Venkov Rozvoj venkova Sídla l Seskupení obytných jednotek včetně hospodářských a dopravních objektů l Základní centrum lidské aktivity l Obsahují většinu funkcí spojených se životem člověka l Místo koncentrace hospodářské činnosti a bydlení obyvatelstva Sídlo l Základní sídelní jednotka – Část území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami – Spádová území seskupení objektů obytného či rekreačního charakteru l Každé obydlené místo včetně přilehlých (katastrálně příslušných ploch) Sídlo versus obec l Obec – Základní územní samosprávné společenství občanů – Základní jednotka veřejné správy vymezená hranicí území obce – Vystupuje a hospodaří samostatně v mezích samostatné působnosti – Může být složena z jednoho či více l Sídel (základních sídelních jednotek) l Částí obce (místních částí) Struktura sídla vs. sídelní struktura l Struktura sídla – Vnitřní skladba jednotlivého sídla – Vytváří typ sídla a sídelní strukturu l Sídelní struktura – Složení vyššího územního celku (kraje, státu) l Osídlení – Konverguje k pojmu sídelní struktura – Zdůrazňuje dynamický (procesuální) aspekt Proces tvorby sídelní struktury l Demografické pohyby – Vylidňování – Vysídlování – Dosídlování – Koncentrace obyvatel v důsledku migračních pohybů – Přirozená mobilita obyvatel l Natalita l Mortalita Ukazatele charakterizující osídlení l Počet obcí l Průměrná velikost obce – Katastr versus počet obyvatel l Struktura obcí dle velikostních skupin – Počet obyvatel s trvalým pobytem l Podíl obcí jednotlivých velikostních kategorií na celkovém počtu obcí l Podíl bydlícího obyvatelstva v jednotlivých velikostních kategoriích obcí na celkovém počtu obyvatel Základní typy sídel l Kritérium – Velikost – Stáří – Rychlost vývoje – Funkce – Homogenita heterogenita l Městské – Větší – Mladší – Dynamičtější – Nezemědělský – Heterogenní Vnější versus vnitřní znaky l Vnější znaky – Obsahují spíše přírodní, geografické, a dále urbanisticko-technické parametry l Vnitřní znaky – Demografické, ekonomické, sociální, kulturní, politické faktory Městská sídla – vnější znaky l Soustředěný půdorys a uzavřené jádro l Větší podíl neobývaných budov l Různorodá struktura zastavěné plochy l Funkční diferenciace zastavěné plochy – Obytné, průmyslové, obchodní, zábavní Městská sídla – vnitřní znaky l Vysoký stupeň koncentrace obyvatel l Diferencovaná zaměstnanost dle odvětví l Různorodost hospodářských činností a městských funkcí l Vyvinutá středisková funkce města Rozlišovací hlediska městských sídel l Velikost l Poloha – Lineární, šachovnicový a další půdorys l Vznik – Spontánní versus cílený l Funkce – Obchodní, průmyslové, správní, univerzitní, lázeňské l Charakter zástavby – Vícepatrové domy a jejich podíl l Struktura ekonomiky – Podíl pracovníků v odvětvích Venkovská sídla l 3 velikostní kategorie – Samota – Víska (osada) l Seskupení 4 až 5 usedlostí l V některých zemích až 20 – Vesnice (ves) l Škola, kostel, hospoda… Venkovská sídla l Způsob hospodaření – Venkovská sídla rozptýlená – Venkovská sídla skupinová Urbanizace l Proces formování a rozvoje městského způsobu života l Vysoká koncentrace obyvatelstva do měst a a jejich okolí l Zvyšování kyvadlového pohybu obyvatel z venkova do měst – Práce – Kultura – Vzdělání Způsoby nahlížení na urbanizaci l Demografické – Růst podílu městského obyvatelstva l Ekonomické – Proces industrializace a rozvoj průmyslového kapitalismu l Behaviorální – Město jako centrum sociální změny à Zvyky, postoje, hodnotová orientace Ukazatel urbanizace l Podíl obyvatel žijících ve městech l Svět – 47,5 % l ČR – 74,6 % Urbanizační vlivy l Geografické podmínky daného území l Dějiny daného území l Hospodářství provozované na daném území l Sociální a kulturní podmínky – Včetně tzv. institucionálních zásahů l Pozemková reforma, opatření proti záboru půdy, řízené procesy migrace obyvatel Nové typy měst l Globální města l Řídící centra l Inovační centra l Modulová výrobní centra l Překladiště pro třetí svět l Města seniorů Fáze urbanizace ve vztahu k hospodářství l Agrární à industriální l Industriální à terciérní l Zrání terciérní ekonomiky à 4 fáze Fáze urbanizace v Evropě l Klasická urbanizace – Koncentrace pracovních příležitostí a obyvatelstva – 1750 – 1900 – Růst jádra, růst aglomerace l Suburbanizace – Stěhování z městských center na předměstí nebo příměstí – 1900 – 1960 (západní Evropa) – Růst okraje města, růst aglomerace Fáze urbanizace v Evropě l Desurbanizace – Stěhování městského obyvatelstva z větších částí celého města – Od 1970 – Populační pokles v jádru, pokles aglomerace l Reurbanizace – Návrat do vnitřních měst – Metropolitní města – Podíl populace jádra se zvyšuje, pokles aglomerace Negativní důsledky suburbanizace l Růst obyvatel v předměstích a satelitních městech z centra à Úpadek nebo stagnace populace v centru à Transformace okrajového venkovského osídlení à Rozvolňování zástavby města à Rozvoj dopravní infrastruktury l Suburbie (satelity) – Nejsou městem – pouze obytná funkce – Nejsou venkovem – neexistuje venkovní veřejný prostor Historie a vývoj osídlení v Českých zemích l 13. století – Přemyslovská kolonizace a zakládání měst l 17. století – Třicetiletá válka à zánik třetiny sídel l 18. století – Intenzivní stavební činnost a zakládání nových vesnic l 19. století – Industrializace a urbanizace Vývoj osídlení - 20. století l 1. pol. 20. století – Koncentrace obyvatel – města nad 20 tis. obyv. – Preference kolektivních domů – Přesun části průmyslových kapacit na Slovensko l Rané poválečné období – Přesuny obyvatel – pohraničí – Vysídlení mnoha oblasti (i po dosídlení pokles o 55 %) – Zvýšená migrace obyvatel – Zvýšená kriminalita l 50. léta – Kolektivizace venkovských sídel Vývoj osídlení - 20. století l 60. léta – Přiblížení venkova městu – Architektonické a urbanistické postupy à Kulturní domy, nákupní střediska, panelové bytovky l 70. léta – Zpomalení růstu velkoměst – Prosazení intenzivnějšího využití rekreačních objektů – Střediskové uspořádání l 80. léta – Suburbanizace l 90. léta – Tlak investorů v procesu suburbanizace Střediskové uspořádání l Střediskové sídlo – I. stupně – místního významu – II. stupně – obvodního oblastního významu – III. stupně – oblastního významu l Nestřediskové sídlo – Trvalého významu – Dočasného významu – Ostatní Současná sídelní struktura l Hustá síť sídel l Regionální rozdíly v hustotě sídel (nevýznamné) l Diferenciace venkov vs. město l Slabé zastoupení velkých měst l Nejvíce urbanizované regiony (Severočeský, Moravskoslezský, Praha) l Podprůměrně urbanizované (Východočeský, Jihočeský, Střední Čechy) Typologie venkova ve světě l Velkostatkářské evropské zemědělství – Maďarsko, Velká Británie, jižní Itálie, Španělsko l Malovýrobní evropský venkov – Západní a střední Evropa l Intenzivní malovýrobní venkov – JV Asie l Venkov v nově