Regionální školství, veřejná správa, financování (státní maturitní zkoušky) Organizace regionálního školství •ISCED 0 – ISCED 4 (ISCED 5 B) •MŠ •ZŠ •SŠ •VOŠ • •Školský zákon Veřejná správa ve školství MŠMT •Řídí výkon státní správy •Připravuje legislativní normy, odpovídá za koncepci, stav a rozvoj vzdělávací soustavy jako celku •Určuje centrální vzdělávací politiku a celkovou strategii (Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy) •Předkládá výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy. •Určuje obsah vzdělávání (RVP) – národní program vzdělávání (politický dokument) •Pravomoce v oblasti pracovněprávní (vyučovací povinnosti, předpoklady pro odbornou a pedagogickou způsobilost, ředitelé institucí, ústřední školní inspektor..) •Vede rejstřík škol a školských zařízení Školský zákon Působnost ÚSC •Územní samosprávu ve školství vykonávají: obec, kraj. •Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a školských zařízení dbá obec a kraj zejména: a)Soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území. b)Dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek. Ředitel školy •Rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb •Odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň •Vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti •Zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán •Stanovuje organizaci a podmínky provozu •Odpovídá za použití finančních prostředků •Předkládá rozbor hospodaření Školská rada •Zřizuje zřizovatel (počet členů, jmenování 1/3) •Funkční období – 3 roky, zasedá 2 x ročně •Vyjadřuje se k návrhům ŠVP •Schvaluje výroční zprávu •Schvaluje školní řád •Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání •Spolupracuje na tvorbě koncepčních záměrů rozvoje •Projednává návrh rozpočtu •Projednává inspekční zprávy • Autonomie škol (centralismus/decentralismus) •Rozdílný vývoj •Rozšíření spojeno s politickou otázkou demokratické participace, efektivita správy veřejných prostředků. •Oblasti: výuka, lidské zdroje, správa majetku a finančních prostředků. • Využívání veřejných prostředků •Autonomie závislá na kategorii výdajů – provozní x kapitálové •Školy mají plnou autonomii – Belgie, Lotyšsko, Švédsko (Nizozemsko, Dánsko) •Školy nemají autonomii – Bulharsko, Irsko, Kypr, Rumunsko,.. • Získávání prostředků ze soukromých zdrojů •Autonomní v získávání, omezená volba využití… •Autonomní – Belgie, Itálie – dary, příjmy z pronájmu, půjčky; Irsko, UK – mimo půjčky •Není povoleno – Island •Neautonomní – Německo,, Irsko (1), Francie (1), Kypr, Lucembursko, • Lidské zdroje •Autonomie vůči pedagogickým x nepedagogickým pracovníkům.. •Důsledné vymezení autonomie vůči ředitelům škol • •Ředitelé – Belgie, Slovinsko – plná autonomie •PP – Kypr, Malta, Irsko (1) žádná autonomie •NP – žádná - Slovinsko Kdo ve školách rozhoduje? •3 hlavní rozhodovací instance: ředitelé škol, učitelé, řídící orgán školy •Oblast financování – ředitelé + řídící orgán Organizace regionálního školství Preprimární vzdělávání • •Zařazení do školské soustavy od roku 1948, poslání výchovné a sociální •Zařazení mateřských škol mezi školy od roku 2005 (předškolní zařízení) •Přípravné třídy (2001) •Jesle (MZ ČR) •Vytvoření RVP v roce 2001, účinnost 1.3.2005, povinné zohlednění od 1.9.2007 •Financování.. Současné problémy •Kapacita • • • • •Umísťování dětí do 3 let…. Účast na preprimárním vzdělávání •Význam – základ pro celoživotní vzdělávání a snadnější vstup do PŠD EU19 účast 3letých 80 %, ve většině zemí plná účast 5 a 6letých Význam předškolního vzdělávání • • „Všechno, co opravdu potřebuji znát o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil v mateřské škole.