Vývoj EU z pohledu prVývoj EU z pohledu práávava
VVíícevrstevncevrstevnáá integraceintegrace
• vznik řady MO
– NATO
– Rada Evropy
– RVHP
– Varšavský pakt
– ESVO
– ES a další…
• cíle a úkoly (zejména)
– hospodářské
– politicko-bezpečnostní
– kulturní a sociální Zápatí prezentace 2
ES – odlišná (nadstátní) koncepce
integrace
• 23. červenec 1952 ESUO (tzv. Pařížská smlouva, 50 let)
– uhlí a ocel
• 1. leden 1958 (tzv. Římské smlouvy)
– EHS (nyní ES) - společný trh, celní unie, sektorové politiky
– EURATOM (ESAE) – mírový výzkum a vývoj atomu
• omezení suverenity a přenos pravomocí
Zápatí prezentace 3
Mezivládní vs. nadstátní MO
• Mezivládní (tradiční, klasické) MO
– prim hraje stát
– státy vzájemně rovné => zásadně jednomyslnost při rozhodování
– žádné nařizovací pravomoci – stát není MO podřízen
• Nadstátní (nadnárodní, supranacionální) MO:
– omezení svrchovanosti a přenos některých pravomocí z čl. st. na nový subjekt – ES, kt.
disponuje pravomocí náležející jinak jen státům (tj. mocí nadstátní);
– ES disponuje (přenesenou) mocí:
• Zákonodárnou, výkonnou a soudní
• Projevy nadstátnosti
– Většinové rozhodování + vzájemně nerovné postavení čl. států
– Finanční nezávislost
– Přímo použitelné, přednostně aplikovatelné právo (subordinační charakter, zavazuje
stát i jednotlivce)
• OT: Je stát po vstupu do EE definitivně ztracen?
Zápatí prezentace 4
Vývoj ESVývoj ES -- úúzemnzemníí expanzeexpanze
Zápatí prezentace 5
Vývoj ESVývoj ES –– posilovposilováánníí spoluprspolupráácece
Zápatí prezentace 6
ZmatenZmateníí pojmpojmůů?? -- EU, ES vs. EUEU, ES vs. EU
• 3 ES – mezinárodní organizace
• EU – není MO! pouze zastřešující entitou bez pr.
subjektivity
• EU – pilířová struktura
– 1. (komunitární) pilíř: 3 (2) ES
– 2. pilíř: společná zahraniční a bezpečnostní politika
– 3. pilíř: vnitřní bezpečnost a justice
• 1. pilíř nadstátní vs. 2. a 3. pilíř – mezivládní
• „maastrichtský chrám“
• vejce ☺
Zápatí prezentace 7
A ještě jednou, tentokrát graficky
SEU
SES
Listina
LS
SEU
SFEU
Listina
Hlavní změny zaváděné LS
• Přiznání PS EU
• Změny institucionálního rámce EU
– Evropská rada součástí jednotného rámce institucí
– Stálý předseda Evropské rady
– vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
– Snížení počtu poslanců na 751
– Snížení počtu Komisařů
– Změny způsobu hlasování v Radě
• zrušení pilířovité struktury - „komunitarizace“ 3. pilíře EU
• rozšíření hlasování dosavadní spolurozhodovací procedurou
Listina základních práv Evropské unie
• Doplňuje celkový systém ochrany ZLPS ale
nedoplňuje systémy národní.
