Studijní blok č. 1 Jana Soukopová soukopova@econ.muni.cz Obsah přednášky oVymezení pojmového aparátu oMetodika analýzy veřejných projektů oJednokriteriální metody hodnocení oObecné finanční metody hodnocení Vymezení pojmového aparátu oVeřejný projekt a veřejná zakázka oVeřejné výdaje a veřejné výdajové programy oAnalýza veřejných projektů oVstupy, výstupy, výsledky a účinky oMetoda a metodika o Veřejný projekt a veřejná zakázka oVeřejné projekty o Jakékoliv aktivity, činnosti či úkoly probíhající, resp. plněné v rámci veřejného sektoru, při kterých jsou použity veřejné výdaje oVeřejné zakázky o Každá zakázka, která je hrazena z veřejných zdrojů nObecně = realizace veřejných projektů nLegislativa = „zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je veřejný zadavatel definovaný zákonem“ nZákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách Druhy veřejných projektů opodle časového hlediska ndlouhodobé nstřednědobé nkrátkodobé opodle dělitelnosti ndělitelné nnedělitelné opodle jejich vzájemného vztahu nnezávislé a vzájemně se vylučující projekty nnezávislé, ale vzájemně se nevylučující projekty nvzájemně závislé projekty o opodle druhu rozpočtu ns fixním rozpočtem ns proměnlivým rozpočtem opodle příslušnosti rozpočtu nfinancované z rozpočtu ČR nfinancované z fondů EU opodle charakteru projektů nprojekty spotřebního charakteru, nprojekty investičního charakteru, nprojekty redistribučního charakteru, apod., opodle odvětví nebo oblasti nprojekty z oblasti zdravotnictví, kultury, ŽP, aj. Veřejné finance, veřejný sektor a veřejné projekty oVeřejné projekty jako součást veřejných financí nPrincipy veřejných financí = veřejných projektů nFunkce veřejných financí = veřejných projektů oVeřejné výdaje, veřejné výdajové programy, veřejné projekty nVeřejné výdaje jsou alokovány na realizaci fiskálních funkcí státu na principu nedobrovolnosti a neekvivalence nVVP a VP jsou alokovány na realizaci určitých konkrétních cílů v jejichž důsledku vznikají specifické produkce statků a služeb, investiční celky, dochází ke korekci nespravedlnosti podle předem stanovených kritérií o Analýza (hodnocení) veřejných projektů oEkonomická a finanční analýza oPrincipy hodnocení veřejných projektů oVstupy, výstupy, výsledky a účinky oMetody analýzy VP a metodika analýzy VP Ekonomická a finanční analýza oEkonomická analýza nobjasňuje společensky poměřované e. náklady a přínosy soupeřících projektů při zohlednění kritérií efektivnosti a spravedlnosti oFinanční analýza nvychází z běžných účetních výsledků ze kterých vypočítává ukazatele dávající obraz o stavu investice Principy hodnocení VP 1.Věcnost (Relevance) nPři hodnocení programů dle principu věcnosti by evaluace měla definovat odpověď na evaluační otázku: "Jaké jsou konkrétní vlivy VP na změny v socio-ekonomickém prostředí?" 2.Účinnost (Effectiveness) nS klíčovou otázkou, zda projekty dosahují svých nastavených finančních a operačních cílů. 3.Výkonnost, efektivnost (Efficiency) ns klíčovou otázkou orientovanou na zhodnocení ostatních investičních aktivit a se zjištěními, zda může být dosaženo s investovanými zdroji více jinými způsoby či nikoliv. 