Lokalizační efekty, ekonomická geografie a regionální politika 2 Ekonomická aktivita  geografickygeograficky centralizovaná územícentralizovaná území  rozčlenění dlerozčlenění dle ekonomické aktivityekonomické aktivity – nejaktivnější centrumnejaktivnější centrum – nejméně aktivní periférienejméně aktivní periférie – centrum a perifériecentrum a periférie odděleny mezi-oblastmiodděleny mezi-oblastmi  Česká republikaČeská republika – západ – mezi-oblastzápad – mezi-oblast – zbytek - perifériezbytek - periférie 3 Charakteristika center, středů a periférií 4 Rozdělení příjmů na osobu dle států  BulharskoBulharsko – 470 EUR/ osobu470 EUR/ osobu – 26 % průměru EU2626 % průměru EU26(bez(bez Malty)Malty)  LucemburskoLucembursko – 38 800 EUR/ osobu38 800 EUR/ osobu – 212 %212 %  ČeskoČesko – mezi 60 %-70 % průměrumezi 60 %-70 % průměru EU26EU26 5 Rozdělení příjmů na osobu dle regionů  geograficky nerovnoměrnégeograficky nerovnoměrné  v rámci jednoho státuv rámci jednoho státu výrazné rozdílyvýrazné rozdíly – Spojené KrálovstvíSpojené Království – ŠpanělskoŠpanělsko – ItálieItálie  Česká republikaČeská republika – Praha: nad 100 %Praha: nad 100 % – část Moravy: do 50 %část Moravy: do 50 % – zbytek: 75 – 100 %zbytek: 75 – 100 % 6 Evoluce –  rozdílů mezi státy  ve všech sledovaných obdobích došlo kve všech sledovaných obdobích došlo k příjmové konvergenci členských státůpříjmové konvergenci členských států 7 Evoluce –  rozdílů mezi regiony  rozdíly vrozdíly v regionech seregionech se prohlubovalyprohlubovaly 8 Rozšíření 2004 - další nárůst regionálních rozdílů  EU15 – 10 % nejbohatších regionůEU15 – 10 % nejbohatších regionů disponovalo 180 % průměru příjmů EU15disponovalo 180 % průměru příjmů EU15  EU25 – 10 % nejbohatších regionůEU25 – 10 % nejbohatších regionů disponovalo 340 % průměru příjmů EU25disponovalo 340 % průměru příjmů EU25 9 Evoluce -  specializace států  specializacespecializace států sestátů se prohloubilaprohloubila 10 Důsledky nárůstu specializace  IrskoIrsko – nejvyšší nárůst specializacenejvyšší nárůst specializace – největší konvergence – z ekonomickynejvětší konvergence – z ekonomicky podprůměrného státu ekonomicky nadprůměrnýpodprůměrného státu ekonomicky nadprůměrný  ŠpanělskoŠpanělsko – pokles specializacepokles specializace – nikterak významný konvergenční posunnikterak významný konvergenční posun   specializace vede ke konvergencispecializace vede ke konvergenci 11 Lokalizace ekonomické aktivity  hlavní aspekty lokalizace ekonom. aktivity:hlavní aspekty lokalizace ekonom. aktivity: 1.1. specializace na mezinárodní úrovnispecializace na mezinárodní úrovni ― rozložení aktivit dle komparativních výhodrozložení aktivit dle komparativních výhod 1.1. aglomerace na národní úrovniaglomerace na národní úrovni ― koncentrace aktivit dle aglomerujících akoncentrace aktivit dle aglomerujících a rozptylujících tlakůrozptylujících tlaků 12 Komparativní výhoda - příklad  uzavřené ekonomikyuzavřené ekonomiky – SRN málo nekvalifikované LSRN málo nekvalifikované L  vyrábí relativněvyrábí relativně draze oblečení, léky relativně levnědraze oblečení, léky relativně levně – Portug. málo kvalifikované LPortug. málo kvalifikované L  vyrábí relativněvyrábí relativně draze léky, oblečení relativně levnědraze léky, oblečení relativně levně  liberalizace obchoduliberalizace obchodu – SRN vyrábí léky, oblečení importujeSRN vyrábí léky, oblečení importuje – Portug. vyrábí oblečení, léky importujePortug. vyrábí oblečení, léky importuje  po liberalizaci země vyrábějí produkt, připo liberalizaci země vyrábějí produkt, při jehož výrobě jsou relativně efektivnějšíjehož výrobě jsou relativně efektivnější  využívají komparativní výhoduvyužívají komparativní výhodu 13 Komparativní výhoda - schéma liberalizace mezinárodního obchoduliberalizace mezinárodního obchodu  specializace na relativně efektivnější výrobyspecializace na relativně efektivnější výroby  alokační efektivnostialokační efektivnosti národní specializacenárodní specializace globálního výstupuglobálního výstupu uzavřená ekonomikauzavřená ekonomika  ne-specializacene-specializace  