1.téma: Co je sociologie?
23. 2. 2011





Durkheim2.jpg
HISTORICKÝ EXKURZ: BOJ O SAMOSTATNOST
SOCIOLOGICKÉ DISCIPLÍNY.

boj o definici předmětu sociologie
boj o definici metody sociologické analýzy

É. Durkheim (1858 – 1917)
- Společnost je syntézou sui generis, je to něco víc než pouhá
   suma jednotlivců.
- Sociologie se zabývá sociálními fakty, která
a) jsou vůči člověku vnější
b) vyvíjí na jedince tlak.
- Metoda sociologie je především kvantitativní povahy,
  tlak sociálních faktů nejlépe vystihneme analýzou statistik.

G. Tarde – Společnost je abstrakce,
sociální jednání lze vysvětlit v termínech
individuálních psychických hnutí.
M. Weber - Sociální jednání jako předmět sociologie,
když porozumíme smyslu a významu jednání člověka,
tak porozumíme sociální realitě
Weber.jpg

Předmět zkoumání sociologie podle Durkheima a Webera



DEDUKCE
INDUKCE


Sociální problém

Situace ve společnosti, kterou určitá část populace
považuje za problematickou.
Jak říká americký sociolog Peter Berger*, lidé obvykle
mluví o sociálních problémech, když něco ve společnosti
nefunguje adekvátním způsobem.
Sociální problémy pak vyžadují určité terapeutické řešení.
Sociální problém versus sociologický problém
* Berger, P. 2003. Pozvání do sociologie. Brno.

Sociologický problém
•Věda je řeší proto, aby posunovala hranice svého poznání. Sociologický problém není zaměřen na
otázku, proč některé věci jdou špatně  z určitého hlediska, nýbrž jak daný systém funguje. •Jaké
jsou jeho předpoklady a jakými prostředky je udržován.
•

Rozdíl sociologické perspektivy a perspektivy tzv. „zdravého rozumu“ podle Z. Baumana *
1)pro sociologii platí přísná pravidla „zodpovědného diskursu“, tj. vědeckého diskursu
2)rozsah horizontu zkušenosti
3)způsob udělování smyslu a významu k jednotlivým událostem
4)tzv. „oddůvěrnění důvěrného“
* Bauman, Z. 1996. Myslet Sociologicky.
Praha: SLON.

 MODEL EMPIRICKÉ VĚDY



Základní pozice v otázce hodnotící kompetence sociologie
utvářené v průběhu sociologické tradice
•
•1) Max Weber (přelom 19. a 20. století)
• vymezení základní metodologické zásady tzv. „nehodnotící sociologie“ – jde o to zamezit
proniknutí subj. soudů do vědeckých výpovědí.
•
2)Kritická škola (či radikální sociologie) čerpající z marxistických tradic:
•‘Sociologie má být nástrojem kritiky, nikoli součástí systému.’
•Z její poválečných představitelů např. Ch.W. Mills: ‘Sociologie pod rouškou hodnotové neutrality
podporuje mocenskou elitu.’
•

…pokračování
•3) Širší spor neutrální vs. angažované sociologie ( druhá polovina 20. století)
• (viz Frankfurtská škola, L. Althusser, P. Bourdieu,
• feministické směry ad.)
•
•4) Postmodernismus (konec 20. století) – přináší silný relativizující prvek;
• argumentace, dle které hodnotových soudů se v principu nelze v sociální vědě zbavit, badatel
samotný není schopen vystoupit mimo svou sociální pozici, která jeho pohled nutně zkresluje.

Literatura
•Berger, P. L.: Pozvání do sociologie.
• 3. vyd. Brno: Barrister & Principal,
• 2007 (či starší vydání).
•
•Bauman, Z.: Myslet sociologicky. Praha: SLON, 2004.
•
•
titulní Berger.jpg titulní Bauman.gif