LIDSKÝ KAPITÁL
Podíl dospělých s VŠ vzděláním
(země OECD v roce 2007)
Průměrná mzda vysokoškoláka
(země OECD v roce 2007)
Hrubé nástupní platy podle fakult MU
Zdroj: Nekuda (2009)
Lidský kapitál
Lidský kapitál je akumulace investic do pracovní síly. Jakákoliv
činnost, která zvyšuje produktivitu práce, může být chápána
jako investice do lidského kapitálu.
Investice do lidského kapitálu nezahrnují jen investice do
formálního vzdělání nebo školení, ale také do zdraví, migrace,
hledání pracovního místa..
Investice do lidského kapitálu
Investice do lidského kapitálu (stejně jako jakákoli jiná investice)
vyžaduje vynaložení určitých nákladů v současnosti (nebo blízké
budoucnosti), zatímco výnosy jsou inkasovány v budoucnosti.
Racionální člověk porovnává výnosy a náklady spojené s dalším
stupněm vzdělání.
Náklady mají tuto podobu:
 přímé výdaje (na nákup knih, školné, atd.)
 náklady příležitosti (ušlý výdělek)
Očekávané výnosy mají podobu vyšších budoucích výdělků, většího
uspokojení z práce v průběhu života.
Diskontování a současná hodnota
Investiční výdaje jsou realizovány v jiném časovém horizontu než jsou
inkasovány očekávané výnosy z investice. Je třeba srovnávat
současnou hodnotu očekávaných výnosů a výdajů.
Příklad. Máme 1000 Kč, uvažujeme 2 období (teď a za rok), úroková míra
je 5 %.
Budoucí hodnota 1000 Kč je 1050 Kč.
Současná hodnota (Vp) 1050 Kč je 1000 Kč.
Obecně (v případě jednoho roku):
Vp = V1 / (1+r), kde r je úroková nebo diskontní míra
V případě n let:
Vp = V0 + V1/(1+r) + V2/(1+r)2 + V3/(1+r)3+ … + Vn/(1+r)n
Kdy se vyplatí investice do vzdělání?
Investice do vzdělání bude atraktivní, pokud současná hodnota
budoucích výnosů převýší náklady (C) (resp. současnou hodnotu
budoucích nákladů): Vp > C
Příklad. Adam se rozhoduje, zda absolvovat další stupeň vzdělání. Vyšší
vzdělání by pro něj bylo v dalším období spojeno s nárůstem mzdy o 150
tisíc, ale musel by vynaložit náklady 135 tisíc. Vyplatí se mu to, když bude
diskontní míra 5 %?
Vp = 150000/1,05 = 142857 => Vp > C, další vzdělání se vyplatí
Jak by se situace změnila, kdyby byla diskontní míra 15 %?
Vp = 150000/1,15 = 130435 => Vp < C, další vzdělání se nevyplatí
Klíčovou roli hraje diskontní míra. Čím více lidé diskontují budoucnost
(upřednostňují přítomnost), tím menší ochota investovat do dalšího
vzdělávání.
v
Vnitřní míra výnosu
Alternativní možností, jak posoudit výhodnost investice do lidského
kapitálu je metoda vnitřního výnosového procenta. Vnitřní výnosové
procento je taková míra výnosu, při které se čistá současná hodnota
výnosu investice do lidského kapitálu rovná nule.
V0 + V1/(1+r) + V2/(1+r)2 + V3/(1+r)3+ … + Vn/(1+r)n – C = 0,
kde r je vnitřní výnosové procento.
Vnitřní míru výnosu pak porovnáváme s mírou výnosu z ostatních
investic.
Potenciální výdělkové toky (věkově-výdělkové
profily) dle vzdělání
llllllllll
Důsledky základního modelu lidského kapitálu
Jaké jsou hlavní důsledky modelu nákladů a výnosů z investice do
lidského kapitálu?
 Čím delší je tok očekávaných budoucích výdělků po realizaci
investice, tím pravděpodobnější je, že čistá současná hodnota
investice bude kladná (za jinak stejných okolností).
 Lidé orientovaní na přítomnost budou pravděpodobně méně ochotni
absolvovat VŠ vzdělání než lidé uvažující v delším časovém
horizontu.
 Čím nižší budou náklady na investici do lidského kapitálu, tím bude
ziskovější (za jinak stejných okolností).
 Čím vyšší jsou rozdíly ve výdělcích mezi středoškoláky a
vysokoškoláky, tím více lidí bude chtít investovat do VŠ vzdělání (za
jinak stejných okolností).
