Veřejná správa ve školství, autonomie škol – mezinárodní srovnání Veřejná správa ve školství MŠMT • Řídí výkon státní správy • Připravuje legislativní normy, odpovídá za koncepci, stav a rozvoj vzdělávací soustavy jako celku • Určuje centrální vzdělávací politiku a celkovou strategii (Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy) • Předkládá výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy. • Určuje obsah vzdělávání (RVP) – národní program vzdělávání (politický dokument) • Pravomoce v oblasti pracovněprávní (vyučovací povinnosti, předpoklady pro odbornou a pedagogickou způsobilost, ředitelé institucí, ústřední školní inspektor..) • Vede rejstřík škol a školských zařízení Působnost ÚSC • Územní samosprávu ve školství vykonávají: obec, kraj. • Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a školských zařízení dbá obec a kraj zejména: • Soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území. • Dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek. Obec • Zajišťuje povinnou školní docházku • Vymezuje školské obvody spádové školy • Zajišťuje dopravní obslužnost (4km) • Zřizuje a zrušuje MŠ, ZŠ, zařízení školního stravování. • Je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením PŠD. • Může zřizovat ZUŠ, školská zařízení pro zájmové zařízení,(ty, které zřizuje kraj?) • Zajišťuje finanční prostředky Kraj • Povinen zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se ZP, jazykové, základní umělecké a zájmové vzdělávání.. • Poskytuje finanční prostředky.. • Zpracovává dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy, výroční zprávy Příspěvková organizace x školská právnická osoba • Rejstřík škol a školských zařízení x rejstřík školských právnických osob • Hospodaření • Majetek • Tvorba fondů Ředitel školy a školského zařízení a školská rada • Rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb • Odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň • Vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti • Zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán • Stanovuje organizaci a podmínky provozu • Odpovídá za použití finančních prostředků • Předkládá rozbor hospodaření Ředitel – státní správa • Žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu • Povinná školní docházka • Přijetí k předškolnímu vzdělávání • Vyřizování žádostí – odklad, přestup, změnu oboru, vyloučení… Školská rada • Zřizuje zřizovatel (počet členů, jmenování 1/3) • Funkční období – 3 roky, zasedá 2 x ročně • Vyjadřuje se k návrhům ŠVP • Schvaluje výroční zprávu • Schvaluje školní řád • Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání • Spolupracuje na tvorbě koncepčních záměrů rozvoje • Projednává návrh rozpočtu • Projednává inspekční zprávy Autonomie škol - vývoj • Rozdílný vývoj, tradice pouze v několika málo zemí (Belgie, Nizozemsko) • Masové rozšíření od 90.let 20. století – spojeny s politickou otázkou demokratické participace (otevřenost vůči okolí), efektivita správy veřejných prostředků. • „nová veřejná správa“ – aplikace zásad běžných v ss na řízení veřejných služeb • Autonomie škol – nástroj pro zlepšování kvality vzdělávání (pedagogická autonomie) • Oblasti: výuka, lidské zdroje, správa majetku a finančních prostředků. Hlavní zásady • „zákazník“ v centru aktivit • Decentralizace – přenášení kompetencí na úroveň, která je nejblíže činnosti • Úředníci odpovědni veřejnosti • Důraz na kvalitu služeb. Oblasti autonomie • Využívání veřejných prostředků • Získávání a využívání soukromých prostředků • Řízení lidských zdrojů Míra autonomie • Plná autonomie – škola rozhoduje v mezích legislativy, do jejího rozhodování nezasahují externí subjekty (vyjma poradní fce) • Omezená autonomie – školy při rozhodování vybírají ze souboru alternativ, jež jsou předurčeny nadřízeným orgánem, popřípadě nadřízený orgán rozhodování školy schvaluje • Neautonomní – v dané oblasti nerozhodují • Možné přenesení autonomie – správní orgán (orgán místní správy) si může vybrat, zda své rozhodovací pravomoci v určitých oblastech na školu přenese nebo ne. Využívání veřejných prostředků • Školy mají plnou autonomii – Belgie, Lotyšsko, Švédsko (nizozemsko, Dánsko) • Školy nemají autonomii – Bulharsko, Irsko, Kypr, Rumunsko,.. • Autonomie závislá na kategorii výdajů – provozní x kapitálové Získávání prostředků ze soukromých zdrojů • Autonomní – Belgie, Itálie – dary, příjmy z pronájmu, půjčky; Irsko, UK – mimo půjčky • Není povoleno – Island • Neautonomní – Německo,, Irsko (1), Francie (1), Kypr, Lucembursko, • Autonomní v získávání, omezená volba využití… Lidské zdroje • Vyšší míra autonomie v případě nepedagogických pracovníků • Důsledné vymezení autonomie vůči ředitelům škol x vůbec • Autonomie škol vůči pedagogickým pracovníkům • Autonomie vůči nepedagogickým pracovníkům. Kdo ve školách rozhoduje? • 3 hlavní rozhodovací instance: ředitelé škol, učitelé, řídící orgán školy • Oblast financování – nejrozšířenější – ředitelé + řídící orgán • Rozdíl v povaze výdajů, zdroje prostředků. Role a struktura řídících orgánů • Model 1 – zástupci školy + bezprostřední uživatelé – Belgie, Dánsko, Německo, Lucembursko (2). • Model 2 – zástupci školy + uživatelé + zástupci místní správy + (širší veřejnost) Odpovědnost za výsledky • Svěřeno nadřízeným orgánům – nejčastěji prostřednictvím inspekce (dodržování hospodaření, ale i kurikulární reformy). • Odpovědnost orgánům místní správy Děkuji za pozornost.