“ (Fulghum, 1991, s. 9) • • Ekonom a držitel Nobelovy ceny Heckman (Heckman, 2006) uvádí, že kvalitní vzdělávání a péče v raném dětství představuje (alespoň v USA) jeden z mála účinných způsobů jak zlepšit sociální a ekonomické vyhlídky pro znevýhodněné (minoritní) komunity, a tudíž pro společnost jako celek. • • Vzdělání a raná péče v Evropě: překonávání sociálních a kulturních nerovností, 2010, Eurydice. Povinná školní docházka •Zřizovatel obec,školské obvody •Velký počet malých škol (31 % méně než 50 žáků). • (37, 6 % škol tvořena pouze prvním stupněm) •Malotřídky •1,6 % tvoří školy soukromé, 1 % školy církevní •11,04 % žáků plní PŠD na víceletých gymnázií •21,9 % dětí nastupuje na PŠD později než v 6 letech •Cca 4 % neukončí PŠD •433 je vzděláváno v rámci domácího vzdělávání •OECD končí od 14 (Korea, Portugalsko, Turecko) – 18 let (Belgie, Kanada, Chile, Německo, Nizozemsko, Maďarsko) • Přechod na vyšší sekundární vzdělávání Vyšší sekundární vzdělávání •Odborné vzdělávání převažuje nad všeobecným •Střední vzdělání (1-2 roky,denní forma, 2C, 3C) •Střední vzdělání s výučním listem (2-3 let, denní forma, zaměřeno především na praxi, 3C, 30 % populace středních škol •Střední vzdělání s maturitní zkouškou (4 roky, denní forma, 3A, 70 % absolventů středních škol) •Konzervatoře – 6 a 8 leté (5B, 3A) •Postsekundární vzdělávání – nástavbové studium – střední vzdělání s maturitní zkouškou – 2 roky; zkrácené studium – 1-2 roky denní forma; zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem - 1-1,5 • Vyšší sekundární vzdělávání Soukromé školy •Nerovnoměrně zastoupeny (geografické rozmístění, druh školy, obor vzdělání) •Nejvyšší podíl u vyššího odborného vzdělávání •Ve středním vzdělávání – ¼ •1990 – novela předchozího školského zákona, od roku 1995 možnost ops jako právní formy, 2005 šps •Zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením. VSV v mezinárodním srovnání •Velmi rozmanité systémy •Programy všeobecného vzdělání, předodborné přípravy, odborného vzdělávání •Výuka ve škole, výuka na pracovišti Státní maturitní zkouška srovnání? vyšší kvalita? Vyšší odborné školy •Poskytují nevysokoškolské terciální vzdělávání •Vysoká profesní specializace absolventů a dobré uplatnění na trhu práce •VOŠ realizují veřejné, soukromé a církevní instituce. •3/3,5 leté studium •Studium na všech typech VOŠ je placené •Ukončení absolutoriem, vyšší odborné vzdělání (DiS.) • Kolik času stráví studenti ve škole? Průměrná velikost třídy Velikost třídy •V České republice je průměrná velikost třídy na primární úrovni vzdělávání na veřejných školách 20 žáků na třídu, v soukromých školách pak 16,2 žáka na třídu. •Na nižší sekundární úrovni vzdělávání pak na veřejných školách jde o 22,5 žáka na třídu a v soukromých školách o 20,3 žáka na třídu. •Pokud jde o počet žáků na učitele, pak na veřejných školách na nižší sekundární úrovni vzdělávání připadá na jednoho učitele 11,9 žáka, na soukromých školách 10,4 žáka na učitele. •Na vyšší sekundární úrovni jde na veřejných školách o 11,9 žáka na učitele, na soukromých školách o 13,9 žáka na učitele. Počet žáků na učitele Počet žáků na učitele Financování regionálního školství Financování regionálního školství •V převážné míře z veřejných rozpočtů, snaha o vícezdrojové financování, vlastní hospodářská činnost, účast na mezinárodních projektech, finanční účast