2. téma:
Vznik sociologie
2. 3. 2011

Obecná charakteristika tradiční a moderní
společnosti
§Omezené zdroje tradiční moci § => není možná systematická kontrola celého území §malý
bezprostředný vliv, nejasné hranice
§Mocenský rámec je vytvářen moderním
§ národním státem, který je schopen
§ kontrolovat každodenní život svých občanů
§jasné hranice
1. ZPŮSOB USPOŘÁDÁNÍ MOCI A SPRÁVY
Tradiční společnost
Moderní společnost

2. TYP EKONOMIKY
nzákladní výrobní jednotka = domácnost,
nnízká směna, hospodářská soběstačnost.
nTěžiště ekonomiky: zemědělství a řemeslná výroba.
nDomácnost ztrácí své postavení soběstačné jednotky sociální reprodukce.
nJejí jednotlivé funkce přecházejí na vznikající formální organizace, které zajišťují chod celé
společnosti.
nTěžiště ekonomiky: průmyslová výroba.
Tradiční společnost
Moderní společnost

3. TYP SOCIÁLNÍ STRUKTURY
nStavovská struktura.
nStatus (společenská pozice) je dán příslušností k jisté stavovské vrstvě.
nNamísto stavů vystupují třídy.
nStatus je dán postavením na trhu (vlastník kapitálu nebo vlastník pouhé pracovní síly).
Tradiční společnost
Moderní společnost

4. ZPŮSOB VÝKLADU SVĚTA
nMytologická, náboženská podoba,
nCyklické chápání času, stálost myšlení - stálá a definitivní totožnost jedinců.
nPřevládá vědecký výklad světa,
nLineární chápání času, dynamičnost (pohyblivost) myšlení - např. častá změna povolání, bydliště
apod.
Tradiční společnost
Moderní společnost

Vznik sociologické vědy jako reakce na krizi
§Podle některých sociologů je krize tradiční společnosti na přelomu 18. a 19. století podobná
situaci, která zavládla na prahu století 21.
§
§krize v oblasti regulace světa práce
§dříve rozpad cechů – dnes krize odborů a dlouhodobého zaměstnání
§
§krize  rodiny
§dříve rozpad tzv. obrněné domácnosti – dnes krize nukleární rodiny a rozšíření subkultury singles
§
§krize moci
§dříve konec monarchie a nastolení demokratického systému na občanském principu  - dnes krize státu
resp. sociálního státu
§
§krize náboženství
§dříve sekularizace světového názoru a eroze jednotného náboženského výkladu světa – dnes ztráta
legitimity „velkých vyprávění“ (např. o pokroku, národu, rase, směřování dějin, atd.)

Zákl. teoretické směry sociologie
9. 3. 2011


ZÁKLADNÍ PARADIGMATA V SOCIOLOGII
(Pro podrobnější výklad viz učebnice  J. Kellera):
n1) TEORIE KONSENSUÁLNÍ
n*strukturní funkcionalismus  jako nejvýraznější směr a jeho nejvýznamnější představitelé:
n Talcott Parsons (1902-1979) – Sociologie zkoumá
n sociální systém a jeho funkce
n
n
n Robert. K. Merton (1910-2003) latentní a manifestní
n funkce, teorie středního dosahu a jiné koncepty
n
n
n*teorie sociální směny
n
Parsons
Merton

Strategie adaptace lidí dle Mertona
Způsoby adaptace:
I. KONFORMITA
II. INOVACE
III. RITUALISMUS
IV. ÚNIK
V. REBELIE
Společensky schvalované
kulturní cíle
Legitimní
prostředky
+
+
+
+
-
-
-
-
+ --
+ --
+  přijetí
-  odmítnutí
+ -- odmítnutí panujících hodnot a dosazení nových

2) TEORIE KONFLIKTU:
nCh. W. Mills (kritická sociologie
n (The Power of Elite, 1956)
n
n R. Dahrendorf
n R. Collins aj.
Mills
Dahrendorf
Collins

ZÁKLADNÍ PARADIGMATA V SOCIOLOGII
(podrobněji opět J. Keller)
n3) INTERPRETATIVNÍ SOCIOLOGIE:
nHlavní směry:
n*symbolický interakcionismus
n W.I. Thomas (Thomasův teorém)
n G. H. Mead (teorie Self = sociálního Já na bázi komunikace, teorie rolí, teorie socializace)
n
n*dramaturgická sociologie
nE. Goffman –(„Všichni hrajeme divadlo“)
n
n* etnometodologie
nH. Garfinkel (výzkumy tzv. „zdravého rozumu“ )
n
n* fenomenologická sociologie
nA. Schutz ( možnosti introspektivní metody pro poznání sociálních vztahů)
nP. Berger, , T. Luckmann – („Sociální konstrukce reality“)
n
Mead
Berger

—Keller, J.: Dějiny klasické sociologie.
— Praha: SLON, 2004.
—
—Merton, R. K.: Studie ze sociologické teorie.
— Praha: SLON, 2000.
—
—Mills, Ch. W.: Mocenská elita. Praha: Orbis, 1966.
—
—Goffman, E.: Všichni hrajeme divadlo.  Praha: Nakladatelství studia Ypsilon,  1999.
—
—
—
—