MKV_VESP úvod Proč se zabývat veřejnou politikou? •Protože veřejná politika (její výstupy) mohou ovlivnit každý subjekt ve společnosti (ať chce nebo ne) •Zákony, daně, sociální systém, tržní regulace,… •Veřejná politika ovlivňuje •Veřejný sektor… rozhodnutí o veřejném sektoru zpravidla doprovází rozhodnutí o alokaci zdrojů •Soukromý sektor … regulace chování tržních subjektů Veřejná a sociální politika •Vždy limituje meze svobody jednotlivce –Vždy ovlivňuje tržní prostředí •Lze ji ovlivnit/využít/ignorovat, ale nelze se vyhnout jejímu vlivu •Dva pohledy: –Idealistický: jak by to být mělo –Pragmatický: jak to je, a jak to využít ke svému prospěchu Veřejná politika •Nemá jednotnou definici, definice vycházejí z těchto obecných principů: –Politika je činěna ve jménu „veřejnosti“. –Politika je ve všeobecnosti iniciována a vykonávána vládou. –Politika je interpretována a implementována prostřednictvím veřejných i soukromých aktérů. –Politika je to, co vláda zamýšlí učinit. –Politika je i to, co se vláda rozhodne nevykonat. • Veřejná politika •Politika je cokoliv, co se vláda rozhodne učinit nebo neučinit •Veřejná politika směřuje k naplnění cílů, které jsou chápany jako cíle/potřeby celé společnosti. •Definice jsou v principu založené na: –Naplňování veřejných/kolektivních zájmů –Vymezení úlohy aktérů –Oborové vymezení • Pojetí SP •SP je politika orientující se na rozvoj LP a kvality života (životních podmínek) •Sociální realita souvisí s vymezením sociální sféry = sociální realita je složitá, je různě chápána = neexistuje jednoznačná definice SP • •Širší pojetí: konkrétní jednání státu, ale i ostatních subjektů •Užší pojetí: reaguje na sociální rizika, aplikuje různé techniky sociální intervence, tzv. rezortní sociální politiky • Veřejná versus sociální politika •1. SP je součástí VP •2. SP stojí samostatně oproti VP Veřejná politika Sociální politika Politika ŽP Bezpečnostní p. Mediální p. hospodářská p p. lidských práv a svobod p. zaměstnanosti p. bydlení vzdělávací p. p. péče o zdraví rodinná p. p. sociálního zabezpečení p. boje s chudobou a soc. vyloučením Hodnotové základy veřejné a sociální politiky •Klíčové je chápání vztahu „rovnost“ (rovnost šancí) a „svoboda“ •Spor o slučitelnost rovnosti a svobody •Chápaní vztahu rovnosti a svobody se vyvíjí od pohledu na práva: –Občanská (18. st.) –Politická (19. st.) –Sociální (20. st.) VP a její ekonomické souvislosti •Klasické problémy z pohledu veřejné ekonomie a veřejné politiky: –optimální alokace statků[1] a efektivnost jeho dosažení; –měření a oceňování užitku; –okolnosti a prostředí (selhání trhu, selhání státu, rozhodnutí společnosti). • • • •[1] Ačkoliv problém optimální alokace zdrojů považuje většina autorů za zásadní, například Hayek považuje za klíčový problém koordinace. •Za nejlepší způsob koordinace potom považuje tržní mechanismus a výsledná situace je tedy tou nejlepší možnou ve srovnání s ostatními koordinačními alternativami. •Optikou tohoto přístupu potom odpadá i problém hodnocení užitku, pokud jednotlivci začnou nějaký statek považovat za hodnotný (například životní prostředí,vzdělání), potom trh tuto skutečnost zohlední najde způsob jak ji ocenit. Srovnání pohledu na „optimum“ •Optimum kvality i kvantity poskytovaných veřejných statků (formy redistribuce apod.) z pohledu veřejné politiky lze posuzovat přinejmenším ve třech rovinách: • –z hlediska cílů, pro které byla daná veřejná politika vytvořena. –z hlediska zájmů jednotlivých aktérů. –Normativně, dle výchozí idelogie • •Optimum z pohledu ekonomie lze odvozovat z celého spektra ekonomických přístupů. Tradičním požadavkem je pak tzv. Paretovská efektivnost, optimální množství určeno prostřednictvím mezních nákladů a mezních individuálních cen [1] Optimální nabídky produkce veřejného statku je různými autory vzhledem k mezním nákladům vymezována různě: Musgrave – suma individuálních cen, Bowen/Samuelson – suma mezních měr substituce, Buchanan – suma mezních hodnocení. Rozdělení převzato od Jackson, Brown (2003) Měření užitku •Existují minimálně dvě významné roviny, ve kterých má smysl provádět hodnocení: politické a ekonomické hodnocení. •Politické hodnocení: –potenciál získat podporu (hlasy voličů, podpora aktérů), –být uskutečněna (šance na splnění cílů) –posloužit nějakému dalšímu, primárně politickému (zájmovému, mocenskému) účelu. •Ekonomické hodnocení: –používá kritéria racionality - racionální činnost spočívá v efektivním využití omezených zdrojů za účelem maximálního dosažení cílů, resp. žádoucích užitků. … pořídili jsme to tak levně jak to jen šlo? Okolností a prostředí •Tak jako dochází k tržním selháním, dochází i k selhání vlády. •(Jackson, Brown 2003): –výsledkem vládních intervencí jsou nepředpokládané změny; –formulované cíle vládní politiky jsou nejasné; –existují selhání při realizaci; –náklady na vládní intervenci nejsou nulové (náklady na byrokracii; transakční náklady); –snaha jednotlivců maximalizovat svůj užitek, čímž dochází ke společenským ztrátám (z pohledu teorie veřejné volby). •Neexistuje obecná shoda v tom, jak je posuzována realita (Stiglitz 1997): –neschopnost přesně odhadnout důsledky vládní politiky; –rozdíly v názorech na chování ekonomiky; –neshody v hodnotách Některé myšlenkové přístupy •Liberalismus: –funkčnost VP/SP je posuzována podle vztahu k ekonomické efektivnosti, nepodporuje solidaritu státu •Křesťanské sociální učení: –uznává nerovnost, zdůrazňuje sociální transfery, charitativní aktivity •Demokratický socialismus: –silně zdůrazňuje rovnost Problém: Příčiny ? Důsledky ? Politika cíle a jejich uskutečnění Výsledek Vnímaný Skutečný Zamýšlený Nezamýšlený -Byl problém vyřešen? -Převýšily ekonomické a společenské benefity vynaložené náklady? Ekonomické Společenské Politika a její souvislosti Stivers 12-21-02 Mmm Shrnutí •Nevíme, co přesně politika je –Víme jistě, že existuje J •Neexistuje shoda v hodnotách ani v popisu reality –Existují alternativy, které lze rozpoznat a využít • Literatura •Doporučená literatura k T1 (IS) •Krebs: sociální politika ktp 1 •Potůček: Veřejná politika kpt.1 •