Evropská unie a právo
1.2. Přehled nejvýznamnějších mezinárodních organizací XX. století
Mezinárodních organizací vznikla po II. světové válce celá řada. Každá plnila různé cíle v odlišných oblastech zájmů svých členských států. Rovněž zaměření těchto mezinárodních organizací nebylo jednotné. Také členská základna nebyla jednotná, neboť státy se začleňovaly pouze do těch projektů, které byly v souladu s jejich zájmy.
NATO
Prostředkem zajištění kolektivní ochrany svých členů se měla stát Organizace Severoatlantické smlouvy jako vojenský pakt původně západoevropských zemí a USA. Vznikla již v roce 1949 a jejím cíle bylo zachovávat mír a bránit svobodu a bezpečnost svých členských států v případě napadení některého z nich i za použití vojenské síly. NATO má v současné době 28 členských států včetně České republiky (český text smlouvy).
Rada Evropy
Další organizací, jež v poválečné době vzniká, je Rada Evropy. Založena byla stejně jako NATO v roce 1949 jako organizace, jejímž cílem je hospodářská, sociální a kulturní spolupráce jejích členských států. V současné době sdružuje 47 států, tedy v podstatě všechny evropské státy. Nejvýznamnější a patrně také nejznámější smlouvou, která byla na půdě Rady Evropy sjednána, je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (tzv. Evropská úmluva).
V rámci Rady Evropy působí Evropský soud pro lidská práva. Tento soud se sídlem ve Štrasburku prosazuje Evropskou úmluvu vůči jejím smluvním státům. Slouží tak jako poslední prostředek ochrany práv občanů evropských států v situacích, kdy došlo k neoprávněnému zásahu do jejich základních práv a svobod chráněných Evropskou úmluvou. Rozhodnutí tohoto soudu mají deklaratorní povahu, s výjimkou rozhodnutí o náhradě škody.
OBSE
Další organizací, kterou je nutné v souvislosti s evropskou integrací zmínit je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (dále jen „OBSE“). Tato organizace vznikla roku 1995 transformací z Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE, nazývané též Helsinská konference). OBSE je organizací sdružující převážně evropské státy, nicméně neomezuje se jen na ně. Členy jsou i státy z oblasti střední Asie, kavkazského regionu a severní Ameriky. V současné době má OBSE 56 členů, Česká republika je jedním z nich. Cílem této organizace je především předcházet diplomatickou cestou vzniku konfliktů a podílet se tak na zachování míru.
RVHP
Rovněž socialistické evropské státy se v poválečné době integrují. Jejich nejvýznamnější organizací byla Rada vzájemné hospodářské pomoci (dále jen „RVHP“, statut ke stažení zde). K založení této mezinárodní organizace došlo v roce 1949 v Moskvě, a kromě středo a východoevropských států sdružovala i Mongolsko, Kubu a Vietnam. Cílem byla hospodářská spolupráce členských států, technická pomoc a výměna surovin a zboží. V současné době již nepůsobí.
Varšavská smlouva
Východní alternativou vůči NATO a zároveň odpovědí na rostoucí nebezpečí ze strany západních států zvýšené začleněním Západního Německa do NATO byla Varšavská smlouva sjednaná v roce 1955. I ona, stejně jako NATO, obsahovala závazek kolektivní obrany napadeného člena. V současné době již nepůsobí.
ESVO
Evropské sdružení volného obchodu (dále jen „ESVO“) představovalo alternativu vůči Evropským společenstvím (viz. níže). Vůdčím státem byla Velká Británie. Bohužel pro tuto organizaci z ní postupem času většina jejích členů vystoupila právě za účelem členství v Evropských společenstvích. V současné době zůstaly posledními členy Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island a Norsko. Evropské sdružení volného obchodu je ekonomicky i právně úzce provázáno s Evropskou unií. V roce 1994, totiž vstoupila v účinnost smlouva z roku 1992, jíž byl vytvořen Evropský hospodářský prostor (dále jen „EHP“). V rámci EHP jsou členské státy ESVO široce hospodářsky propojeny s členskými státy Evropské unie. Švýcarsko součástí EHP není.