Průměrné příjmy a vzdělání
 Průměrné příjmy pracovníků na plný úvazek s vyšším vzděláním
rostou.
 Věkově-výdělkové profily jsou konkávní.
 Věkově výdělkové profily se rozevírají.
 Předchozí dva body se týkají více mužů než žen.
Optimální délka (výše) vzdělání
V jakém okamžiku by měl člověk opustit vzdělávací proces?
Mezní míra výnosu ze vzdělání (MRR) představuje procentní zvýšení
výdělku v důsledku dalšího vzdělávání.
Předpokládáme:
 diskontní míra se nemění
 mezní míra výnosu z lidského kapitálu (MRR) se snižuje (každý další
rok vzdělávání přináší nižší přírůstek znalostí a menší nárůst příjmů)
Optimální délka (výše) vzdělání
(grafické znázornění)
Člověk ukončí proces vzdělání v okamžiku, kdy se mezní míra
výnosu vyrovná s diskontní mírou.
Vzdělání a výdělky a různé diskontní míry
Příklad. Adam má vyšší diskontní míru (rA) než Béďa (rB), ale oba mají
stejné schopnosti.
Adam nedokončí střední školu a na trhu práce dosáhne na nižší mzdu.
Vzdělání a výdělky a různé schopnosti
Příklad. Adam má stejnou diskontní míru jako Béďa, ale Adamovi se ve
škole daří méně.
Mzdový rozdíl mezi oběma vznikne proto, že Béďa má vyšší vzdělání a
je schopnější. Neříká nám však, jak by vzrostla mzda Adama, pokud by
dokončil SŠ.
Je vzdělání dobrou investicí?
Empirické studie odhadují míry výnosu z VŠ vzdělání v rozmezí 5-12 %
ročně.
Empirické odhady těchto výnosů komplikuje fakt, že lidé mají různé
schopnosti a různou diskontní míru.
Signální teorie vzdělání
Podle signální teorie vzdělání přímo nezvyšuje produktivitu práce.
Pokud má firma za to, že vysokoškoláci jsou v průměru schopnější
než středoškoláci, může se při najímání pracovníků či jejich
odměnování řídit podle vzdělanostního standardu.
Signální model - příklad
Zaměstnavatelé budou předpokládat, že pokud pracovník absolvoval
alespon e* let VŠ vzdělání, bude mít produktivitu 2, ostatní budou mít
produktivitu nižší.
Může signál e* skutečně rozpoznat schopnější (produktivnější)
pracovníky?
Pracovníci si vyberou stupeň vzdělání, kde je rozdíl mezi jejich
diskontovanými celoživotními výdělky a náklady na vzdělání maximální. V
tomto případě dosažené vzdělání signalizuje produktivitu.
Signál e* může být pro zaměstnavatele vodítkem, pokud psychické a
intelektuální zatížení jsou inverzní schopnostem pracovníka.
Srovnání signální teorie a teorie lidského kapitálu
Podle obou přístupů mají lidé s vyšším vzděláním vyšší mzdy.
Podle teorie lidského kapitálu vzdělání zvyšuje produktivitu, podle
signální teorie nikoliv.
Pro jednotlivce je výhodné investovat do vzdělanostních signálů. Je
otázkou, zda to platí i pro společnosti jako celek - hospodářskopolitická
doporučení těchto přístupů v oblasti vzdělání se liší.
Pracovní příprava
Část schopností a dovedností pracovníci získávají v rámci pracovní
přípravy (on-the-job training).
Všeobecná pracovní příprava (general training) vytváří takové
dovednosti, které jsou přenositelné do jiné firmy (např. práce s PC,
řidičák atd..)
Speciální příprava (specific training) zajišťuje takové schopnosti, které
jsou uplatnitelné pouze v určité firmě (např. práce se specifickým IS,
řízení tanku v armádě atd.).
V realitě je pracovní příprava kombinací všeobecné a specifické
pracovní přípravy.
Náklady a výnosy všeobecné pracovní přípravy
wu a MRPu je mzda a příjem z
mezního produktu netrénovaného
pracovníka
Konkurenční firmy nebudou nést náklady spojené se všeobecnou
přípravou.
Náklady a výnosy speciální přípravy
Na nákladech speciální přípravy se budou spolupodílet firmy i
pracovníci.
Literatura
povinná:
 Ehrenberg a Smith (2009): kapitola 9, str. 279-278
doporučená:
 Borjas (2010), kapitola 6, str. 237-286