Cíl

Získáte znalosti o ekonomice vzdělávání jakožto hraniční vědní disciplíny a  ekonomie a pedagogiky,  o předmětu jejího zkoumání a základních pojmů. Budete znát její ekonomické a mimoekonomické vlivy . Bude schopni určit, jaký je  vztah vzdělání a trhu práce, resp. budete mít znalosti o vlivu dosaženého vzdělání na jednotlivé ukazatele na trhu práce. Budete umět definovat pojem kvalifikace a  její nové směry . V neposlední řadě budete umět rozlišit  jednotlivé přístupy k financování vzdělávání.

Pokyny ke studiu

1. účast na přednášce

2. studium základní, příp. doporučené literatury

 

Studijní zdroje:

Benčo, J.: Ekonomka vzdelávania. Bratislava: IRIS, 2002. ISBN 80-89018-41-6. Kapitola 4 a 6. V knihovně.

Lidský kapitál a investice do vzdělání : sborník z 8. ročníku mezinárodní vědecké konference 20.-21.září 2005 / kolektiv autorů.. -- 1. vyd.. -- Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2005.. -- 184 s.

Neziskové organizace ve veřejných službách / Vladimír Hyánek, Zuzana Prouzová, Simona Škarabelová a kolektiv.. -- 1. vyd.. -- Brno : Masarykova univerzita, 2007. -- 293 s.

Teorie nevzdělanosti : omyly společnosti vědění / Konrad Paul Liessmann ; [z německého originálu ... přeložila Jana Zoubková].. -- Vyd. 1.. -- Praha : Academia, 2008.. -- 125 s.

Vzdělání a trh : sborník textů / [Tereza Urbanová (editor)].. -- Praha : Liberální institut, 2003.. -- 39 s.

Shrnutí

Ekonomika vzdělání je hraniční vědní disciplína ekonomie a pedagogiky, která zkoumá ekonomické jevy a zákonitosti spjaté s oblastí školství, výchovy a vzdělávání. Zaobírá se hlavně teoretickým a empirickým výzkumem mikroekonomických a makroekonomických aspektů vzdělání. Dělíme ji na vnitřní a vnější ekonomiku vzdělání. Ekonomika vzdělání využívá kromě všeobecných výzkumných metod i vlastní speciální metody, např. metodu jednoduché závislosti, metodu reziduální analýzy, metodu přímé rentability vzdělání, metodu prognózy potřeb pracovních sil a expertní metody.

Školství má odvětvový charakter. Primární funkcí školství je výchovno-vzdělávací funkce. Důležité je pochopit význam pojmů výchova, vzdělání a vzdělávání a rozdíly mezi nimi. Vzdělávání plní v každé společnosti významnou roli. Svými účinky se projevuje v oblasti ekonomické, spoluvytváří sociální strukturu společnosti, ovlivňuje hodnotové orientace lidí, je hodnotou pro společnost i jedince. Umožňuje se vyrovnávat se změnami, které přináší vědeckotechnický pokrok, rozvoj demokracie a diverzity moderního světa.

Vzdělávání plní ve společnosti řadu funkcí, na které je možno různě nahlížet: např. jako preventivní a nápravnou, socializační a profesionalizační, ekonomické a sociálně kulturní. Ekonomické funkce jsou spojovány se skutečností, že vzdělání není jenom efektem ekonomického růstu, ale i jeho významných faktorem. Sociálně kulturní funkce vzdělání vyjadřují širokou škálu souvislostí a vztahů mezi vzděláním a mimoekonomickou oblastí života společnosti.

Historie školství v ČR sáhá hluboko do středověku, kdy bylo vzdělávání čistě výsadou církve a církevních řádů. Obecná vzdělanost širších vrstev zůstávala zcela v pozadí. Zcela mimořádný význam měli tereziánské a josefínské reformy, které zavedli v našich dějinách povinnou školní docházku pro děti od 6-12 let. Po vzniku Československé republiky se navázalo na rakousko-uherskou tradici vzdělávání. Vývoj školství byl výrazně ovlivněn po druhé světové válce, kdy po vítězství komunistů ve volbách v roce 1946 byl vydán nový školský zákon, který zavádí jednotnou školu. Jednotnou ideovou orientaci školy, úpravu školní docházky a možnost zakládání soukromých a církevních škol umožnila až novela školského zákona z roku 1990.

Vzdělávací proces je specifický tím, že se jedná o službu, ve které interakčně působí řídící subjekt (učitel) na řízený objekt (žák) s cílem dosáhnout vzdělávacího cíle prostřednictvím obsahu učiva a při využití moderních vyučovacích metod a forem. Výsledným efektem tohoto procesu je vzdělání určitého druhu a stupně a jeho nositelem je člověk. Vzdělání je ekonomická kategorie, která vyjadřuje potencionální připravenost člověka na trhu práce.

Rozlišujeme ekonomické a mimoekonomické účinky vzdělání. Mezi základní ekonomické účinky patří zvýšená tvorba užitkových zdrojů, zvyšování pracovního fondu, zvyšování produktivity práce, zhmotnění vzdělání na úrovni výrobních prostředků atd. Základními mimoekonomickými účinky vzdělání rozumíme formování člověka, vytváření zásob vědomostí a vytváření sociálně-kulturní struktury společnosti.

Vzdělání je ve většině zemí veřejně poskytovaný statek. Důvodem jsou jeho vlastnosti. Statky můžeme dělit na základě dvou hledisek: institucionální hledisko (čisté tržní, čisté netržní, smíšené) a ekonomické hledisko (čisté soukromé, čisté kolektivní a smíšené statky). Minimální množství vzdělání je garantované zákonem (povinná školní docházka), proto mluvíme o vzdělání jako o veřejném statku. Názory ekonomů se liší na to, zda vysokoškolské vzdělání je soukromý nebo veřejný statek.

Čistý trh ve vzdělávání ale není možný, a to z důvodů nedokonalosti kapitálového trhu, neúplných informací, existence externalit a možností vzniku monopolu.

Vzdělávání a trh práce jsou navzájem propojeny. Předmětem zkoumání je nezaměstnanost a její závislost na úrovni vzdělání, problém přechodu mladých lidí ze škol do zaměstnání, neúspěšnost ve školním vzdělávání a její dopady na hospodářskou sféru a ekonomická návratnost vzdělání pro jednotlivce i celou společnost.

Investiční přístup považuje investice do vzdělávání a výcviku za nejdůležitější formy investic do lidského kapitálu. Je potřebné poměřovat přímé a nepřímé náklady a přímé a nepřímé výnosy ze vzdělání. Ty mohou být soukromé i veřejné a určují jak soukromou míru návratnosti investic, tak společenskou míru návratnosti investic do vzdělání.

 

Úkoly a cvičení

1. Charakterizujte funkce vzdělání ve společnosti.

2. Vysvětlete postatu uplatnění přímé rentability vzdělání.

3. Které období v historii je charakteristické prvními výraznými reformami v oblasti školství?

4. Na základě kterých kritérií můžeme členit statky?

5. Jakými vlastnostmi se vyznačují kolektivní statky?

6. Proč neexistuje čistý trh ve vzdělávání?

7. Vysvětlete interakci mezi vzděláním a trhem práce.

8. Charakterizujte mimoekonomické účinky vzdělání.

9. Jaký je význam slova kvalifikace a rekvalifikace ve vztahu k trhu práce?

10. Vyjmenujte přímé i nepřímé náklady na vzdělávání

11. Vyjmenujte přímé i nepřímé přínosy ze vzdělávání.