podniků (do roku 89 - 20 %) •Kapitola 333 – 11-12 % celkových výdajů státního rozpočtu •Výdaje regionálního školství – 65 – 67 % kapitoly, 2010 - snížení •Normativní financování – jednotkové neinvestiční výdaje (normativy), menší část účelově •Investiční výdaje nenormativně (vždy zřizovatel) •Závazné limity objemu mzdových prostředků a limity pro počet zaměstnanců •Finanční toky spravují kraje a obce • Neinvestiční výdaje – náklady na mzdy a odvody s nimi spojené, na učební pomůcky, učebnice a školní potřeby, další vzdělávání pracovníků a činnosti související s rozvojem škol (ústřední rozpočet) Financování škol •Škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem (platy, náhrady platů, odměny, příděl do FKSP, výdaje na vzdělávání pedagogů •Škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi •Škol a školských zařízení zřizovaných obcemi •Škol a školských zařízeních zřizovaných kraji • Financování soukromých škol •Školský zákon neobsahuje pojem soukromá škola •Právní formy (1995 ops, 2004 špo) •Zařazení do školského rejstříku! •Financování neinvestičních výdajů + běžných provozních neinvestičních výdajů x Investiční výdaje – zřizovatel •Smlouvy s KÚ, čtvrtletně •Normativy stanoveny MŠMT (+ příplatky na žáky se SVP) •Zákon o poskytování dotací soukromým školám (Zákon 306/1999 Sb.) •Základní x zvýšená dotace •http://www.msmt.cz/uploads/soubory/Normativy_soukromych_skol/Priloha_Normativy_soukromych_skol_na_ rok_2010.pdf Neinvestiční výdaje na Rgš na rok 2011 Tabulka 1. Rozpočtové zdroje Tabulka 2. Přehled nároků na rozpočtové zdroje NIV celkem v tis. Kč MP odvody ONIV Limit PZ v tis. Kč v tis. Kč v tis. Kč soukromé školy 3 920 888 0 0 3 920 888 církevní školy 1 016 598 0 0 1 016 598 PŘO 2 022 448 1 237 941 433 157 351 350 4 600 Rozvojové programy RgŠ 1) 3 091 260 2 157 625 755 155 178 480 574 Principy normativního rozpisu rozpočtu a normativní rozpis rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2011 v úrovni MŠMT – KÚ, MŠMT Republikové normativy 2011 (II) Vlivy, které se promítly do schváleného rozpočtu roku 2011 oproti schválenému rozpočtu roku 2010: •snížení ostatních běžných výdajů o 10 % (cca 0,2 mld. Kč), • snížení přídělu do FKSP (snížení objemu prostředků na platy z 2 % na 1 %, což představuje cca 0,5 mld. Kč), • snížení mzdových prostředků pro nepedagogické pracovníky o 10 % (cca o 1,7 mld. Kč), • navýšení mzdových prostředků u pedagogických pracovníků o cca 2,1 mld. Kč - realizováno vyhlášením rozvojového programu č.j. 29 127/2010-26 „Posílení platové úrovně pedagogických pracovníků s vysokoškolským vzděláním, kteří splňují odbornou kvalifikaci podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ze dne 30. listopadu 2010, • zavedení nového průřezového ukazatele, který ve svém důsledku nařizuje stanovení zvlášť republikových normativů pro pedagogy a pro nepedagogy v oblasti mzdových prostředků. • Krajské normativy •Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech •Vlastní soustava normativů NV/1 výkon v jednotlivých oborech, typech, druzích škol…(vyhláška MŠMT) •Soukromé školy – stanoveno MŠMT •Kraj vychází z •a) dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy •b) RVP nebo akreditovaných programů pro VOŠ •c) rozsahu přímé vyučovací, výchovné, speciálně pedagogické, pedagogicko-psychologické činnosti •d) naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých školách a školských zařízeních Krajské normativy •Jednotka výkonu •Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů •- průměrný