Evropská monetární unieEvropská monetární unie 2 Historie EMUHistorie EMU  1970 – Wernerova zpráva1970 – Wernerova zpráva  1979 – start EMS1979 – start EMS  1989 – Delorsova komise1989 – Delorsova komise  1993 – ratifikace Maastrichtské smlouvy1993 – ratifikace Maastrichtské smlouvy  1994 – Evropský měnový institut1994 – Evropský měnový institut  1997 – Pakt stability s růstu1997 – Pakt stability s růstu  1998 – vytvoření ECB1998 – vytvoření ECB  1999 – start monetární unie1999 – start monetární unie  2002 – zavedení euro mincí a bankovek2002 – zavedení euro mincí a bankovek 3 Maastrichtská smlouvaMaastrichtská smlouva  1991 – podpis1991 – podpis  1993 – ratifikace1993 – ratifikace  zlom ve vývoji monetární uniezlom ve vývoji monetární unie – explicitní závazek vytvoření měnovéexplicitní závazek vytvoření měnové unieunie – stanovení začátku fungování měnovéstanovení začátku fungování měnové unie (1. ledna 1999)unie (1. ledna 1999) – definice podmínek členství v měnovédefinice podmínek členství v měnové unii (konvergenční kritéria)unii (konvergenční kritéria)  počátek dvourychlostní Evropypočátek dvourychlostní Evropy 4 Konvergenční kritériaKonvergenční kritéria  podmínkou připojení země k monetárnípodmínkou připojení země k monetární unii je splnění 5 konvergenčních kritériíunii je splnění 5 konvergenčních kritérií  kritéria stanovena jak pro uchazečekritéria stanovena jak pro uchazeče v době vzniku EMU, tak pro budoucív době vzniku EMU, tak pro budoucí potenciální členypotenciální členy  splnění kritérií znamená de facto přijetísplnění kritérií znamená de facto přijetí německého stylu hospodářské měnovéněmeckého stylu hospodářské měnové politiky, politiky nízké inflacepolitiky, politiky nízké inflace 5 Konvergenční kritériaKonvergenční kritéria  monetární kritériamonetární kritéria 1)1) inflaceinflace 2)2) dlouhodobá úroková míradlouhodobá úroková míra 3)3) členství v EMSčlenství v EMS  fiskální kritériafiskální kritéria 1)1) rozpočtový deficitrozpočtový deficit 2)2) veřejný dluhveřejný dluh 6 1) Inflace1) Inflace  inflační míra nesmí překročit průměrnouinflační míra nesmí překročit průměrnou inflační míru tří členských zemí EUinflační míru tří členských zemí EU s nejnižší inflací o více než 1,5% bodus nejnižší inflací o více než 1,5% bodu  problém naplnit dané kritérium mělyproblém naplnit dané kritérium měly tradičně inflační země, předevšímtradičně inflační země, především Španělsko, Itálie, ŘeckoŠpanělsko, Itálie, Řecko  1998 bylo rozhodnuto o členech EMU,1998 bylo rozhodnuto o členech EMU, Řecku se kritérium nepodařilo naplnit aŘecku se kritérium nepodařilo naplnit a bylo přijato až 2001bylo přijato až 2001 7 Konvergence inflaceKonvergence inflace 8 2) Dlouhodobá úroková míra2) Dlouhodobá úroková míra  dlouhodobá úroková míra nesmí překročitdlouhodobá úroková míra nesmí překročit průměrnou úrokovou míru tří členskýchprůměrnou úrokovou míru tří členských zemí s nejnižší inflací o více jak o 2% bodyzemí s nejnižší inflací o více jak o 2% body  dlouhodobá úroková míra odrážídlouhodobá úroková míra odráží předpoklad trhu ohledně dlouhodobépředpoklad trhu ohledně dlouhodobé inflaceinflace  naplnění kritéria dokazuje, že zeměnaplnění kritéria dokazuje, že země nestlačily inflaci jen těsně před přijetímnestlačily inflaci jen těsně před přijetím (regulované ceny, hromadná doprava)(regulované ceny, hromadná doprava) 9 3) Členství v EMS3) Členství v EMS  každý potenciální