví právní předpis nebo tato skutečnost vyplývá z jiného důvodu neuvedeného v písmenech d) a f), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou. § 54 Další podmíněné závazky a ostatní podmíněná pasiva Položka a) „P.VI.1. Krátkodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku“ obsahuje budoucí závazky, které mají vzniknout do konce účetního období z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se pořízení dlouhodobého majetku, například zálohy nebo splátky, b) „P.VI.2. Dlouhodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku“ obsahuje budoucí závazky, které mají vzniknout v následujících účetních obdobích z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se pořízení dlouhodobého majetku, například zálohy nebo splátky, c) „P.VI.3. Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv“ obsahuje budoucí závazky, které mají vzniknout do konce účetního období z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene a), například z titulu nájemného, d) „P.VI.4. Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv“ obsahuje budoucí závazky, které mají vzniknout v následujících účetních obdobích z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene b), například z titulu nájemného, e) „P.VI.5. Krátkodobé podmíněné závazky ze vztahu k prostředkům EU“ obsahuje předpokládané závazky nebo výdaje, které mají vzniknout do konce účetního období na základě individuálních rozhodnutí příslušných subjektů týkajících se prostředků z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí, f) „P.VI.6. Dlouhodobé podmíněné závazky ze vztahu k prostředkům EU“ obsahuje předpokládané závazky nebo výdaje, které mají vzniknout v následujících účetních obdobích na základě individuálních rozhodnutí příslušných subjektů týkajících se prostředků z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí, g) „P.VI.7. Krátkodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní“ obsahuje budoucí povinnosti k plnění, které mají vzniknout do konce účetního období na základě činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, pokud již byly učiněny úkony směřující k rozhodnutí orgánu moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, h) „P.VI.8. Dlouhodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní“ obsahuje budoucí povinnosti k plnění, které mají vzniknout v následujících účetních obdobích na základě činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, pokud již byly učiněny úkony směřující k rozhodnutí orgánu moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, i) „P.VI.9. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých zajištění“ obsahuje výši možných plnění potencionálních závazků jiné osoby nebo státu, ke kterým může dojít do konce účetního období a ke kterým se účetní jednotka zavázala z titulu poskytnutí zástavy nebo jiného zajištění, j) „P.VI.10. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých zajištění“ obsahuje výši možných plnění potencionálních závazků jiné osoby nebo státu, ke kterým může dojít v následujících účetních obdobích a ke kterým se účetní jednotka zavázala z titulu poskytnutí zástavy nebo jiného zajištění, k) „P.VI.11. Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje budoucí povinnosti k plnění, které mají vzniknout do konce účetního období na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno, l) „P.VI.12. Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje budoucí povinnosti k plnění, které mají vzniknout v následujících účetních obdobích na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno, m) „P.VI.13. Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva“ obsahuje skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení pasiv, ke kterému může dojít do konce účetního období při splnění předem stanovených podmínek, n) „P.VI.14. Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva“ obsahuje skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení pasiv, ke kterému může dojít v následujících účetních obdobích při splnění předem stanovených podmínek. ČÁST TŘETÍ NĚKTERÉ ÚČETNÍ METODY § 55 Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do okamžiku stanoveného v § 11 odst. 5 nebo § 14 odst. 11 jsou zejména náklady na a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce, b) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy, c) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby, d) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz, e) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu, f) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nemovitosti nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i platby za smýcený porost v souvislosti s výstavbou, g) úhradu podílu na 1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu, 2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu, 3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie, h) úhrady nákladů za přeložky 30), překládky 31) a náhradní pozemní komunikaci 32) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, pokud je účetní jednotka oprávněna k takovéto úhradě nákladů, i) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně (bez odpisů) součástí provozních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání, j) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů. (2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady, b) náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předchozího stavu, c) kurzové rozdíly, d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba 33), f) náklady na zaškolení pracovníků, g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami, h) náklady na biologickou rekultivaci, i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání. (3) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny. Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku se zvýší o technické zhodnocení, pokud náklady na něj v úhrnu za účetní období převýší částku 60 000 Kč a technické zhodnocení je v tomto účetním období uvedeno do užívání. Ocenění jednotlivého dlouhodobého hmotného majetku odpisovaného se zvýší o technické zhodnocení, pokud náklady na něj v úhrnu za účetní období převýší částku 40 000 Kč a technické zhodnocení je v tomto účetním období uvedeno do užívání. (4) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány. (5) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů. (6) U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku. (7) Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se nesnižuje o dotaci poskytnutou na pořízení majetku. Za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá podle jiných právních předpisů, ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství, nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle jiného předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci. § 56 Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů Součástí pořizovací ceny cenného papíru jsou též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů, pokud je účetní jednotka oprávněna přijímat úvěry na pořízení cenného papíru, a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu 34). § 57 Způsob oceňování zásob a vymezení nákladů souvisejících s pořízením zásob (1) Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení. Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu. (2) Náklady na úpravu skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob. (3) V rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění. (4) Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě odhadem podle příslušných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici. § 58 Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny za právní pomoc a provize. § 59 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů (1) Změny reálných hodnot u cenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů. (2) Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry), s výjimkou trvalého snížení hodnoty (znehodnocení) tohoto cenného papíru, se účtují prostřednictvím příslušných rozvahových účtů. (3) Trvalým snížením hodnoty (znehodnocením) cenného papíru se rozumí, je-li nepravděpodobné zvýšení jeho hodnoty v budoucnu. Při trvalém snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírů se účtuje toto znehodnocení bez zbytečného odkladu prostřednictvím příslušných účtů nákladů. (4) Pokud u realizovatelných dluhových cenných papírů dojde následně po zaúčtování znehodnocení podle odstavce 3 k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty, účtuje se toto zvýšení reálné hodnoty prostřednictvím účtů výnosů, a to až do výše znehodnocení účtovaného podle odstavce 3; při případném vyšším zvýšení reálné hodnoty se postupuje podle odstavce 2. (5) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím příslušných rozvahových účtů. § 60 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů (1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazků z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů. (2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím příslušných rozvahových účtů. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami. (3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje tyto podmínky: a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován, b) zajištění je efektivní, c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná. (4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % až 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky. (5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování. (6) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů. § 61 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování (1) Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 60 odst. 3 a 4, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů. (2) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů. § 62 (1) Účetní jednotka stanoví, zda bude o všech derivátech účtovat jako o derivátech k obchodování nebo využije možnost účtovat o nich jako o zajišťovacích derivátech v souladu s její strategií řízení finančních rizik; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity, a očekává se jeho splnění dodáním komodity. (2) O vložených derivátech se neúčtuje na rozvahových účtech. § 63 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů. § 64 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u ostatního majetku určeného k prodeji (1) S výjimkou aktiv uvedených v § 59 až 62 se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji účtuje prostřednictvím rozvahových účtů se zápisem na příslušném analytickém účtu majetku. (2) Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu. § 65 Postup tvorby a použití opravných položek (1) Opravné položky vyjadřují přechodné snížení hodnoty majetku a vytvářejí se na základě inventarizace majetku. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek. (2) Dojde-li k významnému přechodnému snížení hodnoty majetku účetní jednotky, účtuje se o tomto účetním případu bez zbytečného odkladu. Za významné se považuje více než 10% snížení hodnoty tohoto majetku. (3) Opravné položky se nevytvářejí u majetku, který se podle a) § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí (protihodnotou) a b) § 25 odst. 1 písm. k) zákona oceňuje ve výši 1 Kč. (4) Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. (5) V případě majetku, s výjimkou pohledávek, se tvoří opravná položka ve výši přechodného snížení hodnoty tohoto majetku. (6) V případě pohledávek se tvoří opravná položka ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky. (7) Tvorba a zvýšení opravných položek se účtuje prostřednictvím příslušného účtu nákladů. Snížení popřípadě zrušení opravné položky se účtuje opět prostřednictvím příslušného účtu nákladů. (8) Výše opravné položky nesmí přesáhnout výši ocenění majetku, k němuž je opravná položka tvořena. § 66 Odpisování majetku (1) Dlouhodobý majetek včetně technického zhodnocení se odpisuje z ocenění stanoveného podle § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. (2) Podle ustanovení § 28 zákona se též odpisuje ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen „ložisko“) na pozemku koupeném po 1. lednu 1997. (3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m 3) je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m 3) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku. (4) Pokud zákon nebo tato vyhláška stanoví, že se určitý majetek odpisuje, není podstatný způsob nabytí tohoto majetku, případně důvod účtování o tomto majetku. (5) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu užívání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je účetní jednotka oprávněna pořizovat majetek touto formou a pokud je uživatel oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocení, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání. (6) Při převodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se nabytá nemovitost začne odpisovat dnem doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze v účetní závěrce. (7) Účetní jednotky neodpisují a) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky muzejní povahy, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené jinými právními předpisy, b) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání, c) finanční majetek, d) zásoby, e) pohledávky, f) dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek, pokud tento majetek má účetní jednotka v pronájmu nebo ve výpůjčce, g) povolenky na emise a preferenční limity, h) majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 71 odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb, i) dlouhodobý majetek, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou. (8) Nezajistí-li příspěvková organizace ke dni sestavení účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí investičního fondu nebo fondu reprodukce majetku finančními prostředky, sníží výsledkově o tento rozdíl investiční fond nebo fond reprodukce majetku. Účetní jednotky v příloze účetní závěrky zdůvodní, proč nebylo možno investiční fond nebo fond reprodukce majetku krýt finančními prostředky. § 67 Postup tvorby a použití rezerv (1) Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou, s výjimkou podmíněných závazků a dalších podmíněných pasiv. U rezerv podle jiných právních předpisů 35) se postupuje podle těchto předpisů. (2) Tvorba a zvýšení rezervy se účtuje prostřednictvím příslušného účtu nákladů. Použití, snížení nebo zrušení rezervy pro nepotřebnost se účtuje opět prostřednictvím příslušného účtu nákladů. (3) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období. (4) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek. (5) Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv. § 68 Vzájemné zúčtování (1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce se nepovažuje zúčtování: a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popř. výnos zúčtován, b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní, poplatků a obdobných plnění podle jiných právních předpisů, c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob, d) pohledávek a závazků s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh k téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách a e) opravných položek a rezerv. (2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů zaúčtovaný vzájemný zápočet pohledávek a závazků podle občanského a obchodního zákoníku. § 69 Metoda časového rozlišení (1) Účetní jednotky náklady (výdaje) a výnosy (příjmy) zachycují podle těchto zásad: a) náklady a výnosy se zachycují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí, b) opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období se zachycují na položkách nákladů a výnosů, kterých se týkají, c) náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se zachycují do výnosů běžného účetního období, d) náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě 1. nákladů příštích období, 2. výdajů příštích období, e) výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě 1. výnosů příštích období, 2. příjmů příštích období. (2) U účetních případů, které se časově rozlišují podle odstavce 1, musí být známy tyto skutečnosti: a) věcné vymezení, b) výše a c) období, kterého se týkají. (3) Metodu časového rozlišení nepoužije účetní jednotka v případě, pokud náklady na získání informace převýší přínosy plynoucí z této informace a tato informace se nepovažuje za významnou. § 70 Metoda kurzových rozdílů (1) Kurzové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů. (2) Kurzové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a závazků a při pohybech na účtech v účtových skupinách týkajících se finančního majetku účtovat prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. (3) Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kurzový rozdíl účtuje na vrub nákladů a ve prospěch výnosů. § 71 Metoda oceňování souboru majetku (1) Soubor majetku (§ 24 odst. 4 zákona) je tvořen více věcmi a je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“) s ohledem na jiný právní předpis. Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí movitou. (2) Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje a) ve výši 1 Kč, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo b) součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku. (3) Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká. (4) Sbírka muzejní povahy, u které není známa pořizovací cena, se oceňuje 1 Kč; pokud dochází ke změnám v jejím rozsahu, ocenění této sbírky muzejní povahy se nemění. Pokud dochází ke změně rozsahu sbírky muzejní povahy, u které je známa pořizovací cena, ocenění této sbírky muzejní povahy se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká. (5) Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem. § 72 Některá specifika oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv (1) Krátkodobé podmíněné pohledávky a ostatní krátkodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek do konce účetního období. (2) Dlouhodobé podmíněné pohledávky a ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek po konci účetního období. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za 3 následující účetní období. (3) Krátkodobé podmíněné závazky a ostatní krátkodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši závazků a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek do konce účetního období. (4) Dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši závazků a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek po konci účetního období. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za 3 následující účetní období. (5) V případě, že je stanovena konkrétní výše podmíněných aktiv nebo podmíněných pasiv, například na základě pojistné smlouvy, stanoví se výše ocenění podle této smlouvy. (6) Dlouhodobé podmíněné pohledávky, ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva, dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se ocení ke konci rozvahového dne. § 73 Vybrané druhy finančního zajištění (repo obchody) (1) Vybraným druhem finančního zajištění se pro účely této vyhlášky rozumí poskytnutí půjčky zajištěné zajišťovacím převodem finančního nástroje, zejména cenného papíru. (2) Vybraným finančním kolaterálem se pro účely této vyhlášky rozumí aktivum (finanční nástroj) poskytnutý jako předmět zajištění v případě uvedeném v odstavci 1. (3) Pokud v případě vybraného druhu finančního zajištění dochází k převodu vlastnického práva k vybranému finančnímu kolaterálu, účetní jednotky účtují o přírůstku či úbytku tohoto aktiva. (4) Pokud v případě vybraného druhu finančního zajištění nedochází k převodu vlastnického práva k vybranému finančnímu kolaterálu, a) účetní jednotka, která je poskytovatelem finančního zajištění, účtuje o poskytnutém vybraném finančním kolaterálu na příslušném rozvahovém účtu se zápisem na příslušném analytickém účtu majetku označeném „vybrané finanční kolaterály“, b) účetní jednotka, která je příjemcem finančního zajištění, neúčtuje o přijatém vybraném finančním kolaterálu na účtech hlavní knihy. (5) Informaci o přijatém vybraném finančním kolaterálu podle odstavce 4 uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce. § 74 Uplatnění reálné hodnoty u závazku vrátit cenný papír (finanční kolaterál), který účetní jednotka zcizila a k okamžiku ocenění jej nezískala zpět Změna reálné hodnoty závazku vrátit cenný papír (finanční kolaterál), který účetní jednotka zcizila a k okamžiku ocenění jej nezískala zpět, se účtuje prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů. § 75 (1) Ustanovení § 73 a 74 se vztahují pouze na ministerstvo. (2) Ustanovení § 65 a 67 nepoužije Pozemkový fond České republiky pro majetek, který má ve správě podle jiného právního předpisu. ČÁST ČTVRTÁ SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA § 76 Účtové třídy, účtové skupiny a syntetické účty (1) Uspořádání směrné účtové osnovy je členěno na účtové třídy, účtové skupiny a syntetické účty ve struktuře stanovené v příloze č. 7 k této vyhlášce. (2) Členění směrné účtové osnovy podle odstavce 1 je závazné pro všechny účetní jednotky podle § 2 včetně číselného označení. § 77 Analytické účty (1) Syntetické účty lze pro potřeby účetní jednotky dále členit na analytické účty. (2) V případě, že účetní jednotka je povinna předávat účetní záznamy, včetně účetních zápisů v účetních knihách, v členění stanoveném v technické vyhlášce o účetních záznamech8), vytváří členění syntetických účtů na odpovídající analytické účty, pokud uvedené povinnosti přenosu účetních záznamů nezajistí jiným způsobem. § 78 Účtový rozvrh Na základě směrné účtové osnovy podle § 76, uspořádání a označování podrozvahových účtů podle § 47 a případného členění na analytické účty podle § 77 účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž uvede syntetické, analytické a podrozvahové účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů, k sestavení účetní závěrky a k přenosu účetních záznamů podle technické vyhlášky o účetních záznamech 8) a podle jiných právních předpisů 9). ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 79 Přechodná ustanovení (1) Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2010 a později, není-li v odstavcích 2 až 9 stanoveno jinak. (2) Změnu účetní metody odpisování a tvorby opravných položek, s výjimkou tvorby opravných položek u pohledávek, provedou účetní jednotky v účetním období započatém 1. ledna 2011. (3) Změny v obsahovém vymezení položek a změny metod, které je možné provést v průběhu účetního období, provede účetní jednotka nejpozději k okamžiku stanovenému pro předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle technické vyhlášky o účetních záznamech 8). (4) Změnu účetní metody ocenění majetku reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona, který účetní jednotka určila k prodeji přede dnem účinnosti této vyhlášky, provede účetní jednotka nejpozději do 31. prosince 2010, s výjimkou organizačních složek státu a státních fondů, které provedou tuto změnu účetní metody nejpozději k okamžiku stanovenému pro předávání operativních účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle jiného právního předpisu 8) a s výjimkou Pozemkového fondu České republiky, který tuto změnu metody provede nejpozději do 31. prosince 2011. (5) V účetních závěrkách sestavovaných k okamžiku od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 účetní jednotky uvádějí v rozvaze a v přehledu o změnách vlastního kapitálu ve sloupci týkajícím se minulého účetního období informace o stavu příslušné položky k 1. lednu 2010. (6) V účetních závěrkách sestavovaných k okamžiku od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 účetní jednotky ve výkazu zisku a ztráty ve sloupcích týkajících se minulého účetního období žádné informace neuvádějí. (7) Územní samosprávné celky, svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti uvádějí podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou a podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku v příloze účetní závěrky za účetní období započatá 1. ledna 2011. (8) Pokud účetní jednotka v účetním období 2010 nemá dostatek informací pro určení daného syntetického účtu při zaúčtování účetního případu, provede zápis prostřednictvím příslušného syntetického účtu účtové skupiny, který v názvu obsahuje termín ostatní, a to při dodržení pravidla podvojnosti účetního zápisu. V okamžiku zjištění veškerých skutečností, nejpozději k 31. prosinci 2010, provede účetní jednotka opravu účetního zápisu na příslušný syntetický účet. (9) V účetních závěrkách sestavovaných od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 včetně stanoví účetní jednotky způsob zaokrouhlování a tento způsob uvedou v příloze v účetní závěrce. § 80 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. 2. Vyhláška č. 477/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. 3. Vyhláška č. 549/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění vyhlášky č. 477/2003 Sb. 4. Vyhláška č. 401/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 576/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhláška č. 353/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů. 7. Vyhláška č. 472/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů. 8. Vyhláška č. 402/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro Pozemkový fond České republiky. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 81 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010. Ministr: Ing. Janota v. r. ____________________ 1) Čl. 99 a násl. ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 54 až 56 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. § 27 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 3 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech). 9) Vyhláška č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. 11) Například zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách). 12) § 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. 13) Například zákon č. 256/2000 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., a nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic. 14) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 16) Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. 17) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 18) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 19) Například nařízení vlády č. 262/2007 Sb., o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky. 20) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 23) Například § 7 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 16 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, § 119 až 127 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) § 66a obchodního zákoníku. 25) § 22 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. 26) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 27) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 28) § 829 a násl. občanského zákoníku. 29) § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 30) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 31) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. 32) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 33) § 6 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 34) § 61 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 35) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.