Přednáška č. 1 Vymezení pojmového aparátu a historie hodnocení VP Jana Soukopová soukopova@econ.muni.cz Vymezení pojmového aparátu o Veřejný projekt a veřejná zakázka o Veřejné výdaje a veřejné výdajové programy o Analýza veřejných projektů o Vstupy, výstupy, výsledky a účinky o Metoda a metodika Veřejný projekt a veřejná zakázka Veřejné projekty Jakékoliv aktivity, činnosti či úkoly probíhající, resp. plněné v rámci veřejného sektoru, při kterých jsou použity veřejné výdaje Veřejné zakázky Každá zakázka, která je hrazena z veřejných zdrojů n Obecně = realizace veřejných projektů n Legislativa = „zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je veřejný zadavatel definovaný zákonem“ Druhy veřejných projektů o podle časového hlediska n dlouhodobé n střednědobé n Krátkodobé o podle dělitelnosti n dělitelné n nedělitelné o podle jejich vzájemného vztahu n nezávislé a vzájemně se vylučující projekty n nezávislé, ale vzájemně se nevylučující projekty n vzájemně závislé projekty o podle druhu rozpočtu n s fixním rozpočtem n s proměnlivým rozpočtem o podle příslušnosti rozpočtu n financované z rozpočtu ČR n financované z fondů EU o podle charakteru projektů n projekty spotřebního charakteru, n projekty investičního charakteru, n projekty nedistribučního charakteru, apod., o podle odvětví nebo oblasti n projekty z oblasti zdravotnictví, kultury, ŽP, aj. Veřejné finance, veřejný sektor a veřejné projekty o Veřejné projekty jako součást veřejných financí n Principy veřejných financí = veřejných projektů n Funkce veřejných financí = veřejných projektů o Veřejné výdaje, veřejné výdajové programy, veřejné projekty n Veřejné výdaje jsou alokovány na realizaci fiskálních funkcí státu na principu nedobrovolnosti a neekvivalence n VVP a VP jsou alokovány na realizaci určitých konkrétních cílů v jejichž důsledku vznikají specifické produkce statků a služeb, investiční celky, dochází ke korekci nespravedlnosti podle předem stanovených kritérií Analýza (hodnocení) veřejných projektů o Ekonomická a finanční analýza o Principy hodnocení veřejných projektů o Vstupy, výstupy, výsledky a účinky o Metody analýzy VP a metodika analýzy VP Ekonomická a finanční analýza Ekonomická analýza n objasňuje společensky poměřované e. náklady a přínosy soupeřících projektů při zohlednění kritérií efektivnosti a spravedlnosti Finanční analýza n vychází z běžných účetních výsledků ze kterých vypočítává ukazatele dávající obraz o stavu investice Principy hodnocení VP • Věcnost (Relevance) n Při hodnocení programů dle principu věcnosti by evaluace měla definovat odpověď na evaluační otázku: "Jaké jsou konkrétní vlivy VP na změny v socio-ekonomickém prostředí?" • Účinnost (Effectiveness) n S klíčovou otázkou, zda projekty dosahují svých nastavených finančních a operačních cílů. • Efektivnost (Efficiency) n s klíčovou otázkou orientovanou na zhodnocení ostatních investičních aktivit a se zjištěními, zda může být dosaženo s investovanými zdroji více jinými způsoby či nikoliv. • Dopad (Impact). n vymezuje hodnocení konkrétních změn v socio-ekonomickém prostředí. Ex-ante a mid-term a ex-post analýza o Ex-ante analýza n Před začátkem projektu nebo programu o Mid-term analýza n Hodnocení v polovině období n S ohledem na hodnocení ex-ante zkoumá počáteční výsledky pomoci, jejich relevanci a míru, v jaké byly dosaženy plánované cíle. o Ex-post analýza n Po ukončení projektu, programu n Týká se využití prostředků, účinnosti a efektivity pomoci a jejího dopadu n Vyvozuje závěry pro hospodářskou politiku (u EU – polititku hospodářské a sociální soudržnosti). n Vztahuje se na faktory, jež přispívají k úspěchu nebo selhání provádění, na uvedené akce a dosažené výsledky, včetně jejich udržitelnosti. Vstupy, výstupy, výsledky a účinky Vstupy n všechny zdroje použité na produkci plánovaných výstupů, výsledků a účinků n měří se prostřednictvím