člen se musí alespoňkaždý potenciální člen se musí alespoň dva roky před vstupem do EMU účastnitdva roky před vstupem do EMU účastnit systému ERM a v této době nesmí dojítsystému ERM a v této době nesmí dojít k devalvaci měnyk devalvaci měny  naplněním kritéria země demonstrujínaplněním kritéria země demonstrují schopnost udržet si pevný směnný kurzschopnost udržet si pevný směnný kurz se zeměmi, které se mají stát jejichse zeměmi, které se mají stát jejich partnery v měnové uniipartnery v měnové unii 10 4) Rozpočtový deficit4) Rozpočtový deficit  maximální možný limit ročníhomaximální možný limit ročního rozpočtového deficitu je 3 % HDProzpočtového deficitu je 3 % HDP  vysoké rozpočtové deficity bývajívysoké rozpočtové deficity bývají financovány vysokým tempem peněžníhofinancovány vysokým tempem peněžního růstu neboli inflacírůstu neboli inflací 11 5) Veřejný dluh5) Veřejný dluh  maximální možná výše veřejnéhomaximální možná výše veřejného zadlužení je 60 % HDPzadlužení je 60 % HDP  naplnění kritéria dokazuje, že zeměnaplnění kritéria dokazuje, že země nestlačily deficit jen těsně před přijetímnestlačily deficit jen těsně před přijetím  mnoho zemí kritérium nesplňovalo, protomnoho zemí kritérium nesplňovalo, proto byla podmínka zmírněna a k přijetí stačilo,byla podmínka zmírněna a k přijetí stačilo, aby země k hranici 60 % směřovalaaby země k hranici 60 % směřovala 12 Naplnění fiskálních kritériíNaplnění fiskálních kritérií [1998] 13 Dvourychlostní EvropaDvourychlostní Evropa Členové EMUČlenové EMU Nečlenové EMUNečlenové EMU  SRN, Itálie, Francie,SRN, Itálie, Francie, Benelux, Španělsko,Benelux, Španělsko, Portugalsko, Irsko,Portugalsko, Irsko, Finsko, RakouskoFinsko, Rakousko (1999)(1999)  Řecko (vstup 2001)Řecko (vstup 2001)  Slovinsko (2007)Slovinsko (2007)  Kypr, Malta (2008)Kypr, Malta (2008)  Slovensko (2009)Slovensko (2009)  Velká Británie,Velká Británie, Dánsko, ŠvédskoDánsko, Švédsko  Česko, Polsko,Česko, Polsko, Maďarsko, Litva,Maďarsko, Litva, Lotyšsko, EstonskoLotyšsko, Estonsko 14 Země vně systémuZemě vně systému  Velká Británie, Dánsko – klausule, že seVelká Británie, Dánsko – klausule, že se nemusí monetární unie účastnitnemusí monetární unie účastnit  Švédsko – nemusí vstoupit do ERMŠvédsko – nemusí vstoupit do ERM (nevstup do ERM = diskvalifikace pro(nevstup do ERM = diskvalifikace pro vstup do EMU)vstup do EMU)  10 + 2 nových zemí – všechny země se10 + 2 nových zemí – všechny země se musely zavázat ke splněnímusely zavázat ke splnění Maastrichtských kritérií a ke směřování doMaastrichtských kritérií a ke směřování do EMU, Malta, Kypr, Slovinsko, Slovensko jižEMU, Malta, Kypr, Slovinsko, Slovensko již vstoupilovstoupilo 15 Systém centrálníhoSystém centrálního bankovnictvíbankovnictví  Evropský systém centrálních bank (ESCB)Evropský systém centrálních bank (ESCB) – Evropská centrální banka (ECB)Evropská centrální banka (ECB) – národní centrální banky všech zemí EUnárodní centrální banky všech zemí EU (NCBs)(NCBs)  EurosystémEurosystém – Evropská centrální banka (ECB)Evropská centrální banka (ECB) – národní centrální banky pouze těchnárodní centrální banky pouze těch zemí EU, které se účastní EMUzemí EU, které se účastní EMU – provádí monetární politiku EMUprovádí monetární politiku EMU 16 Cíl EurosystémuCíl Eurosystému  Primárním cílem ESCB je udržováníPrimárním cílem ESCB je udržování cenové stability. Bez toho, aby byl dotčencenové stability. Bez