• Většinou kodifikace stávající judikaturu ESD ve
věcech ZLPS
• Nerozšiřuje pravomoci EU
• Uplatnění jen při provádění práva EU
„česká výjimka“
• Obava z možného napadnutí tzv. benešových
dekretů
• Doplnění protokolu č. 30 o uplatňování LZPEU v
Polsku, VB a nově v ČR
• Politická dohoda o právní dohodě
• Obsah výjimky nejasný:
– Střízlivá hodnocení – nic zásadního se nemění
– Kritická hodnocení – výjimka snižuje standard
ochrany LPS
Vyberte si…
Pravomoci EvropskPravomoci Evropskéé unieunie
Zápatí prezentace 13
Pravomoci EU
• Zásada svěřených pravomocí = „co
nedostala, to nemá“
– srov. státy - mohou regulovat cokoliv
– pouze ve věcně vymezených oblastech
• Pravomoc
– legislativní
– výkonná
– soudní
• výkon limitován zásadami subsidiarity a
proporcionality 14
Pravomoci EU a jejich legislativní
zakotvení v SEU
• Čl. 1 SEU (bývalý článek 1 Smlouvy o EU) :
– Touto smlouvou zakládají VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY mezi sebou EVROPSKOU UNII (dále jen "Unie"),
jíž členské státy svěřují pravomoci k dosažení společných cílů.
– Tato smlouva představuje novou etapu v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy,
v němž jsou rozhodnutí přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.
– Unie je založena na této smlouvě a na Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen "Smlouvy"). Tyto
dvě smlouvy mají stejnou právní sílu. Unie nahrazuje Evropské společenství a je jeho nástupkyní.
• Čl. 2 SEU odst. 6 (bývalý článek 2 Smlouvy o EU):
– Unie sleduje své cíle vhodnými prostředky na základě pravomocí, které jsou jí Smlouvami svěřeny.
• Článek 4 odst. 1 (zcela nový):
– V souladu s článkem 5 náležejí pravomoci, které nejsou Smlouvami Unii svěřeny, členským státům.
• Článek 5: (bývalý článek 5 Smlouvy o ES)
– Z. svěřených pravomocí
– Z. subsidiarity a proporcionality (limity) + novum – národní parlamenty
• Čl. 6: Listina nijak nerozšiřuje pravomoci Unie vymezené ve Smlouvách.
• Dále pak:
– Protokol (č. 25) o výkonu sdílených pravomocí
– Prohlášení o vymezení pravomocí
– Protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality
– Protokol (č. 1) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii
Pravomoci EU a jejich legislativní
zakotvení v SFEU
• Článek 1 SFEU (nový):
– 1. Tato smlouva upravuje fungování Unie a stanoví
oblasti, meze a způsob výkonu jejích pravomocí.
– 2. Tato smlouva a Smlouva o Evropské unii
představují smlouvy, na nichž je Unie založena.
Tyto dvě Smlouvy, které mají stejnou právní sílu,
se označují jako "Smlouvy".
Druhy pravomocí EU
Členění dle míry zapojení členských států a EU
• Výlučná (čl. 2 odst. 1 SFEU)
• Sdílená (čl. 2 odst. 2 SFEU)
• Pravomoc k přijímání opatření k zajištění koordinace čl.
st. (hospodářská politika a zaměstnanost)
• Pravomoc vymezovat a provádět SZBP a SOP
• Pravomoc koordinovat, podporovat a doplňovat
činnosti členských států bez možnosti harmonizace
• Subsidiární pravomoci (čl. 352 SFEU)
• Žádná pravomoc bez možnosti koordinace
Oblasti pravomocí EU: výlučná P
• Čl. 3 odst. 1:
– a) celní unie;
– b) stanovení pravidel hospodářské soutěže
nezbytných pro fungování vnitřního trhu;
– c) měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je
euro;
– d) zachování biologických mořských zdrojů v rámci
společné rybářské politiky;
– e) společná obchodní politika.