alokační neefektivnostalokační neefektivnost 14 Rozložení komparativních výhod  struktura L žádné země = průměru EUstruktura L žádné země = průměru EU  každákaždá země má komparativní výhoduzemě má komparativní výhodu 15 Vznik a prohlubování aglomerací  pokud prostorová koncentrace vytváří tlakypokud prostorová koncentrace vytváří tlaky na ještě hlubší koncentracina ještě hlubší koncentraci  tlaky na hlubší koncentraci vytvářejítlaky na hlubší koncentraci vytvářejí poptávkové vazby (demand linkages) apoptávkové vazby (demand linkages) a nákladové vazby (cost linkages)nákladové vazby (cost linkages) 16 Poptávková vazba - schéma firmy požadujífirmy požadují dopravních nákladůdopravních nákladů lokalizují se na velký trhlokalizují se na velký trh působí poptávková vazbapůsobí poptávková vazba  firmy poptávají meziproduktyfirmy poptávají meziprodukty  firmy poptávají L a ta zbožífirmy poptávají L a ta zboží velký trh se stává ještě většímvelký trh se stává ještě větším přísun dalších firempřísun dalších firem 17 Nákladová vazba - schéma firmy požadujífirmy požadují obchodních nákladůobchodních nákladů lokalizují se na velký trhlokalizují se na velký trh působí nákladová vazbapůsobí nákladová vazba  firmy jsou dodavatelem jiných firemfirmy jsou dodavatelem jiných firem velký trh se stává ještě většímvelký trh se stává ještě větším přísun dalších firem za novými firmamipřísun dalších firem za novými firmami 18 Síly působící proti aglomeracím  ceny půdyceny půdy – nižší mimo aglomeracenižší mimo aglomerace  náklady na nekvalifikovanou Lnáklady na nekvalifikovanou L – nižší mimo aglomeracenižší mimo aglomerace  lokálně konkurenční tlakylokálně konkurenční tlaky – konkurence menší mimo aglomeracekonkurence menší mimo aglomerace 19 Výsledná lokalizace  na geografickou determinaci ekonomickéna geografickou determinaci ekonomické aktivity působí aglomerující tlakyaktivity působí aglomerující tlaky  na geografickou determinaci ekonomickéna geografickou determinaci ekonomické aktivity působí dis-aglomerující tlakyaktivity působí dis-aglomerující tlaky  rozdělení ekonomické aktivity nenírozdělení ekonomické aktivity není rovnoměrné, ale také není absolutnírovnoměrné, ale také není absolutní 20 Celková x sektorová koncentrace  integrace může vést k celkové i sektorovéintegrace může vést k celkové i sektorové koncentracikoncentraci  celková koncentracecelková koncentrace – vede k polarizaci jednotlivých regionůvede k polarizaci jednotlivých regionů – core regiony a perifériecore regiony a periférie  sektorová koncentracesektorová koncentrace – vede k růstu specializace jednotlivých regionůvede k růstu specializace jednotlivých regionů – core a periferní výroby (aktivity)core a periferní výroby (aktivity) 21 Důsledky evropské integrace  hlubší evropská integrace vede kehlubší evropská integrace vede ke konvergenci jednotlivých členských státůkonvergenci jednotlivých členských států  hlubší evropská integrace vede khlubší evropská integrace vede k sektorové integracisektorové integraci  hlubší evropská integrace vedle khlubší evropská integrace vedle k prohloubení rozdílů mezi jednotlivýmiprohloubení rozdílů mezi jednotlivými regiony v rámci jednoho státuregiony v rámci jednoho státu 22 Konvergence států  volný obchod umožňuje vyrábět na základěvolný obchod umožňuje vyrábět na základě komparativních výhodkomparativních výhod  bohatství probohatství pro všechnyvšechny  volná mobilita VF umožňuje přesunyvolná mobilita VF umožňuje přesuny technologií (FDI)technologií (FDI)  zaostalé státy dohánějízaostalé státy dohánějí leaderyleadery 23 Sektorová specializace  mobilita VF není dokonalá (málo mobilní L)mobilita VF není dokonalá (málo mobilní L)  aglomerující tlaky (poptávkové aaglomerující tlaky (poptávkové a nákladové vazby) se mohou lépe uplatnit vnákladové vazby) se mohou lépe uplatnit v rámci sektorů než v rámci státůrámci sektorů než v rámci států  sektorové specializacesektorové specializace 24 Prohlubování regionálních rozdílů  mobilita VF mezi regiony v rámci jednohomobilita VF mezi regiony v rámci jednoho státu je větší než