MOBILITA PRÁCE
Struktura dnešní přednášky
 Charakteristiky geografické migrace
 Mezinárodní pracovní migrace a trh práce
 Pracovní fluktuace
Migrace jako investice do lidského kapitálu
John Hicks (1932): Hlavním důvodem k migraci je rozdíl v čistých
ekonomických výhodách, zejména rozdíl v mzdách.
V modelu lidského kapitálu je migrace chápána jako investice, na kterou
je třeba vynaložit určité náklady a od které se očekávají budoucí
výnosy
Směr migračních toků
Z teorie lidského kapitálu vyplývá, že k migraci dochází z regionů s
nižšími mzdami do regionů s vyššími mzdami. Empirie to potvrzuje.
Ale pull faktory v podobě atraktivní pracovní příležitosti v cílových
regionech jsou silnější než push faktory v podobě horších příležitostí v
zemi v původu.
Determinanty migrace
V rozhodování o migraci hrají roli tyto faktory:
 věk - migrovat budou pravděpodobněji mladší lidé (delší období,
během kterého inkasují výnos, nižší náklady)
 vzdělání - migrují spíše vzdělanější lidé (vzdělanější pracovníci mají
lepší info o pracovních příležitostech)
 vzdálenost - intenzita migrace s rostoucí vzdáleností klesá (náklady
se zvyšují)
 ekonomické podmínky v zdrojovém a cílovém regionu (zemi)
 rodina - s početnější rodinou se potenciální náklady migrace zvyšují
 ostatní faktory (daňový a sociální systém atd.)
Optimální rozhodnutí pro rodinu nemusí být nutně stejné jako optimální
rozhodnutí pro jednotlivce.
Royův model
U mezinárodních migrací je důležitým aspektem relativní rozdělení
příjmů ve zdrojové zemi a v zemi přijímající.
V zemích s rovnoměrnějším rozdělením příjmů než v domácí ekonomice
jsou průměrné mzdové rozdíly mezi kvalifikovanými a
nekvalifikovanými pracovníky menší. Z těchto zemí budou proto
přicházet kvalifikovaní migranti (výnosy z investic do lidského
kapitálu jsou zde relativně vyšší)
Ze zemí s méně rovnoměrným rozdělením příjmů než v domácí
ekonomice budou přicházet migranti méně kvalifikovaní.
Tabulka. Mzdové diferenciály mezi imigranty a
domácími pracovníky v USA (1990)
Struktura dnešní přednášky
 Charakteristiky geografické migrace
 Mezinárodní pracovní migrace a trh práce
 Pracovní fluktuace
Tabulka. Podíl imigrantů na pracovní síle ve vybraných
zemích (2002)
Tabulka. Zaměstnanost cizinců v ČR
Graf. Podíl pracujících cizinců na prac. síle a míra
nezaměstnanosti v ČR
Tabulka. Podíl cizích pracovníků na pracovní síle v
různých zemích (v %)
Dopad imigrace na domácí trh práce
Jaké budou krátkodobé dopady na domácí trh práce, pokud
předpokládáme, že imigranti a domácí pracovníci jsou dokonalé
substituty?
Imigranti a domácí pracovníci si konkurují na stejném pracovním trhu
=> klesne mzda, vzroste zaměstnanost. Ale zaměstnanost domácích
pracovníků klesne.
Dopad imigrace na domácí trh práce
Jaké budou krátkodobé dopady na domácí trh práce, pokud
předpokládáme, že imigranti a domácí pracovníci jsou dokonalé
komplementy?
Imigranti a domácí pracovníci si nekonkurují na stejném pracovním
trhu. Poptávka po domácích pracovnících vzroste => zvýší se mzdy a
zaměstnanost domácích pracovníků.
Dopad imigrace na domácí trh práce
Předpokládejme, že existují dva vstupy práce: nekvalifikovaní a
kvalifikovaní pracovníci. Jaké budou dopady na trh práce, jestliže
imigranti jsou nekvalifikovaní a kvalifikovaná a nekvalifikovaná práce je
komplementární.
Tabulka. Dopady přílivu mexických pracovníků na mzdy
domácích pracovníků v USA (1980-2000)
Dopad imigrace na domácí trh práce
V krátkém období si polepší kvalifikovaní pracovníci a pohorší si
nekvalifikovaní . Pohorší si tedy ti pracovníci, jejichž kvalifikace je
podobná převažující kvalifikaci imigrantů.
Z příchodu „levných pracovníků“ mají dále prospěch spotřebitelé.
Jaký je tedy čistý ekonomický důsledek imigrace?
Přebytek imigrace
NMCB – plocha vyjadřující přírůstek
národního důchodu vytvořený díky imigraci
NMCF – mzdové náklady imigrantů
FCB – přírůstek národního důchodu v
důsledku imigrace, který připadne
domácím subjektům – přebytek imigrace
Imigrace zvyšuje zisky firem, které následně více investují. Poptávka
po práci v dlouhém období vzroste.
Emigrace pracovníků a trh práce
Odchod domácích pracovníků za prací do zahraničí může ulehčit trhu
práce (zvláště v podmínkách vysoké nezaměstnanosti).
Ale: riziko v podobě úniku mozků (brain drain) – odchodu vysoce
kvalifikované pracovní síly (týká se zejména méně vyspělých zemí)
Pozitivem z hlediska domácí ekonomiky je příliv remitancí (remittances výdělky
zasílané domů), které podporují spotřební poptávku.
Tabulka. Pracovní emigranti a jejich podíl na pracovní
síle (v %, 2006)
Struktura dnešní přednášky
 Charakteristiky geografické migrace
 Mezinárodní pracovní migrace a trh práce
 Pracovní fluktuace
Fluktuace zaměstnanců
Pohyb pracovníků mezi firmami se může odehrát i bez změny trvalého
pobytu. Kromě osobních diskontních měr zaměstnanců ovlivňují míru
fluktuace tyto faktory:
 mzda (hůře placený zaměstnanec pravděpodobněji opustí své místo
než lépe placený pracovník)
 velikost firmy (míra odchodů pracovníků z firmy se snižuje s její
velikostí)
 pohlaví (u žen je pozorována větší míra fluktuace než u mužů)
 ekonomický cyklus (míra fluktuace v konjunktuře je vyšší)
 místo zaměstnání (větší mobilita je v místech s větší koncentrací
zaměstnavatelů
Tabulka. Míra fluktuace a nezaměstnanost (USA)
Tabulka. Míra fluktuace – mezinárodní srovnání
Literatura
povinná:
 Ehrenberg a Smith (2009), kapitola 10, s. 324-357
doporučená:
 Borjas (2010), kapitola 8, s. 317-364