4.Dopad (Impact). nvymezuje hodnocení konkrétních změn v socio-ekonomickém prostředí. o Principy hodnocení efektivnosti (3E) oHospodárnost (economy) takové použití veřejných výdajů k zajištění stanovených činností (úkolů) podle možnosti s minimálním vynaložením těchto výdajů a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů. oEfektivnost (efficiency) takové použití veřejných výdajů, kterým se dosáhne podle možností maximálního rozsahu, kvality a přínosu plněných činností (úkolů) ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Efektivita a hospodárnost se pro účely kvantifikace a vzhledem k použití metod ekonomické analýzy chápou jako nákladová efektivnost (cost efficiency). oÚčinnost (effectiveness) použití veřejných výdajů, kterým se dosáhne nejvyššího možného příslušného výstupu ve vztahu k požadovaným výsledkům, které jsou předpokladem pro optimální naplnění předem stanovených cílů. Účinnosti se tedy rozumí jak vyprodukovaná služba/statek (např. odvoz odpadu) naplňuje užitek (např.čisté prostředí obce bez odpadu). o Konceptuální hodnocení efektivnosti o Ex-ante a mid-term a ex-post analýza oEx-ante analýza nPřed začátkem projektu nebo programu oMid-term analýza nHodnocení v polovině období nS ohledem na hodnocení ex-ante zkoumá počáteční výsledky pomoci, jejich relevanci a míru, v jaké byly dosaženy plánované cíle. oEx-post analýza nPo ukončení projektu, programu nTýká se využití prostředků, účinnosti a efektivity pomoci a jejího dopadu nVyvozuje závěry pro hospodářskou politiku (EU – polititku hospodářské a sociální soudržnosti). nVztahuje se na faktory, jež přispívají k úspěchu nebo selhání provádění, na uvedené akce a dosažené výsledky, včetně jejich udržitelnosti. Vstupy, výstupy, výsledky a účinky oVstupy nvšechny zdroje použité na produkci plánovaných výstupů, výsledků a účinků nměří se prostřednictvím kvantitativních, finančních či nefinančních ukazatelů oVýstupy nzboží nebo služby vytvořené prostřednictvím vstupů (měří se jako vstupy) oVýsledky nhodnotí čeho se prostřednictvím vstupů dosáhlo oÚčinky nhodnotí výsledky z dlouhodobého pohledu Charakter vstupů a výstupů oReálné - které získávají koneční uživatelé veřejného projektu. o Reálným přínosem projektu na ochranu životního prostředí je např. uchování životního prostředí pro budoucí generace. nPřímé (prvotní) – vztahují se k hlavnímu cíli veřejného projektu, nNepřímé (neboli druhotné) – jsou v podstatě vedlejším produktem nTržní – jsou vyjádřené v peněžních jednotkách nNetržní – v peněžních jednotkách vyjádřené nejsou nHmotné a nehmotné, konečné a meziprodukt, vnitřní a vnější oPeněžní - vznikají v důsledku změn v relativních cenách, které se projevují při adaptaci ekonomiky na poskytované veřejné statky a na změny ve struktuře poptávky po zdrojích. Metoda a metodika oMetoda nalgoritmizovaná činnost, která vede k dosažení vytyčeného cíle oMetodika nsoubor vybraných metod na zkoumání určitých věcí a jevů o Druhy metod oDruhy metod nMetody na zjišťování faktů a jejich vlastností (empirické metody) nMetody na zpracování získaných údajů oMetody kvalitativního hodnocení o Slouží ke zjišťování vzájemných vztahů mezi získanými údaji pomocí indukce a dedukce, analýzy a syntézy, abstrakce a konkretizace (tzv. logické metody) oMetody kvantitativního hodnocení Druhy metod analýzy VP