KOMPENZUJÍCÍ MZDOVÉ ROZDÍLY
Struktura dnešní přednášky
 Kompenzující mzdové rozdíly
 Hedonistická teorie kompenzujících mzdových rozdílů
 Ekonomická teorie zaměstnaneckých benefitů
Kompenzující mzdové rozdíly
DOKO trh práce vycházel z předpokladu, že všichni pracovníci jsou
stejní, všechna pracovní místa jsou stejná a pracovníci a firmy se
mohou volně a bez vynaložení dalších nákladů pohybovat v
tržním prostoru. Pak se na trhu práce ustaví jednotná mzdová
sazba.
Různá pracovní místa se však liší kvalitou pracovního prostředí
(nepeněžními charakteristikami): bezpečnost práce (riziko úrazu),
společenská prestiž, stres, zábavnost, kultura pracovního
prostředí atd..).
Tyto nepeněžní charakteristiky různých povolání (pracovních míst)
jsou zdrojem kompenzujících mzdových rozdílů. Rovnovážná
mzda povolání (pracovních míst) s pozitivními nepeněžními
charakteristikami je nižší, s negativními charakteristikami vyšší.
Předpokládejme dva regionální trhy práce (třeba stavebních dělníků):
Sever a Jih. Díky nepříznivému počasí na Severu pracují stavební
dělníci v tomto regionu v horších pracovních podmínkách.
Předpokládáme, že pracovníci jsou stejní a náklady mobility nulové.
Kompenzující mzdové rozdíly
(pokračování)
Rozdíl mezi WS a WJ je kompenzující mzdový rozdíl.
Kompenzující mzdové rozdíly jsou rovnovážné mzdové rozdíly, protože
pracovníci nejsou motivováni ke změně pracovního místa.
Kompenzující mzdové rozdíly
(pokračování)
Teorie kompenzujících mzdových rozdílů vysvětluje jen část mzdových
rozdílů mezi pracovníky. Pracovníci nejsou stejní, a proto na výši
jejich mezd mají také vliv specifické charakteristiky pracovníků:
kvalifikace, věk, pracovní zkušenosti, pohlaví atd..
Teorie kompenzujících mzdových rozdíl vychází z těchto předpokladů:
 Pracovníci maximalizují svůj užitek, nikoliv svůj důchod.
 Pracovníci mají dostatek relevantních informací o charakteristikách
pracovního místa.
 Pracovníci si vybírají mezi různými pracovními místy.
Struktura dnešní přednášky
 Kompenzující mzdové rozdíly
 Hedonistická teorie kompenzujících mzdových rozdílů
 Ekonomická teorie zaměstnaneckých benefitů
Hedonistická teorie kompenzujících mzdových
rozdílů
Hedonismus je filozofické učení, podle kterého se lidé snaží
maximalizovat užitek (potěšení, slast) a vyhnout se strasti.
Podle hedonistické teorie pracovníci sledují maximalizaci čistého užitku
a jsou ochotni ke směně (vyšší mzda za méně příznivé pracovní
podmínky).
Kvalitu pracovních podmínek ztotožníme s bezpečností práce (rizikem úrazu).
Rozhodování zaměstnanců
Existují různé kombinace výše mzdy sazby a míry rizika úrazu, které
přinášejí zaměstnanci stejný užitek.
Tyto kombinace znázorňuje indiferenční křivka.
Vlastnosti indiferenčních křivek
 Indiferenční křivka je rostoucí, protože riziko je nežádoucí statek.
 Indiferenční křivka je konvexní, protože mezní míra substituce klesá.
 Čím vyšší indiferenční křivka, tím vyšší užitek pracovníka.
Různé míry averze k riziku
Lidé se liší v averzi k riziku pracovního úrazu. Pepa bude mít větší
averzi k riziku než Kája.
Pracovníci, kteří mají větší averzi k riziku úrazu, budou požadovat
vyšší nárůst mzdy při každém zvýšení rizika při zachování stejné výše
užitku.
Rozhodování zaměstnavatelů
Předpoklady:
 zvýšení bezpečnosti práce (snížení rizika úrazu) je nákladné
 konkurenční tlaky vedou k tomu, že firma nemůže realizovat
mimořádný zisk
 ostatní charakteristiky pracovního místa se nemění
⇩
Potom při vyšší bezpečnosti zaměstnavatel nabízí nižší mzdu, vyšší
riziko úrazu znamená vyšší nabízenou mzdu.