počet jednotek připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np) -průměrný počet jednotek připadajícího na nepedagogického pracovníka (No) -Průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp) -Průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po) -Průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV) • •Vyhláška č. 492/2005 Sb. Finanční podpora rodin •Zdravotní pojištění do 26 let hrazeno státem. •Přídavky na dítě – na základě příjmové situace a věku dítěte. •Sleva na dani •Slevy na žákovském (studentském) jízdném (6-15 let 37,5 %, 15 – 26 let nejvýše 75 %. •Žákům prvních ročníků – základní školní potřeby v hodnotě 200 Kč (žákům se spec potřebami) •Bezplatné poskytování učebnic (Seznam učebnic). Výdaje na vzdělávání – mezinárodní srovnání Výdaje na vzdělávání jednoho žáka Odměňování pedagogických pracovníků Pedagogický pracovník •Ten, který vykonává přímou vyučovací, výchovnou, speciálně pedagogickou nebo pedagogicko-psychologickou činnost a uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě školského zákona…(zákon č. 563/2004, Sb.) •Přímou pedagogickou činnost vykonává: učitel, vychovatel, speciální pedagog, psycholog, pedagog volného času, asistent pedagoga, trenér, vedoucí pedagogický pracovník. Průměrný plat ve školství • •celkový průměrný měsíční plat zaměstnanců regionálního školství, který dosáhl výše 20 715 Kč představuje podíl 89,5 % k průměrné mzdě v České republice (v tom 89,8 % k podnikatelské sféře a 88,2 % k nepodnikatelské sféře), • •celkový průměrný měsíční plat pedagogických pracovníků regionálního školství, který dosáhl výše 23 537 Kč, představuje 101,7 % průměrné mzdy v České republice (v tom k podnikatelské sféře 102,1 % a 100,2 % k nepodnikatelské sféře). Oproti I. pololetí 2009, kdy průměrný plat pedagoga RgŠ představoval 105,0 % průměrné mzdy v ČR, došlo tedy v roce 2010 k pomalejší dynamice růstu platu pedagogů RgŠ, než jaká byla zaznamenána v průměru podnikatelské i nepodnikatelské sféry v České republice. • Údaje - shrnutí • •Celkový přepočtený počet zaměstnanců činí 212 175, z toho: •148 156 pedagogických pracovníků (69,8 % zaměstnanců RgŠ ÚSC), •64 019 nepedagogických pracovníků (30,2 % zaměstnanců RgŠ ÚSC). • •Celkový průměrný měsíční plat RgŠ ÚSC ve výši 20 715 Kč: • •u pedagogických pracovníků ve výši 23 537 Kč (113,6 % průměrného měsíčního platu zaměstnanců RgŠ ÚSC), •u nepedagogických pracovníků ve výši 14 184 Kč (68,5 % průměrného měsíčního platu zaměstnanců RgŠ ÚSC). • •Průměrná nenároková složka platu všech zaměstnanců ve výši 1 875 Kč (9,1 % z celkového platu), z toho: • •u pedagogických pracovníků ve výši 2 145 Kč (9,1 % z celkového platu), •u nepedagogických pracovníků ve výši 1 249 Kč (8,8 % z celkového platu). • Nejdůležitější legislativní úpravy • •rozdílné stanovení platových tarifů u pedagogických zaměstnanců podle toho, zda získali odbornou kvalifikaci a dosáhli vysokoškolského vzdělání nebo odbornou kvalifikaci nezískali, popřípadě nedosáhli vysokoškolského vzdělání, •snížení platových stupňů z 12 na 5, •možnost určení platového tarifu v rámci rozpětí pro všechny nepedagogické pracovníky, •rozdělení mzdových limitů na samostatné limity pro pedagogy a samostatné limity pro ostatní (nepedagogické) pracovníky, které neumožní přesun mzdových prostředků mezi těmito kategoriemi pracovníků, •snížení objem prostředků, které bude mít škola k dispozici pro nepedagogické pracovníky o 10 % ponížen • Původní platová tabulka Nová platová tabulka Děkuji Vám za pozornost J