kvantitativních, finančních či nefinančních ukazatelů Výstupy n zboží nebo služby vytvořené prostřednictvím vstupů (měří se jako vstupy) Výsledky n hodnotí čeho se prostřednictvím vstupů dosáhlo Účinky n hodnotí výsledky z dlouhodobého pohledu Charakter vstupů a výstupů o Reálné - které získávají koneční uživatelé veřejného projektu. Reálným přínosem projektu na ochranu životního prostředí je např. uchování životního prostředí pro budoucí generace. n Přímé (prvotní) – vztahují se k hlavnímu cíli veřejného projektu, n Nepřímé (druhotné) - jsou v podstatě vedlejším produktem n Tržní - jsou vyjádřené v peněžních jednotkách n Netržní - v peněžních jednotkách vyjádřené nejsou n Hmotné a nehmotné, konečné a meziprodukt, vnitřní a vnější o Peněžní - vznikají v důsledku změn v relativních cenách, které se projevují při adaptaci ekonomiky na poskytované veřejné statky a na změny ve struktuře poptávky po zdrojích. Metoda a metodika o Metoda n algoritmizovaná činnost, která vede k dosažení vytyčeného cíle o Metodika n soubor vybraných metod na zkoumání určitých věcí a jevů Druhy metod Druhy metod n Metody na zjišťování faktů a jejich vlastností (empirické metody) n Metody na zpracování získaných údajů o Metody kvalitativního hodnocení Slouží ke zjišťování vzájemných vztahů mezi získanými údaji pomocí indukce a dedukce, analýzy a syntézy, abstrakce a konkretizace (tzv. logické metody) o Metody kvantitativního hodnocení Druhy metod analýzy VP o Manažerské metody n Empirické metody hodnocení VP o Benchmarking, o Metody kontrolní činnosti n Kvalitativní metody o SWOT analýza, kauzální analýza o Kvantitativní metody n Jednokriteriální metody o obecné finanční metody, o nákladově výstupové metody, o speciální nákladové metody n Vícekriteriální metody o stupnice a škály, o metody založené na dílčím hodnocení variant, o metody založené na párovém srovnání variant Historie analýzy VP USA, n 1902 - zákon „River and Harbor Act“ (zákon o řekách a přístavech) n Metody analýzy veřejných projektů byly zobecněny v období „New Deal“ n 1950 byly stanoveny zásady a pravidla spojené s hodnocením projektů různých vodních nádrží n Většího rozsah po druhé světové válce, kdy byly obecné zásady spojené s hodnocením projektů vodních nádrží zakotveny v „Zelené knize“ vydané v roce 1950. n V průběhu 50. až 80. let 20. století se v této oblasti začaly objevovat četné práce, jejichž nejvýznamnějšími autory byli zejména R. Dorfman, O. Eckstein, J. Margolis, J. Krutilla a B. Weisbrod. n 1961 vytvořen systém plánování-programování-rozpočtování (PPBS) jako postup hodnocení nákladů a výnosů. Na PPBS pak navazovala metoda Zero-Based Budeting v 70. letech 20. století Historie analýzy VP Evropa - po druhé světové válce. o Velká Británie n zaměření především na dopravu, urbanistiku a elektroenergetiku (práce Fostera a Baileyho, Mishana a Turveyho). o Francie n zaměření na velké energetické podniky a doprava. n V 70. letech 20. století pak problematika externalit v důsledku narůstajících problémů z životním prostředím a jeho znečištěním. Práce francouzských autorů (Maurice Allais, F. Bessiere, M.Boiteux, H. Lévy-Lambert, S.C. Kolm, J. Lesourne, E. Malinvaud, J. C. Milleron, P. Masné) Aplikace analýzy VP o velké veřejné investice n do infrastruktury dopravy (mosty, kanály, přístavy, silnice, železnice, letiště), n do vodohospodářských zařízení sloužících současně pro energetiku, regulaci záplav a zavlažování. o oblast výroby energie, o projekty s výrazným charakterem externalit, n životní prostředí, n urbanismus a n projekty výrobního rázu v rozvojových zemích o veřejné netržní sektory n národní obrana, n vzdělávání n zdravotnictví o alternativní metody zabezpečování veřejných služeb Jde o metody využívající výhody soukromých forem managementu v oblasti veřejného sektoru (např. Brainstorming, Benchmarking, SWOT analýza, apod.).