oManažerské metody nEmpirické metody hodnocení VP oBenchmarking, oMetody kontrolní činnosti nKvalitativní metody oSWOT analýza, kauzální analýza oKvantitativní metody nJednokriteriální metody oobecné finanční metody, onákladově výstupové metody, ospeciální nákladové metody nVícekriteriální metody ostupnice a škály, ometody založené na dílčím hodnocení variant, ometody založené na párovém srovnání variant Metodika hodnocení VP o oKrok 1 Identifikace souboru hodnocených projektů. oKrok 2 Hodnocení předmětu (potřebnosti) a cílů projektu. oKrok 3 Identifikace všech významů těchto projektů (všech jejich vstupů a výstupů, výsledků a účinků). oKrok 4 S ohledem na cíle a charakter vstupů a výstupů přiřazení hodnotících kritérií. oKrok 5 Výběr vhodné metody hodnocení. oKrok 6 Hodnocení a doporučení nejvhodnějšího veřejného projektu. Cíle projektu oCíle – klíčová role oDělení cílů nKvalitativní (není možné vyjádřit v množstevních jednotkách) nKvantitativní (je možné vyjádřit v množstevních jednotkách) oPři hodnocení dodržení následujících předpokladů npředmětnost cílů = aby byly cíle odvozeny od očekávání VP, od jejich užitků, nverifikovatelnost cílů = zda na konci sledovaného období bylo cíle dosaženo, nreálnost cílů = zda jsou splnitelné, nkonzistentnost cílů = jejich vzájemná návaznost, nkvantifikovatelnost cílů = přímo v zadání cíle jsou uváděny měrné jednotky umožňující měřit v jakém množství (kolik), v jaké kvalitě (jaké charakteristiky), v jakých termínech (kdy) a s jakými náklady byly cíle splněny a nzda cíle pokrývají dané potřeby. o o Jednokriteriální metody hodnocení oDefinice nTakové metody, které pro hodnocení a výběr projektů používají pouze jedno rozhodovací kritérium na které převádí kritéria ostatní. oKlasifikace nObecné finanční metody hodnocení nNákladově výstupové metody hodnocení nNěkteré speciální nákladové metody Obecné finanční metody oFinanční kritéria používaná při hodnocení veřejných projektů nčistá současná hodnota, nvnitřní výnosové procento (vnitřní míra výnosu), nindex rentability, ndoba návratnosti. Čistá současná hodnota oNet Present Vaule (NPV) o oDefinice: n„číselný údaj, nalezený tím způsobem, že se od diskontované hodnoty očekávaných výnosů investice odečte diskontovaná hodnota jejích očekávaných nákladů“ n n Konstrukce NPV oSoučasná hodnota o o oČistá současná hodnota Současná hodnota oSoučasná hodnota (angl. Present value - PV) vzroste v průběhu jednoho roku na budoucí hodnotu (angl. Future value - FV) v závislosti na úrokové míře (pro veřejný sektor diskontní sazbě r), podle vztahu: o FV = PV (1+r). o V n-tém roce je pak budoucí hodnota FV dána vztahem o FV = PV (1+r)n, o kde n je počet let , po jejichž dobu plyne užitek z projektu Konstrukce současné hodnoty oSoučasná hodnota PVt všech hotovostních toků vyplývajících z projektu po dobu životnosti veřejného projektu je pak dána vztahem: o o o o kde CFt je hotovostní tok v roce t, o r je diskontní sazba, o t je časové období od 1 do n, o n je životnost projektu. Čistá současná hodnota oNPV je pak součet současné hodnoty budoucích hotovostních toků plynoucích z projektu a hotovostního toku v nultém roce: o o o o okde o I je velikost investičních výdajů v nultém období, Kritérium hodnocení - PV o oKritérium Interpretace o PV ≥ (-CF0) nebo PV ≥ I projekt je přijatelný o PV < (-CF0) nebo PV < I projekt není přijatelný o okde o CF0 je hodnota cash flow plynoucího z I v nul. období, o I je hodnota investice provedené v nultém období o o Kritérium Interpretace o NPV ≥0 projekt je přijatelný o NPV < 0 projekt není přijatelný Kritérium hodnocení – NPV Využití NPV oNPV = jedno z finančních kritérií při analýze nákladů a přínosů, kde se používá ve dvou formách: ns označením NPV při finanční analýze v rámci CBA, kde jako vstupy používá účetní hodnoty, ns označením ENPV při ekonomické analýze, kde jako vstupy používá ekonomické hodnoty. Vnitřní výnosové procento oangl. Internal Rate of Return - IRR o oDefinice: ntaková výše diskontní sazby, při niž se současná hodnota příjmů z uvažované alternativy rovná současné hodnotě nákladů na uvažovanou alternativu veřejného projektu nebo ntaková výše diskontní sazby, při níž bude NPV toků plynoucích z veřejného projektu rovna nule n Konstrukce IRR oIRR (hledaná diskontní sazba) splňuje následující rovnici: o o o oZatímco u NPV se vychází z dané diskontní sazby, v případě IRR hledáme diskontní sazbu, která vyhovuje výše uvedené rovnici o Odvození IRR o oOdvození IRR s využitím lineární interpolace: o o o o oKde oNPVn je čistá současná hodnota při nižší diskontní sazbě oNPVv je čistá současná hodnota při vyšší diskontní sazbě orn je nižší diskontní sazba (v %) orv je vyšší diskontní sazba (v %) Lineární interpolace oNPVn je čistá současná hodnota při nižší diskontní sazbě oNPVv je čistá současná hodnota při vyšší diskontní sazbě orn je nižší diskontní sazba (v %) orv je vyšší diskontní sazba (v %) in 0 NPV i iv NPVn NPVv IRR Kritérium hodnocení o o Kritérium Interpretace o IRR ≥ r projekt je přijatelný o IRR < r projekt není přijatelný o o r obtížné určit, tedy varianta, která má nejvyšší míru IRR. Pasti IRR oPast č. 1 – zápůjčka nebo výpůjčka, nshodné IRR u obou projektů, ale NPV je u jednoho projektu kladné a u druhého záporné oPast č. 2 – více IRR oPast č. 3 – žádné IRR o Past č. 1 - Zápůjčka nebo výpůjčka o o o o o o o oIRR = 50% > r=10% Þ oba přijatelné oIRR (X) = IRR (Y) Þ oba stejně investičně přitažlivé oALE projekt Y je významně horší, než-li projekt X: nNPV(X) > NPV(Y) na zároveň je zcela nepřijatelný: NPV (Y) < 0. Projekt CF0 CF1 IRR (v %) NPV při r=10% X -1 000 +1 500 +50 +364 Y +1 000 -1 500 +50 -364 Zdroj: www.businessinfo.cz Past č. 2 - více IRR) openěžní toky nejsou kontinuálně kladné po celou dobu předpokládaných výnosů investic o 0 NPV i i2 i1 Past č. 3 - žádná IRR oNení možné rozhodnout na základě IRR o smysluplnosti projektu vzhledem k tomu, že IRR nemá hodnotu. 0 NPV i Využití IRR oIRR se ve veřejném sektoru používá především jako finanční kritérium v rámci CBA a to ve dvou formách: ns označením IRR, kdy jako vstupy používá účetní hodnoty a je výstupem finanční analýzy, ns označením EIRR, kdy jako vstupy používá ekonomické hodnoty a je výstupem ekonomické analýzy. Index rentability oangl. Rentability Index (Ri) onebo oReturn of Investment (ROI) o oDefinice: npodíl čisté současné hodnoty projektu na hotovostním toku nultého období (na investičních výdajích) n Konstrukce Ri o o o o o o okde CFt je