toho, aby byl dotčen hlavní cíl cenové stability, podporujehlavní cíl cenové stability, podporuje ESCB obecnou hospodářskou politikuESCB obecnou hospodářskou politiku Společenství a přispívá tak k dosažení cílůSpolečenství a přispívá tak k dosažení cílů Společenství, jak jsou uvedeny v článku 2.Společenství, jak jsou uvedeny v článku 2. (článek 105, Smlouva o EU)(článek 105, Smlouva o EU) 17 Problémy definice cíleProblémy definice cíle  cenovou stabilitu si Eurosystémcenovou stabilitu si Eurosystém nadefinoval jako inflaci okolo 2 % ročně anadefinoval jako inflaci okolo 2 % ročně a to ve střednědobém horizontuto ve střednědobém horizontu – co je to střednědobý horizont?co je to střednědobý horizont?  ... podporuje ESCB obecnou... podporuje ESCB obecnou hospodářskou politiku Společenstvíhospodářskou politiku Společenství – dává ESCB relativní volnostdává ESCB relativní volnost 18 Nezávislost ECBNezávislost ECB  vysoký stupeň personální nezávislostivysoký stupeň personální nezávislosti – členové výkonného výboru ECB i NCBsčlenové výkonného výboru ECB i NCBs jsou jmenováni alespoň na 5 letjsou jmenováni alespoň na 5 let – odvolání pouze kvůli zneužití úředníodvolání pouze kvůli zneužití úřední moci nebo kvůli nezpůsobilostimoci nebo kvůli nezpůsobilosti  vysoký stupeň politické nezávislostivysoký stupeň politické nezávislosti – ECB i NCBs jsou velice silně chráněnyECB i NCBs jsou velice silně chráněny před politickými vlivy ze stranypřed politickými vlivy ze strany národních států i evropských autoritnárodních států i evropských autorit 19 Nezávislost ECBNezávislost ECB  úplná nezávislost při volbě a užití nástrojůúplná nezávislost při volbě a užití nástrojů  určitá nezávislost při stanovování cíleurčitá nezávislost při stanovování cíle – cíl je definován Smlouvou o EU široce,cíl je definován Smlouvou o EU široce, Eurosystém má dostatek prostoru proEurosystém má dostatek prostoru pro vlastní rozhodovánívlastní rozhodování  vysoký stupeň finanční nezávislostivysoký stupeň finanční nezávislosti – vlastní rozpočet, nezávislý na rozpočtuvlastní rozpočet, nezávislý na rozpočtu EUEU – účetnictví podléhá auditu externíchúčetnictví podléhá auditu externích nezávislých auditorůnezávislých auditorů 20 Odpovědnost ECBOdpovědnost ECB  Eurosystém je kontrolován EvropskýmEurosystém je kontrolován Evropským parlamentemparlamentem – členové Výkonného výboru ECBčlenové Výkonného výboru ECB vypovídají pod přísahou předvypovídají pod přísahou před parlamentní komisí pro hospodářské aparlamentní komisí pro hospodářské a měnové otázkyměnové otázky  Eurosystém není zcela kontrolovánEurosystém není zcela kontrolován veřejností (transparentnost)veřejností (transparentnost) – není poskytována detailní zpráva zenení poskytována detailní zpráva ze zasedání Rady guvernérůzasedání Rady guvernérů 21 Zhodnocení nezávislosti aZhodnocení nezávislosti a odpovědnostiodpovědnosti  ECB (Eurosystém) je jedna z nejvíceECB (Eurosystém) je jedna z nejvíce nezávislých centrálních bank na světěnezávislých centrálních bank na světě  ECB (Eurosystém) je sice odpovědnáECB (Eurosystém) je sice odpovědná demokraticky volenému Evropskémudemokraticky volenému Evropskému parlamentu, ale není příliš transparentní vůčiparlamentu, ale není příliš transparentní vůči veřejnostiveřejnosti 22 První roky EurosystémuPrvní roky Eurosystému  EMU vedla ke konvergenci jak inflace takEMU vedla ke konvergenci jak inflace tak růsturůstu