Lobbing MKV_VESP Samostudium tutorial 2 Lobbing p„Lobbing“ - latinsky „lobbium“, „lobbia“ – galerie, pasáž, chodba, předpokoj - v obecném pojetí pak kuloár pPůvod termínu VB, USA pLobbying x lobbing (co je správně?) pTi kteří lobbují x ti v jejichž prospěch je lobbing prováděn pje legitimní cestou ovlivnění rozhodnutí a vysoce specializovanou profesionální činností pje to druh organizační strategie p definice plobbing je podnětem, ale i úřední zprávou, která je směřována od skupiny osob k zástupci vlády v naději, že se tento podnět projeví v jeho rozhodnutí pkontaktování a přesvědčování zákonodárců i státních úředníků s cílem včlenit svůj záměr do právních a administrativních rozhodnutí pjednání zacílené na ovlivňování veřejných činitelů a obzvláště členů zákonodárných sborů (Merriam 2007) ppokusy uplatnit vliv na tvorbu nebo implementaci veřejné politiky. (Oxford Concise Dictionary of Politics) p plobbing - metoda prosazování zájmů → vychází jeho vymezení především z poznatků o zájmových skupinách a jejich roli v politickém systému. nZájmovými skupinami v politickém procesu jsou míněny "organizace, jež si na jedné straně uvědomují vlastní zájmy vůči skupinám s odlišnými nebo protikladnými zájmy a na druhé straně se snaží své zájmy prosadit tím, že působí na vládu, parlament, politické strany a veřejnost s cílem, aby jejich zájmy byly zohledněny v rozhodovacích procesech" (Fiala 2004: 232). Lobbing – jde o konání pvědomé a cílené. piniciované vymezenou skupinou zájmu s očekáváním pro ni prospěšného výsledku rozhodnutí. porientované se na osoby a instituce, které jsou oprávněny činit rozhodnutí. prealizované přes speciální osoby – specializované instituce. ppřesvědčovacího charakteru. pzaložené na podávání informací plegální a etické. prealizované skrz jednotlivce nebo skupinu. Dělení lobbingu pExekutivní – krátkodobé záměry pLegislativní – potřeba systémových, dlouhodobých změn pVolební – (USA: k zisku financí) pSoudní – (USA: ovlivnění precedentních výroků) Druhy lobbistů plobbing komerčních zájmů nSpojován nejčastěji s využitím „nekalých praktik“ plobbing sociálních a ekologických hnutí plobbing NGO plobbing orgánů veřejné správy p Etapy lobbinové kampaně 1/2 pVymezení problému, který se má řešit – vymezení předmětu potenciálního lobbingového konání pZaujmutí stanoviska k problému – ohrožení osob nebo celé rozhodovací struktury, do jejichž kompetencí náleží i řešení daného problému ve formě schválení odpovídajícího právního aktu pSetřídění osob a institucí podle toho, zda patří mezi příznivce našeho zájmu či patří ke skupině odpůrců Etapy lobbingové kampaně 2/2 pUstavení hlavních i pomocných orgánů s kompetencemi přesně odpovídajícími předmětu našeho lobbování pDefinování všech důležitých prostředí, kde se tvoří názory (mimo samotných rozhodovacích orgánů), které jsou přímo nebo zprostředkovaně zainteresovány na řešení problému a mají tu moc zveřejňovat jak pozitivní, tak negativní názory po celou dobu trvání kampaně p Druhy lobbingu Ad-hoc pSporadický užívaný jen v určité situaci, pouze objeví-li se náhlá potřeba použít těchto praktik. pRealizovaný je zpravidla přes osoby, jejichž hlavní činnost je zcela odlišná od lobbování a které jsou pro toto využity pouze dočasně Divoký lobing pVyužívání nepodložených informací. pVyužívání materiálních „podpor“ – korumpování oprávněných osob, expertů. pVyužívání přátel, podniku, rodiny jako hlavního prostředku k prosazení názoru. pUzavíraní směnných transakcí typu: „něco za něco“ čili „obchod s vlivy“. pVyužívání organizačních a procedurálních děr v administrativních orgánech státu pVyužívání radikálních prostředků nátlaku a společenského vydírání pVyužívání cíleného uvádění protivníka v omyl, využívání technik „informačního šumu“. p Profesionální pJednotlivé činnosti mají strategický i operativní charakter a jsou vzájemně zkoordinovány. pLobbování je realizováno prostřednictvím profesionálního lobbisty nebo