hotovostní tok v roce t, o r je diskontní sazba, o t je časové období od 1 do n, o n je životnost projektu. Kritérium hodnocení o o Kritérium Interpretace o Ri ≥ 0 projekt je přijatelný o Ri < 0 projekt není přijatelný Doba návratnosti o oDefinice: ndoba, za kterou se investice splatí z peněžních příjmů, které investice zajistí Konstrukce DN oV případě, že roční hotovostní tok CF je stále stejný, tak pro výpočet doby návratnosti DN lze použít vztah: o o o okde I je velikost investičních výdajů Kritérium hodnocení o o Kritérium Interpretace o DN ≤ DŽ projekt je přijatelný o DN > DŽ projekt není přijatelný o okde DŽ je doba životnosti o oPlatí, že čím je hodnota DN nižší, tím lepší je projekt. Využití doby návratnosti oProstá DN nstatický ukazatel kalkulovaný z nediskontovaných hotovostních toků, oReálná doba návratnosti ndynamický ukazatel kalkulovaný z diskontovaných hotovostních toků. Příklad č. 1 oPorovnejte IRR a NPV (při r = 10%) u projektů A a B a okomentujte. Hotovostní toky těchto variant ukazuje následující tabulka (hotovostní toky jsou vyjádřeny v tis. Kč) Projekt CF0 CF1 CF2 IRR (v %) NPV při r=10% X -4 000 +25 000 -25 000 +25 a 400 -1 934 Y +1 000 -3 000 +2 500 neexistuje 339 Příklad č. 2 o Obec Planá se chystá zrekonstruovat sběrný dvůr za 1 mil. Kč. Je předpokládáno, že sběrný dvůr bude min po 3 roky přinášet ročně 400 tis. Kč. (r = 10%.) o oVypočtěte NPV (Řešení: - 5259 Kč) Příklad č. 3 o Masarykova univerzita zvažuje 2 veřejné projekty A, B s původní investicí 1 mil. Kč. Projekt A má životnost 1 rok a peněžní příjem 1 200 000 Kč. Projekt B má životnost 5 let a v prvních 4 letech nepřináší žádný příjem a v pátém roce 1 800 000 Kč. o oKterý ze vzájemně se vylučujících projektů je pro univerzitu výhodnější podle kritéria NPV? (r = 10 %.) o oŘešení: NPVA = 90 909 Kč, NPVB = 117 658 Kč. o Převedení na stejnou životnost o Pokud převedeme projekty na stejnou životnost 5 let, pak bude pohyb peněžních toků následující (v tis. Kč): o o o o o o o o oŘešení: NPVA = 379 079 Kč, NPVB = 117 658 Kč. Rok Přínosy Náklady CF 0 0 1000 -1000 1 1200 1000 200 2 1200 1000 200 3 1200 1000 200 4 1200 1000 200 5 1200 0 1200 Příklad č. 4 oKarlova univerzita se rozhoduje mezi třemi projekty na něž je investice 1 mil. Kč. Porovnejte tyto projekty podle kritéria (metody) doby návratnosti a reálné doby návratnosti, kdy diskontní sazba je 10%p.a. : nProjekt A – má první dva roky roční náklady 100 tis. Kč a roční přínosy 500 tis. Kč, následujících pět let náklady 200 tis. Kč a přínosy 350 tis. Kč. nProjekt B – má první 3 roky roční náklady 250 tis. Kč a roční přínosy 600 tis. Kč, další rok roční náklady 300 tis. a roční přínosy 450 tis. Kč, dalších pět let roční náklady 500 tis. Kč a roční přínosy 800 tis. Kč nProjekt C – má první rok roční náklady 500 tis. a roční přínosy 800 tis. Kč, druhý rok náklady 300 tis. Kč a přínosy 800 tis. Kč, třetí rok náklady 800 tis. Kč a přínosy 900 tis. Kč, čtvrtý až šestý rok náklady 100 tis. Kč a přínosy 450 tis. Kč Projekt A oŘešení: nDoba návratnosti 4 roky nReálná doba návratnosti 5 let Náklady Přínosy CF 1 000 000 Úročitel Disk. toky 1 000 000 100 000 500 000 400 000 600 000 1,1 363 636,36 636 363,64 100 000 500 000 400 000 200 000 1,21 330 578,51 