Vzdělání z hlediska teorie statků Vzdělání jako veřejně poskytovaný statek • Veřejně poskytovaný statek (worthy goods) (institucionální hledisko) – veřejná volba • Ty mohou mít charakter jednotlivých typů statků (ekonomický, charakter spotřeby – smíšený statek, soukromý statek s pozitivní externalitou x povinná školní docházka) • Garance x produkce • Financování (soukromá spoluúčast) Veřejné služby ve vzdělávání • Služby vytvořené, organizované nebo regulované orgánem veřejné správy k zajištění, aby byla služba poskytována způsobem, který lze považovat za nezbytný pro uspokojení společenských potřeb při respektování principu subsidiarity (Vláda ČR). • Základní služby – (základní, střední, vysokoškolské) • Vědecko-výzkumné služby • Doplňkové služby (stravování, ubytování, mimoškolních aktivit) (Benčo, 2005) Všeobecná správa • Státní správa – MŠMT, Česká školní inspekce, krajské úřady, obecní úřady, obce s rozšířenou působností, ředitelé škol a školských zařízení • Samospráva – kraje, obce, školské rady, vysoká stupeň autonomie vysokého školství MŠMT • Výkon dle oblastí – skupiny (7) • Zřizuje účelová odborná zařízení: • Výzkumný ústav pedagogický, http://www.vuppraha.cz/ • Národní ústav odborného vzdělávání, www.nuov.cz http://www.narodni-kvalifikace.cz/ • Centrum pro studium vysokého školství, http://www.csvs.cz/ • Národní institut dětí a mládeže, www.nidm.cz • Institut pedagogicko-psychologického poradenství, www.ippp.cz • Národní institut pro další vzdělávání, http://www.nidv.cz/cs/ • Ústav pro informace ve vzdělávání, www.uiv.cz • Centrum pro hodnocení výsledků vzdělávání , http://www.cermat.cz/ Funkce ministerstva • Stanovuje základní principy financování škol a školských zařízení • Podklady pro sestavování návrhu státního rozpočtu • Zásady pro příděl finančních prostředků • Přímo přiděluje prostředky školám, které zřizuje, církevním školám, veřejným vysokým školám a v nepatrné míře soukromým vysokým školám • Přiděluje prostředky krajům • Stanovuje podmínky poskytování dotací soukromým školám a školským zařízením • Kontroluje využití přidělených prostředků Produkce vzdělávání Financování školství • V rozhodující míře z veřejných rozpočtů (státního, ÚSC) • Normativní financování (1992) x financování na instituci – financování neinvestičních výdajů (investiční výdaje nenormativně) Financování Výdaje na žáka/studenta • výdaje na žáka v primárním až sekundárním vzdělávání činí v průměru v zemích OECD 7 283 US $ – v zemích EU jde o 7 364 US $ a v ČR o 4 532 US $ • výdaje na studenta v terciárním vzdělávání činí v zemích OECD v průměru 12 336 US $, výdaje na vlastní vzdělávání 8 418 US $ – v zemích EU jde o 11 520, resp. 7 302 US $ a v ČR o 7 989, resp. 6 376 US $ Financování Veřejné a soukromé výdaje na vzdělávání • v průměru 91 % výdajů na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání pochází z veřejných zdrojů (země EU 93 %, ČR 91 %) • v terciárním vzdělávání tvoří veřejné výdaje v průměru zemí OECD 73 % všech výdajů (země EU 81 %, ČR 82 %), • v preprimárním vzdělávání tvoří soukromé výdaje v průměru 19 % všech výdajů (země EU 12 %, ČR 9 %) • země OECD vydají v průměru 13,3 % svých veřejných výdajů na vzdělávání (země EU 12,2 %, ČR 10,1 %), z toho – na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání v průměru 9,0 % (země EU 8,1 %, ČR 6,5 %) – na terciární vzdělávání v průměru 3,1 % (země EU 2,9 %, ČR 2,3 %) Proč poskytovat a financovat veřejně? Možné odpovědi… § Společenské užitky (externality) (individuální versus společenské) – teorie LK § Asymetrické informace § Možnost vzniku monopolu § Právo na vzdělání – spravedlnost při poskytování vzdělávání, rovnost v příležitosti na dosažení určitého druhu a stupně vzdělání =>přístup k minimálnímu množství vzdělání (kolektivní statek) (listina základních lidských práv a svobod) Listina základních lidských práv a svobod Čl. 33: • Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. • Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopnosti občana a možnosti společnosti též na vysokých školách. • Zřizovat jiné školy státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem, na takových školách se může vzdělání poskytovat za úhradu. • Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. Čl. 25: Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též právo na vzdělání v jejich jazyku.