– + uzavření mez. smlouvy
Oblasti pravomocí EU: sdílená P
• Vymezena negativně, zahrnuje vše:
– mimo oblast výlučných pravomocí (čl. 3 SFEU)
– Co nespadá do oblasti koordinace a podpory (čl. 6 SFEU)
• Vymezena demonstrativně:
– a) vnitřní trh;
– b) sociální politika, pokud jde o hlediska vymezená v této smlouvě;
– c) hospodářská, sociální a územní soudržnost;
– d) zemědělství a rybolov, vyjma zachování biologických mořských zdrojů;
– e) životní prostředí;
– f) ochrana spotřebitele;
– g) doprava;
– h) transevropské sítě;
– i) energetika;
– j) prostor svobody, bezpečnosti a práva;
– k) společné otázky bezpečnosti v oblasti veřejného zdraví, pokud jde o
hlediska vymezená v této smlouvě.
Oblasti pravomocí EU: paralelní
sdílená P
• v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a
vesmíru
• v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární
pomoci
• EU může vykonávat tuto pravomoc ale nesmí
zasahovat do činností čl. st.
Pravomoc podporovat, koordinovat
nebo doplňovat čl. st.
• Primárním nositelem pravomoci tedy zůstávají čl.
st.
• V těchto oblastech (čl. 6 SFEU):
– a) ochrana a zlepšování lidského zdraví;
– b) průmysl;
– c) kultura;
– d) cestovní ruch;
– e) všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání, mládež
a sport;
– f) civilní ochrana;
– g) správní spolupráce.
Subsidiární pravomoci
• Článek 352 (bývalý článek 308 Smlouvy o ES)
– 1. Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů stanovených Smlouvami
je nezbytná určitá činnost Unie v rámci politik vymezených
Smlouvami, které však k této činnosti neposkytují nezbytné
pravomoci, přijme Rada na návrh Komise jednomyslně po obdržení
souhlasu Evropského parlamentu vhodná ustanovení. Pokud jsou
dotyčná ustanovení přijímána Radou zvláštním legislativním
postupem, rozhoduje rovněž jednomyslně, na návrh Komise a po
obdržení souhlasu Evropského parlamentu.
– 2. V rámci postupu pro kontrolu zásady subsidiarity podle čl. 5 odst. 3
Smlouvy o Evropské unii upozorní Komise vnitrostátní parlamenty na
návrhy založené na tomto článku.
– 3. Opatření založená na tomto článku nesmějí harmonizovat právní
předpisy členských států v případech, kdy Smlouvy tuto harmonizaci
vylučují.
– 4. Tento článek nemůže sloužit jako základ pro dosažení cílů
stanovených v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky …
Limity pravomocí – zásada subsidiarity
a proporcionality
• Z. subsidiarity: otázka kdo má regulovat - čím blíž občanovi, tím
lépe
• Z. proporcionality – otázka jak má být regulováno
• Zapojení nár. parlamentů - dohlíží nad uplatňováním zásady
subsidiarity – těžkopádná procedura, kontrola ex ante
– NP – jsou informovány o všech návrzích legislativních aktů (nové)
– NP pak mají 8 týdnů, kdy mohou zaslat stanovisko k subsidiaritě
daného aktu
– Jestliže je takových více než 1/3 (resp. ¼) – pak musí být návrh znovu
přezkoumán
• Dále možnost kontroly ex post – čl. státy samy nebo jménem svých
NP mají možnost podat žalobu k ESD týkající se porušení zásady
subsidiarity některým legislativním aktem
Shrnutí dopadů LS na pravomoci
• Žádné zásadní změny se nekonají
– i nadále se uplatňuje zásada svěřených pravomocí (EU tedy
stále nemá pravomoc rozhodnout o pravomoci)
– Zůstává zachován systém pravomocí výlučných, sdílených
a podpůrných
– Role čl. států je stále dominantní v oblasti SZBP, SOP
(zásadně se uplatňuje konsenzuální hlasování), dále pak v
oblastech koordinace (podpůrných pravomocí)
– Dochází ale ke komunitarizaci III. Pilíře EU
– Nové oblasti sdílených činností EU: energetika a vesmír
– Zaveden nový ne příliš efektivní způsob kontroly ex ante ze
strany národních parlamentů, které musí být informovány
o návrzích LA