305 785,12 200 000 350 000 150 000 50 000 1,33 112 697,22 193 087,90 200 000 350 000 150 000 -100 000 1,46 102 452,02 90 635,89 200 000 350 000 150 000 -250 000 1,61 93 138,20 -2 502,31 Projekt B oŘešení: nDoba návratnosti 3 roky nReálná doba návratnosti 5 let Náklady Přínosy CF 1 000 000 Úročitel Disk. toky 1 000 000 250 000 600 000 350 000 650 000 1,10 318 181,82 681 818,18 250 000 600 000 350 000 300 000 1,21 289 256,20 392 561,98 250 000 600 000 350 000 -50 000 1,33 262 960,18 129 601,80 300 000 450 000 150 000 -200 000 1,46 102 452,02 27 149,78 500 000 800 000 300 000 -500 000 1,61 186 276,40 -159 126,61 Projekt C oŘešení: nDoba návratnosti 4 roky nReálná doba návratnosti 4 roky Náklady Přínosy CF 1 000 000 Úročitel Disk. toky 1 000 000,00 500 000 800 000 300 000 700 000 1,10 272 727,27 727 272,73 300 000 800 000 500 000 200 000 1,21 413 223,14 314 049,59 800 000 900 000 100 000 100 000 1,33 75 131,48 238 918,11 100 000 450 000 350 000 -250 000 1,46 239 054,71 -136,60 Příklad č. 5 o Obec Kralice n. Oslavou se rozhoduje pro výběr z následujících dvou projektů na zřízení obecního kulturního centra nProjekt A – Zřízení kulturního centra v sokolovně, která je majetkem obce, ale pro přeměnu na kulturní centrum potřebuje řadu úprav nProjekt B – Zřízení kulturního centra v pronajaté budově, kde se v současnosti konají kulturní akce, která má všechny potřebné náležitosti, ale není v majetku obce o Předpokládaná životnost projektů je 3 roky a diskontní sazba je 0,1. o oProveďte hodnocení obou projektů a jako kritérium použijte Ri, Náklady a výnosy oInvestiční náklady na rekonstrukci sokolovny – 1 milion Kč oMzdové náklady pro 2 osoby, která budou kulturní centrum na plný úvazek provozovat a řídit kulturní akce – 12 a 18 tis. Kč/ měsíc oRoční nájemné na pronájem budovy kulturního centra, včetně inkasa a služeb obci – 350 tis. Kč oNáklady na zařízení – 200 tis. Kč oPředpokládané roční náklady na elektřinu, vodu a plyn – 100 tis. Kč oPředpokládané roční náklady na opravy – 30 tis. Kč oPředpokládané roční výnosy za pronájmy sokolovny soukromým subjektům – 400 tis. Kč oPředpokládaný počet akcí pořádaných obcí v kulturním centru – 15, předpokládaná průměrná výnosnost – 50 tis. Kč Projekt A - Náklady a výnosy Rok 0 1 2 3 rekonstrukce 1 000 000 mzdy 360 000 360 000 360 000 zařízení 200 000 voda, plyn, energie 100 000 100 000 100 000 opravy 30 000 30 000 30 000 NÁKLADY CELKEM 1 200 000 490 000 490 000 490 000 Rok 0 1 2 3 pronájmy 0 400 000 400 000 400 000 akce 0 750 000 750 000 750 000 VÝNOSY CELKEM 0 1 150 000 1 150 000 1 150 000 Projekt B - Náklady a výnosy Rok 0 1 2 3 mzdy 360 000 360 000 360 000 zařízení 200 000 Nájem 350 000 350 000 350 000 NÁKLADY CELKEM 200 000 710 000 710 000 710 000 Rok 0 1 2 3 akce 0 750 000 750 000 750 000 VÝNOSY CELKEM 0 750 000 750 000 750 000 Řešení Rok CF0 CF1 CF2 CF3 NPV Ri Projekt A -1 200 000 660 000 660 000 660 000 441 695 0,37 Projekt B -200 000 40 000 40 000 40 000 -100 503 -0,50 Komentář oPro Ri platí: o Ri ≥ 0 projekt je přijatelný o Tuto podmínku splňuje pouze projekt A, proto bychom vybrali ten. o o Pokud bychom projekty posuzovali podle kritéria NPV, tak i z pohledu tohoto kritéria je vhodný pouze projekt A, u kterého je NPV kladná.