s využitím specializovaných lobbingových firem. pČinnosti jsou realizovány společně s organizačně vyčleněnými jednotlivci firem, či s takovými svazky, seskupeními pV činnosti je využíváno nejaktuálnějších informací, informací ověřených a věrohodných. pV činnosti jsou zohledňovány názory nebo expertízy uznávaných odborníků, poradních institutů. pČinnost je metodická, systematická, plánovaná. Ofenzivní x defenzivní pOfenzivní lobbing je odhodlán zamezit realizaci projektu, který by mohl mít negativní vliv na zájmy skupiny. pU defenzivního lobbingu je cílem obrana – zachování status quo. nDefenzivní lobbing se snaží pomáhat a podporovat projekty, které mají pozitivní vliv na zájmy skupiny Bezprostřední a zprostředkovaný pLobbing bezprostřední je založen na přímém kontaktu decizora s lobbující osobou, jde o typ „tváří v tvář“. Tato forma lobbingu je nejúspěšnější, ale také nejtěžší. pLobbing zprostředkovaný – využití dalších kontaktů pMetoda kulovnice a brokovnice pGrassroots Lobbing v zahraničí Velká Británie pAsociace profesionálních politických konzultantů nKodex - zavedení povinnosti zveřejňovat jména klientů i konzultantů pEtický kodex poslance nzakazuje přijímat odměnu za lobbing prostřednictvím řeči ve sněmovně USA pLobbing Disclosure Act z roku 1995 npovinnost registrace a evidence; evidují se jak klienti, tak inkasované platby, jakož i veškeré styky s politiky nebo úředníky a jejich identita, tj. například který konkrétní zákon byl diskutován pLegislative Transparency and Accountability Act, 2006 psamoregulace- American League of Lobbyists - patraktivním zaměstnáním pro "vysloužilé" politiky pveřejné publikování zpráv o činnosti lobbistů Lobbing v EU pZelenou knihu European Transparency Initiative, 2006 pKomise dává přednost samoregulační politice a podporuje zájmové skupiny, aby přijímaly vlastní morální kodexy. Pravidla chování lobbistů s orgány EU jsou stanovena takto: pKonzultanti pse představují svým jménem a jménem společnosti puvádějí, čí zájmy zastupují pnemohou úmyslně myslně prezentovat své postavení pnemohou přímo nebo nepřímo mylně představit své vazby s institucemi EU pnesmí zveřejnit důvěrné informace, které jim byly předány pnesmí šířit falešné nebo zavádějící informace pnesmí prodávat za účelem zisku třetím stranám kopie dokumentů získaných z institucí EU pnemohou získávat informace nečestně pnesmějí přímo ani nepřímo nabídnout finanční částky osobám, u kterých lobbují Lobbing v ČR Průvodce lobbingem po ČR pVýzkum v r.2006. Vzorek 360 politicky činných osob pNejdůležitějším principem lobbingu je transparentnost. p pNástroje lobbingu nVýzkumy regionálních dopadů mají velký vliv na politické rozhodování. nPolitici preferují osobní schůzky. nNejvlivnějším médiem masové komunikace v této oblasti jsou Hospodářské noviny. Z průzkumu pZdroje informací: vlastní rešerše, kolegové, …., média pLobbování: je druh komunikace, etická forma existuje, …., pomáhá utvářet občanskou společnost p„Nejlepší lobbisté“ v oborech: IT, finance, veřejné služby,…..,obchodní řetězce pPreferované způsoby: osobní komunikace, písemné materiály,….., telefonická komunikace Lobbista by… lobbysta Závěry průzkumu pVeřejnost nemá dostatek informací o způsobu práce a užitečnosti lobbingu. Média nereferují o lobbování pravdivě a nezaujatě. pPolitici také očekávají, že lobbisté se budou chovat transparentně a budou respektovat kromě svých vlastních zájmů také potřeby politiků. pInformace od lobbistů jsou často jednostranné, zkreslené a nejsou objektivní. Přesto zřejmě někteří lobbisté poskytují kvalifikované, detailní, odborné a podložené informace. pVětšina respondentů (58 %) se domnívala, že lobbování není pro chod jejich úřadu důležité. pVelký vliv na rozhodování politiků mají výzkumy regionálních dopadů. Nepovinné zpestření pJablonski – politický marketing – kpt.9 (str. 143-169) pPrůvodce lobbováním v ČR: http://www.dbm.cz/pfile/2pruvodce_lobbovanim_cz_lowres.pdf p p