Tělesná kultura EVSE Struktura n Základní pojmy n Instituce n Financování n Ekonomické efekty pořádání velkých sportovních akcí Literatura n Rektořík, J. a kol. – Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru – kpt.4.3 n Hobza V., Rektořík J. – Základy ekonomie sportu: ¨ kpt. 7.4 (případová studie s.90-96) ¨ Kpt. 4 Institucionální a organizační zabezpečení sportu v rámci tělesné kultury v ČR a EU (s.33-52) n Doporučená: ¨ Novotný J. – Ekonomika sportu Základní pojmy Základní pojmy n latinského „disportare“ n a starofrancouzského „le désporter“, což znamená bavit se, příjemně trávit volný čas n Tělesná kultura: n sociokulturní systém, který jako výsledek činnosti, tvorby hodnot, vztahů a norem zabezpečuje specifickými tělocvičnými prostředky uspokojování zvláštních biologických a sociálních potřeb člověka v oblasti fyzického, psychického a sociálního rozvoje s cílem jeho socializace a kultivace ¨ Tělesná výchova ¨ Sport ¨ Pohybové aktivity n A nebo… sport = tělesná kultura Pohled na sport n Sport v minulosti ¨ Příprava na boj n Sport dnes ¨ Cíl bavit se ¨ Cíl vítězit ¨ Cíl dosáhnout zisku ¨ …? Češi a sport n ¾ Čechů mají zájem o sport, 2/5 aktivně n Ti, kteří se zajímají o sport, sledují sport několikrát týdně (44 %), čtvrtina ho sleduje dokonce denně (25 %). n nějaký sport aktivně provozuje 60,8% mužů a 58,5% žen. Pravděpodobnost, že se lidé aktivně věnují nějakému sportu, klesá s rostoucím věkem. n Nejoblíbenější sporty aktivně ¨ muži: fotbal a posilovna ¨ ženy: aerobic Produkty v oblasti sportu Specifické vlastnosti sportovních produktů n subjektivní oceňování n převážná abstraktnost a nemateriálnost n nepředvídatelný vývoj produktů (nejistý výsledek) n malá možnost kontroly složení produktů (jsou možné dva stejné výsledky) n sport jako veřejné zboží n u části sportovních produktů nelze stanovit tržní cena Důvody státních zásahů n Ekonomické ¨ Externality, nedokonalá konkurence, veřejné statky, asymetrická informace n Mimoekonomické ¨ Kultivace lidského potenciálu, rozvoj rovných příležitostí… Pozitivní a negativní externality + n Podpora zdraví člověka ¨ Ovlivňovaní zdravotního stavu ¨ Biologický základ zdravého životního stylu ¨ Vliv pohybové aktivity na zdraví ¨ Možnosti ovlivnění životního stylu n Formování osobnosti člověka a jeho systému životních hodnot a idejí n Tvorba a kvalita sociálních vztahů n Propagace země či regionu - n Negativní vlivy na zdraví člověka n Negativní vlivy na životní prostředí n Komercionalizace tělesné kultury n Ostatní negativní vlivy Veřejný statek a sport n Veřejné statky ¨ Aktivity ve volné přírodě n Smíšené statky ¨ Veřejné stadiony, koupaliště n Soukromé statky ¨ Dle individuálních potřeb – trh Veřejný statek ≠ veřejně poskytovaný statek A stát by měl… poskytovat peníze na podporu sportu n Teoreticky ¨ Pozitivní externality, multiplikátor investic, kultivace lidského potenciálu, uspokojení zájmu společnosti… n Prakticky ¨ ? Uspokojení vlastních zájmů z veřejných prostředků… Instituce Zahraniční struktury n International Olympic Committee (IOC), EOC n UNESCO n Evropská unie n Council of Europe - Committee for the Development of Sport (CDDS) n ENGSO – European Non-Govermental Sports Organisation n General Association of International Sports Federations (GAISF) n European Sports Conference (ESC) Evropská unie n V návrhu ústavy sport ukotven, jinak v základních smlouvách téma sportu chybí n Evropská unie a sport (1991) n Bílá kniha o sportu (2007) ¨ Akční plán „Pierre de Coubertin“ (listopad 2007) n Evropská komise – DG for Education and Culture ¨ Spolupráce např. s Evropským sportovním fórem, ENSGO,… n Výbor pro kulturu, mládež, vzdělání a média (Ján Figel) n Evropský soudní dvůr Schéma struktury v ČR MŠMT n Antidopingový výbor ČR – organizační složka státu (česká charta proti dopingu) n Sport ¨ Sportovní reprezentace ¨ Sportovní centra ¨ Sportovní třídy n Tělovýchova ¨ Sport pro všechny ¨ Sport a škola ¨ Sport zdravotně postižených ¨ Údržba a provoz TVS zařízení Klíčové oblasti institucionálního rámce 1/2 n Státní struktury ¨ Vláda ¨ Kraje ¨ Obce n Spolkové struktury ¨ Kluby (40000), Svazy (120), Zastřešující organizace (9), Všesportovní kolegium Klíčové oblasti institucionálního rámce 2/2 Ziskový sektor: n Živnosti: ¨ Volné: Manažerské