NEZAMĚSTNANOST Dynamický pohled na trh práce Frikční nezaměstnanost Trh práce je charakteristický frikcemi: info jsou nedokonalé a zabere určitý čas a úsilí nezaměstnaným pracovníkům najít vhodné zaměstnání a zaměstnavatelům s volnými pracovními místy vhodné zaměstnance. Trh práce se z těchto důvodů nikdy plně nevyčistí. Frikční nezaměstnanost existuje i v případě, že se v agregátním pohledu rovná poptávka po práci s nabídkou práce. Výše frikční nezaměstnanosti je determinována toky pracovníků, kteří vstupují na trh práce a naopak trh práce opouštějí a rychlostí, s jakou nezaměstnaní nacházejí a obsazují pracovní místa. Job Search Theory Předpokládejme nezaměstnaného pracovníka, který si hledá práci. Pracovník má určitou výši kvalifikace (K) a rezervační mzdu WR. Potenciální mzdové nabídky znázorňuje graf. W* je maximální mzda, na kterou může pracovník vzhledem ke své kvalifikaci dosáhnout. E(W) je očekávaná mzda. Job Search Theory - důsledky  vyšší rezervační mzda (a vyšší očekávaná mzda) snižuje pravděpodobnost nalezení akceptovatelného místa a prodlužuje délku nezaměstnanosti  v důsledku nedokonalých informací bude většina pracovníků pobírat nižší mzdu než maximální, na kterou mohou vzhledem ke své kvalifikaci dosáhnout (W*(K))  pracovníci se stejnou kvalifikací nebudou pobírat stejné mzdy. Ve světě nedokonalých informací žádný ekonomický model nedokáže úplně vysvětlit rozdíly ve mzdách mezi pracovníky (i po zohlednění relevantních socio-ekonomických charakteristik) Rezervační mzda Výši rezervační mzdy ovlivňuje (mimo jiné) výše náhradové míry podpor v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek. Čím vyšší náhradové poměry, tím vyšší rezervační mzda a délka nezaměstnanosti. Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost existuje, i když je agregátní trh práce v rovnováze. Strukturální nezaměstnanost vzniká z důvodu nesouladu mezi poptávanou a nabízenou kvalifikační strukturou pracovníků v daném regionu nebo nerovnováhy mezi nabídkou pracovníků a poptávkou po nich mezi různými regiony. Strukturální nezaměstnanost (na rozdíl od frikční) postihuje určité skupiny pracovníků v důsledku technologické změny, úpadku nějakého odvětví, přesunu tvorby pracovních příležitostí. Strukturální nezaměstnanost bývá také dlouhodobější. Tabulka. Dlouhodobá nezaměstnanost ve vybraných zemích Tabulka. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti ve vybraných zemích (v %) Tabulka. Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti (v %) Efektivnostní mzdy Některé firmy si efektivnostní mzdou „kupují“ lepší spolupráci se zaměstnanci. Protože efektivnostní mzdy jsou vyšší než mzdy rovnovážné (obvyklé), v ekonomice vytvářejí nedobrovolnou nezaměstnanost. Efektivnostní mzdy jsou mzdy, které firmám zajišťují maximální zisk – nejsou zde proto tlaky na jejich snižování směrem k rovnovážné úrovni. Determinace efektivnostní mzdy Rovnováhu na trhu práce představuje bod P, pracovníci pobírají rovnovážnou mzdu W*. Firmy mohou pracovníky stimulovat k větší produktivitě vyplácením efektivnostní mzdy – jejich nabídku znázorňuje křivka NS. Čím vyšší míra zaměstnanosti (nižší míra nezaměstnanosti), tím vyšší efektivnostní mzdu musí firmy nabídnout. Recese a efektivnostní mzdy Pokles poptávky ve fázi recese sníží efektivnostní mzdu. Pokles efektivnostních mezd je však nižší než by byl pokles rovnovážných mezd – efektivnostní mzdy jsou méně citlivé na změny v poptávce. Mzdová křivka Empirická data ukazují, že regiony s vyšší mírou nezaměstnanosti mají obvykle nižší mzdy a regiony s nižší mírou nezaměstnanosti vyšší mzdy. Tento vztah znázorňuje mzdová křivka (wage curve). Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost souvisí s cyklickými fluktuacemi ekonomické aktivity. Pokles agregátní poptávky ve fázi recese způsobí pokles agregátní poptávky po práci. V důsledku mezd nepružných směrem dolů vznikne nedobrovolná nezaměstnanost. Beveridgeova křivka K rozlišení jednotlivých typů nezaměstnanosti slouží tzv. Beveridgeova křivka. Linie 450 znázorňuje rovnováhu na trhu práce, kdy počet lidí hledajících zaměstnání je stejný jako počet volných pracovních míst (plnou zaměstnanost). Nárůst strukturální nebo frikční nezaměstnanosti znázorňuje posun Beveridgeovy křivky (z bodu J do bodu K), nárůst cyklické nezaměstnanosti představuje posun na křivce z bodu J do bodu M. Graf. Beveridgeova křivka v ČR Graf. Strukturální nezaměstnanost v zemích OECD (2010) Tabulka. Elasticita reálných mezd na míru nezaměstnanosti Příčiny strnulosti mezd směrem dolů  vliv odborů, minimální mzda  investice do zaměstnanců ze strany firem  společenské postavení pracovníka a společenské normy  implicitní dohody  efektivnostní mzdy Vliv odborů I v nepříznivých ekonomických podmínkách odbory jen neochotně přistupují na dočasné snížení mezd zaměstnanců. Důvodem může být to, že snížení mezd se dotýká všech zaměstnanců, zatímco potenciální propouštění by postihlo jen část. Členové odborových svazů mohou být chápáni jako insideři, kteří hájí své zájmy často na úkor outsiderů (lidé bez zaměstnání). Insideři těží z toho, že počet outsiderů je relativně malý a mohou se zaměstnavateli vyjednat takové mzdy, že firmy neochotně najímají nové pracovníky (insider-outsider hypotéza). Investice do zaměstnanců ze strany firem Firmy na nepříznivou ekonomickou situaci reagují často tak, že místo plošného snížení mezd raději propustí část zaměstnanců. Důvodem může být, že firmy si chtějí udržet kvalifikované a zkušené pracovníky a pracovníky, do jejichž vzdělávání investovaly. Implicitní dohody Implicitní dohody jsou neformální, nepsaná ujednání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Zaměstnanci preferují stálý příjem, a proto zaměstnavatelé drží nominální mzdy na určité úrovni a na ekonomické výkyvy reagují změnou počtu pracovníků. Sezónní nezaměstnanost Sezónní nezaměstnanost se podobá cyklické nezaměstnanosti v tom smyslu, že je způsobena fluktuacemi poptávky po práci. Fluktuace jsou však předvídatelné a mají pravidelný průběh. Přirozená míra nezaměstnanosti Jaká míra nezaměstnanosti představuje plnou zaměstnanost? Definice jsou různé, např.: míra nezaměstnanosti, kdy se počet volných pracovních míst rovná počtu nezaměstnaných pracovníků míra nezaměstnanosti, která je tvořena pouze dobrovolnou nezaměstnaností Plná nezaměstnanost je často ztotožňována s přirozenou mírou nezaměstnanosti (mírou nezaměstnanosti, která v ekonomice dlouhodobě převažuje). Přirozená míra nezaměstnanosti se může v čase měnit (např. v důsledku opatření hospodářské (sociální) politiky, demografického vývoje, strukturálních změn) Literatura povinná Ehrenberg a Smith (2009), kapitola 14, str. 497-532 doporučená Borjas (2010), kapitola 12, str. 497-541