Metody rozpočtování Systémy územních rozpočtů Rozpočtování — Základní otázka: „Jak co nejlépe využít zdroje, které má organizace k dispozici?“ ¡ alokuje zdroje na veřejné služby a projekty ¡ může pomoci stanovit cíle ¡ může pomoci zlepšit výkon organizace ¡ otázka odpovědnosti vůči veřejnosti Rozdíly v rozpočtování vlády a soukromého sektoru Nabídkový systém veřejné správy — nedostatečné zohlednění potřeby občana jako „zákazníka“ veřejné správy, jako plátce a uživatele veřejných statků a veřejných služeb — veřejná správa jako „relativně autonomní“ systém bez ohledu na prověření skutečného účelu svých činností ve vztahu ke skutečným potřebám občanů. Poptávkový systém veřejné správy (1) — identifikace aktuálních potřeb společnosti ¡ přímé vyjádření ¡ nepřímé vyjádření — zohlednění potřeby těch, co ještě nevstupují do pole veřejné volby (příští generace) popř. jsou z tohoto pole vyloučeni (marginalizovaní jedinci a skupiny obyvatel) Poptávkový systém veřejné správy (2) — indikátory a mechanismy - identifikace dílčích zájmů + transformace v zájmy veřejné — strategické myšlení a plánování — výkonnostní audity — promítnutí definovaných veřejných zájmů do cílů jednotlivých veřejných politik Nabídkový a poptávkový přístup k tvorbě veřejného rozpočtu V současné praxi převažuje nabídkový přístup k tvorbě rozpočtu. Dominující metodou tvorby rozpočtu je přírůstková metoda. Metody rozpočtování TRADIČNÍ ZPŮSOBY TVORBY ROZPOČTŮ ¡ přírůstkový způsob ¡ limitovaný rozpočet ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY TVORBY ROZPOČTŮ ¡ metoda nulové základny (Zero-Based Budgeting, ZBB) ¡ metoda performance budgeting – rozpočtování zaměřené na výkon ¡ metoda programového rozpočtování (Planned Programmed Budgeting System – PPBS) Přírůstkový způsob Limitovaný rozpočet Metoda nulové základny Programové rozpočtování Výkonově orientované rozpočtování — posun od rozpočtování zaměřeného na kontrolu výdajů k rozpočtování založenému na řízení výsledků — snaží se reagovat na základní omezení položkového rozpočtování  Základní omezení položkového rozpočtování — krátkodobá orientace — roztříštěnost — to, že pozornost je zaměřena spíše na stupy než na výsledky organizace. — nevypovídá o tom, čeho mělo být vynaložením výdajů dosaženo ve vztahu k zabezpečovaným službám. — tlak na kvalitu fungování organizace — dva základní úkoly rozpočtu ¡ zabezpečit zdroje ¡ definovat cíle a ukazatele jejich hodnocení — rozpočtový proces, v němž jsou zdroje přímo spojeny s konkrétními, měřitelnými výstupy Výkonově orientované rozpočtování může přinést odpovědi na otázky: — Co chceme, aby naše organizace zabezpečovala? Co chceme, aby bylo učiněno v dané oblasti? — Jaké jsou základní podmínky, za kterých mohou být tato naše očekávání splněna? — Co je třeba učinit, aby byly tyto základní podmínky vytvořeny? — Jak zjistíme, že jsme je vytvořili? — Kolik a jak bude třeba vydat prostředků k tomu, aby byly naše cíle naplněny? Manažerská odpovědnost — S manažery je sjednána kvalita výkonu a jsou definovány zdroje — Prostředky rozpočtu jsou potom vynakládány tak, aby bylo stanovených cílů dosaženo — Hodnocení dosahování ukazatelů výkonu slouží k realizaci zodpovědnosti manažerů. Cíle výkonově orientovaného rozpočtování — vytvořit plán činnosti organizace, který zajistí dodržení celkových částek rozpočtu příjmů a výdajů — zajišťovat prostředí pro srovnávání nákladů a kvality poskytovaných služeb — zajistit průběžné hodnocení, zda cíle, kterých se snaží organizace dosahovat, jsou naplňovány Obsah výkonově orientovaného rozpočtu — vstupy — výstupy (výkony) — výsledky Vstupy — průměrné náklady na jednotku výkonu při dané kvalitě — analýza marginálních nákladů Výstupy (výkony) — přímé výsledky jednotlivých politik obce Výsledky — přímé efekty toho, že se daná služba realizuje — cíl při zabezpečování veřejných služeb — dopady realizace politik Ukazatel výkonu — měřítko, pro které máme dostupná data a které nám podává informace o tom, zda je našich cílů při zabezpečování veřejných služeb dosahováno a do jaké míry 1. Výkonové ukazatele mohou být seskupeny podle linie - poptávka – pracovní činnosti – výstupy – výsledky – dopady 2. Rozpočet v ukazatelích kvantity a kvality — třetí možností je sledování produktivity, tedy nákladů na jednotku výkonu — organizace může využívat i kombinace těchto tří přístupů Definované ukazatele by měly být: — Zvládnutelné — Logicky provázané — S dostatečnou vypovídací schopností — Stabilní — Politicky věrohodné Zavádění výkonového rozpočtování v organizaci — Hlavní fáze: ¡ definování ukazatelů výkonu, ¡ vytvoření provázanosti mezi ukazateli výkonu a alokací rozpočtových prostředků, ¡ vytvoření systému zpráv o dosahování stanovených výkonů, ¡ ustanovení celého procesu.