Křivka stejného zisku (isoprofit curve)
Křivka stejného zisku znázorňuje všechny kombinace rizika a mzdy,
při které firma dosahuje určité úrovně zisku.
Vlastnosti křivky stejného zisku
 jsou rostoucí (vyšší bezpečnost je nákladnější)
 jsou konkávní (efektivnost dodatečných výdajů na bezpečnost se
snižuje)
 čím více je křivka umístěna jihovýchodním směrem, tím větší zisk
Sklon křivky stejného zisku
Firmy se liší v nákladech na zvýšení bezpečnosti práce (snížení rizika
pracovního úrazu)
Ve firmách, kde je snížení rizika úrazu nákladné, budou křivky
stejného zisku strmější
Přizpůsobení zaměstnavatelů a zaměstnanců
Předpokládejme:
 dva pracovníky (A a B, pracovník A má větší averzi k riziku)
 dvě firmy (X a Y, firma X je schopna snížit riziko úrazu při relativně
nízkých nákladech)
Zajímá nás, který pracovník bude pracovat pro kterou firmu.
Přizpůsobení zaměstnavatelů a zaměstnanců
(pokračování)
Pracovník s vyšší averzí k riziku bude pracovat pro firmu, pro kterou je
méně nákladné zvýšit bezpečnost práce a naopak.
Nabídková křivka zaměstnavatele (offer curve)
Nabídková křivka zaměstnavatele znázorňuje pracovní nabídky, které si
zaměstnavatelé mohu dovolit a zároveň jsou akceptovatelné i pro
zaměstnance.
POZOR! Nemá to nic společného s běžnou nabídkovou křivkou!
Nabídková křivka zaměstnavatele by byla tvořena segmenty XR´Y´.
Nabídková křivka zaměstnavatele
Pokud zobecníme pro více firem (L,M,N,O,P,Q):
Aplikace. Vládní regulace v oblasti bezpečnosti
Vláda zavede bezpečnostní standard, snižující riziko úrazu. Riziko úrazu
bude omezeno na RAX.
Důsledkem bude snížení užitku pracovníka s menší averzí k riziku.
Struktura dnešní přednášky
 Kompenzující mzdové rozdíly
 Hedonistická teorie kompenzujících mzdových rozdílů
 Ekonomická teorie zaměstnaneckých benefitů
Tabulka. Zaměstnanecké benefity jako procentní
podíl na celkové kompenzaci (USA, 2006)
Indiferenční křivka
Preference zaměstnanců ohledně peněžní odměny (mzdy) a
zaměstnaneckých benefitů se dají graficky znázornit pomocí
indiferenční křivky. Předpokládáme, že zaměstnanci vnímají benefity
jako „dobrý“ statek.
Křivka stejného zisku
Firma může při dané výši zisku nabízet kombinace vyšších mezd a
nižších benefitů nebo nižších mezd a vyšších benefitů. Křivky
stejného zisku jsou proto klesající.
Kombinace mezd a benefitů
Shrnutí
 Pokud by všichni pracovníci a pracovní místa byly homogenní a všechny trhy
práce dokonale konkurenční, potom by se pracovníci volně přesunovali mezi
různými pracovními místy a vyplácená mzda by byla jednotná.
 Různé nepeněžní charakteristiky pracovního místa (kvalita pracovního
prostředí a povaha vykonávané práce) jsou jednou z příčin, proč mzdy
nejsou jednotné. Tyto charakteristiky jsou zdrojem kompenzujících
mzdových rozdílů.
 Firmy, které nabízejí horší pracovní podmínky (např. nižší bezpečnost práce)
budou nabízet vyšší mzdu než firmy, které nabízejí lepší pracovní prostředí.
 Pracovníci, kteří mají silnou averzi k nepříznivým charakteristikám
pracovního prostředí (např. riziko úrazu) budou pracovat pro firmy, které
nabízejí „lepší“ pracovní prostředí. Budou to zároven firmy, které toto lepší
pracovní prostředí dokáží zajistit s nižšími náklady. Zaměstnanci v těchto
firmách budou pobírat nižší mzdu.
Literatura
povinná
 Ehrenberg a Smith (2009), kapitola 8, s. 242-278
doporučená
 Borjas (2010), kapitola 5, s. 205-235