mezi státy navzájemstátu je větší než mezi státy navzájem  aglomerující tlaky (poptávkové aaglomerující tlaky (poptávkové a nákladové vazby) působí významně mezinákladové vazby) působí významně mezi regionyregiony  prohlubování regionálníchprohlubování regionálních rozdílůrozdílů 25 Regionální nezaměstnanost  v Evropě regiony s vysokou a rostoucí mírouv Evropě regiony s vysokou a rostoucí mírou U a regiony s nízkou UU a regiony s nízkou U  prvotní příčinou U stát, odbory apod.prvotní příčinou U stát, odbory apod.  druhotnou příčinou nestejná migračnídruhotnou příčinou nestejná migrační rychlost firem a pracovníků (firmy opouštějírychlost firem a pracovníků (firmy opouštějí upadající region rychleji) a působícíupadající region rychleji) a působící aglomerační tlakyaglomerační tlaky 26 Regionální U - příklad  východní Německo „NDR“ – nízká produktivitavýchodní Německo „NDR“ – nízká produktivita práce, státem vynucená stejná úroveň mezdpráce, státem vynucená stejná úroveň mezd jako v západním Německu „NSR“jako v západním Německu „NSR“  firmy z NDRfirmy z NDR → NSR (za vyšší produktivitou)→ NSR (za vyšší produktivitou)  U v NDRU v NDR  L z NDRL z NDR → NSR→ NSR (za prací)(za prací)  velikosti trhu v NSRvelikosti trhu v NSR  působenípůsobení poptávkových a nákladových vazebpoptávkových a nákladových vazeb  zásah vlády vedl k prohloubení rozdílu mezizásah vlády vedl k prohloubení rozdílu mezi západním a východním Německemzápadním a východním Německem 27 Rozdělení regionů  kritériem dostupnost dané oblastikritériem dostupnost dané oblasti (minimalizace dopravních nákladů)(minimalizace dopravních nákladů)  zvažuje se doba potřebná k překonánízvažuje se doba potřebná k překonání vzdálenosti z hlavního města regionu dovzdálenosti z hlavního města regionu do hlavních měst ostatních regionů, doby sehlavních měst ostatních regionů, doby se vyváží ekonomickou silou regionůvyváží ekonomickou silou regionů  40 % a více nad průměrem40 % a více nad průměrem  core regioncore region  75 % a více pod průměrem75 % a více pod průměrem  periférieperiférie  zbytekzbytek  středové oblastistředové oblasti 28 Rozdělení regionů 29 Regionální politika EU  zmírňování regionálních rozdílů jeden zzmírňování regionálních rozdílů jeden z hlavních cílů EUhlavních cílů EU  do 80. let v kompetenci národních státůdo 80. let v kompetenci národních států  po přistoupení Irska a Španělska,po přistoupení Irska a Španělska, Portugalska, Řecka samostatná rostoucíPortugalska, Řecka samostatná rostoucí část rozpočtučást rozpočtu 30 Strukturální výdaje  roste-li počet hlasů „chudých“ zemí,roste-li počet hlasů „chudých“ zemí, rostou i výdaje do těchto zemírostou i výdaje do těchto zemí 34%34% 31 Nástroje regionální politiky – strukturální fondy  Evropský regionální a rozvojový fond (EuropeanEvropský regionální a rozvojový fond (European Regional Development Fund)Regional Development Fund) – infrastrukturainfrastruktura – nová pracovní místanová pracovní místa – lokální rozvojové projektylokální rozvojové projekty – pomoc malým podnikatelůmpomoc malým podnikatelům  Evropský sociální fond (European Social Fund)Evropský sociální fond (European Social Fund) – pomoc nezaměstnaným a znevýhodněným osobámpomoc nezaměstnaným a znevýhodněným osobám – rekvalifikační a trainingové kurzyrekvalifikační a trainingové kurzy 32 Nástroje regionální politiky – strukturální fondy  Finanční nástroj pro podporu rybolovuFinanční nástroj pro podporu rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance)(Financial Instrument for Fisheries Guidance) – modernizace rybářského průmyslumodernizace rybářského průmyslu  Evropský zemědělský garanční a podpůrnýEvropský zemědělský garanční a podpůrný fond (European Agricultural Guidance andfond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund)Guarantee Fund) – rozvojové programy pro venkovrozvojové programy pro venkov – podpora farmářůmpodpora farmářům 33 Nástroje regionální politiky – fond soudržnosti  Kohézní fond (Cohesion Fund)Kohézní fond (Cohesion Fund) – příjemci Španělsko, Portugalsko, Řecko, Irskopříjemci Španělsko, Portugalsko, Řecko, Irsko – životní prostředíživotní prostředí – dopravní infrastrukturadopravní infrastruktura 34 Cíle regionální politiky – cíl I  70 % všech strukturálních výdajů70 % všech strukturálních výdajů  základní infrastruktura, výrobazákladní infrastruktura, výroba – 30 % infrastruktura30 % infrastruktura – 30 % lidské zdroje30 % lidské zdroje – 40 % přímá podpora produktivnímu sektoru40 % přímá podpora produktivnímu sektoru  podpora do regionů s nižším HDP než 75 %podpora do regionů s nižším HDP než 75 % průměru EUprůměru EU 35 Cíle regionální politiky – cíl II  10 % všech strukturálních výdajů10 % všech strukturálních výdajů  úpadková odvětví, zaměstnanostúpadková odvětví, zaměstnanost – těžba uhlítěžba uhlí – rybolovrybolov – výroba ocelivýroba oceli  podpora do regionů kde významná částpodpora do regionů kde významná část populace je zaměstnána v těchtopopulace je zaměstnána v těchto odvětvíchodvětvích 36 Cíle regionální politiky – cíl III  10 % všech strukturálních výdajů10 % všech strukturálních výdajů  vzdělávání, trainingové programyvzdělávání, trainingové programy – aktivní politika zaměstnanostiaktivní politika zaměstnanosti – podpora sociální inkluzepodpora sociální inkluze – podpora rovných příležitostí mužů a ženpodpora rovných příležitostí mužů a žen – systémy celoživotního vzdělávánísystémy celoživotního vzdělávání  podporu mohou čerpat všechny oblastipodporu mohou čerpat všechny oblasti mimo regionů zahrnutých již v cíli Imimo regionů zahrnutých již v cíli I 37 Principy regionální politiky  adicionalitaadicionalita – o prostředky fondu se nesmí snižovat národnío prostředky fondu se nesmí snižovat národní resp. regionální rozpočtyresp. regionální rozpočty  koncentracekoncentrace – výdaje musí být geograficky koncentroványvýdaje musí být geograficky koncentrovány  programováníprogramování – výdaje na základě rozsáhlých rozvojovýchvýdaje na základě rozsáhlých rozvojových programůprogramů 38 Principy regionální politiky  partnerstvípartnerství – na programech kooperují Komise, státy, regionálnína programech kooperují Komise, státy, regionální i místní autority, průmysl, odbory, apod.i místní autority, průmysl, odbory, apod.  monitorování a vyhodnocovánímonitorování a vyhodnocování – výdaje musí být kontrolovány a vyhodnocoványvýdaje musí být kontrolovány a vyhodnocovány  konzistence a komplementaritakonzistence a komplementarita – výdaje musí být v souladu se smlouvami EU i sevýdaje musí být v souladu se smlouvami EU i se všemi společnými politikamivšemi společnými politikami 39 Rozpočtový plán 2000-2006  alokace prostředků fondů pro země EU15alokace prostředků fondů pro země EU15 na léta 2000-2006 dle rozhodnutí Komisena léta 2000-2006 dle rozhodnutí Komise 40 Vliv východního rozšíření  nové země s výjimkou Kypru a Slovinskanové země s výjimkou Kypru a Slovinska jsou chudší než nejchudší člen EU15 Řeckojsou chudší než nejchudší člen EU15 Řecko  75 mil. obyvatel z nových zemí je z regionů,75 mil. obyvatel z nových zemí je z regionů, splňujících podmínky na prostředky cíle Isplňujících podmínky na prostředky cíle I  nové země snížily průměr EUnové země snížily průměr EU  velká částvelká část stávajících příjemců již nesplňuje podmínkystávajících příjemců již nesplňuje podmínky 41 Kodaňský summit 2002 – prostředky pro nové členy prostředky pro Polskoprostředky pro Polsko schválené na summituschválené na summitu prostředky pro Polskoprostředky pro Polsko při zachování stejnéhopři zachování stejného principu pro nové iprincipu pro nové i staré zeměstaré země 42 Empirická data  struktura Sstruktura SLL je významnějšímje významnějším determinantem lokalizace ekonomickédeterminantem lokalizace ekonomické aktivity než fáze evropské integraceaktivity než fáze evropské integrace  nabídková vazba má na lokalizaci většínabídková vazba má na lokalizaci větší efekt než poptávkováefekt než poptávková  evropská regionální politika významněevropská regionální politika významně ovlivňuje lokalizaci průmyslu, konkrétněovlivňuje lokalizaci průmyslu, konkrétně průmyslu s vysoce kvalifikovanou Lprůmyslu s vysoce kvalifikovanou L