činnosti, organizování a vzdělávání ¨ Vázané: Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb, Provozování tělových. A sportovních zařízení a zařízení sloužících pro rekreaci a rekondici, Průvodcovská činnost, Vodní záchranářská služba, Masérské, rekondiční a regenerační služby, Provozovávání solárií ¨ Koncesované: Střelecký sport a související činnosti Financování TK 1.Veřejné zdroje 2.Soukromé zdroje There is a question… Disponibilní fond sportu Podíl TK na výkonu ekonomiky n Podíl sportu a tělovýchovy na HDP 1,5-2% n Podíl TK na veřejných výdajích 0,4-1,7% n Přínos přímých soukromých vydání (bez sázek) na celkových výdajích 1-2% n Zaměstnanost- ČR odhad 1,5% (SRN 2%, Finsko 0,8%) Odhad přínosu sportu v roce 2006 v ČR n Podpora sport. prostředí ze státního rozpočtu 3 000 mil. Kč, n očekávaný přínos do státního rozpočtu: ¨ odvody DPH za sport. soutěží celkem 4 041mil. Kč ¨ odvody DPH za provoz sport. zařízení 229 mil. Kč ¨ odvody DPH za výstavbu sport. zařízení 393 mil. Kč ¨ odvody daně z příjmu 68 mil. Kč n očekávaný přínos státního rozpočtu 4 731 mil. Kč n pozitivní přínos sport. prostředí 1 731 mil. Kč. Financování z veřejných rozpočtů n Veřejný sektor je tradičním zdrojem oblasti sportu. n Finanční fond veřejných prostředků na podporu sportu a tělovýchovy v ČR tvoří: ¨ dotace na veřejně prospěšné programy, ¨ dotace na zabezpečení reprezentace, ¨ financování sport. rezortních středisek, ¨ financování sport. soutěží a škol, ¨ financování sport. výzkumu, ¨ dotace z místních rozpočtů, ¨ financování školní tělesné výchovy. Státní rozpočet n Sport je financován prostřednictvím ¨ MŠMT (kap. 333), ¨ MO (kap. 304), ¨ MV (kap. 314) n MŠMT je z kompetenčního zákona resortem pro tělovýchovu, sport a turistiku. n Státní podpora prostřednictvím ministerstev se uskutečňuje na základě zákona o Státním rozpočtu pro daný rok n celkový objem výdajů pro oblast sportu je kompromisem mezi požadavky a reálnými možnostmi Top sporty 2007 Celkový objem veřejných zdrojů Soukromé zdroje z disponibilního fondu Domácnosti n Hlavním motivem pro trávení volného času sportem je: ¨ udělat něco pro své zdraví, zůstat v kondici (62%). ¨ zážitky, příjemným trávením volného času - relaxací (52%), ¨ trávením volného času s přáteli nebo rodinou (31%). Výdaje domácností – rok 2007 n Za výše uvedené motivy, důvody a přístup ke sportu jsou sportující domácnosti ochotny ročně vydat průměrně 23 220,- Kč, což je téměř o 2000,- Kč více než v loni. n Největší podíl na výdajích má: ¨ sportovní oblečení (48%) a vybavení (38%). ¨ Kolem 10ti % tvoří výdaje za vstupenky a permanentky, ¨ a pod 5 % jsou kurzy a výdaje za trenéra. n Rok 2006 domácí spotřeba sportovních potřeb činila 4,174 mld. korun a ve srovnání s rokem 2000 byla o 1,5 miliardy korun vyšší Nákup sportovního zboží n Impulsivita při nákupu sportovního vybavení je poměrně vysoká. n Téměř polovina respondentů neplánuje nákup konkrétního zboží a nechává se ovlivnit nabídkou prodejny (50%). n Většina dotázaných také uvedla, že při nákupu sportovního zboží není věrná „své“ jediné prodejně (70%). n Dotazovaní nakupují sportovní módu a vybavení hlavně ve specializovaných prodejnách - preferuje je 80% respondentů Možné příjmy pro klub n příjmy z podnikatelské činnosti n příjmy ze sponzoringu n příjmy z ¨ vybraných členských příspěvků ¨ z prodeje vstupného ¨ tržby z prodeje propagačních materiálů (plakáty, dresy, trička, knihy atd.) ¨ tržby z umístění n Příjmy sportovních klubů plynoucí z: ¨ odstupného ¨ výchovného ¨ hostování Pořadatelství velkých sportovních akcí Přednosti a nedostatky velké sportovní akce Proč? n Stát ¨ Vliv investice na makroekonomické ukazatele, pozitivní externality n Firmy ¨ Zisk n NGO ¨ „dobrá věc“, image --- n Rozdělení zisku Úskalí n Nízkopříjmové skupiny obyvatel mohou být ohroženy (růst cen), přičemž nemají žádné benefity z pořádání her. n Většina studií pro OH mezi lety 1984-2004 byly provedeny před hrami a nebyly založeny na primárních datech. Obvykle byly rovněž zaplaceny zastánci OH. n Zpravidla nebyly brány v úvahu ekonomické efekty jako vytěsňování investic, růst cen a ztráty na turistickém ruchu díky turistům, kteří právě kvůli OH místo nenavštíví. n Ekonomické benefity z her jsou často přeceňovány v publikacích pořadatelského OV. Děkuji za pozornost