MKV_VESP Samostudium Témata tutoriál 1 Témata •Druhy veřejné politiky a možnosti jejího směřování •Přístupy ke zkoumání politiky •Selhání státu Druhy veřejné politiky •Aktivní VP – snaží se předvídat možná ohrožení i rozvojové příležitosti uspokojování veřejných zájmů. •Reaktivní VP – reaguje, až když je veřejný zájem reálně ohrožen • •Liberální VP – zasahuje až tam, kde individuální zájem ohrožuje uznaný veřejný zájem •Paternalistická VP – prosazuje uznaný veřejný zájem často bez ohledu na možnou újmu individuálních zájmů nebo na měnící se povahu lidských potřeb. • •…rovnost x svoboda Možnosti směřování veřejné politiky •Z morálních hodnot a ideologie vychází zjednodušeně dvě alternativy: 1.optimistický předpoklad: společnost a její členové jsou schopni jednat zodpovědně. •Základní otázkou je „co je vhodné pro společnost?“. •Důsledek: plánování a správa. 2.předpoklad, že lidský intelekt je omezený a je nutno použít jiné metody k řízení společnosti. •Důsledek: lépe je spolehnout na tržní řešení. Literatura •DSO KVTPVP •Doporučený text k tutoriálu 1 (IS) Hlavní přístupy ke zkoumání politiky Metoda teoretické konstrukce Deduktivní Induktivní Jednotka analýzy jednotlivec Teorie racionální volby (Veřejná volba) Sociologický individualismus (Ekonomie blahobytu) kolektiv Analýza tříd (Marxismus) Teorie zájmových skupin (Pluralismus/Korporativismus) struktura Institucionalismus (Analýza transakčních nákladů) Socio-historický Neoinstitucionalismus (Statism) Teoretické přístupy k vytváření politiky z hlediska ekonomie 1/2 •Teorie veřejné volby •Vychází z neoklasické ekonomie a předpokládá, že jednotliví aktéři maximalizují svůj užitek. •U voličů se nepředpokládají jiné motivy volby (např. etické, morální). •Argumenty proti této teorii zdůrazňují, že motiv užitku nemusí být jediný relevantní motiv a tudíž je teorie zjednodušující. • •Neoinstitucionalismus •Vztahy jednotlivců, organizací a institucí. •Součástí této teorie je problematika vymezování vlastnických práv a vlivu transakčních nákladů. •Marxismus •Třídní společnost – revoluce tříd •Práce (nikoliv kapitál) Teoretické přístupy k vytváření politiky z hlediska ekonomie 2/2 •Ekonomie blahobytu •Předpokládá, že tržní selhání mohou být napraveny prostřednictvím politického systému, který je schopen nalézt efektivnější řešení, než jaké je výsledkem selhání trhu. •Pluralismus •Zájmové skupiny hrají nejdůležitější roli při vytváření politiky i jejího rámce. Ty se vytvářejí volně podle vznikajících zájmů. •Korporativismus •Rovněž považuje politiku jako rámec pro interakci zájmových skupin a vlády, ale na rozdíl od pluralismu, kde je jednotlivec základem skupiny, která usiluje o naplnění zájmů, v korporativismu existují skupiny mezi státem a jednotlivcem nezávisle. • Literatura •DSO Malý, Pavlík, kpt.1.3, 1.2 •Howlett, Ramesh – Studying public policy Selhání státu •Selhání totalitních systémů •Selhání přímé demokracie •Selhání typická pro výkon správy •Selhání vlastní decentralizovaným soustavám •Selhání reprezentativní demokracie • Selhání totalitárních politických systémů §nedostatečná schopnost autokorekce §potlačení tvořivého potenciálu lidí • Selhání přímé demokracie §úskalí referenda – problém s formulací otázky v referendu, aby byla současně srozumitelná, nenávodná a zároveň plně vystihovala podstatu problému; §nevýrazná většina vítězí nad vyhraněnou menšinou – většina může mít opačný názor k problému, který se jí nedotýká než vyhraněná menšina, které se věc přímo dotýká. Selhání typická pro výkon správy §nízká efektivita a malá přizpůsobivost byrokratických aparátů §odcizení státní byrokracie jejímu poslání • Selhání vlastní decentralizovaným soustavám §složitost řízení v decentralizovaných soustavách správy – příjímání rozhodnutí bude složitější a pomalejší; §ohrožení veřejných zájmů prosazováním zájmů skupinových – pokud jsou decentralizované složky ovládány místními zájmovými skupinami, pak se schopnost státu prosadit ucelenou politiku výrazně oslabuje; §fiskální externality – místní decizoři (rozhodovatelé) mohou mít tendenci ignorovat řešení problémů, které se negativně dotýkají vyššího celku. Selhání reprezentativní demokracie 1/2 §volební paradox – podmínky kdy volební systém vzhledem k preferencím voličů selhává (výběrem volebního systému lze výrazně ovlivnit celkové výsledky politických stran i pořadí kandidátů); §„balíčky“ preferencí – existuje několik, pro voliče významných, politických agend a může vyhrát i kandidát, který nezískal většinovou podporu ani v jedné agendě, pokud se mu podaří uspokojit jednotlivé skupiny voličů v těch agendách, které je nejvíce tíží; §odcizení zvolených reprezentantů zájmům voličů – kontrola zvolených zástupců ze strany voličů je obtížná, někdy nemožná; • Selhání reprezentativní demokracie 2/2 §vliv organizovaných zájmů (lobby) - silné skupiny jsou schopny si prosadit lepší podmínky na náklady celé společnosti; §omezený časový horizont - většina politických rozhodnutí se děje pouze v horizontu jednoho volebního období, proto existuje riziko, že krátkodobý prospěch je upřednostněn i s vědomím dlouhodobé ztráty; §vliv masmédií – hromadné sdělovací prostředky mají silnou moc ovlivnit různé skupiny obyvatel a tím i ovlivnit preference jednotlivých stran. • Literatura –DSO KVTPVP – kpt.1.4.4 –Potůček – Nejen trh