kolonizovaných zemích – USA l Tradiční venkov tropů a subtropů – Latinská Amerika, Afrika, Blízký východ l Venkov řídce osídlených oblastí – Asie, Kanada, severní Austrálie, severní Afrika Typologie venkova v ČR l Suburbánní zóna – Obytná zóna – Nákupní zóny l Venkov v bohatých zemědělských oblastech – Polabí, dolní Poohří, Moravské úvaly, JV Morava – Stabilní zemědělská výroba l Bohaté sudety – SZ a SV Čech, vyjma Podkrušnohoří – Industrializace – lehký průmysl Typologie venkova v ČR l Chudé Sudety – JZ a JV Čech a Jižní Morava l Vnitřní periferie – Tradiční český venkov – Velké množství malých sídel l Moravsko-slovenské pomezí – Postupný pomalý přechod k periferii Venkov l Obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotou obyvatel, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem Venkov z územního hlediska l Venkovský prostor l Venkovský region l Venkovské sídlo Venkovský prostor l Prostor zahrnující krajinu a venkovská sídla l Kontinuálně vymezený prostor l Souhrn katastrů venkovských obcí l Území mimo města Venkovský region a sídlo l Venkovský region – Poměr obyvatel žijící ve vesnicích l kritérium hustoty obyvatel l Venkovské sídlo – Seskupení obytných a hospodářských stavení plnících různé funkce, mezi kterými hraje důležitou roli funkce zemědělská Charakter kritérií vymezování venkova l Subjektivní l Objektivní vymezení kvalitativní – omezená možnost kvantifikace l Objektivní vymezení kvantitativní Kritéria vymezování venkova l Urbanistické l Architektonické l Sociální l Ekonomické l Historické l Administrativní l Statistické l Krajinářské OECD – Venkovská obec – do 150 obyv/km v ČR l Výrazně venkovské regiony – Přes 50 % obyvatel ve venkovských obcích l Převážně venkovské regiony – 37,5 – 50 % obyvatel ve venkovských obcích l Smíšené regiony – 25 – 37,5 % obyvatel ve venkovských obcích l Převážně městské regiony – 15 – 25 % obyvatel ve venkovských obcích l Výrazně městské regiony – Méně než 15 % obyvatel ve venkovských obcích EU l Výrazně venkovské – 50 obyv/km – 6 % obyvatel – 15,5 % území l Převážně venkovské – 75 obyv/km – 17,8 % obyvatel – 31,1 % území l Smíšené – 103 obyv/km – 20,2 % obyvatel – 25,5 % území l Převážně městské – 154 obyv/km – 22,2 % obyvatel – 18,8 % území l Výrazně městské – 488 obyv/km – 33,8 % obyvatel – 9,1 % území Eurostat l Extrémní venkovské osídlení – Do 8 obyv/km, 5 % území ČR, 16 tis obyv. (0,15 %) l Méně zalidněné venkovské oblasti – 8 – 50 obyv/km, 50 % území, 10 % obyvatel ČR l Venkovské oblasti – 51 – 100 obyv/km, 25 % území, 12 % obyv l Smíšené nebo příměstské oblasti – 101 – 150 obyv/km l Městské oblasti – 151 – 500 obyv/km l Městská jádra – Nad 500 obyv/km Krajinný pokryv – Venkovská obec l Z 90 % pokryta zemědělskými, lesními nebo přírodními oblastmi l Převážně venkovské regiony – 85 % venkovských obcí l Významně venkovské regiony – 50 – 85 % venkovských obcí l Převážně městské regiony – Do 50 % venkovských obcí Stupeň zapojení do národního hospodářství l Integrované zemědělské oblasti – Blízkost urbanizovaných center – Sekundární a terciérní sektor l Mezilehlé venkovské oblasti l Odlehlé venkovské oblasti Kritéria užívaná v ČR l Počet obyvatel – 2 000 obyvatel l Statut obce – Obec – Městys – Město – Statutární město l Struktura ekonomiky – Zaměstnanost v odvětví zemědělství 11 % – Dojížďka za prací 80 % l Převážně zemědělské – Nad 50 % l Smíšené – 20 – 50 % l Nezemědělské – Pod 20 %